4 VSOL 69/2018-B-61
č. j. KSBR 53 INS 16647/2016 4 VSOL 69/2018-B-61

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Diany Vebrové a soudců JUDr. Ivany Waltrové a Mgr. Josefa Berky v insolvenční věci

dlužníka: Libor anonymizovano , anonymizovano , IČO 657 49 588 bytem náměstí Míru 202, Vracov 696 42 zastoupený advokátkou Mgr. Kateřinou Celnarovou sídlem náměstí T. G. Masaryka 38/10, PSČ 690 02 Břeclav

za účasti: Krajské státní zastupitelství v Brně sídlem Mozartova 3, PSČ 601 52 Brno

o odvolání zástupce věřitelů

o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 11. 2017 č. j. KSBR 53 INS 16647/2016-B-48

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl návrh dlužníka na odvolání věřitele Ivana Vízdala (dále též jen věřitel ) z funkce zástupce věřitelů. 2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně rozvedl důvody, na jejichž základě dospěl k závěru, že návrh dlužníka není důvodný. Věřitel přihlásil vykonatelnou pohledávku v celkové výši 580 225,30 Kč s tím, že dílčí pohledávka č. 1 ve výši 515 224,30 Kč z titulu smlouvy o dodávce stavebního materiálu a pohledávka č. 2 ve výši 53 046 Kč z titulu náhrady nákladů řízení byly přiznané rozsudkem pro zmeškání Krajského soudu v Brně ze dne 4. 6. 2015 č. j. 36 Cm 109/2011-50 a dílčí pohledávka č. 3 ve výši 11 955 Kč z titulu náhrady nákladů řízení byla přiznána usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. 9. 2015 č. j. 36 Cm 109/2011-93. Pohledávka věřitele byla zjištěna, když na přezkumném jednání dne 19. 6. 2017 byla uznána insolvenční správkyní a popřena co do pravosti dlužníkem. Ačkoli dlužník prokázal, že podal žalobu na obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 36 Cm 109/2011, toto řízení je přerušeno z důvodu prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Z žaloby na obnovu řízení ani z předmětného návrhu dlužníka však nevyplývají žádné konkrétní skutečnosti, z kterých lze dovodit, že pohledávka věřitele nevznikla. Dlužníkovo popření pohledávky není důležitým důvodem pro odvolání věřitele Ivana Vízdala z funkce zástupce věřitelů ve smyslu ustanovení § 63 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen IZ ). Soud prvního stupně uzavřel, že v rámci dohlédací činnosti nezjistil žádné porušování či zanedbávání povinností ze strany zástupce věřitelů.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. isir.justi ce.cz -2-KSBR 53 INS 16647/2016

3. Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž namítal, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Pohledávka věřitele představuje nejvyšší přihlášenou pohledávku a procentuálně představuje 38,7% z přihlášených pohledávek. V průběhu přezkumného jednání, kterého se za věřitele účastnil pouze věřitel č. 3 Ivan Vízdal, navrhl svou osobu do funkce zástupce věřitelů, přičemž soud konstatoval, že návrh věřitele byl schůzí věřitelů jednomyslně přijat. Povědomí o vykonatelných právních titulech pohledávek věřitele dlužník získal od svého zaměstnavatele v rámci probíhající exekuce. V řízení, kdy byly vydány předmětné exekuční tituly, se dlužník cítí zkrácen na svých právech, neboť mu v řízení bylo doručováno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb na adresu bývalého trvalého bydliště, kde byl žalovaný evidován na ohlašovně Městského úřadu ve Vracově, ačkoli mu v souladu s ustanovením § 45 odst. 2 o. s. ř. mělo být primárně doručováno do datové schránky dlužníka (shodně nález Ústavního soudu ze dne 11. 7. 2017 sp. zn. II. ÚS 1577/16). Řízení, kde byly vydány předmětné exekuční tituly, bylo postiženo vadou, neboť došlo k porušení ústavního principu rovnosti účastníků, když se dlužník nedozvěděl o nařízení jednání, ve kterém soud meritorně rozhodl v neprospěch dlužníka na základě rozsudku pro zmeškání. V řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 36 Cm 109/2011 dlužník v plném rozsahu neuznal nárok věřitele, rovněž v průběhu přezkumného jednání popřel pohledávku věřitele s odůvodněním, že stavební materiál, který byl předmětem smlouvy o dodávce stavebního materiálu, nebyl dlužníkovi věřitelem dodán, z čehož lze dovodit, že právní názor dlužníka je konzistentní a nikoliv účelový. Nezakládá se na pravdě, že dlužník na podporu svých tvrzení neuváděl žádné další skutečnosti či důkazy, když v žalobě na obnovu řízení ze dne 15. 7. 2017 navrhoval k prokázání svých tvrzení výslech svědka Ladislava Semmlera a listinné důkazy. Žaloba dále obsahuje zřejmý projev vůle dlužníka, že pohledávku věřitele Ivana Vízdala neuznává co do pravosti a výše a tím, že byla adresována ke spisové značce insolvenčního soudu (byť pod nesprávnou spisovou značku), jednalo se o projev vůle vůči insolvenčnímu soudu. Jakkoli dlužník nebyl právně zastoupen v řízení o odvolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 36 Cm 109/2011, zejména pak v rámci podání ze dne 15. 7. 2017, insolvenční soud dlužníka nevyzval k opravě ani doplnění předmětného podání. Důležitým důvodem podle § 63 odst. 3 IZ, pro který lze odvolat z funkce zástupce věřitelů, je skutečnost, že insolvenční soud zjistí, že u věřitele byl dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, důvěryhodnosti či způsobilosti k výkonu funkce (v podrobnostech usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 11. 2012 sp. zn. 2 VSOL 829/2012-B-39, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 4. 2012 1 VSPH 416/2012-B-243). Zpochybnění právního základu pohledávky zástupce věřitelů vede samo o sobě k možnosti, že věřitel č. 3 nemusí být vůbec věřitelem dlužníka. Dále pak trestní oznámení podané dlužníkem vůči věřiteli, které však bylo vyřízeno argumentem, že trestní právo je prostředkem ultima ratio, zakládá důvodnost neobjektivního výkonu funkce zástupce věřitelů. Vztah zástupce věřitelů a dlužníka je rovněž zatížen do určité míry nepřátelstvím, přičemž existuje důvodná obava, že dojde k upřednostnění zájmů zástupce věřitelů před zájmy ostatních věřitelů. Za situace, kdy možnost vyvolat incidenční spor je v rukou insolvenční správkyně, která předmětnou pohledávku uznala, a věřitele, jehož právní základ pohledávky je dlužníkem sporován, není pochyb, že tento incidenční spor nebude iniciovat, ačkoliv kladný výsledek incidenčního sporu by mohl být v souladu se zájmem majetkové podstaty, když ta by posléze mohla být předána k rozdělení nižšímu počtu věřitelů a současně by došlo k jejich vyššímu poměrnému uspokojení, což však pochopitelně není v zájmu ustanoveného zástupce věřitelů. Návrh dlužníka je v souladu s jednou ze základních

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -3-KSBR 53 INS 16647/2016

zásad, kterými je ovládáno insolvenční řízení (§ 5 a/ IZ), podle níž musí být insolvenční řízení vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nevyššího uspokojení věřitelů. Odvoláním věřitele č. 3 Ivana Vízdala z funkce zástupce věřitelů dojde k odstranění pochybností o transparentnosti insolvenčního řízení a v jeho rámci zejména zjišťování a zpeněžování majetkové podstaty. Dlužník navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 4. Krajské státní zastupitelství v Brně navrhlo napadené rozhodnutí potvrdit, když soud prvního stupně správně dovodil, že popírání pohledávky dlužníkem není důležitým důvodem pro odvolání zástupce věřitele ve smyslu ustanovení § 63 odst. 3 IZ. Dlužník neuvedl žádné důvody, ze kterých by vyplývalo, že věřitel své povinnosti vědomě či z nedbalosti řádně neplní. V situaci, kdy je pohledávka zjištěna, nelze zkoumat, zda je pohledávka platná či nikoli. Námitky dlužníka tak zůstávají irelevantní. 5. S účinností od 1. 7. 2017 byl insolvenční zákon novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 6. Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006), v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní úpravy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. 7. Odvolací soud proto při projednání a rozhodnutí o odvolání dlužníka proti usnesení soudu prvního stupně vydanému po účinnosti novely insolvenčního zákona, týkajícímu se posuzování důvodnosti návrhu na odvolání zástupce věřitelů z funkce, který byl podán po účinnosti novely, postupoval podle insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017. Nadto níže citovaná zákonná ustanovení zůstala beze změny. 8. Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 9. Odvolací soud na základě odvolání, které bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -4-KSBR 53 INS 16647/2016

odst. 1, odst. 5 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 10. Z obsahu spisu se podává, že řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 15. 7. 2016. Soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 3. 2017 č. j. KSBR 24 INS 16647/2016-A-36 rozhodl o úpadku dlužníka Libora anonymizovano , návrh dlužníka na povolení oddlužení odmítl, na majetek dlužníka prohlásil konkurs s tím, že konkurs na majetek dlužníka bude veden jako nepatrný a insolvenční správkyní ustanovil JUDr. Evu Duškovou, sídlem Zlín, Vršava III/574, PSČ 760 01, IČO 46310797. Do insolvenčního řízení dlužníka přihlásilo pohledávky dvanáct nezajištěných věřitelů v celkové výši 1.523.137,36 Kč, pohledávka P1 nebyla do seznamu přihlášených pohledávek zařazena z důvodu, že se jedná o pohledávku dle ustanovení § 168 odst. 1 písm. d) IZ. Pohledávky byly přezkoumány u jednání dne 19. 6. 2017. Pohledávka věřitele č. 3 Ivana Vízdala evidovaná pod č. P3 byla přihlášena jako vykonatelná a nezajištěná ve výši 580 225,30 Kč a v celé této přihlášené výši byla uznána insolvenční správkyní a popřena dlužníkem s odůvodněním, že zboží nebylo dodáno. Důvodem vzniku pohledávky je smlouva o dodávce stavebního materiálu a náhrady nákladů řízení. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná na základě rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 6. 2015 č. j. 36 Cm 109/2011-50, s právní mocí 28. 10. 2015 a s vykonatelností 3. 11. 2015 a na základě usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 9. 2015 č. j. 36 Cm 109/2011-93. Dlužník podal proti věřiteli žalobu na obnovu řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 36 Cm 109/2011, řízení bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2017 č. j. 36 Cm 109/2011-205 přerušeno po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku dlužníka. K přezkumnému jednání a k první schůzi věřitelů dne 19. 6. 2017 se dostavil pouze věřitel č. 3 Ivan Vízdal, který navrhl, aby byl zvolen zástupcem věřitelů. Tento návrh byl schůzí věřitelů jednomyslně přijat a soud prvního stupně usnesením vyhlášeným u tohoto jednání potvrdil volbu zástupce věřitelů věřitele č. 3 Ivana Vízdala. Podáním doručeným soudu dne 30. 6. 2017 věřitel navrhl vstup státního zastupitelství do řízení s ohledem na převody majetku dlužníka před zahájením insolvenčního řízení, které vyšly najevo u přezkumného jednání, s odůvodněním, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu dlužníkem. Dne 15. 7. 2017 dlužník soudu zaslal trestní oznámení, které podal na věřitele, v němž současně navrhl, aby do řízení vstoupilo státní zastupitelství. Uvedl, že věřitel se dopustil zločinu podvodu, neboť na základě vymyšleného a neexistujícího nároku uplatnil prostřednictvím advokáta u Krajského soudu v Brně v řízení o částku 311 833 Kč s příslušenstvím neexistující pohledávku, která se souhrou náhod stala vykonatelnou a posléze exekučním titulem a kterou následně věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka v souhrnné výši 580 225,30 Kč, ačkoliv se jedná o pohledávku, která neexistuje. Dne 2. 8. 2017 vstoupilo do řízení Krajské státní zastupitelství v Brně. Podáním doručeným soudu dne 3. 8. 2017 dlužník navrhl zproštění výkonu funkce zástupce věřitelů- věřitele č. 3 s odůvodněním, že pohledávka věřitele neexistuje, a proto na věřitele podal trestní oznámení, a je třeba, aby do pravomocného rozhodnutí ve věci trestního oznámení funkci zástupce věřitelů vykonával insolvenční soud. Podáním doručeným soudu dne 5. 10. 2017 se k návrhu na odvolání z funkce zástupce věřitelů vyjádřil věřitel tak, že tvrzení dlužníka, že jeho pohledávka přihlášená pod číslem přihlášky P3 neexistuje, je nepravdivé, když pohledávka je vykonatelná a u přezkumného jednání byla v celém rozsahu zjištěna. Bylo na dlužníkovi, aby inicioval incidenční spor, což však neučinil. Pouhý poukaz dlužníka na prošetřování možného

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -5-KSBR 53 INS 16647/2016

trestného činu není relevantním podkladem ke zproštění výkonu funkce zástupce věřitelů. Na tomto základě soud prvního stupně rozhodl ve věci odvoláním napadeným usnesením. 11. Podáním doručeným soudu dne 28. 11. 2017 sdělilo Krajské státní zastupitelství v Brně, že trestní oznámení dlužníka bylo Policií ČR, Městským ředitelstvím policie Brno, 1. oddělení hospodářské kriminality, dne 29. 8. 2017 pod č. j. KRPB-178545-6/č.j.-2017-060281-HOL odloženo bez dalších opatření, když nebyly dány důvody k zahájení úkonů trestního řízení. 12. Podle ustanovení § 59 IZ, členy a náhradníky věřitelského výboru mohou být jen přihlášení věřitelé, kteří se svým zvolením souhlasí. Stane-li se členem nebo náhradníkem věřitelského výboru právnická osoba, oznámí neprodleně insolvenčnímu soudu fyzickou osobu, která bude jejím jménem ve věřitelském výboru jednat (odstavec 1). Členy ani náhradníky věřitelského výboru nemohou být osoby, u kterých je vzhledem k jejich vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Takto lze usuzovat zejména, jde-li o osoby dlužníkovi blízké, vedoucí zaměstnance dlužníka, podle § 33 odst. 3 a § 73 odst. 3 zákoníku práce, společníky dlužníka, s výjimkou akcionářů, pokud nepůsobí v orgánech dlužníka nebo nevlastní dlužníkovy akcie anebo jiné jím vydané účastnické cenné papíry v souhrnné hodnotě více než desetiny základního kapitálu dlužníka, a osoby tvořící s dlužníkem koncern (odstavec 2). Insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru, je-li tu důvod pochybovat o jejich důvěryhodnosti nebo o tom, že budou k výkonu funkce způsobilí. Toto rozhodnutí musí insolvenční soud vyhlásit do skončení schůze věřitelů, na které k volbě došlo (odstavec 3). Po vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 3 insolvenční soud vyzve každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro zvolení, aby uvedl, zda se vzdává odvolání, současně je poučí, že odvolání, které nebude podáno do skončení schůze věřitelů, již nelze podat. Vyjádření věřitelů a jejich poučení se uvede v protokolu o jednání. Rozhodnutí insolvenční soud doručí pouze osobám, které proti němu podaly odvolání (odstavec 4). 13. Podle ustanovení § 63 IZ, funkce člena nebo náhradníka věřitelského výboru zaniká jeho odvoláním z funkce, odstoupením z funkce nebo ukončením jeho účasti v insolvenčním řízení (odstavec 1). Jestliže účast věřitele v insolvenčním řízení skončí postupem podle § 18, přechází na nabyvatele jeho pohledávky i členství tohoto věřitele ve věřitelském výboru; to neplatí, nabylo-li tímto způsobem pohledávku dosavadního věřitele více osob (odstavec 2). Z důležitých důvodů, zejména při porušování nebo zanedbávání povinností, může insolvenční soud odvolat věřitelský výbor nebo některého z jeho členů a náhradníků. Může tak učinit i bez návrhu (odstavec 3). 14. Z citovaného ustanovení § 63 odst. 3 IZ vyplývá, že k odvolání věřitelského výboru nebo některého z jeho členů může dojít z důležitých důvodů, zejména při porušování nebo zanedbávání povinností, ale též z důvodů, jež nemají původ v porušování nebo zanedbávání povinností. Za takové důležité důvody lze považovat zejména zdravotní či jiné důvody (například zahraniční cestu), které věřiteli trvale anebo alespoň dlouhodobě znemožňují výkon jeho funkce (například též důvody, pro něž by bylo třeba věřiteli ustanovit opatrovníka podle § 29 o. s. ř.), ale též důvody uvedené v ustanovení § 59 odst. 2, odst. 3 IZ, pro něž by ho nebylo možno potvrdit do funkce člena nebo náhradníka věřitelského výboru, a to i přesto, že by takové důvody vyšly najevo až po skončení schůze věřitelů, na které došlo k potvrzení jeho volby. Nelze totiž přehlédnout, že rozhodnutí, jímž je potvrzena volba člena nebo náhradníka věřitelského výboru (§ 57 odst. 3 IZ), má povahu rozhodnutí vydaného v rámci výkonu dohlédací činnosti (§ 11

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -6-KSBR 53 INS 16647/2016

odst. 1 IZ) a nelze je napadnout odvoláním (§ 91 IZ), na rozdíl od rozhodnutí, jímž insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru (§ 59 odst. 3 IZ), proti němuž je odvolání naopak přípustné (§ 59 odst. 4 IZ; blíže viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 11. 2009 sp. zn. KSPH 37 INS 1460/2009, 2 VSPH 367/2009-B). Pokud insolvenční soud zjistí, že v důsledku nově zjištěných skutečností nemůže dřívější rozhodnutí vydané v rámci výkonu dohlédací činnosti obstát, změní je nebo přijme nové, eventuálně jiné rozhodnutí. Zjistí-li insolvenční soud, že u věřitele byl dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti nebo důvěryhodnosti anebo o tom, zda je k výkonu funkce způsobilý (§ 52 odst. 2 a 3 IZ), je taková skutečnost důležitým důvodem podle § 63 odst. 3 IZ, pro nějž ho lze odvolat z funkce člena nebo náhradníka věřitelského výboru (srovnej závěry usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2010 sp. zn. KSPA 48 INS 2641/2009, 1 VSPH 238/2010-B-141). 15. Výklad rozhodných podmínek pro závěr, že věřitel je osobou, u které je vzhledem k jejímu vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o její nepodjatosti (§ 59 odst. 2 IZ), spočívá v rovině tzv. soudního uvážení směřujícího k vymezení relativně neurčitého pojmu. 16. Důvod pochybovat o nepodjatosti určité osoby pro její vztah k dlužníkovi je obecně řečeno dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoliv pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která-poměřeno osobou dlužníka -vzbuzuje pochybnost o nepojatosti oné osoby (srovnej závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2016 sen. zn. 29 NSČR 55/2014, které je veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). 17. Ustanovení § 59 odst. 2 IZ demonstrativně vypočítává důvody, pro něž lze pochybovat o nepodjatosti zástupce věřitelů. Jinak důvody, pro něž je zástupce věřitelů vyloučen z insolvenčního řízení pro pochybnost o své nepodjatosti, odpovídají důvodům, pro něž jsou z projednání a rozhodování věci vyloučeni soudci: ve smyslu ustanovení § 14 o. s. ř. se poměrem k účastníkům nebo k jejich zástupcům rozumí vztah, který může být založen buď příbuzenským či jemu obdobným vztahem, vztahem přátelským či zjevně nepřátelským, popřípadě vztahem vzájemné závislosti. 18. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že v posuzované věci neshledal na straně zástupce věřitelů důvody, pro něž by měl být odvolán z funkce. 19. Soud prvního stupně správně konstatoval, že z obsahu spisu nevyplývá, že by zástupce věřitelů porušoval či zanedbával své povinnosti. Z obsahu spisu nevyplývají ani skutečnosti, pro něž by byl zástupce věřitelů nedůvěryhodným, ani takový vztah zástupce věřitelů k dlužníkovi, který by zakládal důvod pochybovat o nepodjatosti zástupce věřitelů. 20. Dlužník shledává důvod pro odvolání zástupce věřitele z funkce zejména ve skutečnosti, že věřitel jako zástupce věřitelů disponuje neexistentní pohledávkou vůči dlužníkovi, která je na základě vadného řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 36 Cm 109/2011 vykonatelná, a dále ve skutečnosti, že insolvenční správkyně tuto neexistentní pohledávku uznala, a proto tato pohledávka nebude předmětem incidenčního sporu. 21. V této skutečnosti však důvod pochybovat o nepodjatosti zástupce věřitelů shledávat nelze a nejedná se ani o jiný důležitý důvod, pro nějž by bylo možné zástupce věřitelů z funkce odvolat. K přezkumu pohledávek věřitelů dochází u přezkumného jednání konaného podle ustanovení § 190 a následujících insolvenčního zákona a podle výsledku přezkumného jednání je pak pohledávka buď zjištěna (§ 201 IZ), nebo zůstává sporná a může být předmětem incidenčního

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -7-KSBR 53 INS 16647/2016

sporu. V posuzované věci však došlo ke zjištění pohledávky věřitele v celé výši (§ 201 odst. 1 písm. a/ IZ), a proto tuto pohledávku nelze v dalších fázích insolvenčního řízení přezkoumávat opakovaně a tato otázka je pro účely řízení v posuzované věci definitivně vyřešena. Námitky dlužníka o neexistenci pohledávky věřitele jsou tudíž irelevantní. 22. Důvod pochybovat o nepodjatosti zástupce věřitelů nezakládá bez dalšího ani skutečnost, že dlužník podal proti věřiteli žalobu na obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 36 Cm 109/2011, ani skutečnost, že v souvislosti s tvrzenou neexistencí této pohledávky dlužník podal na zástupce věřitelů trestní oznámení. V insolvenčním řízení běžně nastává situace, že mezi dlužníkem, respektive jeho insolvenčním správcem a věřitelem, který je v pozici zástupce věřitelů, je veden spor o pravost, výši či pořadí přihlášených pohledávek, a bez dalšího pouze z této skutečnosti nelze vyvozovat takový vztah věřitele k dlužníkovi, který by zakládal pochybnost o jeho nepodjatosti. 23. Trestní oznámení dlužníka se týká rovněž pouze dlužníkem tvrzené neexistence předmětné zjištěné pohledávky věřitele, a nikoliv jiných vztahů dlužníka a věřitele, a proto ani z tohoto oznámení nelze bez dalšího usuzovat na podjatost věřitele, nadto trestní oznámení dlužníka bylo policejním orgánem odloženo, a proto nemůže mít negativní dopad do sféry věřitele. 24. Své tvrzení o tom, že zástupce věřitelů má k dlužníku nepřátelský vztah a že zástupce věřitelů bude v budoucnu upřednostňovat svůj zájem před zájmy ostatních věřitelů, dlužník žádným způsobem blíže nekonkretizoval ani nedoložil. 25. Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, zástupci věřitelů, státnímu zastupitelství a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 27. února 2018

Mgr. Diana Vebrová v. r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.