4 VSPH 1109/2016-P13-8
MSPH 93 INS 16195/2014 4 VSPH 1109/2016-P13-8

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka M-STAV-SERVIS s.r.o. v likvidaci, IČO: 28169778, sídlem Za Rokytkou 1462, 198 00 Praha 9-Kyje, o odvolání věřitele č. 12 Česká kancelář pojistitelů, IČO: 70099618, sídlem Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4, zastoupeného Mgr. Janem Ševčíkem, advokátem, sídlem U Zákrutu 1778/5, 106 00 Praha 10-Záběhlice, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 93 INS 16195/2014-P13-3 ze dne 4. dubna 2016,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 93 INS 16195/2014- P13-3 ze dne 4. dubna 2016 s e m ě n í tak, že se přihláška pohledávky č. P13 věřitele č. 12 Česká kancelář pojistitelů neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku uvedeným usnesením odmítl přihlášku pohledávky č. 13 věřitele č. 12 Česká kancelář pojistitelů (dále jen odvolatel; bod I. výroku) a konstatoval, že právní mocí tohoto usnesení jeho účast v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 1.8.2014 (A-10) bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs; současně byli věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne rozhodnutí o úpadku. Lhůta pro podání přihlášek tak uplynula dne 1.10.2014. Přihláška pohledávky odvolatele však byla soudu doručena až dne 22.1.2015, a proto ji soud odmítl podle § 185 insolvenčního zákona (dále jen IZ).

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a navrhoval, aby je odvolací soud zrušil a aby zároveň rozhodl, že se jeho přihláška pohledávky neodmítá. Namítal, že jeho přihláška pohledávky byla podána včas, neboť se jedná o pohledávku na základě § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jež se podle § 24 odst. 4 tohoto zákona považuje za pohledávku, na níž se podle IZ hledí jako na přihlášenou. isir.justi ce.cz

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 1.8.2014 (A-10) byl zjištěn úpadek dlužníka. Přihláškou pohledávky podanou dne 22.1.2015 (P13-1) přihlásil odvolatel do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 25.741,-Kč podle § 24 odst. 9 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, představující jeho regresní nárok vůči dlužníku sestávající z částky uhrazené poškozenému a z nákladů vynaložených na likvidaci škody způsobené dlužníkovým vozidlem dne 31.10.2011. Z příloh přihlášky (z likvidační zprávy ze dne 6.5.2014 a z uplatnění práva na náhradu plnění ze dne 18.8.2014) pak vyplývá, že odvolatel plnil poškozenému na základě § 24 odst. 2 písm. b) zák.č. 168/1999 Sb.

Podle § 165 IZ, věřitelé, kteří své pohledávky uplatňují podáním přihlášky, se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při konkursu, plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení, nestanoví-li zákon jinak (odst. 1). Zákon může stanovit, že podle odstavce 1 se uspokojují i někteří věřitelé, kteří nepodávají přihlášku pohledávky, splňují-li zákonem stanovené podmínky (odst. 2).

Citovaný § 165 odst. 2 IZ výslovně předpokládá možnost speciální právní úpravy, jíž IZ či jiný zákon ustanoví, že věřitelé určitých pohledávek, které jinak náleží mezi pohledávky, jež mohou být v insolvenčním řízení dle § 165 odst. 1 IZ uspokojovány, jen jsou-li řádně uplatněny přihláškou, mají právo na takové uspokojení bez toho, že by byly do insolvenčního řízení postupem dle § 173 a násl. IZ přihlašovány-jejich přihlášky se nepodávají a bez dalšího jim přísluší postavení pohledávek přihláškou uplatněných. Takový speciální režim zákon vztahuje např. na pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví dlužníka, je-li jím banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo anebo pobočka zahraniční banky podle § 367 odst. 1, které se podle § 373 odst. 1 IZ pokládají (okamžikem prohlášení konkursu) za přihlášené podle IZ, a obdobně tak činí § 24 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ohledně odvolatelem uplatňovaného nároku na náhradu za plnění dle téhož zákona, jenž v § 24 odst. 4 větě druhé prohlašuje regresní pohledávku odvolatele (na náhradu za plnění podle odstavce 2 písm. b/, c/, g/) za pohledávku, která se podle IZ (tj. ve smyslu § 165 odst. 2 IZ) považuje za přihlášenou.

Protože výše uvedená ustanovení IZ nestanoví, že by se režim pohledávky přihlášené ex lege vztahoval jen na situaci, kdy pohledávka vznikla až po zahájení insolvenčního řízení, lze konstatovat, že pohledávka odvolatele na náhradu za plnění dle § 24 odst. 2 písm. b) zák.č. 168/1999 Sb. se považuje v insolvenčním řízení za přihlášenou bez ohledu na to, kdy vznikla.

To platí pro každou fázi insolvenčního řízení právě i s ohledem na to, že pohledávce tohoto druhu (ani kdyby vznikla až po rozhodnutí o úpadku) nepřiznává zákon povahu pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky postavené jí na roveň (viz výčet pohledávek tohoto pořadí v § 168 a 169 IZ), jež se dle § 203 IZ v insolvenčním řízení přihláškou neuplatňují, a proto se tato pohledávka, bez ohledu na dobu svého vzniku uspokojuje v insolvenčním řízení (dle § 165 odst. 1 IZ) jako ostatní nepřednostní pohledávky téhož pořadí.

Převedeno shora řečené na souzenou věc to znamená, že odvolatel nebyl povinen přihlásit svůj nárok podle § 24 odst. 2 písm. b) zák.č. 168/1999 Sb. ve lhůtě 2 měsíců od rozhodnutí o úpadku. Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil, jak uvedeno výše.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 31. května 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á, v.r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková