4 VSPH 1236/2015-B-55
KSUL 81 INS 33574/2013 4 VSPH 1236/2015-B-55

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové ve věci dlužnice Dagmar anonymizovano , anonymizovano , bytem Hornické domy 169/7, Ústí nad Labem, zastoupené JUDr. Zdeňkem Grusem, advokátem, sídlem Resslova 1754/3, Ústí nad Labem, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 81 INS 33574/2013-B-47 ze dne 27. května 2015

takto:

Odvolání se o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 81 INS 33574/2013-B-47 ze dne 27.5.2015 v insolvenčním řízení dlužnice Dagmar anonymizovano (dále jen dlužnice) vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce Insolvency Project, v.o.s. (dále jen správce) vydal zajištěnému věřiteli č. 1-Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. (dále jen zajištěný věřitel) ze zpeněžení nemovitostí dlužnice-pozemků parc. č. 90/2, 111/2 a 111/4 a spoluvlastnického podílu o velikosti id. 2/3 na pozemku parc. č. 111/1, vše zapsáno na LV č. 1450 pro k.ú. Všebořice u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Ústí nad Labem-výtěžek zpeněžení ve výši 447.317,52 Kč (bod I. výroku), správci uložil povinnost provést vydání výtěžku zpeněžení a podat o tom soudu zprávu (bod II. výroku), určil odměnu správce z výtěžku zpeněžení ve výši 48.712,88 Kč včetně DPH (bod III. výroku) a uložil správci povinnost nadále deponovat hyperochu ve výši 1.126.244,60 Kč na svém účtu (bod IV. výroku).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že shora označené nemovitosti zajišťovaly pohledávku zajištěného věřitele ve výši 447.317,52 Kč a byly podle jeho pokynu zpeněženy; výtěžek zpeněžení činí částku 1.627.709,-Kč, pohledávka zajištěného věřitele bude uspokojena v plné výši. Náklady spojené se zpeněžením činily 4.000,-Kč a se správou nemovitosti 1.434,-Kč, odměna správce ze zpeněžení činí 48.712,88 Kč, tj. 447.317,52 Kč x 0,09 + 8.454,30 Kč DPH. Bod IV. výroku napadeného usnesení soud odůvodnil tím, že tzv. hyperocha je svou povahou přebytkem výtěžku zpeněžení, na nějž zajištěný věřitel nárok nemá, stejně jako na něj nemají nárok ani ostatní nezajištění věřitelé, jejichž pohledávky se uspokojují v oddlužení plněním splátkového kalendáře jen z dlužníkových budoucích příjmů. Vzhledem k tomu, že dispoziční oprávnění k majetku náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník (§ 409 odst. 2 insolvenčního zákona; dále jen IZ), nelze tedy hyperochu, jež svojí podstatou není ničím jiným, než transformací takového majetku, považovat za mimořádný příjem, ohledně něhož by měl dlužník povinnost naložit s ním způsobem uvedeným v § 412 odst. 1 písm. b) IZ. Hyperocha ve výši 1.126.244,60 Kč však byla v daném případě postižena exekučními příkazy, jejichž právní moc a vykonatelnost soud prvního stupně odložil do skončení insolvenčního řízení usnesením dne 31.3.2015 (B-38), jež bylo napadeno odvoláním (o němž dosud rozhodnuto nebylo), a proto soud uložil správci, aby hyperochu nadále deponoval na svém účtu.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, jímž napadla toliko bod IV. výroku, a namítala, že je jí neoprávněně zadržován majetek, jenž by za jiných okolností měl být v její dispozici. Odvolání nepřihlášeného věřitele (jenž je věřitelem bývalého manžela dlužnice) proti usnesení ze dne 31.3.2014 (B-38) nemůže samo o sobě bránit výkonu vlastnických práv dlužnice. Pokud by dlužnice hyperochu obdržela, mohla by své věřitele uspokojit rychleji a účinněji a vrátit se tak do normálního postavení solventní osoby. Soud prvního stupně se již v předchozím rozhodnutí (B-38) správně vypořádal s tím, že je hyperocha součástí majetkové podstaty a nelze na ni vést exekuci. Proto požadovala, aby odvolací soud usnesení v napadeném bodě IV. výroku změnil tak, že správci uloží povinnost vydat dlužnici částku 1.126.244,60 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.

Vrchní soud v Praze se jako soud odvolací zabýval tím, zda je proti napadenému bodu IV. výroku usnesení odvolání přípustné, a dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť je Krajský soud v Ústí nad Labem vydal jakožto soud insolvenční v rámci své dohlédací činnosti.

Podle § 11 odst. 1 IZ při výkonu dohlédací činnosti insolvenční soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení. Podle § 91 IZ není proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak.

Z citovaných ustanovení odvolací soud dovodil, že rozhodnutí obsažené v odvoláním napadeném bodě IV. výroku-jímž soud prvého stupně správci uložil nadále deponovat hyperochu na svém účtu-má povahu rozhodnutí vydaného při výkonu dohlédací činnosti, jež nelze napadnout odvoláním. Jeho podstata spočívá totiž v tom, že insolvenční soud správci uložil povinnosti v souvislosti s tím, že hyperocha byla postižena pravomocnými a vykonatelnými soudními příkazy, přičemž o odložení jejich právní moci a vykonatelnosti dosud nebylo pravomocně rozhodnuto.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 218 písm. c) o.s.ř. a odvolání dlužnice odmítl.

Pro úplnost považoval odvolací soud za potřebné dodat, že v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře lze exekuci postihující majetek, k němuž má dispoziční oprávnění dlužnice, provést toliko za splnění podmínek § 409 odst. 2 IZ, tedy pro pohledávky, jež nemají být v oddlužení uspokojovány a které současně vzniknou poté, co nastanou účinky oddlužení.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 9. července 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková