4 VSPH 1068/2015-A-13
KSPH 62 INS 11477/2015 4 VSPH 1068/2015-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové ve věci dlužnice Vlastimily anonymizovano , anonymizovano , bytem 294 21 Bělá pod Bezdězem, Mladoboleslavská 719, zahájené k návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. května 2015, č.j. KSPH 62 INS 11477/2015-A-7,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. května 2015, č.j. KSPH 62 INS 11477/2015-A-7, se m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužnice neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze odmítl insolvenční návrh dlužnice Vlastimily anonymizovano (dále jen dlužnice).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným mu dne 30.4.2015 domáhala zjištění svého úpadku a povolení oddlužení. Zejména vyšel ze zjištění, že dlužnice neuvedla v insolvenčním návrhu ani v přiloženém seznamu závazků splatnost svých závazků, ale pouze datum poslední splátky. Zároveň dospěl k názoru, že splatnost u exekučně vymáhaných závazků nastala nepochybně už v roce 2009, popř. v roce 2010. Protože dlužnice nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti osvědčující její úpadek či hrozící úpadek a vady nelze odstranit podle § 43 o.s.ř., postupoval soud podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se dlužnice včas odvolala (A-9), neboť s ním nesouhlasila. Argumentovala zejména tím, že ve svém insolvenčním návrhu dostatečně vylíčila rozhodující skutečnosti osvědčující hrozící úpadek a že je doložila přílohami a řádnými seznamy. Měla za to, že náležitě označila své věřitele a vyčíslila pohledávky s tím, že jen nezná přesné datum splatnosti. Proto požadovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a povolil jí oddlužení.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 128 odst. 1 IZ odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 IZ. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh (tvrzení o existenci jeho splatné pohledávky za dlužníkem), není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví vyvratitelné domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Pojmovým znakem úpadku v obou jeho formách je mnohost věřitelů dlužníka. V případě úpadku ve formě insolvence (jak plyne z kumulativních podmínek stanovených v § 3 odst. 1 písm. a) až c) IZ) musí jít o víceré (alespoň 2) věřitele s pohledávkami již splatnými, a to nejméně po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, s tím, že tyto závazky dlužník není schopen plnit (platební neschopnost).

Ustanovení § 104 IZ ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek), a v odstavcích 2 a 3 vymezuje obsah seznamu majetku a seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby uvedené seznamy podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech výslovně uvedl.

Z obsahu spisu plyne, že dlužnice spojila insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři. V jeho kolonce č. 7 vyznačila, že se tímto návrhem domáhá rozhodnutí o svém úpadku. Uvedla, že je v úpadku ve formě platební neschopnosti, protože má více věřitelů s pohledávkami po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, přičemž ze svých příjmů není schopna závazky plnit. V kolonkách č. 7, č. 17 až č. 19 řádně identifikovala své věřitele s výší jejich pohledávek, z tohoto 11 závazků označila jako vykonatelné včetně uvedení spisové značky příslušné exekuce. K návrhu připojila seznam svých závazků ze dne 15.4.2015, z něhož plyne, že má celkem 16 věřitelů (řádně označených názvem, sídlem a identifikačním číslem), přičemž celková výše nezajištěných závazků činí 1.527.954,-Kč, a předložený seznam opatřila prohlášením o jeho správnosti a úplnosti.

V posuzované situaci odvolací soud nesdílí přehnaně formalistický náhled soudu I. stupně, že by insolvenční návrh postrádal vylíčení takových rozhodujících skutečností, na jejichž základě by nebylo možné posoudit, že se dlužnice nachází v úpadku. Ze shora uvedených zjištění odvolacího soudu lze spolehlivě usuzovat na úpadek dlužnice (minimálně ve smyslu § 3 odst. 2 písm. c/ IZ) za situace, kdy již ohledně vykonatelných pohledávek jejích věřitelů probíhají od roku 2010 četné exekuce (tedy, že splatnost těchto závazků nastala před více jak 5 lety), a to i přesto, že dlužnice neuvedla konkrétní datum splatnosti u každého ze svých závazků. Jinak řečeno, protože odvolací soud shledal insolvenční návrh projednatelným, nebyl dán důvod k postupu dle § 128 odst. 1 IZ (a k jeho odmítnutí).

Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 25. června 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková