4 VSPH 102/2014-A-11
KSPL 27 INS 33421/2013 4 VSPH 102/2014-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Luboše Dörfla a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Alexandry Jiříčkové v insolvenční věci dlužníka: G.V. Production, s.r.o. v likvidaci, IČO 62618946, sídlem Ondřejská 11, 360 01 Karlovy Vary, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. prosince 2013, č.j. KSPL 27 INS 33421/2013-A-6

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne ze dne 17. prosince 2013, č.j.

KSPL 27 INS 33421/2013-A-6, se m ě n í tak, že se dlužníkovi ukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000,-Kč ve lhůtě

15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením uložil dlužníkovi G.V. Production, s.r.o. v likvidaci (dále jen dlužník) povinnost hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč ve lhůtě 7 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že mu byl dne 25.11.2013 doručen insolvenční návrh dlužníka zastoupeného likvidátorem, kterým se domáhá, aby soud rozhodl o úpadku dlužníka. Odkázal na § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) s tím, že uložení zálohy je nezbytné pro zajištění úhrady počátečních očekávaných nákladů insolvenčního řízení. Dále uvedl, že z insolvenčního návrhu a vyjádření dlužníka zjistil, že nelze usoudit na dostatečnost dlužníkova majetku, který by umožňoval krytí nákladů insolvenčního řízení, a proto rozhodl, jak výše uvedeno.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal, uvedl, že nemá v současné době finanční prostředky na úhradu zálohy, nedisponuje žádným hmotným ani nehmotným majetkem, hotovostí ani nevlastní bankovní účet. Dále požadoval, aby mu odvolací soud dobu k zaplacení zálohy prodloužil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal v celém rozsahu napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející s ohledem na obsah podaného odvolání a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 IZ (ve znění účinném od 1.1.2014), podle něhož může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dlužník neeviduje žádný majetek, nachází se v likvidaci a má závazky vůči 2 věřitelům v celkové výši 692.242,-Kč.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty.

V daném případě nebude možné řešit dlužníkův úpadek jiným způsobem než konkursem (popř. nepatrným konkursem dle § 314, § 315 insolvenčního zákona), a insolvenčnímu správci je proto třeba zajistit dostatek prostředků na hotové výdaje související s jeho činností a náklady spojené se zjišťováním majetkové podstaty (případně jejího prodeje). Proto postupoval soud prvního stupně správně, pokud rozhodl o uložení povinnosti dlužníku uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Dlužno též dodat, že dlužník podnikatel je podle § 98 insolvenčního zákona (dále jen IZ) povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku ve formě platební neschopnosti. Pokud dlužník prostředky použil k jinému účelu a v důsledku toho nyní není schopen požadovanou zálohu na náklady tohoto řízení zaplatit, je nutno přičíst tuto okolnost jedině k jeho tíži.

V případě řešení úpadku konkursem náklady insolvenčního řízení představují mimo jiné vždy i hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce, jež dosahuje dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. nejméně 45.000,-Kč. Odvolací soud je však toho názoru, že je třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti věci, jimiž jsou majetkové poměry dlužníka i skutečnost, že v majetkové podstatě nebude dohledán s největší pravděpodobností žádný majetek a řízení o konkursu bude zřejmě zastaveno, aniž by došlo ke zpeněžování dlužníkova majetku. Proto ke krytí výdajů spojených s výkonem funkce insolvenčního správce bude postačovat dle odvolacího soudu záloha ve výši 25.000,-Kč. Lhůtu k zaplacení nově určené výše zálohy stanovil odvolací soud na 15 dnů od právní moci svého rozhodnutí, neboť takovou lhůtu považuje s ohledem na zásadu rychlosti insolvenčního řízení za zcela přiměřenou.

Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) a § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že zálohu dlužníku snížil na částku 25.000,-Kč a současně prodloužil její splatnost.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné (§ 237 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.).

V Praze dne 12. února 2014

Mgr. Luboš D ö r f l, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová