4 VSPH 1223/2015-B-69
MSPH 79 INS 4348/2011 4 VSPH 1223/2015-B-69

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužníka Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem Zdiměřická 1436, 149 00 Praha 4, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. května 2015, č.j. MSPH 79 INS 4348/2011-B-61

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. května 2015, č.j. MSPH 79 INS 4348/2011-B-61 se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e ; odvolání proti bodu III. výroku se o d m í t á .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze zrušil oddlužení dlužníka Martina anonymizovano (dále jen dlužník; bod I. výroku) a na majetek dlužníka prohlásil konkurs (bod II. výroku), jenž bude projednáván jako nepatrný (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 20.6.2011 (A-21) byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo povoleno jeho řešení oddlužením a že usnesením ze dne 1.9.2011 (B-7) schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Dále uvedl, že poprvé dne 24.3.2014 (B-37) oznámil insolvenční správce BERGER-insolvenční správce a spol. (dále jen správce) soudu neplnění splátkového kalendáře dlužníkem s tím, že očekávaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů bude 28,24 % hodnoty jejich pohledávek, že dne 9.4.2014 proběhlo slyšení dlužníka, jenž soudu sdělil, že ukončil pracovní poměr u dvou dosavadních zaměstnavatelů a podniká jako OSVČ (taxikář), že ve zprávě ze dne 22.7.2014 (B-42) správce uvedl, že přes přísliby dlužník nehradí na účet správce žádné platby z příjmu, který má ze svého podnikání (dle dlužníka tento příjem činí cca 16.000,-Kč měsíčně čistého), že ve zprávě ze dne 26.9.2014 (B-44) správce oznámil, že očekávaná míra uspokojení věřitelů klesla na 24,32 % hodnoty jejich pohledávek, a že ve zprávě ze dne 2.2.2015 (B-52) správce uvedl, že očekávaná míra uspokojení věřitelů dále klesla na 21,75 % hodnoty jejich pohledávek, přestože dlužník zaslal v lednu 2015 na účet správce částku 5.000,-Kč.

Na jednání konaném dne 7.4.2015 podle § 418 insolvenčního zákona (dále jen IZ), dlužník přislíbil, že na účet správce nejpozději do 30 dnů zašle částku 20.000,-Kč jako nedoplatek na splátkovém kalendáři, a vzal na vědomí poučení soudu, že pokud tyto potřebné peněžní prostředky neuhradí, bude schválené oddlužení zrušeno a soud na jeho majetek prohlásí konkurs. Správce dne 4.5.2015 soudu oznámil, že dlužník zaslal na jeho účet pouze 4.000,-Kč a očekávaná míra uspokojení věřitelů proto činí pouze 20,41 % hodnoty jejich pohledávek.

Soud I. stupně na základě výše uvedených zjištění dospěl k závěru, že dlužník nebude v dalším průběhu řízení schopen splnit podstatnou část splátkového kalendáře, proto podle § 418 odst. 1 b) IZ zrušil schválené oddlužení dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs s tím, že bude projednáván jako konkurs nepatrný.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužník včas odvolal a požádal o přezkoumání zrušení oddlužení. Připustil, že je v odůvodnění napadeného usnesení sice správně uvedeno, že dne 2.2.2015 byla na účet správce uhrazena částka 5.000,-Kč, ale částka ze dne 22.12.2014 ve výši 10.000,-Kč nebyla do plnění dlužníka započítána jelikož se věřitelský účet ani trochu neponížil . Dodal, že přišel o zaměstnání a narychlo hledal nové, proto se dostal do finanční tísně, avšak v posledním roce již započal s úhradami na plnění oddlužení.

Na výzvu odvolacího soudu ze dne 29.9.2015 (B-65), jež byla dlužníku doručena dne 5.10.2015, aby sdělil, zda souhlasí s tím, aby o jeho odvolání bylo rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, bude odvolací soud předpokládat, že s takovým postupem řízení souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a aby soudu předložil přehled svých příjmů za období od 10.9.2011 do 30.9.2015 a listinné důkazy, z nichž bude zřejmé, kolik za uvedené období uhradil k rukám správce na oddlužení plněním splátkového kalendáře, dlužník nereagoval.

Správce souhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání (B-67).

Vrchní soud v Praze, proto aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 3 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 418 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to,

že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr (odst. 3). Rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 4). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 4 (odst. 5).

Ze spisu odvolací soud ověřil správnost všech rozhodných skutečností, na nichž soud I. stupně vystavěl napadené usnesení, tedy především to, že dlužník neplní splátky na oddlužení a že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit.

Správce předložil soudu aktuální zprávu o stavu insolvenčního řízení ze dne 30.10.2015 (B-67), včetně zprávy o plnění oddlužení za jednotlivá období od září 2011 do října 2015, sdělil soudu, že na úhradu nezajištěných věřitelů bylo dlužníkem zaplaceno celkem 105.751,97 Kč, na nároky správce bylo uhrazeno celkem 46.390,-Kč a správce eviduje dluh ve výši 1.445,-Kč, od května 2013 dosud jsou splátky hrazeny nepravidelně a k obnovení splátek nedošlo, aktuální schodek plnění činí 70.896,10 Kč, očekávaná míra uspokojení pohledávek přihlášených nezajištěných věřitelů činí 17,96 % hodnoty jejich pohledávek a ke dni zpracování zprávy bylo uhrazeno 14,97 % těchto pohledávek. Správce proto vyslovil důvodné pochybnosti o možnostech dlužníka splnit splátkový kalendář. Z připojené zprávy o plnění oddlužení odvolací soud ověřil plnění poskytovaná dlužníkem na oddlužení za období od září 2011 dosud a zjistil, že dlužník hradil pravidelně splátky jen do prosince 2012, v roce 2013 nezaplatil splátku v lednu, v květnu až srpnu a v říjnu až prosinci, v roce 2014 zaplatil splátku v lednu ve výši 10.984,-Kč, což odpovídá jeho tvrzení s rozdílem jednoho měsíce, avšak dále již v roce 2014 nezaplatil ničeho, v lednu 2015 zaplatil 5.000,-Kč a dále nezaplatil ničeho.

Z výše uvedených zjištění vyplynulo, že dlužník dlouhodobě neplní povinnosti vyplývající pro něj z usnesení ze dne 1.9.2011 (B-7), jímž soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře. Aktuálně dlužník nedoložil, ani netvrdil příjem, z něhož by byl schopen plnit splátky na oddlužení, na výzvu odvolacího soudu ze dne 29.9.2015 (B-65) nereagoval. Závěr soudu I. stupně, že jsou dány důvody pro zrušení oddlužení podle § 418 odst. 1 písm. a) a b) IZ je proto věcně správný. Dlužník ani v odvolacím řízení ničím nedoložil, že má příjem postačující na úhrady splátkového kalendáře, ačkoliv k tomu byl odvolacím soudem vyzván a z listin založených ve spise tato skutečnost nevyplynula.

Odvolací soud proto usnesení v napadených bodech I. a II. výroku podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil. Odvolání směřující proti bodu III. výroku usnesení odvolací soud podle § 218 písm. c) o.s.ř. jako nepřípustné odmítl (§ 314 odst. 4 IZ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 11. prosince 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková