4 VSPH 1271/2015-B-10
KSPA 53 INS 5865/2015 4 VSPH 1271/2015-B-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníků Milana anonymizovano , anonymizovano a Marie anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Pardubická 679, Chrudim, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 53 INS 5865/2015-B-4 ze dne 28. května 2015,

takto:

Odvolání s e o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích usnesením č.j. KSPA 53 INS 5865/2015-B-4 ze dne 28.5.2015 v bodě I. výroku schválil oddlužení dlužníků Milana anonymizovano (dále též dlužník) a Marie anonymizovano (dále též dlužnice) plněním splátkového kalendáře, v bodě II. výroku uložil dlužníkům, aby z příjmů získaných po schválení oddlužení platili po dobu 5 let nebo do úplného zaplacení všech jejich závazků nezajištěným věřitelům prostřednictvím správce vždy k 25. dni měsíce odpovídající částku podle určeného poměru pohledávek vyjmenovaných věřitelů, v bodě III. výroku soud určil způsob, jak má správce nakládat s částkami připadajícími na věřitele O2 Czech Republic, a.s., v bodě IV. určil termín zaplacení první splátky a příjmy, z nichž bude hrazena, v bodě V. výroku uložil plátci důchodů dlužníků, aby z těchto příjmů prováděl srážky v rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to po odečtení základní nepostižitelné částky, a takto sraženou částku vyplácel k rukám správce a správci uložil další povinnosti související s realizací oddlužení, v bodě VI. výroku správci uložil, aby ze sražených a vyplacených částek odečítal zálohu na odměnu ve výši 1.125,-Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 225,-Kč s připočtením DPH, v bodě VII.-XI. výroku uložil správci, dlužníkům a věřitelům povinnosti související s realizací oddlužení plněním splátkového kalendáře.

V odůvodnění napadeného usnesení soud stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 25.3.2015 (A-8) rozhodl o úpadku dlužníků a povolil jeho řešení oddlužením. Protože se na schůzi věřitelů svolanou na den 21.5.2015 nedostavil žádný z přihlášených věřitelů, sám rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužníků. Vyšel z toho, že oba dlužníci pobírají starobní důchod, dlužník ve výši 14.436,-Kč a dlužnice ve výši

10.372,-Kč a vlastní pouze věci zanedbatelné hodnoty. Dlužníci mají vzájemnou vyživovací povinnost, celkový objem pohledávek nezajištění věřitelů činí 495.176,10 Kč. Učinil závěr, že bude-li schváleno oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře, je zde dán předpoklad, že dlužníci za dobu pěti let uhradí nejméně 30% pohledávek nezajištěných věřitelů; v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu, a proto rozhodl o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, jak dlužníci požadovali.

Proti tomuto usnesení se dlužníci odvolali (B-5) a požadovali, aby dlužnici byla určena měsíční splátka ve výši 1.392,-Kč měsíčně a dlužníku ve výši 1.200,-Kč; dlužnice v takovém případě za dobu pěti let uhradila 149.753,-Kč, dlužník pak 82.320,-Kč, což v součtu představuje více než 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Argumentovali svým dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a tím, že nyní žijí odloučeně, což jim zvýšilo náklady na nájemné a energie, po odečtení všech nezbytných výdajů každému z nich zbývá částka 1.000,-Kč a jídlo a veškeré životní potřeby.

Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny procesní předpoklady pro projednání podaného odvolání.

Podle § 398 odst. 4 insolvenčního zákona (dále jen IZ) dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkovu úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Podle § 406 odst. 4 IZ odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 IZ soud nevyhověl. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.

Koncepce oddlužení je vybudována na tom, že podáním návrhu na povolení oddlužení dává dlužník najevo, že souhlasí s oddlužením jedním ze dvou zákonem stanovených způsobů, o čemž rozhodují věřitelé (§ 402 odst. 3 IZ) a nepřijmou-li rozhodnutí, pak insolvenční soud (§ 402 odst. 5 a § 406 odst. 1 IZ). Ani to, že dlužník upřednostňuje oddlužení plněním splátkového kalendáře před oddlužením zpeněžením majetkové podstaty, které zvolili věřitelé (respektive insolvenční soud), jeho právo podat odvolání proti usnesení o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nezakládá (blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.5.2013, sp. zn. 29 NSČR 35/2013).

Insolvenční zákon tak nedává dlužníku možnost odvolání proti rozhodnutím, kterým soud schválil její oddlužení, ani proti stanovení způsobu oddlužení (v daném případě plněním splátkového kalendáře), kromě případů, kdy dlužník nesouhlasí se zamítnutím svého včasného návrhu na stanovení jiné výše měsíčních splátek splátkového kalendáře.

Z insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že v kolonce č. 14 návrhu na povolení oddlužení (A-1) dlužníci zaškrtli, že nežádají stanovení jiné výše měsíčních splátek, a že žádost o stanovení výše měsíčních splátek podali až v odvolání, tedy opožděně.

Jak vysvětleno shora, k takové opožděné žádosti se ze zákona nepřihlíží. Odvolací soud proto odvolání dlužnice shledal nepřípustným dle § 406 odst. 4 IZ, neboť bylo podáno osobou, která k němu není oprávněna, a proto je odmítl podle § 218 písm. b) o.s.ř.

Pro další průběh insolvenčního řízení odvolací soud připomíná, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře insolvenční soud i bez návrhu změní, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek; ustanovení § 418 odst. 1 písm. b) tím není dotčeno (§ 407 odst. 3 věta prvá). Při rozhodování o změně rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře insolvenční soud hodnotí, zda došlo ke změně okolností uvedených v § 407 odst. 3 IZ. Ustanovení § 398 odst. 4 IZ se při tomto rozhodnutí neaplikuje ani v případě, že dlužník sám požádal po pravomocném schválení oddlužení o snížení splátek.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 10. srpna 2015

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná