4 VSOL 28/2018-A-24
č. j. KSBR 38 INS 10699/2017 4 VSOL 28/2018-A-24

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Diany Vebrové a soudců JUDr. Ivany Waltrové a Mgr. Josefa Berky v insolvenční věci

dlužníka: Martin anonymizovano , anonymizovano adresa pro doručování Petrohradská 894/32, 101 00 Praha

o insolvenčním návrhu věřitelky Česká revitalizační, s. r. o., IČO 26921634, sídlem Atriová 512/36, Ivanovice, 621 00 Brno

o dlužníkově námitce nedostatku místní příslušnosti

o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 12. 2017 č. j. KSBR 38 INS 10699/2017-A-12

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 12. 2017 č. j. KSBR 38 INS 10699/2017-A-12 se mění tak, že Vrchní soud v Olomouci vyslovuje místní nepříslušnost Krajského soudu v Brně.

II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Městskému soudu v Praze, jakožto soudu místně příslušnému.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným ve výroku tohoto usnesení krajský soud zamítl námitku nedostatku své místní příslušnosti, kterou dlužník vznesl podáním doručeným soudu dne 8. 9. 2017. 2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 23. 5. 2017 se věřitelka Česká revitalizační, s. r. o. domáhala rozhodnutí o úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek. Podáním doručeným soudu dne 20. 6. 2017 přistoupil k řízení věřitel Společenství vlastníků jednotek Bulharská 22-24. Usnesením ze dne 23. 6. 2017 č. j. KSBR 38 INS 10699/2017-A-7 vyzval soud dlužníka, aby se vyjádřil k insolvenčním návrhům a předložil listinné důkazy, jichž se dovolává. Toto usnesení bylo doručeno dlužníkovi na adresu jeho trvalého pobytu dle centrální evidence obyvatel (Kšírova 272/222, 619 00 Brno) fikcí dne 3. 8. 2017. Elektronickým podáním doručeným na elektronickou podatelnu soudu dne 8. 9. 2017 sdělil dlužník, že je pracovně v zahraničí (USA) a že před odjezdem do zahraničí se zdržoval na adrese Petrohradská 894/32, 101 00 Praha, nikoliv na adrese Kšírova 272/222, 619 00 Brno, k níž údajně nemá více než dva roky žádný vztah, neboť nemovitost byla v srpnu 2015 prodána. Z tohoto důvodu namítl místní nepříslušnost Krajského soudu v Brně s tím, že pro projednání věci je podle něj místně příslušný Městský soud v Praze. K podání dlužník připojil mimo jiné seznam majetku, v němž uvedl bytovou jednotku a k tomu příslušející spoluvlastnické podíly na společných částech budovy a na pozemcích v k. ú. Královo Pole. Soud prvého stupně citoval § 11 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) a § 105 odst. 1 o. s. ř. a vyšel

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. isir.justi ce.cz -2-KSBR 38 INS 10699/2017

ze zjištění, že dlužník má trvalý pobyt od 27. 10. 2014 dle centrální evidence obyvatel na adrese Kšírova 272/222, 619 00 Brno, což uvedli ve svých návrzích oba navrhovatelé, a že je vlastníkem bytu č. jednotky 2554/17 v budově č. p. 2553, 2554, Královo Pole (obec Brno, okres Brno- město) a na základě těchto zjištění uzavřel, že neshledal důvod k postoupení věci Městskému soudu v Praze, v jehož obvodu se dlužník údajně před odjezdem do zahraničí zdržoval, a proto námitku nedostatku místní příslušnosti Krajského soudu v Brně zamítl. 3. Toto usnesení napadl dlužník odvoláním shledávaje jej nesprávným. Uváděl, že námitku místní nepříslušnosti učinil při svém prvním úkonu vůči soudu. Adresa trvalého pobytu není jeho skutečným místem, kde se v době podání návrhu zdržoval. Dům na ulici Kšírova 272/222 v Brně, kde měl hlášený trvalý pobyt, byl v roce 2015 prodán a s novým vlastníkem není dlužník v žádném vztahu a ani se v tomto místě nezdržoval. Pokud jde o byt v Brně-Králově Poli, ten sice vlastní, ale neužívá jej. Před odjezdem do zahraničí se zdržoval na adrese Petrohradská 894/32, 101 00 Praha a z toho důvodu je místně příslušným soudem Městský soud v Praze. Svým odvoláním se dlužník domáhal zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvého stupně k novému projednání a rozhodnutí. 4. Vyjádření k odvolání nebylo podáno. 5. S účinností od 1. 7. 2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 6. S účinností od 30. 9. 2017 byl o. s. ř. novelizován zákonem č. 296/2017 Sb. Podle čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona platí, že není-li dále stanoveno jinak, použije se zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 7. Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 4. 2. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006), v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní úpravy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. 8. V souladu s těmito přechodnými ustanoveními postupoval odvolací soud, pokud se týká založení místní příslušnosti soudu prvého stupně, dle insolvenčního zákona ve znění účinném do 30. 6. 2017 a stejně tak postupoval odvolací soud dle o. s. ř. ve znění účinném do 29. 9. 2017.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -3-KSBR 38 INS 10699/2017

9. Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení o.s.ř., týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 5, odst. 6 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k následujícím závěrům. 11. Z obsahu insolvenčního spisu, pokud se týká otázky místní příslušnosti, vyplývá, že řízení bylo zahájeno dne 23. 5. 2017 insolvenčním návrhem věřitelky Česká revitalizační, s. r. o. Usnesením ze dne 23. 6. 2017 č. j. KSBR 38 INS 10699/2017-A-7 soud prvního stupně uložil dlužníkovi, aby se ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil k insolvenčnímu návrhu věřitelky a předložil důkazy, kterých se dovolává a ve stejné lhůtě předložil soudu seznamy majetku, závazků a zaměstnanců. Elektronickým podáním bez uznávaného elektronického podpisu ze dne 8. 9. 2017 datovaným dne 4. 9. 2017 v Brně dlužník předložil seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a ve věci se vyjádřil tak, že sdělil, že je v současné době pracovně v zahraničí a zcela náhodou zjistil, že byl podán návrh na konkurs. Pokud jde o adresu jeho pobytu v České republice, zdržoval se před odjezdem do zahraničí na adrese Petrohradská 894/32, 101 00 Praha, nikoliv Kšírova 272/222, 619 00 Brno. K této adrese nemá více jak 2 roky žádný vztah a nemovitost byla v srpnu 2015 prodána. Namítal proto místní nepříslušnost soudu s tím, že dle jeho názoru je místně příslušným Městský soud v Praze. Dále se meritorně vyjadřoval k otázce svého úpadku. Následně soud prvního stupně vydal napadené usnesení. Své odvolání, stejně jako ostatní podání ve věci, dlužník označoval místem sepisu v Brně a na obálce tohoto prostřednictvím pošty podaného odvolání jako svou adresu uvedl Petrohradská 894/32, 101 00 Praha. 12. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu. 13. Podle § 85 odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném do 29. 9. 2017, nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. 14. Podle § 7a písm. a) IZ krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně v insolvenčním řízení. 15. Podle § 7b odst. 1 IZ, ve znění účinném do 30. 6. 2017, pro insolvenční řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka. 16. Podle § 80 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ ), člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Uvádí-li člověk jako své bydliště jiné místo než své skutečné bydliště, může se každý dovolat i jeho skutečného bydliště. Proti tomu, kdo se v dobré víře dovolá uvedeného místa, nemůže člověk namítat,

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -4-KSBR 38 INS 10699/2017

že má své skutečné bydliště v jiném místě (odstavec 1). Nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije. Nelze-li takové místo zjistit, anebo lze-li je zjistit jen s neúměrnými obtížemi, považuje se za bydliště člověka místo, kde má majetek, popřípadě místo, kde měl bydliště naposledy (odstavec 2). 17. Z § 105 o. s. ř. se pak podává, že místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem (odstavec 1). Vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu (odstavec 2). 18. V posuzovaném řízení vznesl dlužník včasnou námitku místní nepříslušnosti při svém prvním úkonu vůči soudu prvého stupně. 19. Obecným soudem fyzické osoby v insolvenčním řízení s ohledem na výše citované normy je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka, tedy soud, v jehož obvodu měl dlužník v den zahájení řízení své bydliště. Pojem bydliště není v o. s. ř. nikterak definován, proto odvolací soud vychází z definice obsažené v § 80 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ ) jako místo, ve kterém se člověk zdržuje s úmyslem žít tam trvale. Je třeba v této souvislosti zdůraznit, že obsah pojmu bydliště není totožný s obsahem pojmu trvalý pobyt , kterého užívají předpisy správního práva upravující evidenci obyvatel, ze kteréhož ztotožnění evidentně nesprávně vycházel soud prvého stupně. 20. Takovýto úmysl dlužníka žít trvale na určité adrese se z obsahu spisu nepodává. Nicméně z konstantních vyjádření dlužníka (vyjádření k návrhu, obsah odvolání) se podávají dle názoru odvolacího soudu skutečnosti zakládající fikci bydliště dle cit. § 80 odst. 2 OZ. Dle dlužníkova vyjádření se tento totiž zdržoval před pracovním odjezdem do zahraničí (tedy z povahy věci dočasným) na adrese Petrohradská 894/32, 101 00 Praha, přičemž z této tvrzené skutečnosti lze vycházet. S ohledem na z odůvodnění napadeného usnesení plynoucí pochybnosti soudu prvého stupně o tvrzení dlužníka o svém zdržování, odvolací soud odkazuje na závěry Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí ze dne 30. 3. 2017 sp. zn. 29 NSČR 94/2015, dostupném na www.nsoud.cz, kde tento dovodil, že insolvenční soud (pro účely posouzení místní příslušnosti) vychází z těch údajů, jež dlužník o svém bydlišti (respektive místu, kde se zdržuje) sám uvede v návrhu na zahájení řízení (zde v insolvenčním návrhu, popř. ve své včasné námitce místní nepříslušnosti v případě věřitelského návrhu-doplněno odvolacím soudem). Nevyjdou-li v řízení (v době, kdy je soud oprávněn otázku místní příslušnosti zkoumat) najevo skutečnosti, jež zpochybňují údaj o bydlišti osoby, která podala návrh na zahájení řízení (respektive o místu, kde se taková osoba zdržuje), není soud povinen sám vyšetřovat (ujišťovat se), zda jej takový navrhovatel (zde dlužník) o svém bydlišti informuje pravdivě. Takovéto skutečnosti dle názoru odvolacího soudu v řízení najevo nevyšly. 21. Odvolací soud v poměrech projednávané věci konstatuje, že z obsahu vyjádření dlužníka je zřejmé, že od srpna roku 2015 není jeho bydlištěm adresa Kšírova 272/222, 619 00 Brno, naopak jeho bydlištěm minimálně dle fikce § 80 odst. 2 OZ je adresa Petrohradská 894/32, 101 00 Praha, přičemž dlužník netvrdil ve svých podáních jakékoliv jiné místo zdržování se, ze kterého by bylo možno pro určení místní příslušnosti vycházet.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -5-KSBR 38 INS 10699/2017

22. Soud prvního stupně dle odůvodnění napadaného usnesení založil svůj úsudek o své místní příslušnosti i na skutečnosti, že dlužník má v jeho obvodu majetek-bytovou jednotku (odlišnou od místa jeho trvalého pobytu dle centrální evidence obyvatel). Odvolací soud na konto této části odůvodnění konstatuje, že tato skutečnost je rozhodná pro určení místní příslušnosti dle § 86 odst. 2 o. s. ř. toliko v případě, že by dlužník neměl v České republice jiný příslušný soud, což se v dané věci nepodává (viz odůvodnění provedené odvolacím soudem v předchozím odstavci), a proto je aplikace tohoto ustanovení předčasná. 23. Odvolací soud se ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení při zohlednění svých závěrů výše (odstavce 19-22) zabýval otázkou místní příslušnosti a dospěl k závěru, že soud prvního stupně není místně příslušný k projednávání shora označené věci, neboť není místně příslušným soudem ve smyslu dříve cit. § 7b odst. 1 IZ ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na skutečnost, že dlužník má bydliště v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 10 (viz Příloha č. 4, bod 10 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve spojení s přílohou č. 2, bod 1 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích), je tak místně příslušným krajským soudem k projednání a rozhodnutí posuzované věci Městský soud v Praze. 24. Z důvodů shora uvedených odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí námitky místní nepříslušnosti změnil, jak je uvedeno ve výrocích tohoto usnesení, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho potvrzení dle ust. § 219 o. s. ř. ani pro jeho zrušení dle ust. § 219a odst. 1 o. s. ř. a výrokem I. vyslovil místní nepříslušnost soudu prvního stupně s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc ve smyslu § 105 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. postoupena místně příslušnému soudu (výrok II.).

Poučení:

Proti tomuto usnesení je přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkovi a navrhovateli se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 9. února 2018

Mgr. Diana Vebrová v. r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.