4 VSOL 2/2018-P1-12
č. j. KSBR 45 INS 13866/2015 4 VSOL 2/2018-P1-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Kateřiny Holešovské v insolvenční věci

dlužnice: DT-servis, spol. s r. o., IČO 25555847 sídlem Dukelská 1563/57e, 614 00 Brno

o přihlášce pohledávky č. 1 věřitelky č. 1 IZOS s. r. o., IČO 47285338, sídlem U Nové Hospody 1151/9, 301 00 Plzeň

o odvolání věřitele Radomíra Kleina, bytem Stanoviště 123, 664 84 Stanoviště, zastoupeného advokátem Mgr. Tomášem Palíkem, sídlem třída Kpt. Jaroše 35, 602 00 Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 10. 2017 č. j. KSBR 45 INS 13866/2015-P1-6

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 10. 2017 č. j. KSBR 45 INS 13866/2015-P1-6 se v napadených výrocích II. a III. potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně vyhověl návrhu Radomíra Kleina, aby vstoupil do insolvenčního řízení dlužnice jako nabyvatel pohledávky věřitele č. 1 IZOS s. r. o. v částce 307 663,73 Kč (výrok I.), dále zamítl návrh Radomíra Kleina, aby vstoupil do insolvenčního řízení dlužnice jako nabyvatel pohledávky téže věřitelky v částce 307 663,73 Kč (výrok II.) a rozhodl, že bere na vědomí částečné zpětvzetí přihlášky pohledávky č. 1 věřitelky IZOS s. r. o. v rozsahu 307 663,73 Kč s tím, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast této věřitelky v tomto rozsahu v insolvenčním řízení končí (výrok III.). 2. Na odůvodnění tohoto usnesení soud prvního stupně uvedl, že 27. 5. 2015 přihlásila do insolvenčního řízení dlužnice věřitelka č. 1 IZOS s. r. o. svou pohledávku ve výši 615 327,46 Kč. Podáním z 25. 9. 2017 vzala tato věřitelka svou pohledávku v celém rozsahu zpět a uvedla, že Radomír Klein uhradil jako spoludlužník za dlužnici celou tuto pohledávku. Dne 25. 10. 2017 navrhl Radomír Klein, aby v důsledku toho, že uhradil dluh za dlužnici, vstoupil do tohoto řízení na místo původní věřitelky č. 1 IZOS s. r. o. v částce 615 327,46 Kč a zaplacení dluhu dlužnice doložil. 3. Soud prvního stupně vyhodnotil, že odvolatel přistoupil k závazku dlužnice na základě dohody o přistoupení k závazku z 21. 5. 2014, a proto se stal spoludlužníkem dlužnice (§ 1892 odst. 1

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. isir.justi ce.cz -2-KSBR 45 INS 13866/2015

zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník /dále jen o. z. /). Podíly těchto spoludlužníků na závazku jsou tedy stejné (§ 1875 o. z.). Pokud tedy odvolatel zaplatil za dlužnici přihlášenou pohledávku v celé výši, má právo na následný regres vůči dlužnici rovnající se jeho podílu, tj. 1/2 této pohledávky (§ 1876 odst. 2 o. z.), neboť zbytek pohledávky platil sám za sebe. Proto soud prvního stupně návrhu na vstup nového věřitele na místo původní věřitelky návrhu vyhověl v polovině přihlášené pohledávky a v druhé polovině přihlášené pohledávky tento návrh na vstup zamítl (§ 184 a § 18 odst. 1 IZ). Původní věřitelka č. 1 IZOS s. r. o. vzala přihlášku pohledávky zpět v celém rozsahu, avšak návrhu osoby, která uspokojila tuto pohledávku za dlužnici, bylo vyhověno jen co do výše pohledávky 307 663,73 Kč (tedy 1/2), proto se v tomto rozsahu ke zpětvzetí pohledávky nepřihlíží (§ 184 odst. 3, poslední věta IZ). Proto soud prvního stupně vzal částečné zpětvzetí přihlášky pohledávky na vědomí a rozhodl o ukončení účasti původní věřitelky č. 1 jen v tom rozsahu, v jakém návrhu na vstup Radomíra Kleina do řízení nevyhověl. 4. Toto usnesení napadl odvoláním Radomír Klein, a to výslovně ve výroku II. Poukázal na to, že uzavření dohody o přistoupení k závazku ze dne 21. 5. 2014 chápal tak, že se jedná o převzetí ručení za dlužnici DT-servis, spol. s r. o., tedy že pokud dlužnice tuto pohledávku nezaplatí, on ji zaplatí za ni. V rámci exekučního řízení vedeného proti němu byla tato pohledávka uspokojena v plné výši, proto navrhl vstup do insolvenčního řízení místo věřitelky č. 1. Poukázal na to, že v dohodě o přistoupení k závazku je uvedeno, že přistupuje k závazku podle § 533 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., který již v době podpisu nebyl platný. Podle této úpravy se však jednalo o přistoupení k dluhu bez souhlasu dlužníka. Přitom v době podpisu dohody byl odvolatel jednatelem dlužnice, a proto je zcela vyloučeno, že by nebyl dán souhlas dlužnice k uzavření této dohody, přestože byl souhlas ústní, když forma souhlasu není zákonem předepsána. Je tedy nesporné, že dohoda o přistoupení k závazku podle obsahu byla dohodou o převzetí ručení ze strany odvolatele. Navrhl, aby odvolací soud změnil výrok II. napadeného usnesení a návrhu odvolatele na vstup do řízení na místo věřitelky č. 1 vyhověl i ve zbývající částce 307 663,73 Kč. 5. Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 6. Odvolací soud na základě odvolání podaného včas a osobou oprávněnou přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, tedy ve výroku II. a ve výroku III., který je na napadeném výroku závislý (§ 212 písm. a/ o. s. ř., § 205, § 212a odst. 1, odst. 3, odst. 5 a odst. 6 o. s. ř.), aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k následujícím závěrům. 7. Z obsahu insolvenčního spisu, a to z obsahu svazku přihlášky pohledávky č. 1 věřitelky č. 1 IZOS s. r. o., vyplývá správnost skutkových zjištění uvedených soudem prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení, pokud jde o přihlášku pohledávky věřitelky IZOS s. r. o. do insolvenčního řízení dlužnice, zpětvzetí této přihlášky pohledávky z důvodu jejího zaplacení odvolatelem, i návrh odvolatele na vstup do řízení na místo věřitelky č. 1 v rozsahu celé jí přihlášené pohledávky, kterou za dlužnici zaplatil.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -3-KSBR 45 INS 13866/2015

8. Z dohody o přistoupení k závazku, kterou přiložila věřitelka IZOS s. r. o. ke zpětvzetí přihlášky pohledávky, vyplývá, že byla uzavřena 21. 5. 2014 mezi věřitelkou IZOS s. r. o. a odvolatelem Radomírem Kleinem a že jí Radomír Klein přistoupil ve smyslu § 533 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. k uvedenému závazku dlužnice a prohlásil, že dlužnou částku ve výši 554 080 Kč s příslušenstvím uhradí za dlužnici společnosti IZOS s. r. o. V dohodě je dále specifikována pohledávka společnosti IZOS s. r. o. za dlužnicí, a to číslem faktury, výší fakturované částky a datem splatnosti. 9. Podle přechodných ustanovení k zákonu č. 89/2012 Sb., o. z., jímž byl s účinností od 1. 1. 2014 zrušen občanský zákoník č. 40/1964 Sb., a to podle ustanovení § 3028 odst. 1 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odstavce druhého tohoto ustanovení, není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odstavce třetího tohoto ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 10. Odvolací soud po vyhodnocení obsahu dohody o přistoupení k závazku uzavřené odvolatelem s původní věřitelkou IZOS s. r. o. přisvědčuje soudu prvního stupně v jeho závěru, že uzavřením této dohody se stal odvolatel spoludlužníkem vedle dlužnice (DT-servis spol. s r. o.) a byl vedle dlužnice spolu s ní zavázán společně a nerozdílně. Soud prvního stupně při vyhodnocení obsahu této dohody zcela správně aplikoval rozhodná ustanovení občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, když dohoda o přistoupení k závazku byla uzavřena po tomto datu, a proto se musí řídit těmito ustanoveními bez ohledu na to, že v ní je odkaz na úpravu přistoupení k závazku podle § 533 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Jak vyplývá ze shora citovaných přechodných ustanovení k o. z., při právním jednání činěném po 1. 1. 2014 neumožňoval občanský zákoník účastníkům smlouvy dohodnout se na tom, že jejich právní vztahy se budou řídit právní úpravou předcházející. 11. Argumentace odvolatele tím, že souhlas dlužnice k přistoupení k dluhu byl udělen, nemá na toto shora uvedené právní hodnocení žádný vliv. Z obsahu uzavřené dohody o přistoupení k závazku je totiž naprosto zřejmé, že odvolatel hodlal přistoupit k závazku dlužnice, nevyplývá z ní nic, z čeho by bylo možno usuzovat na důvodnost jeho v odvolání tvrzené obrany, že se snad mělo jednat o ručení. Případný výslovný souhlas dlužnice by mohl vést pouze k závěru o tom, zda se nejednalo o převzetí dluhu. V takovém případě by se však odvolatel stal jediným zavázaným z titulu předmětné pohledávky věřitelky IZOS s. r. o. V přezkoumávané věci však z obsahu dohody o přistoupení k dluhu žádná taková skutečnost nevyplývá. 12. Závěr soudu prvního stupně o tom, že1/2 zaplacené částky plnil odvolatel za dlužnici, avšak druhou polovinu za sebe samotného, neboť byl vedle dlužnice solidárně zavázán k zaplacení uvedené pohledávky společnosti IZOS s. r. o., je proto správný. 13. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219 o. s. ř. (§ 7 IZ) a napadené usnesení v odvoláním napadeném výroku II potvrdil jako věcně správné. Současně potvrdil jako věcně správný i závislý výrok III. napadeného usnesení, jímž správně a v souladu s ustanovením § 184

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -4-KSBR 45 INS 13866/2015

odst. 3, poslední věty IZ rozhodl soud prvního stupně pouze o ukončení účasti věřitelky IZOS s. r. o. ve vztahu k té polovině zaplacené pohledávky této věřitelky, ohledně níž návrh na vstup odvolatele do řízení zamítl. V rozsahu druhé poloviny, v níž návrhu odvolatele na vstup do řízení vyhověl (výrok I. usnesení soudu prvního stupně, který odvoláním napaden nebyl), se totiž ke zpětvzetí přihlášky pohledávky nepřihlíží. 14. Pouze nad rámec tohoto odůvodnění považuje odvolací soud za nutné s ohledem na odvolací námitky uvést, že i kdyby byla dohoda o přistoupení k dluhu hodnocena podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., pak by tato skutečnost na shora uvedených závěrech ničeho nezměnila, neboť přistoupení k dluhu dle § 533 zákona č. 40/1964 Sb. mělo stejné důsledky jako přistoupení k dluhu podle ustanovení § 1892 odst. 1 o. z.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému orgánu, věřitelce IZOS s. r. o. a odvolateli se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 12. února 2018

JUDr. Ivana Waltrová v. r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.