4 VSOL 8/2018-B-52
KSBR 30 INS 1435/2014 4 VSOL 8/2018-B-52

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Diany Vebrové a soudců JUDr. Ivany Waltrové a Mgr. Josefa Berky v insolvenční věci

dlužnice: Nová Valaška, s. r. o., IČO 25593315 se sídlem Brumovská 452, 766 01 Valašské Klobouky

o odvolání insolvenčního správce z funkce

o odvolání odvolaného insolvenčního správce Mgr. Michala Grubera, se sídlem Divadelní 616/4, 602 00 Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2017, č. j. KSBR 30 INS 1435/2014-B-45

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2017, č. j. KSBR 30 INS 1435/2014-B-45 se ve výroku I. potvrzuje.

II. Odvolání proti výroku II. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2017, č. j. KSBR 30 INS 1435/2014-B-45 se odmítá.

III. Krajskému soudu v Brně se nařizuje provést opravu výroků III. a IV. usnesení ze dne 30. 11. 2017, č. j. KSBR 30 INS 1435/2014-B-45 tak, aby byly výroky III. a IV. usnesení v souladu s výrokem I. usnesení.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným ve výrocích tohoto usnesení krajský soud odvolal Mgr. Michala Grubera se sídlem Divadelní 616/4, 602 00 Brno, IČO 66246466 z funkce insolvenčního správce (výrok I.), novým insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Danielu Urbanovou (výrok II.), zproštěnému insolvenčnímu správci uložil, aby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů od doručení usnesení, řádně informoval novou insolvenční správkyni o své dosavadní činnosti a předal jí všechny doklady související s výkonem funkce, včetně peněžních prostředků na účtu majetkové podstaty (výrok III.), a zproštěnému insolvenčnímu správci dále uložil, aby ve lhůtě 15 dnů od právní moci usnesení podal insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravoval, a aby vyúčtoval odměnu, hotové výdaje a náklady, které mu vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetku (výrok IV.). 2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 8. 4. 2017, č. j. KSBR 30 INS 1435/2014-A-16 rozhodl o úpadku dlužníka a do funkce insolvenčního správce ustanovil JUDr. Ing. Šárku Krejčířovou, Ph.D., která insolvenční soud informovala, že není schopna zajistit řádný výkon funkce, neboť je na rodičovské dovolené. Usnesením ze dne 30. 4. 2014, č. j. KSBR 30 INS 1435/2014-B-5 byl ustanoven insolvenčním správcem

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. isir.justi ce.cz -2-KSBR 30 INS 1435/2014

Mgr. Michal Gruber. Ze seznamu insolvenčních správců vyplývá, že insolvenčnímu správci bylo podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. b) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen ZIS ), ke dni 11. 9. 2017 zrušeno povolení vykonávat činnost insolvenčního správce. Soud prvního stupně proto s odkazem na ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění (dále jen IZ ), aniž trval na jeho slyšení, s cílem předejít případným průtahům, odvolal insolvenčního správce z funkce. Současně podle ustanovení § 31 odst. 5 IZ ustanovil novou insolvenční správkyni JUDr. Danielu Urbanovou. Odvolanému insolvenčnímu správci podle ustanovení § 31 odst. 6 IZ uložil povinnost informovat novou insolvenční správkyni o své dosavadní činnosti a předat jí všechny podklady. Dále mu uložil povinnost podat insolvenčnímu soudu zprávu o své činnosti a vyúčtovat odměnu, hotové výdaje a náklady, které mu vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetkové podstaty (§ 29 odst. 4 IZ a výrok IV.). 3. Toto usnesení napadl ve výrocích I. a II. odvolaný insolvenční správce odvoláním, v němž namítal nicotnost rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 7. 9. 2017, č. j. MSP-28/2017-ORA- ROZ/53, kterým byl podle ustanovení § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s ustanovením § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zamítnut rozklad odvolatele a bylo potvrzeno rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 6. 3. 2017, č. j. MSP-14/2015-LOSRIS/ 18, podle něhož se odvolateli zrušuje povolení insolvenčního správce dle ustanovení § 13 odst. 2 písm. b) ZIS, jelikož mu byly insolvenčním soudem opakovaně uděleny sankce podle insolvenčního zákona. Nicotnost správní žalobou napadeného rozhodnutí ministra spravedlnosti odvolatel vyvozoval ze skutečnosti, že zákonem č. 64/2017 Sb., účinným od 1. 7. 2017, byla právní úprava ustanovení § 13 odst. 2 písm. b) ZIS bez náhrady zrušena, přičemž v tomto směru nebylo přijato žádné přechodné ustanovení. S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu odvolatel dovozoval, že pro rozhodování správního orgánu je rozhodující skutkový a právní stav v době vydání rozhodnutí, což platí i pro rozhodnutí odvolacího správního orgánu, pročež odvolací správní orgán musel rozhodovat podle současné právní úpravy účinné od 1. 7. 2017, která již zrušení povolení podle skutkové podstaty definované ustanovením § 13 odst. 2 písm. b) ZIS, ve znění účinném do 30. 6. 2017, neumožňuje. Odvolatel s odkazem na judikaturu Ústavního soudu uvedl, že na současné řízení nelze aplikovat současnou právní úpravu ustanovení § 13 odst. 2 IZ s ohledem na princip zákazu zpětné účinnosti (retroaktivity) právních norem. Dále poukazoval na odbornou literaturu, dle které pokud bylo zahájeno správní řízení o zrušení povolení před účinností z. č. 64/2017 Sb., není již možné ve věci rozhodnout jinak, než zastavením řízení, neboť neexistuje zákonný podklad pro vydání rozhodnutí a správní orgán rozhoduje podle skutkového a právního stavu k vydání rozhodnutí. Odvolatel se dovolával aplikace ustanovení § 135 odst. 2 o. s. ř. odvolacím soudem s tím, že o nicotnosti si tento může udělat vlastní úsudek, neboť civilní soud není vázán rozhodnutím správního orgánu o prejudiciální otázce. 4. Vyjádření k odvolání nebylo podáno. 5. S účinností od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 6. Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 4. 2. 1997,

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -3-KSBR 30 INS 1435/2014

sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006), v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní úpravy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. 7. V souladu s těmito přechodnými ustanoveními postupoval odvolací soud dle insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 při respektování účinků úkonů učiněných v insolvenčním řízení v přezkoumávané věci před tímto datem. 8. Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 9. Pokud jde o odvolání odvolaného insolvenčního správce proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně, kterým insolvenční soud ustanovil podle ustanovení § 31 odst. 5 IZ nového insolvenčního správce, odvolací soud postupoval podle ustanovení § 218 písm. b) o. s. ř. a odvolání odmítl. Odvolaný insolvenční správce není k podání odvolání proti tomuto výroku subjektivně legitimován. Obstál-li výrok, na jehož základě odvolatel přestal v řízení působit jako insolvenční správce, pak v rozsahu výroku, jímž byla správcem ustanovena jiná osoba, již insolvenční soud nerozhodoval o právech a povinnostech odvolaného insolvenčního správce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 29 Odo 552/2001, uveřejněné pod č. 37/2004 v časopise Soudní judikatura, číslo 2 ročník 2004, které je zcela aplikovatelné i v insolvenčních poměrech). 10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání proti výroku I. napadeného usnesení bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně ve výroku I., jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 5, odst. 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k následujícím závěrům. 11. Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční soud usnesením ze dne 8. 4. 2014, č. j. KSBR 30 INS 1435/2014-A-16 rozhodl o úpadku dlužnice a insolvenční správkyní ustanovil JUDr. Ing. Šárku Krejčířovou, Ph.D. Usnesením ze dne 30. 4. 2014, č. j. KSBR 30 INS 1435/2014-B-5 odvolal JUDr. Ing. Šárku Krejčířovou, Ph.D., z funkce insolvenční správkyně a novým insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Michala Grubera. Usnesením ze dne 2. 7. 2014, č. j. KSBR 30 INS 1435/2014-B-11 insolvenční soud prohlásil konkurs na majetek dlužnice s tím, že tento bude veden jako nepatrný. 12. Z výpisu ze seznamu správců vedeného Ministerstvem spravedlnosti (dostupného na adrese: https://isir.justice.cz/InsSpravci/public/detailFyzOs.jsp?osoba=454), z podání insolvenčního správce Mgr. Michala Grubera ze dne 3. 10. 2017, včetně jeho přílohy (žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 29. 9. 2017) a z odůvodnění odvolání odvolaného správce ze dne 24. 1. 2018, odvolací soud učinil závěr, že insolvenčnímu správci Mgr. Michalu Gruberovi bylo rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ze dne 6. 3. 2017, č. j. MSP-14/2015-LO-SRIS/18 zrušeno povolení vykonávat činnost insolvenčního správce podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. b)

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -4-KSBR 30 INS 1435/2014

ZIS. Proti tomuto rozhodnutí podal správce rozklad, který ministr spravedlnosti rozhodnutím ze dne 7. 9. 2017, č. j. MSP-28/2017-ORA-ROZ/53 zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Podáním ze dne 3. 10. 2017 insolvenční správce Mgr. Michal Gruber sdělil, že podal dne 29. 9. 2017 u Městského soudu v Praze žalobu, kterou se domáhá zrušení, resp. vyslovení nicotnosti předmětných rozhodnutí a kterou současně požádal o přiznání odkladného účinku žaloby. 13. Podle ustanovení § 31 odst. 4, věta první IZ, insolvenčního správce, kterému bylo zrušeno povolení nebo kterému zaniklo jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce na základě rozhodnutí ministerstva podle zákona o insolvenčních správcích, insolvenční soud odvolá z funkce. 14. Podle ustanovení § 31 odst. 5 IZ, odvolá-li insolvenční soud insolvenčního správce z funkce, ustanoví současně nového insolvenčního správce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí je přípustné; proti výroku o ustanovení nového insolvenčního správce se však lze samostatně odvolat jen z důvodů uvedených v § 26. 15. Podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. b) ZIS, ve znění účinném do 30. 6. 2017, ministerstvo může zrušit povolení nebo zvláštní povolení insolvenčnímu správci, kterému byla insolvenčním soudem opakovaně udělena sankce podle insolvenčního zákona; ministerstvo přitom přihlíží zejména k povaze porušených povinností, počtu a charakteru sankcí udělených insolvenčním soudem a době, jež uplynula mezi porušením jednotlivých povinností. 16. O zrušení povolení podle shora citovaného ustanovení zákona o insolvenčních správcích rozhoduje v režimu dvoustupňového řízení vedeného podle správního řádu v prvním stupni Ministerstvo spravedlnosti. Řádným opravným prostředkem je rozklad, o kterém rozhoduje ministr spravedlnosti. Po právní moci rozhodnutí ztrácí osoba status insolvenčního správce a tato skutečnost je bezodkladně zapsána do seznamu insolvenčních správců. 17. Odvolatel v doplnění odvolání rozsáhlou argumentací dovozoval nicotnost rozhodnutí, jimiž mu bylo zrušeno povolení vykonávat činnost insolvenčního správce s tím, že tuto nicotnost může odvolací soud vyhodnotit sám, jakožto prejudiciální otázku ve smyslu ustanovení § 135 odst. 2 o. s. ř., dle kterého otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází. K tomu odvolací soud uvádí následující: 18. Právní teorie dovodila, že civilní soud není oprávněn jako předběžné otázky řešit ty, o nichž se rozhoduje konstitutivním rozhodnutím, jako je tomu bezesporu v posuzovaném případě (srovnej Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šínová, R. a kol: Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 470 s). Z povahy věci totiž dle názoru odvolacího soudu vyplývá, že jako prejudiciální otázky nemohou být řešeny takové otázky, které jsou oprávněny řešit příslušné orgány státu konstitutivním rozhodnutím. Tuto logiku zákon reflektuje výslovně v ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř., pokud se týká statusových věcí (soud je vázán rozhodnutím o osobním stavu), ve vztahu k ostatním konstitutivním prejudiciálním otázkám je vyvozována výkladem-viz zmíněný komentář výše. Pokud je tedy v řízení zjištěna prejudiciální otázka, o které je nutno rozhodnout příslušným orgánem státu konstitutivně, je obecně na místě postup dle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. a je na místě takové řízení přerušit. V insolvenčním řízení je ovšem přerušení řízení zapovězeno ustanovením § 84 odst. 1, věta první IZ. 19. Odvolací soud proto shledal přiléhavým řešením nastalé situace, že bude z podkladového správního rozhodnutí bez dalšího vycházet, neboť o konstitutivní prejudiciální otázce si nemůže udělat vlastní úsudek. V poměrech projednávané věci bylo o zrušení povolení odvolateli vykonávat činnost insolvenčního správce pravomocně rozhodnuto příslušnými správními orgány

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -5-KSBR 30 INS 1435/2014

a odvolací soud proto z jejich rozhodnutí při posuzování podmínek podle ustanovení § 31 odst. 4, věta první IZ vychází. 20. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené uzavírá, že soud prvního stupně postupoval správně, když insolvenčního správce odvolal z funkce, byť s chybným odkazem na ustanovení § 31 odst. 3 IZ, které stanoví postup insolvenčního soudu v případě zániku práva insolvenčního správce vykonávat činnost ze zákona nebo v případě, kdy mu bylo toto právo pozastaveno podle zákona o insolvenčních správcích. Bylo-li insolvenčnímu správci zrušeno povolení vykonávat činnost, jak se stalo v přezkoumávané věci, insolvenční soud odvolá insolvenčního správce z funkce podle ustanovení § 31 odst. 4, věty první IZ bez dalšího. 21. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku I. jako věcně správné potvrdil. 22. Odvolací soud nařídil soudu prvního stupně podle ustanovení § 222 odst. 3 o. s. ř. provést opravu výroků III. a IV. usnesení, ve kterých insolvenční soud nesprávně použil pojem zproštěný namísto správného odvolaný insolvenční správce. Tyto dva pojmy nelze zaměňovat, poněvadž k odvolání insolvenčního správce z funkce vedou zcela jiné důvody, než k jeho zproštění (srov. § 31 a § 32 IZ). Tuto zřejmou nesprávnost je třeba odstranit postupem podle ustanovení § 164 o. s. ř.

Poučení:

Proti výroku I. tohoto usnesení je přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Proti výrokům II. a III. tohoto usnesení není dovolání přípustné. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, odvolateli, novému insolvenčnímu správci a zástupci věřitelů se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 29. ledna 2018

Mgr. Diana Vebrová v. r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.