4 VSPH 1210/2015-B-42
KSHK 42 INS 31080/2012 4 VSPH 1210/2015-B-42

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , IČO: 45590362, bytem 517 43 Záměl 4, zastoupeného JUDr. Petrem Jaškem, bytem Hlavní třída 11/7, 787 01 Šumperk, zahájené na návrh navrhovatele Česká spořitelna, a.s., IČO: 45244782, se sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. února 2015, č.j. KSHK 42 INS 31080/2012-B-30,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. února 2015, č.j. KSHK 42 INS 31080/2012-B-30, s e p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové odmítl jako opožděný návrh dlužníka Jana anonymizovano (dále jen dlužník) na povolení oddlužení (bod I. výroku) a na jeho majetek prohlásil konkurs (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno na návrh věřitele České spořitelny, a.s. ze dne 10.12.2012. V usnesení ze dne 4.1.2013 (A-7), kterým byl vyzván k vyjádření k tomuto návrhu a k předložení seznamů majetku, závazků a zaměstnanců, byl dlužník také poučen o tom, že dlužník, který není podnikatelem a který má za to, že splňuje podmínky pro řešení svého úpadku oddlužením, může podat do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu na předepsaném formuláři, jenž je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR, návrh na povolení oddlužení. Později podaný návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne. Toto usnesení bylo dlužníku doručeno 19.2.2013 v souladu s § 49 odst. 4 o.s.ř., přičemž dlužník podal návrh na povolení oddlužení dne 26.4.2013, tedy po uplynutí zákonné 30 denní lhůty. Usnesením ze dne 3.5.2013 (A-14) soud zjistil úpadek dlužníka a ustanovil insolvenčního správce. Soud I. stupně uzavřel, že dlužníkův návrh na povolení oddlužení byl podán opožděně, pročež nezbylo, než podle § 390 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) rozhodnout o jeho odmítnutí a zároveň podle § 396 IZ o řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se dlužník včas odvolal a žádal jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí. Potvrdil, že mu byl insolvenční návrh doručen k vyjádření dne 19.2.2013. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.6.2012, sen. zn. 29 NSČR 39/2012, však namítal, že postrádal poučení o možnosti podání návrhu na oddlužení. Dále namítal, že soud nevyčkal na předložení jeho daňového přiznání za rok 2014. Uváděl, že podle příjmů za rok 2014 je schopen splatit dluh minimálně do výše 30 %, avšak pouze za předpokladu, že se jeho výdělečná činnost neomezí prodejem nemovitostí. Uváděl, že v případě jejich prodeje by je neměl k dispozici pro svou výdělečnou činnost, byl by nucen se přihlásit u úřadu práce do registru čekatelů o zaměstnání a úhrada jeho dluhů by skončila. Tvrdil, že se do dluhové situace nedostal výlučně vlastní vinou, ale také zaviněním fyzických osob v pokolení přímém.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal podle § 212 a 212a o.s.ř. napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 390 IZ, návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen (odst. 1). Návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala (odst. 3).

Podle § 396 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 10.12.2012 na základě insolvenčního návrhu věřitele Česká spořitelna, a.s. Usnesením ze dne 4.1.2013 (A-7) vyzval soud dlužníka k vyjádření se k insolvenčnímu návrhu a k předložení seznamů podle § 104 IZ. Toto usnesení rovněž obsahovalo poučení, že dlužník, který není podnikatelem a který má za to, že splňuje podmínky pro řešení svého úpadku oddlužením ve smyslu ustanovení § 389 a násl. IZ, může podat do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu na předepsaném formuláři, jenž je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR, návrh na povolení oddlužení s tím, že později podaný návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, a dlužníku bylo doručeno spolu s insolvenčním návrhem do vlastních rukou postupem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 18.2.2013 (následujícího dne 19.2.2013 pak byla zásilka vložena do dlužníkovy schránky). Posledním dnem 30 denní lhůty pro podání návrhu na povolení oddlužení tak bylo datum 20.3.2013. Návrh na povolení oddlužení (A-10) však dlužník podal soudu až dne 26.4.2013, tedy opožděně. Usnesením ze dne 3.5.2013 (A-14), které nabylo právní moci dne 5.6.2013, soud zjistil úpadek dlužníka.

Protože prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné (§ 83 IZ), je za popsané situace nezvratný závěr, že dlužník podal návrh na povolení oddlužení opožděně. Soud I. stupně tudíž správně postupoval, pokud podle § 390 odst. 3 IZ návrh na povolení oddlužení jako opožděný odmítl a v souladu s § 396 IZ současně rozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

K odvolací argumentaci odvolací soud dodává, že námitka dlužníka, že nebyl poučen o možnosti podat návrh na povolení oddlužení, byla vyvrácena zjištěním, že usnesení ze dne 4.1.2013 (A-7) obsahuje poučení dle § 390 odst. 1 IZ, které svým obsahem zcela odpovídá právním závěrům uvedeným v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.6.2012, č.j. KSPL 27 INS 5504/2011, 29 NSČR 39/2012-B-27, na něž dlužník v odvolání odkazoval. Odvolací argumentace týkající se tvrzení a dokládání dostatečné ekonomické nabídky pro řešení úpadku oddlužením, kterou dlužník doplnil ve svých podáních ze dne 21.7.2015 (B-38) a ze dne 5.8.2015 (B-39), je za situace, kdy byl návrh na povolení oddlužení podán opožděně, právně bezvýznamná.

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 27. srpna 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková