4 VSPH 1115/2015-P1-7
MSPH 99 INS 8702/2015 4 VSPH 1115/2015-P1-7

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenční věci dlužníků Milana anonymizovano , anonymizovano a Moniky anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Zdiměřická 1434, 149 00 Praha 4, o odvolání věřitele č. 1 CreditPortal, a.s., IČO 03240207, sídlem Argentinská 286/38, Praha 7, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 8702/2015-P1-2 ze dne 25. května 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 99 INS 8702/2015-P1-2 ze dne 25. května 2015 se zr u š u j e a věc se vr a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze zastavil řízení o přihlášce pohledávek věřitele č. 1 CreditPortal, a.s., IČO 03240207 (dále jen věřitel; bod I. výroku) a věřiteli ukončil jeho účast v insolvenčním řízení (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně konstatoval, že přihláškou pohledávek P1 přihlásil věřitel zastoupený společností DB INKASO cz, s.r.o., IČO 03326705, sídlem Praha 4-Újezd, Formanská 139, do insolvenčního řízení dlužníků Milana anonymizovano a Moniky anonymizovano (dále jen dlužníci) pohledávky v celkové výši 18.480,-Kč. Přihláška P1 byla insolvenčnímu soudu zaslána prostřednictvím datové zprávy a byla odeslána z datové schránky společnosti DB INKASO cz, s.r.o. Soud I. stupně uvedl, že podle § 7 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a podle § 24 odst. 1 o.s.ř. se účastník může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí, a nejedná-li se o zastupování podle § 26 nebo podle § 26a o.s.ř., může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba. Věřitel v rozporu s tím zvolil jako svého zástupce pro insolvenční řízení právnickou osobu, jež podala za věřitele přihlášku P1, avšak nebyla k tomu oprávněná. Protože jde o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit podle § 104 odst. 1 o.s.ř., soud I. stupně řízení o přihlášce pohledávek věřitele zastavil a podle § 185 věta druhá IZ věřiteli ukončil jeho účast v insolvenčním řízení.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud změnil tak, že se řízení o přihlášce nezastavuje a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí. Akceptoval názor soudu I. stupně odůvodněný § 24 odst. 1 o. s. ř., avšak namítal, že mu nebyla dána možnost opravit přihlášku a odstranit její nedostatky. Uvedl, že přihlášku doručil insolvenčnímu soudu den předtím, než-li bylo rozhodnuto o úpadku dlužníků a byl určen počátek přihlašovací lhůty. Postupem soudu by mu byla odňata možnost uplatnit nárok v insolvenčním řízení dlužníků. Výše ani pravost pohledávky nebyla přitom insolvenčním správcem zpochybněna. Dále poukázal na to, že je ve formuláři přihlášky pohledávky dána věřitelům možnost zvolit si jako zástupce právnickou osobu. Poukázal na platnou judikaturu Vrchního soudu v Praze. Namítal, že nebyl v třicetidenní lhůtě pro podání přihlášky pohledávky insolvenčním správcem ani insolvenčním soudem upozorněn na nedostatek přihlášky, proto jej nebyl schopen ve lhůtě pro podání přihlášky opravit.

Odvolací soud dle § 212 a 212a o.s.ř. přezkoumal usnesení soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a aniž v souladu s § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ustanovení § 7 IZ pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Vzhledem k tomu, že insolvenční zákon v sledovaných souvislostech zvláštní úpravu nemá (kromě předepsané formy přihlášky-formuláře), uplatní se obecná úprava náležitostí podání v občanském soudním řádu.

Podle § 103 o.s.ř. je soud povinen kdykoli za řízení přihlížet k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle § 104 odst. 1 o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány. Jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (odst. 2).

Výše citovaná ustanovení je nutno vykládat tak, že soud při úvaze o nedostatku některé z podmínek řízení musí rozlišovat, zda takový nedostatek lze odstranit, či nikoli. Procesní následky jsou totiž jiné v případě, kdy jde o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, a jiné v případě, kdy jde o odstranitelný nedostatek podmínky řízení. Ačkoli občanský soudní řád nemá ustanovení, v němž by vypočítával všechny podmínky řízení, resp. rozlišoval, zda jde o nedostatek neodstranitelný či odstranitelný, teorie procesního práva a ve shodě s ní i soudní praxe řadí mezi neodstranitelné podmínky řízení např. nedostatek pravomoci soudu, způsobilosti být účastníkem řízení, překážky věci rozsouzené a zahájeného řízení, zatímco mezi odstranitelné podmínky řízení řadí např. nedostatek procesní způsobilosti či nedostatek průkazu plné moci zmocněnce účastníka.

Z obsahu spisu se podává, že dne 8.4.2015 v 9:20:45 hod. byla doručena na elektronickou podatelnu insolvenčního soudu přihláška pohledávky P1 věřitele č. 1 z datové schránky DB INKASO cz, s.r.o. a všechny identifikační údaje byly ověřeny. Přihláška byla podána za věřitele právnickou osobou (DB INKASO cz, s.r.o.) dle připojené plné moci ze dne 9.12.2014, udělené věřitelem této právnické osobě pro různé právní a procesní úkony, mimo jiné pro přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení, včetně jednání s insolvenčními správci.

Není pochyb o tom, že věřitel v insolvenčním řízení nemůže být zastoupen právnickou osobou, jak je výslovně upraveno v § 26 a § 26a o.s.ř., která taxativně upravují, ve kterých označených věcech zastupování právnickou osobou je přípustné a jaká osoba může zastupovat; mezi tato řízení však nepatří insolvenční řízení. To vysvětluje, proč je ve formuláři přihlášky pohledávky další kolonka pro jiný druh zástupce-právnickou osobu.

Z uvedeného plyne, že se věřitel (obchodní společnost) nemohl nechat zastoupit v insolvenčním řízení (jinou) právnickou osobou, nehledě na to, že jedinou plnou mocí, která by opravňovala zástupce podle § 24 odst. 1 o.s.ř. zastupovat účastníka v soudním řízení je procesní plná moc pro celé řízení, nikoliv jen pro podání přihlášky a pro jednání s insolvenčním správcem. Závěr soudu I. stupně, že přihlášku za odvolatele podala osoba, která nebyla oprávněna za něj jednat, je proto správný.

V posuzované věci postavil soud I. stupně své rozhodnutí na tom, že právnická osoba (DB INKASO cz, s.r.o.) nemůže na základě plné moci věřitele zastupovat, což je neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který bylo nutno řízení o přihlášce pohledávky bez dalšího zastavit podle § 104 odst. 1 o.s.ř. Odvolací soud konstatuje, že nedostatek průkazu procesní plné moci je nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit dle § 104 odst. 2 o.s.ř. V tomto případě, kdy přihlášku za věřitele podala právnická osoba, která nebyla oprávněna za něj jednat, takže přihláška pohledávky nebyla podána osobou označenou v přihlášce, byl soud I. stupně povinen nejprve postupovat podle § 104 odst. 2 o.s.ř., tj. učinit vhodná opatření ke zjištění, kdo byl oprávněn za věřitele, který byl označen jako věřitel přihlašované pohledávky, jednat, a teprve potom, pokud by se mu nezdařilo nedostatek přihlášky odstranit, bylo namístě řízení o ní zastavit podle § 104 o.s.ř. pro tento nedostatek.

Proto odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř., napadené usnesení zrušil a dle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto tohoto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Městského soudu v Praze k Nejvyššímu soudu ČR.

V Praze dne 26. června 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková