4 VSPH 1200/2015-P80-9
MSPH 96 INS 21510/2011 4 VSPH 1200/2015-P80-9

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců Mgr. Markéty Hudečkové a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenčním řízení dlužníka AUTO ŠTANGL, a.s., IČO: 26429951, sídlem Veselská 699, Praha 9, o odvolání věřitelky věřitele č. 81 Heldar Invest, s.r.o., IČO 28164628, Benediktská 722/11, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 96 INS 21510/2011-P80-4 ze dne 8. dubna 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 96 INS 21510/2011-P80-4 ze dne 8. dubna 2015 s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením rozhodl v insolvenčním řízení dlužníka AUTO ŠTANGL, a.s. (dále jen dlužník) o tom, že se k přihlášce pohledávky P80 věřitele č. 81 Heldar Invest, s.r.o. (dále jen odvolatel) ve výši 7.216.455,70 Kč nepřihlíží (bod I. výroku), že se přihláška pohledávky se odmítá (bod II. výroku) a konstatoval, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast odvolatele v insolvenčním řízení končí (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že odvolatel přihlásil do insolvenčního řízení vedeného s dlužníkem šest nevykonatelných pohledávek v celkové výši 7.216.455,70 Kč, jež byly při přezkumném jednání konaném dne 8.1.2015 popřeny pro pravost výši a pořadí insolvenčním správcem JUDr. Janem Kubálkem (dále jen správce). O popření pohledávky správce vyrozuměl odvolatele přípisem doručeným mu dne 15.2.2015, v němž jej také poučil o možnosti podat ve stanovené lhůtě určovací žalobu. Protože odvolatel ve stanovené lhůtě určovací žalobu nepodal, rozhodl soud prvního stupně podle § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ) o odmítnutí přihlášky pohledávky a o ukončení účasti odvolatele v insolvenčním řízení.

Toto usnesení Městského soudu v Praze napadl odvolatel včasným odvoláním, v němž požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil. Namítal, že správce řádně nepopřel jeho pohledávky při přezkumném jednání, když své popření nijak nezdůvodnil, uvedl toliko, že je popírá co do pravosti, důvodu a výše; jestliže popěrný úkon neobsahuje zdůvodnění, nemá takové jednání za následek popření pohledávky. Až dodatečně správce ve vyrozumění adresovaném odvolateli lakonicky konstatoval, že pohledávky neexistují. Pokud pohledávky odvolatele správce popřel co do výše, neuvedl, jakou výši pohledávek má za nespornou, při popření pořadí pak nijak nekonkretizoval, jaké pořadí má podle něj pohledávka mít. Odvolatel je nadto právnickou osobou, jež má zřízenu datovou schránku, přesto se správce pokusil odvolateli vyrozumění doručit prostřednictvím pošty.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 197 odst. 2 IZ věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, poučí insolvenční správce nebo insolvenční soud při přezkumném jednání o dalším postupu; věřitele, který se přezkumného jednání nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Ustanovení § 185 IZ pak určuje, že jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Odvolací soud ze spisu ověřil, že při přezkumném jednání konaném dne 8.1.2015 (B-127) popřel správce zcela co do pravosti, výše a pořadí nevykonatelné pohledávky odvolatele ve výši 7.216.455,70 Kč, aniž by popěrný úkon blíže zdůvodnil, a to i ve spojení s upraveným seznamem přezkoumávaných pohledávek (B-131), v němž správce zaznamenal, že pohledávky odvolatele popřel pro pravost a výši. Jelikož odvolatel nebyl na tomto jednání přítomen, vyrozuměl ho správce v podle § 197 odst. 2 IZ ve spojení s § 13 vyhlášky č. 311/2007 Sb. o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení IZ, o popření jeho přihlášený pohledávky podáním, jež odvolatel převzal dne 15.2.2015 (viz dodejka založená na B-133) a v němž ho zároveň řádně poučil, že se může bránit popření podáním určovací žaloby ve stanovené lhůtě, přičemž jako důvod popření uvedl, že odvolatel neprokázal vznik pohledávek, když je nedoložil relevantními důkazy. Vyrozumění o popření pohledávek bylo žalovanému doručeno postupem podle § 76 odst. 2 IZ, odvolatel si zásilku převzal, což potvrdil podpisem a otiskem razítka. Protože odvolatel žalobu ve stanovené lhůtě do 30 dnů od přezkumného jednání nepodal, přičemž tato lhůta neskončila dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění, nastal ohledně její popřené pohledávky podle § 198 odst. 1 IZ věty in fine nezvratný následek, že se k ní nepřihlíží. Soud

I. stupně tedy nepochybil, když postupem podle § 185 odst. 1 IZ rozhodl o odmítnutí přihlášky odvolatele a o ukončení jeho účasti v insolvenčním řízení. Pokud jde o argumentaci odvolatele obsaženou v odvolání, pak z § 198 IZ vyplývá, že rozsah tvrzení je zákonem omezen jednoznačně na straně věřitele, neboť ten může uplatňovat ve své žalobě na určení pravosti nevykonatelné pohledávky jen skutečnosti, jež jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. Odvolateli lze přisvědčit pouze v tom, že nedošlo k účinnému popření výše jeho pohledávek, když správce v rozporu s § 194 IZ neuvedl skutečnou výši pohledávek odvolatele. V případě popření pravosti pohledávky je však obsah popěrného úkonu dán úpravou § 193 IZ (pohledávka nevznikla, zanikla nebo se promlčela), jenž je pak dále konkretizován ve vyrozumění správce tak, že nebyl prokázán vznik pohledávek. I při obraně proti žalobě o určení pravosti nevykonatelné pohledávky (§ 198 IZ)-pokud by byla odvolatelem podána-by mohl správce jako žalovaný uplatňovat vůči popřené pohledávce další nové výhrady, které při jejím popření dříve neuplatnil (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze) ze dne 20.3.2013, sp. zn. 101 VSPH 80/2013-37). Jinak řečeno, neuvedení konkrétní argumentace při popření pravosti pohledávky na přezkumném jednání nemá za následek, že by pohledávka popřena nebyla. Tento závěr ostatně plyne i z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 29 ICdo 5/2012 ze dne 28.2.2013 podle něhož nedostatek argumentace, z níž správce dovozuje popření pohledávky, nemá za následek neexistenci či neúčinnost takového popěrného úkonu, otevírá toliko prostor pro aplikaci § 114b odst. 1 o.s.ř. v řízení o incidenční žalobě. Pokud je v protokole o přezkumném jednání zaznamenáno, že správce popřel i pořadí odvolatelem přihlášených pohledávek, jedná se zřejmě o chybu v psaní, když odvolatel výhodnější pořadí pohledávek neuplatňoval a pohledávky přihlásil jako nezajištěné. Na základě svých zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud napadené usnesení věcně správným. Proto je podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 7. července 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D. , v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Jana Berná