4 VSPH 1102/2015-A-12
KSPL 53 INS 10633/2015 4 VSPH 1102/2015-A-12

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Markéty Hudečkové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka Davida anonymizovano , anonymizovano , bytem Sklářská 81, Březová, zahájené k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 53 INS 10633/2015-A-5 ze dne 5. května 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 53 INS 10633/2015-A-5 ze dne 5. května 2015, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni odmítl insolvenční návrh dlužníka Davida anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že mu byl dne 22.4.2015 doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení, kterým se dlužník domáhal, aby soud rozhodl o jeho úpadku a povolil oddlužení. Konstatoval, že dlužník tvrdil 10 peněžitých závazků u 8 věřitelů, z toho 2 závazky po splatnosti déle než 4 měsíce a 3 závazky déle než 3 měsíce, a že dlužník k návrhu připojil seznam závazků obsahující označení věřitelů, výši závazků, počet měsíců po jejich splatnosti v rozmezí 0 až 4 měsíce, prohlášení o správnosti a úplnosti údajů v seznamu a jeho podpis. Citoval § 103 odst. 2 a § 103 odst. 3 větu poslední, § 3 odst. 1 a 2, § 106 odst. 1 větu první a § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále též IZ) a vyšel ze zjištění, že dlužník v insolvenčním návrhu nevylíčil rozhodující skutečnosti, které by osvědčovaly jeho úpadek, neboť neoznačil své věřitele a neuvedl konkrétní údaje o svých závazcích. Dospěl k závěru, že tvrzení dlužníka neposkytují dostatečný podklad pro zjištění jeho úpadku, neboť z insolvenčního návrhu nelze zjistit, zda má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a že je není schopen plnit, neboť ani v seznamu závazků neuvedl data splatnosti jednotlivých závazků. Proto postupoval podle § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh dlužníka odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal (A-6 a A-8) a navrhoval, aby je odvolací soud zrušil. Namítal, že splňuje podmínky insolvenčního zákona a úpadku. Měl za to, že svým návrhem dostatečně prokázal svůj úpadek a že oprávněně žádá o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům: -2-KSPL 53 ISN 10633/2015

Podle § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Náležitosti seznamů, jež je dlužník povinen k návrhu přiložit, pak vymezuje § 104 IZ. V odstavci 1 určuje, že je dlužník povinen k návrhu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a c) seznam svých zaměstnanců, v odstavcích 2, 3 a 4 konkrétně vyjmenovává náležitosti jednotlivých seznamů (přičemž v seznamu závazků je dlužník povinen uvést také údaje o výši a splatnosti jednotlivých závazků) a v odst. 4 větě poslední určuje, že dlužník musí předložené seznamy podepsat a výslovně o nich uvést, že jsou správné a úplné.

Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.2.2009, č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-na splnění zákonem předepsané povinnosti vylíčit (jako nutné obsahové náležitosti insolvenčního návrhu) rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tj. mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku, je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Z obsahu spisu plyne, že dlužník spojil insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři (A-1). V jeho kolonce č. 7 určené pro podání insolvenčního návrhu dlužník vyznačil, že se tímto návrhem domáhá rozhodnutí o svém úpadku. Pro rozhodnutí o odvolání je v daném případě podstatné, že dlužník v insolvenčním návrhu sice označil své věřitele názvy (i když tak neučinil v kolonce č. 7) a uvedl výši jejich pohledávek, avšak již neuvedl přesná data -3-KSPL 53 ISN 10633/2015 jejich splatnosti, přičemž tak neučinil ani v seznamu závazků (A-3/11). Tvrzení dlužníka, že je v úpadku, neboť některé z jeho závazků jsou více než 3 a 4 měsíce po splatnosti, je co do popisu rozhodujících skutečností osvědčujících jeho úpadek nedostačující.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužník v insolvenčním návrhu (v kolonce č. 7, ale ani v jiných kolonkách návrhu) neuvedl konkrétní údaje o splatnosti svých jednotlivých dluhů a tyto údaje neobsahuje ani seznam závazků. Neuvedl tedy rozhodující skutečnosti, jež by jeho tvrzený úpadek podle § 3 odst. 1 IZ osvědčovaly, přestože jde o obligatorní náležitosti insolvenčního návrhu.

Za této situace dospěl odvolací soud shodně jako soud prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužníka vykazuje nedostatky, pro které nelze v řízení pokračovat. Protože § 128 odst. 1 IZ pro ten případ vylučuje užití § 43 o.s.ř., soud prvního stupně postupoval správně, pokud dlužníkovi neurčil lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu a napadeným usnesením jej bez dalšího odmítl.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 4. ledna 2016

Mgr. Markéta H u d e č k o v á , v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková