4 VSPH 1037/2015-B-185
MSPH 79 INS 2488/2013 4 VSPH 1037/2015-B-185

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Alexandry Jiříčkové a Mgr. Markéty Hudečkové v insolvenčním řízení dlužníka DONLIČ INTERIER spol. s r. o. v likvidaci, IČO 47679590, sídlem Dělnická 43, 170 00 Praha 7-Holešovice, za účasti státního zastupitelství, o návrhu na zrušení usnesení přijatého schůzí věřitelů, o odvolání věřitelů: č. 65 Radima Šlachty, č. 66 Jana Kazdy, č. 41 Adrems, s.r.o., č. 4 MUDr. Sedláček Leopold, s.r.o., č. 59 Romana Mičky, č. 50 Ing. Jiřího Černíka, č. 42 Velvet International, s.r.o., všichni zastoupeni Mgr. Vladanem Tisovským, advokátem, sídlem Sokolská třída 871/6, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 79 INS 2488/2013-B-150 ze dne 12. května 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 79 INS 2488/2013-B-150 ze dne 12. května 2015 se v bodu I. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze zamítl návrh věřitelů č. 66, 4, 65, 59, 50, 42 a 41 (dále jen odvolatelé) na zrušení usnesení schůze věřitelů o odvolání všech členů věřitelského výboru a náhradníků 2. a 3. člena věřitelského výboru (bod I. výroku) a uložil odvolatelům v určené lhůtě odvolání písemně odůvodnit (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně mimo jiné uvedl, že na schůzi věřitelů konané dne 12. 5. 2015 (B-148) přijali věřitelé č. 57, 32, 36, 35, 61, 55, 44, 47, 22, 46 a 45 (disponující celkem 63.103.564 hlasy; dále jen majoritní věřitelé), oproti hlasujícím odvolatelům (disponujícím 995.285 hlasy), většinově usnesení, jímž odvolali všechny členy věřitelského výboru a náhradníky 2. a 3. člena věřitelského výboru. Insolvenční soud odvolání členů a náhradníků věřitelského výboru podle § 53 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) potvrdil.

Odvolatelé, kteří hlasovali proti přijetí usnesení schůze věřitelů, poté navrhli, aby soud podle § 54 odst. 1 IZ zrušil usnesení schůze, neboť odporuje společnému zájmu věřitelů a svůj návrh odůvodnili odkazem na obsah podání věřitele č. 65 Radima Šlachty a věřitele č. 66 Jana Kazdy, jež založili do spisu dne 5. 5. 2015 (B-133).

Insolvenční soud při jednání schůze věřitelů podle § 55 odst. 2 IZ návrh odvolatelů zamítl z důvodu výlučného práva schůze věřitelů odvolat členy věřitelského výboru a jejich náhradníky podle § 46 odst. 2 IZ, jež může být insolvenčním soudem korigováno pouze podle § 57 odst. 3 IZ (pro tento výjimečný postup však soud na základě tvrzení uvedených věřiteli č. 65 a 66 neshledal žádný důvod), popřípadě podle § 59 odst. 3 IZ. Dále soud I. stupně citujíc § 2 písm. j) IZ uvedl, že tvrzení odvolatelů nepodporuje závěr, že zákonem dané právo schůze věřitelů jakkoli odporuje společnému zájmu věřitelů. Měl zcela bez významu odvolateli tvrzené osobní propojení věřitele č. 47 Ing. Michala Miťky s jinými přihlášenými věřiteli v rámci jeho jiného společného podnikání nebo, že někteří věřitelé s dominantní výší zjištěných pohledávek postupují v řízení koordinovaně, dále tvrzení o nesprávnosti postupu správce při přezkumu pohledávek některých věřitelů, o údajném zvýhodňování věřitele Ing. Michala Miťky správcem, tvrzení, že správce nadržuje v řízení jiným věřitelům, jeho pochybení při soupisu majetku nebo odkaz na údajné problémy správce v jiných insolvenčních řízeních. Současně soud I.stupně poukázal na vnitřní rozpor zcela neodůvodněných námitek odvolatelů, že členové odvolaného věřitelského výboru v minulosti nehájili dostatečně společný zájem věřitelů a nedostatečně dohlíželi na správce. Citoval § 54 IZ a uzavřel, že není důvod pro zrušení usnesení schůze věřitelů, kterým odvolala věřitelský výbor a jeho náhradníky a z tohoto důvodu návrh zamítl a uložil odvolatelům doplnit odvolání podle § 205 odst. 1 a 2 o.s.ř.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze podali odvolatelé včas odvolání a navrhovali je zrušit. Uvedli, že odvoláním sledovali, aby věřitelé disponující hlasovacími právy v majoritní většině neovládali bez jakékoliv kontroly insolvenční řízení. Namítali, že je odvolatelům zamezován přístup k účetnictví dlužníka a nemohou ověřit existenci všech v řízení uznaných pohledávek i majoritních věřitelů, k jejichž přezkoumání neměli odvolatelé kvalifikaci a zastoupení, a že společným zájmem věřitelů je i možnost kontroly výkonu činností, že 80% obchodního podílu dlužníka koupila společnost UNIOM Group, a.s. a stala se dle § 66a odst. 3 písm. a) zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.) ovládající osobou dlužníka, že se na osoby Ing. Michala Miťky, Věry Miťkové a společnost DESIGN by DONLIČ, s.r.o. vztahuje § 196a odst. 1 obch. zák. a k jejich tvrzeným půjčkám by bylo zapotřebí souhlasu valné hromady, tvrzené půjčky měly být právně posouzeny jako bezdůvodné obohacení, nemohlo se však jednat o půjčky a tyto pohledávky měly být popřeny i proto, že nemají reálný odraz v účetnictví dlužníka a jeví se jako smyšlené. Odvolatelé dále uvedli, že disponují znaleckým posudkem (jenž k odvolání připojili), který mapuje závazky dlužníka vůči Ing. Miťkovi a zabývá se otázkou zvýšení základního kapitálu dlužníka Ing. Miťkou a okolnostmi jeho vkladu do společnosti dlužníka. Odkazem na vyjádření podané věřitelem č. 65 dne 5.5.2015 (B-133-138) odvolatelé trvali na to, že je osoba insolvenčního správce propojena s největším věřitelem dlužníka č. 47 Ing. Michalem Miťkou, jemuž nadržuje a jenž je osobně propojen s jinými přihlášenými věřiteli. Z těchto důvodů vyslovili pochybnost, zda předchozí věřitelský výbor chránil společný zájem věřitelů dle §58 odst. 1 IZ, správce podle odvolatelů nadržuje některým věřitelům, došlo k jeho pochybení při soupisu majetkové podstaty a chybuje i v jiných insolvenčních řízení.

Věřitel č. 47 Ing. Michal Miťka ve vyjádření k odvolání uvedl, že k činnosti původního věřitelského výboru neměl nikdo výhrady, ohradil se proti dělení věřitelů na majoritní a minoritní a nemající zákonný podklad, ohradil se proti tvrzením odvolatelů, že postup některých věřitelů odporuje společnému zájmu věřitelů, a podrobně vysvětlil některé kroky učiněné v insolvenčním řízení na něm zúčastněnými osobami. Navrhoval usnesení soudu potvrdit.

Odvolací soud dle § 212 a 212a o.s.ř. přezkoumal usnesení soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a aniž v souladu s § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 2 písm. j) IZ se pro účely tohoto zákona rozumí společným zájmem věřitelů zájem nadřazený jejich jednotlivým zájmům, je-li jeho cílem, aby zvolený způsob řešení úpadku byl pro ně spravedlivý a výnosnější než ostatní způsoby řešení úpadku; tím není dotčeno zákonem zaručené zvláštní postavení některých věřitelů.

Podle § 54 IZ může insolvenční soud zrušit usnesení schůze věřitelů, odporuje-li společnému zájmu věřitelů; to neplatí v případě uvedeném v § 29 odst. 1 (odvolání soudem ustanoveného insolvenčního správce z funkce a ustanovení nového), § 51 odst. 1 (přiznání hlasovacího práva věřitelům, jejichž pohledávka byla popřena) a pro usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku, o reorganizačním plánu nebo o způsobu oddlužení; rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů může insolvenční soud vydat jen do skončení schůze věřitelů, která usnesení přijala, a může tak učinit jen na návrh insolvenčního správce nebo věřitele, který hlasoval proti přijetí usnesení schůze věřitelů.

Podmínky, za nichž lze podat odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zrušení schůze věřitelů, jsou vymezeny v § 55 odst. 3 IZ, přičemž osobou oprávněnou k podání odvolání je pouze osoba, která návrh podala.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že usnesením ze dne 1.7.2013 (A-18) byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs.

Dne 12.5.2015 se konala schůze věřitelů (B-148), jíž se zúčastnili odvolatelé všichni zastoupeni Mgr. Vladanem Tisovským, advokátem, a jedním z bodů této schůze bylo odvolání všech členů věřitelského výboru a náhradníků 2. a 3. člena věřitelského výboru. Věřitelé č. 57, 32, 36, 35, 61, 55, 44, 47, 22, 46 a 45 (disponující celkem 63.103.564 hlasy), oproti hlasujícím odvolatelům (disponujícím 995.285 hlasy) přijali většinově usnesení, jímž odvolali všechny členy věřitelského výboru a náhradníky 2. a 3. člena věřitelského výboru. Odvolatelé hlasovali proti přijetí návrhu. Podle § 57 odst. 3 IZ insolvenční soud při schůzi věřitelů usnesením (B-148) potvrdil odvolání členů věřitelského výboru a náhradníků 2. a 3. člena věřitelského výboru. Návrh odvolatelů, kteří se domáhali zrušení usnesení této schůze věřitelů, a to její usnesení o odvolání všech členů věřitelského výboru a náhradníků 2. a 3. člena věřitelského výboru (jako odporující společnému zájmu věřitelů), insolvenční soud podle § 54 odst. 2 IZ do skončení schůze věřitelů zamítl.

Odvolatelé jsou věcně legitimování k podání odvolání podle § 55 odst. 3 IZ.

V daném případě spočívaly výhrady odvolatelů v podstatě v tom, že majoritní věřitelé disponující naprostou většinou hlasů v insolvenčním řízení jsou personálně propojeni, sledují společný zájem, který není shodný se zájmem všech věřitelů a jejich majorita je zvýhodňuje na úkor minoritních věřitelů k prosazování vlastních zájmů za součinnosti správce. S výjimkou tvrzení o neumožnění odvolatelům nahlédnout do účetnictví dlužníka neuvedli odvolatelé žádné konkrétní důvody, jež by nasvědčovaly tomu, že majoritní věřitelé jednají v neprospěch ostatních věřitelů, nýbrž se podrobně zabývali vzájemným personálním a majetkovým propojením některých věřitelů, popřípadě jejich vztahem k dlužníku, jenž nabízí toliko spekulaci, že majoritní věřitelé mohou sledovat nějaký společný zájem, avšak neznamená to a priori, že jejich zájem není shodný se zájmem všech věřitelů (tedy i odvolatelů), nebyl-li prokázán opak.

Rozdílnost zájmů jednotlivých věřitelů dlužníka (nebo naopak jejich jednání ve shodě) nemůže být sama o sobě důvodem pro zrušení platně přijatého usnesení schůze věřitelů dle § 54 odst. 1 IZ, neboť je přirozené, že se zájmy jednotlivých věřitelů dílčím způsobem liší. Odvolací soud proto nesdílí názor odvolatelů, že by jejich tvrzení byla dostatečným důvodem pro zrušení usnesení schůze věřitelů, a zvláště pak, pokud se týká jejich argumentace ohledně pravosti nároků některých přihlášených věřitelů, jejichž pohledávky byly v insolvenčním řízení již řádně zjištěny při přezkumném jednání, když odvolateli nebyly vůbec popřeny, přičemž je lhostejné, z jakého důvodu se tak stalo (údajně z důvodu nedostatku jejich kvalifikace a právního zastoupení). Z povahy věci pak nemohou být důvodem pro zrušení usnesení schůze věřitelů ani výhrady odvolatelů činěné na adresu správce.

Protože důvody, které vedly odvolatele k návrhu na zrušení usnesení schůze věřitelů, nemohou v daném případě obstát, shledal odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně věcně správným a z tohoto důvodu je proto v napadeném rozsahu podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 6. listopadu 2015

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková