4 VSPH 1211/2015-B-34
KSHK 42 INS 6177/2014 4 VSPH 1211/2015-B-34

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužníka JUDr. Václava anonymizovano , anonymizovano , IČO: 72815523, bytem Příchvoj 18, 507 43 Markvartice, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. května 2015, č.j. KSHK 42 INS 6177/2014-B-22,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. května 2015, č.j. KSHK 42 INS 6177/2014-B-22, s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové zamítl návrh na povolení oddlužení podaný dlužníkem JUDr. Václavem Svobodou (dále jen dlužník; bod I. výroku) a na jeho majetek prohlásil konkurs (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že dlužník podal dne 7.3.2014 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Usnesením ze dne 8.10.2014 (A-15), které nabylo právní moci dne 11.11.2014, zjistil soud úpadek dlužníka, insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Jana Urbana (dále jen správce), vyzval věřitele k přihlášení pohledávek a na den 5.1.2015 nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů.

Při rozhodování o návrhu na povolení oddlužení vycházel soud z těchto zjištění: -Do insolvenčního řízení se přihlásili 3 věřitelé, a to Komerční banka, a.s. se zjištěnou pohledávkou ve výši 2.490.633,82 Kč, Ondřej Rachota s pohledávkou v částce 2.348.511,-Kč, kterou dlužník uznal, ale správce ji popřel a věřitel podal proti správci žalobu na určení pohledávky, a Statutární město Hradec Králové s pohledávkou ve výši 2.500,-Kč vyloučenou z uspokojení v insolvenčním řízení podle § 170 IZ, přičemž tento věřitel vzal přihlášku pohledávky zpět. -Dlužník pobírá starobní důchod ve výši 12.382,-Kč měsíčně a výsluhový příspěvek ve výši 1.100,-Kč měsíčně. -Dlužník je rozvedený, přičemž probíhá spor o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů (dále jen SJM).

-Do nevypořádaného SJM patří dva osobní automobily a pozemky v Jinolicích. Tento majetek správce ocenil částkou 248.523,-Kč. Dlužník vlastní obchodní podíl ve společnosti PROFESIONAL-JC, s.r.o., v likvidaci a správce ověřuje domněnku, že tato společnost nemá žádný likvidní majetek. Dlužník s bývalou manželkou dále vlastnili dům s pozemky v Jinolicích, které jsou předmětem zástavního práva ve prospěch věřitele Komerční banka, a.s., jež v roce 2009 darovali dcerám Tereze a Aleně Svobodovým. -Dlužník si jako bývalý správce konkursní podstaty ve věci vedené Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 40 K 10/2002 vyplatil v červenci 2014, tedy po zahájení svého insolvenčního řízení, zálohu na odměnu ve výši přesahující 400.000,-Kč, kterou údajně použil pro svoji potřebu.

Soud uvedl, že pro oddlužení ve formě splátkového kalendáře, pro alespoň 30% uspokojení pohledávek obou dosud přihlášených nezajištěných věřitelů, by bylo třeba měsíčně plnit částku 24.200,-Kč navýšenou o částku připadající na odměnu a hotové výdaje správce a zohledňující placení výživného. Uzavřel, že příjem dlužníka ze starobního důchodu a výsluhového příspěvku takové splátky neumožňuje.

Dále uvedl, že s ohledem na popsaný rozsah majetkové podstaty nelze schválit ani oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, neboť by rovněž nebylo dosaženo alespoň 30% uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Uvedl, že v odvolání ze dne 30.1.2015 dlužník namítl, že má další majetek, za nějž však označil 100% obchodní podíl bývalé manželky v obchodní společnosti Svatý Petr, s.r.o. v likvidaci a nemovitosti v Jinolicích, které v roce 2009 daroval dcerám, s tvrzením, že se jednalo o neúčinný právní úkon a uvedl, že společnost PROFESIONAL -JC, s.r.o., v likvidaci je 100% akcionářem společnosti AEK 120, a.s., která dle dlužníkova tvrzení generuje zisk. Soud uzavřel, že jako další věci náležející do majetkové podstaty označil dlužník majetek ve vlastnictví třetích osob. K tomu odkázal na § 205 odst. 4 insolvenčního zákona (dále jen IZ; který nesprávně označil jako § 204 odst. 5 IZ) a uvedl, že věci, které odešly z dlužníkovy dispozice neúčinným úkonem, mohou být podle § 239 odst. 4 IZ sepsány (do majetkové podstaty) až po pravomocném rozhodnutí o odpůrčí žalobě.

Soud konstatoval, že je třeba rozhodnout o způsobu řešení úpadku, neboť o dlužníkově úpadku je pravomocně rozhodnuto a jeho úpadek dosud nebyl zpochybněn, přestože se o to podáním ze dne 13.4.2015 pokusily dlužníkovy dcery snažící se zpochybnit existenci přihlášených pohledávek. Citoval právní závěry uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.9.2010, č.j. KSBR 31 INS 156/2008, 29 NSČR 6/2008-B-60, a uzavřel, že dlužník není schopen nabídnout věřitelům 30% uspokojení nezajištěných pohledávek ani ve splátkovém kalendáři, ani zpeněžením majetkové podstaty. Proto zamítl návrh na povolení oddlužení a podle § 396 IZ rozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se dlužník včas odvolal a žádal povolení svého oddlužení nebo zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí. Namítal, že správce nesepsal správně jeho majetek a soud tak vycházel z nesprávných údajů, neboť vycházel toliko ze zprávy správce a z hodnoty dlužníkova majetku, který správce sepsal do soupisu majetkové podstaty, a proto nesprávně vyhodnotil jeho schopnost uspokojit věřitele v oddlužení prodejem majetku a splátkami. Rovněž namítal,

že soud nesprávně vyhodnotil jeho závazky (jejich počet, výši a pořadí), a to zejména v případě věřitele č. 1 Komerční banky, a.s., která ve své přihlášce oznámila, že je její pohledávka zajištěna zástavní smlouvou k nemovitostem, které vlastnil spolu s manželkou a daroval je dcerám. Namítal také, že jej soud nepoučil a nevysvětlil mu, za jakých podmínek by mohl splnit předpoklady pro povolení oddlužení. Dlužník předně poukázal na to, že byl úspěšný se svým odvoláním proti předchozímu usnesení soudu o zamítnutí návrhu na povolení oddlužení a prohlášení konkursu (B-9), jemuž odvolací soud vyhověl usnesením ze dne 23.3.2015 (B-16), a namítal, že se při vydání napadeného rozhodnutí ničeho nezměnilo. Namítal, že mu soud neposkytl možnost řešit oddlužení formou splátkového kalendáře, i když k tomu má zajištěny finanční prostředky ze smlouvy o důchodu. Uvedl, že správce do soupisu majetku sepsal majetek za více než 200.000,-Kč. Namítal rozpor mezi zprávou správce a soupisem majetkové podstaty a skutečným stavem. K tomu uvedl, že v návrhu na povolení oddlužení označil také nemovitosti na adrese Jinolice č.p. 81 a č.p. 27 zapsané na LV č. 411 o hodnotě cca 7 mil. Kč, jejichž ideální 1/2 daroval svým dcerám a které tvoří předmět zástavy zajištěného věřitele Komerční banky, a.s., a další majetek pak označil v listině ze dne 11.12.2014, v níž uvedl společnost S v a t ý P e t r spol. s r.o. v likvidaci, v níž jeho bývalá manželka vlastní 100% obchodního podílu a v jejímž majetku je pension Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně s hodnotou přesahující 10 mil. Kč, dále uvedl, že společnost Profesional JC, s.r.o. je vlastníkem 100% akcií společnosti AEK 120, a.s., která generovala a pravděpodobně stále generuje zisk přesahující 1 mil. Kč ročně, který používá pro svou osobní potřebu jeho bývalá manželka, a to s tím, že tyto věci dosud neuplatňoval v řízení o vypořádání SJM, avšak nyní je za součást SJM označuje. Namítal, že tento majetek správce nesepsal do soupisu majetkové podstaty, čímž výrazně snížil hodnotu jeho majetku a tím i jeho schopnost uspokojit své věřitele. Namítal také nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí z důvodu, že v něm soud odkazuje na § 204 odst. 5 IZ, přestože má § 204 pouze 2 odstavce. Uváděl, že není správné ani vhodné prohlašovat na jeho majetek konkurs, neboť věřitel Statutární město Hradec Králové učinil zpětvzetí své pohledávky, a dlužník tak má jednoho zajištěného věřitele Komerční banku, a.s., která se může v plné výši uspokojit realizací své zástavy, a jednoho nezajištěného věřitele Ondřeje Rachotu se spornou pohledávkou, který mu pro případ, že jeho pohledávka bude shledána po právu, přislíbil její částečné zpětvzetí tak, aby splnil podmínky pro oddlužení, přičemž v případě jejího platného popření se k ní nebude přihlížet. Dlužník poukazoval na zákonnou preferenci sanačního způsobu řešení úpadku dlužníka sledujícího návrhem na povolení oddlužení poctivý záměr oproti jeho řešení konkursem a uváděl, že sledoval poctivý záměr.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal podle § 212 a 212a o.s.ř. napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 395 IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí (odst. 1). Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení (odst. 2).

Podle § 396 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 7.3.2014 na základě insolvenčního návrhu dlužníka spojeného s návrhem na povolení oddlužení (A-1). Usnesením ze dne 8.10.2014 (A-15), které nabylo právní moci dne 11.11.2014, soud zjistil úpadek dlužníka. Do insolvenčního řízení se přihlásili 3 nezajištění věřitelé. Věřitel č. 2 následně vzal svou přihlášku pohledávky zpět (P2-4, P2-5). Věřitel č. 1, Komerční banka, a.s., přihlásil pohledávku ve výši 2.490.633,82 Kč jako nezajištěnou majetkem dlužníka s tím, že jeho pohledávka je zajištěna jinak, než majetkem, který náleží do majetkové podstaty. Jeho nezajištěná pohledávka byla při přezkumném jednání zjištěna. Věřitel č. 3, Ondřej Rachota, přihlásil nezajištěnou pohledávku ve výši 2.348.511,-Kč, která byla popřena správcem co do pravosti z důvodu, že nevznikla a o její určení se v současnosti vede incidenční spor pod sp. zn. 42 ICm 573/2015 (P1, P3, B-4, B-7, C1).

Dlužník je rozvedený. Soudní řízení o vypořádání SJM dosud nebylo pravomocně skončeno. Podáním ze dne 1.12.2014 uplatnily dcery dlužníka u správce pohledávky z titulu dlužného výživného za období od března 2014 do listopadu 2014 v celkové výši 18.000,-Kč a pohledávku z titulu běžného výživného ve výši 2.000,-Kč měsíčně (B-2). Při jednání dne 5. 1. 2015 dlužník soudu doložil, že dne 30.12.2014 uhradil každé z dcer částku 10.000,-Kč (B-7). Měsíční příjem dlužníka sestává ze starobního důchodu ve výši 12.603,-Kč měsíčně a z výsluhového příspěvku ve výši 1.100,-Kč měsíčně (B-2, B-3, B-14, B-26). Do soupisu majetkové podstaty správce sepsal jednak majetek náležející do SJM, a to 2 automobily oceněné celkem na 230.000,-Kč a 3 pozemky v k.ú. Jinolice oceněné na 18.523,-Kč, a jednak výlučný majetek dlužníka, a to zůstatek na bankovním účtu ve výši 25.419,99 Kč a dosud neoceněný 100% obchodní podíl ve společnosti PROFESIONAL-JC, s.r.o. v likvidaci (B-3).

Celková výše přihlášených nezajištěných pohledávek tedy činí 4.839.144,82 Kč a 30% z této částky činí 1.451.743,45 Kč. K dosažení minimálního 30% uspokojení nezajištěných věřitelů při oddlužení plněním splátkového kalendáře by tak musela výše měsíční splátky určená těmto věřitelům po dobu 5 let činit alespoň 24.195,73 Kč. K této částce by však bylo nutné ještě připočíst měsíční odměnu a náhradu hotových výdajů správce a částky výživného.

Za tohoto stavu je zcela zjevné, že dlužník nedisponuje majetkem ani příjmy, které by zajišťovaly uspokojení nezajištěných věřitelů při oddlužení v rozsahu alespoň 30 % jejich pohledávek. Souhlas některého z věřitelů s nižším plněním nebyl v řízení doložen (§ 395 odst. 1 písm. b/ IZ).

K odvolacím námitkám týkajícím se rozsahu majetkové podstaty dlužníka se odvolací soud ztotožňuje se závěry soudu I. stupně uvedenými v napadeném usnesení, k nimž dodává, že v případě společnosti PROFESIONAL-JC, s.r.o. v likvidaci, je dlužníkovo (nedoložené) tvrzení o vlastnictví akcií v rozporu s jeho tvrzením, že tato společnost vlastní (toliko) vybavení kanceláře a přívěsný vozík, které sdělil správci dne 23.4.2014 v rámci svého prohlášení o majetkových a osobních poměrech (B-29). Dlužníkem tvrzený majetek ve vlastnictví 3. osob nemá vliv na závěry o jeho majetkových poměrech pro účely posouzení podmínky přípustnosti oddlužení spočívající v předpokladu alespoň 30 % uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů.

K další odvolací argumentaci odvolací soud dodává, že usnesení soudu I. stupně o zamítnutí návrhu na povolení oddlužení a prohlášení konkursu (B-9) bylo odvolacím soudem zrušeno z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti, tedy pro nedostatečnost jeho odůvodnění a nikoli pro jeho věcnou nesprávnost (B-9). Nezměněný skutkový stav věci proto soudu nebránil ve vydání věcně shodného rozhodnutí, které odůvodnil způsobem souladným s § 157 odst. 2 o.s.ř. Tvrdil-li dlužník v odvolání, že má zajištěnu možnost získat finanční prostředky pro oddlužení formou smlouvy o důchodu, ale tuto k odvolání ani později nepředložil, není takové toliko obecné tvrzení dlužníka způsobilé zvrátit závěry soudu I. stupně o nedostatečnosti jeho ekonomické nabídky pro oddlužení plněním splátkového kalendáře. Se závěrem soudu I. stupně o nedostatečných příjmech a nedostatečném majetku pro řešení úpadku oddlužením byl dlužník seznámen již v rozhodnutí ze dne 14.1.2015 (B-9). Odvolací soud zdůrazňuje, že IZ nestanoví soudu povinnost poučovat dlužníka o konkrétních způsobech, kterými by mohl zvýšit svou ekonomickou nabídku pro účely oddlužení.

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 31. srpna 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková