4 VSPH 1255/2014-A-13
KSCB 25 INS 12590/2014 4 VSPH 1255/2014-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Luboše Dörfla a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové ve věci dlužníka Romana anonymizovano , anonymizovano , IČO 69091242, Lenora 62, 384 42 Lenora, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 12590/2014-A-6 ze dne 27. května 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. KSCB 25 INS 12590/2014-A-6 ze dne 27. května 2014 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. KSCB 25 INS 12590/2014-A-6 ze dne 27.5.2014 odmítl insolvenční návrh, jímž se Roman Markovec (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že mu byl dne 6.5.2014 doručen insolvenční návrh dlužníka. Usnesením č.j. KSCB 25 INS 12590/2014-A-5 ze dne 9.5.2014 vyzval dlužníka k doplnění návrhu o tyto seznamy s poučením, jak doplnění provést. K doplnění mu stanovil lhůtu do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, přičemž insolvenční soud dlužníka poučil o tom, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne. Usnesení bylo dlužníkovi doručeno vhozením do domovní schránky dne 13.5.2014, lhůta k doplnění návrhu uplynula dne 23.5.2014. Dlužník insolvenční návrhu doplnil podáním doručeným soudu dne 27.5.2014, v seznamu závazků chybělo uvedení data splatnosti závazků, vyjma závazku pod č. 10 vůči věřiteli Česká pojišťovna, a.s. , Dále dlužník jako další věřitele uvedl exekutory, kteří provádí exekuce, aniž je řádně označil či uvedl výši a splatnost jejich pohledávek. Seznam závazků dlužník nepodepsal a rovněž tak nepodepsal seznam zaměstnanců. Proto soud postupoval podle § 28 insolvenčního zákona (dle jen IZ) a rozhodl, jako shora uvedeno.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích podal dlužník včasné odvolání. Podle dlužníka je seznam závazků plně dostačující, soud byly poskytnuty podklady k pohledávkám, přesné datum splatnosti dlužník u některých pohledávek neví a za podstatné považuje to, že jsou pohledávky déle než tři měsíce po splatnosti. Insolvenční návrh je projednatelný, není nesrozumitelný ani neurčitý.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ust. § 43 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle ust. § 103 odst. 1 a 2 IZ musí být kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. Podá-li insolvenční návrh dlužník, je dle ust. § 104 IZ povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odst. 1). V seznamu majetku je povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (odst. 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. (odst. 3). Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odst. 4).

Z obsahu spisu plyne, že se dlužník podáním ze dne 6.5.2014 domáhal rozhodnutí o úpadku. Protože insolvenční návrh vykazoval vady, soud ho usnesením ze dne 9.5.2014 vyzval k doplnění návrhu o řádný seznam majetku, závazků a zaměstnanců s podrobným poučením o náležitostech seznamů podle § 104 IZ. K doplnění mu stanovil lhůtu 10 dnů od doručení usnesení a poučil ho o tom, že může odmítnout insolvenční návrhu, nebude-li včas doplněn. Soud prvního stupně formuloval výzvu k doplnění tak, aby nebylo pochyb o tom, jak má dlužník insolvenční návrh doplnit.

Přes výzvu soudu dlužník insolvenční návrh řádně nedoplnil, když zaslal seznam závazků bez uvedení dat splatnosti jednotlivých závazků, aniž připojil prohlášení o správnosti a úplnosti seznamu a dále nepodepsaný seznam majetku a nepodepsané prohlášení o tom, že nemá žádné zaměstnance, jedná se o seznamy totožné jako v insolvenčním návrhu.

Dlužník tedy ani na výzvu insolvenčního soudu nesplnil povinnost dle ust. § 104 IZ, neboť k insolvenčnímu návrhu nepřipojil listiny seznam majetku, závazků a zaměstnanců opatřený předepsanými náležitostmi. Postupu soudu, jenž za této situace odmítl insolvenční návrh dlužníka podle ust. § 128 odst. 2 IZ, proto nelze vytknout žádné pochybení.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným a napadené usnesení podle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné upozornit dlužníka na to, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby podal nový, řádný insolvenční návrh opatřený všemi zákonem předepsanými náležitostmi.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

V Praze dne 25. srpna 2014

Mgr. Luboš D ö r f l , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková