4 VSPH 1104/2015-A-11
KSPL 27 INS 10817/2015 4 VSPH 1104/2015-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Máchova 1024, Stříbro, zahájené k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 10817/2015-A-6 ze dne 6. května 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 10817/2015-A-6 ze dne 6. května 2015, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni odmítl insolvenční návrh dlužníka Jaroslava anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že mu byl dne 24.4.2015 doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení. Konstatoval, že dlužník v kolonce č. 7 svého insolvenčního návrhu tvrdil, že má závazky s celkovou dlužnou částkou 1.112.950,-Kč a že většina závazků je po splatnosti déle než 30 dnů a není schopen je plnit po dobu delší než 3 měsíce. Poukázal na to, že dlužník v kolonce č. 7 neuvedl, zda má více věřitelů, přestože právě tvrzení o mnohosti věřitelů je jedním ze základních, které je dlužník povinen v návrhu zmínit, jinak nesplňuje náležitosti stanovené v § 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ). Vyšel ze zjištění, že dlužník v insolvenčním návrhu nevylíčil rozhodující skutečnosti, neboť netvrdil, že má více než jednoho věřitele, neoznačil řádně své závazky, neuvedl jejich výši, splatnost ani důvody, pro které je není schopen uspokojit, přičemž k návrhu nepřipojil seznam závazků. Dospěl k závěru, že z tvrzení dlužníka neplyne, že by měl závazky vůči více věřitelům déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, jež není schopen plnit, a dovodil, že insolvenční návrh nelze projednat, protože dlužník neuvedl rozhodující skutečnosti k prokázání -2-KSPL 27 ISN 10817/2015 svého úpadku ve formě platební neschopnosti. Proto postupoval podle § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh dlužníka odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal (A-7), neboť s ním nesouhlasil. Namítal, že v kolonce č. 6 uvedl věřitele s pohledávkami, které jsou 30 dnů po lhůtě splatnosti, tvrdil, že tyto závazky není schopen plnit a žádal soud, aby umožnil povolení jeho oddlužení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Náležitosti seznamů, jež je dlužník povinen k návrhu přiložit, pak vymezuje § 104 IZ. V odstavci 1 určuje, že je dlužník povinen k návrhu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a c) seznam svých zaměstnanců, v odstavci 2, 3 a 4 konkrétně vyjmenovává náležitosti jednotlivých seznamů a v odst. 4 větě poslední určuje, že dlužník musí předložené seznamy podepsat a výslovně o nich uvést, že jsou správné a úplné.

Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.2.2009, č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno -3-KSPL 27 ISN 10817/2015 trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Shodný závěr vyjádřil Nejvyšší soud ČR i v usnesení ze dne 20.5.2010, sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009, v němž dovodil, že dlužník, který neopatří předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem řádně nesplnil a údajů v takovém seznamu obsažených se nemůže dovolávat ani pro účely posouzení, zda splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek.

Z obsahu spisu plyne, že dlužník spojil insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři (A-1). V jeho kolonce č. 7 určené pro podání insolvenčního návrhu dlužník vyznačil, že se tímto návrhem domáhá rozhodnutí o svém úpadku. Pro rozhodnutí o odvolání je v daném případě podstatné, že dlužník v insolvenčním návrhu sice označil své věřitele názvy (i když tak neučinil v kolonce č. 7) a uvedl u nich výši jejich pohledávek, avšak již neuvedl přesná data jejich splatnosti, přičemž nepředložil ani seznam svých závazků. Paušální tvrzení dlužníka, že je v úpadku, protože většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů a závazky není schopen plnit po dobu delší 3 měsíců, je co do popisu rozhodujících skutečností osvědčujících jeho úpadek nedostačující.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužník v insolvenčním návrhu (v kolonce č. 7) neuvedl konkrétní údaje ani o svých majetkových poměrech ani o splatnosti svých jednotlivých dluhů. V rozporu s § 104 nepředložil seznamy svého majetku, závazků a zaměstnanců. Z toho plyne, že dlužník v insolvenčním návrhu (ani prostřednictvím povinných příloh-seznamů) nevylíčil řádně skutečnosti, z nichž by vyplýval závěr, že má vůči vícerým (alespoň dvěma) konkrétním věřitelům pohledávky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a které není schopen plnit, když takové konkrétní údaje nelze zjistit ani z dalších kolonek návrhu na povolení oddlužení. Neuvedl tedy rozhodující skutečnosti, jež by jeho tvrzený úpadek podle § 3 odst. 1 IZ osvědčovaly, přestože jde o obligatorní náležitosti insolvenčního návrhu. -4-KSPL 27 ISN 10817/2015

Za této situace dospěl odvolací soud shodně jako soud prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužníka vykazuje nedostatky, pro které nelze v řízení pokračovat. Protože § 128 odst. 1 IZ pro ten případ vylučuje užití § 43 o.s.ř., soud prvního stupně postupoval správně, pokud dlužníkovi neurčil lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu a napadeným usnesením jej bez dalšího odmítl.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 4. ledna 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková