4 VSPH 1040/2016-A-12
KSPL 51 INS 8571/2016 4 VSPH 1040/2016-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a ze soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenčním řízení dlužníků-manželů Milana anonymizovano , anonymizovano , IČO 87354667 a Michaely anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Krásné Údolí 100, adresa pro doručování: Krásné Údolí 138, zahájeném na návrh dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. dubna 2016, č.j. KSPL 51 INS 8571/2016-A-7,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. dubna 2016, č.j. KSPL 51 INS

8571/2016-A-7, se m ě n í tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni odmítl insolvenční návrh dlužníků-manželů Milana anonymizovano (dále též dlužník) a Michaely anonymizovano (dále též dlužnice).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že dlužníci podali insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři. Vyšel ze zjištění, že dlužníci v návrhu nevylíčili rozhodující skutečnosti, jež by osvědčovaly jejich úpadek, když toliko uvedli, že mají závazky přibližně ve výši 818.745,93 Kč vůči 6 věřitelům, že tyto závazky jsou delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti, a že je nejsou schopni plnit, avšak již (přímo v návrhu) neuvedli splatnost svých závazků a na připojený seznam závazků neodkázali. Proto soud I. stupně postupoval podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh dlužníka odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali a požadovali, aby je odvolací soud změnil tak, že se odmítnutí insolvenčního návrhu ruší a návrh na povolení oddlužení se povoluje. Namítali, že v předepsaném formuláři insolvenčního návrhu isir.justi ce.cz spojeného s návrhem na povolení oddlužení ani žádné specifické místo pro údaj o splatnosti závazků není přímo vyhrazeno, že seznam závazků dlužníků je nedílnou součástí jejich návrhu, a že tak mají za to, že výrazně nepochybili, když v návrhu neuvedli výslovný odkaz na požadované údaje obsažené v povinných přílohách. Dále uvedli, že při podání svého návrhu se plně řídili § 103 odst. 1 a 2 IZ, že v kolonce č. 7 návrhu konstatovali své závazky s tím, že nejsou schopni nadále tyto plnit, resp. že tyto neplní po dobu delší 3 měsíců po splatnosti, že u závazků č. 1, č. 2, č. 4 a č. 5 tuto skutečnost osvědčili odkazem na pravomocné exekuční tituly, a že jsou přesvědčeni, že splňují § 3 odst. 1 IZ, kdy je dlužník v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit; zároveň v návrhu v dostatečné míře dokládají schopnost splatit v režimu oddlužení plněním splátkového kalendáře více jak 30 % svých závazků.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu plyne, že dlužníci podali insolvenční návrh ze dne 8.4.2016 spolu s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři (A-1), v němž v kolonce č. 7 vyznačili, že se domáhají rozhodnutí o svém úpadku, popisovali jeho příčiny a uvedli, že mají závazky v minimální výši 818.745,93 Kč vůči 6 věřitelům, že peněžité závazky jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a že tyto závazky nejsou schopni plnit, neboť je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. V kolonce č. 10, č. 11, č. 12 a č. 13 návrhu na povolení oddlužení dlužníci popsali okolnosti, z nichž lze usuzovat na výši hodnoty plnění pro účely oddlužení a uvedli výši svých očekávaných příjmů v následujících 5 letech včetně údajů o svých příjmech za poslední 3 roky s tím, že vyjma vzájemné mají též vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem. Z kolonky č. 15 plyne, že majetek dlužníků tvoří běžné vybavení domácnosti; v kolonce č. 17 a č. 19 návrhu pak dlužníci označili své věřitele jménem, sídlem IČO a uvedli výši jednotlivých závazků včetně jejich právního důvodu s tím, že pět závazků je již vykonatelných. V připojeném seznamu závazků (A-3) dlužníci uvedli své věřitele, jež řádně označili jménem, sídlem, IČO, uvedli výši jednotlivých závazků a datum jejich splatnosti. K návrhu dlužníci rovněž připojili seznam majetku (A-3) tvořící běžné vybavení domácnosti a seznam zaměstnanců (A-3). Předložené seznamy dlužníci opatřili svými podpisy a prohlášením o jejich správnosti a úplnosti.

Odvolací soud zastává názor, že insolvenční návrh dlužníků obsažený v kolonce č. 7 návrhu na povolení oddlužení ve spojení dalšími kolonkami návrhu na povolení oddlužení č. 10 až 19 s povinnými přílohami a s řádným seznam majetku a závazků, jež k němu dlužníci připojili, obsahuje dostatek údajů, na jejichž základě lze insolvenční návrh (i návrh na povolení oddlužení) projednat a rozhodnout. Jinak řečeno, insolvenční návrh (i návrh na povolení oddlužení) je bezvadný a na jeho základě lze bez dalšího věcně rozhodnout o úpadku dlužníků (a o povolení oddlužení).

Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 27. května 2016

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Mandáková