4 VSOL 1288/2016-B-14
KSOS 40 INS 1660/2016 4 VSOL 1288/2016-B-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Pavly Tomalové v insolvenční věci dlužníka Miriam anonymizovano , anonymizovano , bytem Mírová 1008, Bohumín-Nový Bohumín, PSČ 735 81, o návrhu dlužníka na zproštění funkce insolvenčního správce, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 40 INS 1660/2016-B-8 ze dne 16.9.2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 40 INS 1660/2016-B-8 ze dne 16.9.2016 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Ostravě zamítl návrh dlužníka na zproštění Mgr. Lenky Krčové funkce insolvenčního správce.

Na odůvodnění tohoto usnesení soud prvního stupně uvedl, že dne 9.2.2016 rozhodl o úpadku dlužníka a povolil řešení jeho úpadku oddlužením a ustanovil insolvenčním správcem Mgr. Lenku Krčovou. Usnesením z 26.5.2016 schválil oddlužení dlužníka zpeněžením majetkové podstaty a rozhodl, že do majetkové podstaty náleží členský podíl dlužníka ve Stavebním bytovém družstvu Bohumín a majetek, který dlužník získá nebo získal dědictvím, darem a z neúčinného úkonu, jakož i majetek, který dlužník případně neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl. Podáním došlým soudu prvního stupně 26.8.2016 dlužník žádal o změnu insolvenčního správce. Zdůvodnil to tím, že s ním insolvenční správce nekomunikuje, nereaguje na telefony a že insolvenčního správce viděl pouze 10 minut isir.justi ce.cz před zahájením přezkumného jednání a průběhu přezkumného jednání samotném. Veškeré požadavky insolvenčního správce dlužník vyřizoval s asistentkou insolvenčního správce Ing. Srbkovou včetně darovací smlouvy na částku 3.700 Kč. Před přezkumným jednáním dal insolvenční správce dlužníkovi podepsat 12 přihlášek pohledávek a sdělil, že soudu navrhne prodej bytu, neboť je to pro věřitele výhodnější. Dlužník však měl za to, že darovací smlouva byla podhodnocena. Dále dlužník uvedl, že od 25.8.2016 nastoupil jako asistent pedagoga střední, mateřské a základní školy, aby mohl uspokojit své nezajištěné věřitele co nejvíce, a doložil pracovní smlouvu z 22.8.2016, podle které uzavírá pracovní poměr na dobu určitou do 31.7.2017 se zkušební dobou 3 měsíce na plný úvazek 40 hodin týdně. Mzdový výměr nedoložil. Insolvenční správce se vyjádřil k návrhu dlužníka, uvedl, že není pravdou, že by se setkal s dlužníkem pouze jednou před přezkumným jednáním, když již dne 17.3.2016 provedl osobně první schůzku s dlužníkem ve své provozovně se sídlem v Havířově, které byl přítomen i syn dlužníka. Dále uvedl, že již na této schůzce dlužníka informoval, že je možné, že bude rozhodnuto o zpeněžení družstevního podílu, neboť zpeněžení majetkové podstaty je pro věřitele výhodnější než navrhované oddlužení plněním splátkového kalendáře. Bezprostředně před konáním přezkumného jednání 12.5.2016 informoval dlužníka o částce, kterou by bylo nutno zajistit jako příjem z darovací smlouvy tak, aby předpokládané plnění bylo pro věřitele alespoň stejně výhodné jako při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Tomuto jednání byl přítomen i syn dlužníka, který jako předpokládaný dárce dlužníka přesvědčoval, že takovou částku není schopen zajistit. Mimo to správce také osobně odpovídal na dotazy dlužníka prostřednictvím e-mailové korespondence a komunikoval s dlužníkem i telefonicky. Insolvenční správce dále upozornil, že dlužník v insolvenčním návrhu neuvedl skutečnost, že je členem v bytovém družstvu se sídlem v Bohumíně a neuvedl v insolvenčním návrhu všechny své závazky, neboť uvedl závazky pouze ve výši 176.412 Kč, a do insolvenčního řízení se přihlásili věřitelé s pohledávkami v celkové výši 680.328,11 Kč. V důsledku popěrných úkonů správce jsou zjištěny pohledávky ve výši 403.610,84 Kč. Dále insolvenční správce uvedl, že se i obrátil dne 3.6.2016 písemně na Stavební bytové družstvo Bohumín s dotazem, zda nemá zájem odkoupit členský podíl dlužníka s tím, že by dlužníka ponechal v bytě bydlet na základě nájemní smlouvy. Dlužník v současné době komplikuje prodej členského podílu, neboť brání insolvenčnímu správci v přístupu do bytu. Soud prvního stupně s poukazem na ustanovení § 32 odst. 1 insolvenčního zákona vyhodnotil, že důvodem pro zproštění insolvenčního správce funkce by bylo zejména to, že by správce bezdůvodně neplnil závazné pokyny insolvenčního soudu, zajištěného věřitele nebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. Po posouzení skutečností tvrzených dlužníkem a vyjádření insolvenčního správce, i s přihlédnutím k obsahu spisu a poznatkům, které získal v rámci dohlédací činnosti v této insolvenční věci, dospěl k závěru, že návrh na zproštění správce funkce důvodný není. Uzavřel, že insolvenční správce postupuje řádně s odbornou péčí, ihned po ustanovení do funkce kontaktoval dlužníka, dne 17.3.2016 proběhla s dlužníkem schůzka v provozovně insolvenčního správce, dlužník byl správcem i poučen, že jeho příjem nedosahuje předpokládané míry uspokojení nezajištěných věřitelů tak, aby mohli být uspokojeni ve stejné míře jako při schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Poté, co insolvenční správce zjistil vlastnictví dlužníka k podílu v bytovém družstvu, správně k této skutečnosti přihlédl při navrhovaném způsobu oddlužení, když zohlednil ekonomické i časové hledisko uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, neboť ti budou při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty uspokojeni za kratší dobu než při oddlužení plněním splátkového kalendáře. Přitom samotný příjem dlužníka k uspokojení věřitelů nepostačuje a musel by být doplněn relativně vysokým darem. Insolvenční správce rovněž řádně postupoval při přezkumu přihlášených pohledávek, které přezkoumal a částečně popřel z důvodů uvedených v přezkumných listech. Insolvenční soud tedy neshledal důvody uváděné dlužníkem ani jiné důvody ve smyslu § 32 odst. 1 insolvenčního zákona pro zproštění insolvenčního správce funkce, a proto návrh zamítl. Dále uvedl, že s ohledem na podrobné písemné vyjádření insolvenčního správce nepovažoval za nutné před rozhodnutím o návrhu insolvenčního správce předvolat ke slyšení.

Toto usnesení napadl dlužník odvoláním. Uvedl, že dle jeho názoru rozhodl soud na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci, když vycházel z vyjádření insolvenčního správce z 6.9.2016. Poukázal na to, že insolvenční správce ujistil dlužníka, že družstevní byt nebude předmětem prodeje majetkové podstaty, když dlužnice bude mít dostatečný příjem pro oddlužení splátkovým kalendářem včetně dalšího příjmu na základě darovací smlouvy. V momentě, kdy se dlužník dozvěděl o skutečnosti, že insolvenční správkyně družstevní podíl navrhla k oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, ztratil důvěru v insolvenční správkyni. Odvolatel dále poukázal na to, že se snažil komunikovat s insolvenčním správcem, aby ustoupil od zpeněžení družstevního podílu s tím, že k družstevnímu bytu chová citový vztah, neboť jej získal od svých rodičů. Dále odvolatel uvedl, že má za to, že ho insolvenční správce uvedl v omyl a že nejednal s péčí řádného hospodáře. Proto má za to, že soud prvního stupně neprovedl dostatek důkazů za účelem zjištění, zda byl dlužník upozorněn na prodej bytu insolvenční správkyní. Navrhl, aby návrhu na zproštění insolvenčního správce funkce bylo vyhověno. K odvolání přiložil pracovní smlouvu, na kterou odkázal již soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení, a dále mzdový výměr k této pracovní smlouvě na stanovení měsíčního mzdového tarifu 12.960 Kč a zvláštní příplatek ve výši 600 Kč za stanovenou pracovní dobu 40 hodin týdně.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k následujícím závěrům.

Podle ustanovení § 32 odst. 1 IZ, insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.

Z obsahu insolvenčního spisu dlužníka vyplývá, že insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným Krajskému soudu v Ostravě 26.1.2016 domáhal se dlužník rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedl, že od května 2015 je na nemocenské s průměrným příjmem 9.500 Kč měsíčně, uvedl, že nemá žádný hodnotnější majetek kromě osobních věcí a nevlastní žádný nemovitý majetek. Uvedl, že má nezajištěné závazky ve výši 176.412 Kč a s ohledem na to, že výše 30 % hodnoty nezajištěných závazků činí 52.924 Kč, je momentálně mimo jeho možnosti závazky řádně plnit. V příloze insolvenčního návrhu označeném jako seznam majetku, v němž prohlásil, že tento seznam je správný a úplný, uvedl, že vlastní pouze vybavení domácnosti a věci osobní potřeby. Dále z obsahu spisu vyplývá, že usnesením z 9.2.2016 rozhodl insolvenční soud o zjištění úpadku dlužníka a Mgr. Lenku Krčovou ustanovil insolvenčním správcem. Současně povolil řešení úpadku oddlužením. Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 29.4.2016 zveřejněné v insolvenčním rejstříku na č.l. B-2 vyplývá, že insolvenční správce osobně s dlužníkem jednal 17.3.2016 v provozovně Havířov, v této zprávě rovněž uvedl, že se zřetelem na soupis majetkové podstaty činí předpokládaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů splátkovým kalendářem 30,24 % a předpokládaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů ze zpeněžení majetkové podstaty 74 %. Dále ve zprávě insolvenční správce uvedl, že s ohledem na uvedenou předpokládanou míru uspokojení nezajištěných věřitelů nechává způsob oddlužení na zvážení insolvenčního soudu. V popisu majetkové podstaty ze dne 29.4.2016 mimo nezjištěného nemovitého majetku, běžného vybavení domácnosti, nezjištěných pohledávek a finančních prostředků je uveden členský podíl ve Stavebním bytovém družstvu Bohumín, s kterým je spojeno právo nájmu specifikovaného bytu s odhadem současné ceny 500.000 Kč. Dále z obsahu spisu vyplývá, že byla uzavřena 22.4.2016 darovací smlouva mezi dlužníkem, jako obdarovaným, a Petrem Vicianěm, jako dárcem, na částku 3.700 Kč měsíčně s tím, že tento dar bude dárce darovat obdarované po dobu 60 po sobě jdoucích kalendářních měsíců od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a obdarovaný se zavazuje dar přijmout. Podpisy na darovací smlouvě jsou úředně ověřeny. Dále z obsahu spisu vyplývá, že byly přihlášeny pohledávky celkem ve výši 680.329,11 Kč, popřeny byly pohledávky ve výši 288.165,80 Kč. Na schůzi věřitelů konané dne 12.5.2016 k dotazu soudu dlužník uvedl, že družstevní byt v hodnotě 500.000 Kč neuvedl v insolvenčním návrhu proto, že návrh byl zpracován společností Dluhová poradna se sídlem v Bohumíně a zpracovatele insolvenčního návrhu o této skutečnosti informoval. Protože se na schůzi nedostavil žádný z věřitelů, funkci zástupci věřitelů bude vykonávat soud. Insolvenční správce navrhl jako způsob oddlužení zpeněžení majetkové podstaty, když tento způsob se jeví pro věřitele výhodnější jak z hlediska uspokojení nezajištěných věřitelů, tak z hlediska doby, za kterou budou nezajištění věřitelé uspokojeni. Na to soud prvního stupně usnesením ze dne 26.5.2016 schválil oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Dne 26.8.2016 doručila dlužnice insolvenčnímu soudu návrh na zproštění insolvenčního správce funkce. Pokud jde o důvody, pak ty uvedl v odůvodnění napadeného usnesení správně insolvenční soud, stejně tak jako obsah vyjádření insolvenčního správce k tomuto návrhu ze dne 6.9.2016 (č.l. B-7 spisu).

Hodnocením důvodů, pro které může být insolvenční správce dle § 32 odst. 1 IZ zproštěn funkce, se ve své judikatuře insolvenční soudy zabývaly. Vrchní soud v Olomouci usnesením sen. zn. 2 VSOL 358/2014 ze dne 27.6.2014 zveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 91 ročníku 2014 dovodil, že důležitým důvodem pro zproštění funkce insolvenčního správce ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 insolvenčního zákona je zejména skutečnost, že při výkonu funkce neplní insolvenční správce řádně povinnosti vyplývající pro něj z ustanovení § 36 insolvenčního zákona, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek náležející do majetkové podstaty v rozporu s ustanovením § 225 odst. 4 nebo s ustanovením § 226 odst. 5 insolvenčního zákona, nebo že nesplnil povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce. Takovým důvodem může být též skutečnost, že insolvenční správce bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele, nebo že nerespektuje soudní rozhodnutí o vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení insolvenčního správce může vést soud ke zproštění správce funkce i zjištění ojedinělého, leč závažného, porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem.

Nejvyšší soud České republiky v usnesení sen. zn. 29 NSČR 2/2014 ze dne 26.8.2015 zveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48 ročníku 2016 dovodil, že o tom, zda insolvenční správce má být zproštěn funkce podle § 32 insolvenčního zákona, rozhoduje insolvenční soud po slyšení insolvenčního správce (tedy na základě vysvětlení, jež insolvenční správce podal k tvrzení osoby, jež žádá jeho zproštění) a na základě obsahu insolvenčního spisu, jenž by měl příslušná tvrzení potvrzovat nebo vyvracet. Hodnotící skutkové soudy o (ne)opodstatněnosti návrhu, aby insolvenční správce byl zproštěn funkce, pak insolvenční soud zásadně přijímá na základě obsahu spisu, aniž by formálně prováděl dokazování listinami tvořícími obsah insolvenčního spisu.

Odvolací soud po vyhodnocení zjištění učiněných z insolvenčního spisu dlužníka uzavírá, že žádná pochybení insolvenčního správce, která by odůvodňovala jeho zproštění funkce ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 insolvenčního zákona i ve smyslu shora citované judikatury, nezjistil, stejně jako insolvenční soud. Námitka dlužníka, že s ním insolvenční správce nekomunikoval než těsně před přezkumným jednáním, je naprosto vyvrácena zprávou insolvenčního správce založenou na č.l. B-2, ze které vyplývá správnost tvrzení, která uvedl insolvenční správce ve svém vyjádření k návrhu dlužníka na zproštění funkce, a to, že již dne 17.3.2016 proběhlo s dlužníkem osobní jednání v provozovně insolvenčního správce v Havířově. Rovněž dlužníkem namítané uvedení v omyl ohledně způsobu oddlužení nemůže obstát. Již v této první zprávě insolvenčního správce datované dnem 29.4.2016 insolvenční správce poukázal na to, že je předpokládaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů zpeněžením majetkové podstaty 74 %, tedy podstatně vyšší než při splátkovém kalendáři, kdy činí pouze 30,24 %. Stejným způsobem pak s ohledem na majetkovou situaci dlužníka se správce vyjádřil i na schůzi věřitelů, jak vyplývá z protokolu o této schůzi.

S ohledem na námitky dlužníka a obsah insolvenčního spisu bylo tedy písemné vyjádření insolvenčního správce k návrhu na zproštění ze dne 6.9.2016 pro rozhodnutí insolvenčního soudu zcela dostatečné a skutkové okolnosti byly zjištěny zcela vyčerpávajícím způsobem proto, aby mohl insolvenční soud o návrhu dlužníka rozhodnout.

Skutečnost, že dlužník nesouhlasí s oddlužením formou zpeněžení majetkové podstaty a že má za to, že schválení právě tohoto způsobu oddlužení zavinil insolvenční správce, nic nemění na tom, že z obsahu spisu naprosto nevyplývá žádné pochybení insolvenčního správce, které by mělo mít za následek postup podle § 32 odst. 1 insolvenčního zákona. Doložení mzdového výměru dlužnicí v odvolacím řízení na těchto závěrech nemůže ničeho změnit. Naopak z insolvenčního spisu vyplývá, že se dlužník chtěl vyhnout řešení oddlužení zpeněžením jediného svého hodnotnějšího majetku (členského podílu v bytovém družstvu) a přes nedostatečnou výši svého příjmu dosáhnout oddlužení splátkovým kalendářem tím, že neuvedl řádně svůj majetek v insolvenčním návrhu a neuvedl všechny své závazky zjevně veden snahou snížit výši svého zadlužení. Návrh insolvenčního správce na oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je zcela v souladu s požadavkem na rychlé, hospodárné a co nejvyšší uspokojení věřitelů, které je dle § 5 písm. a) IZ jednou ze základních zásad insolvenčního řízení.

Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně jako ve výroku věcně správné potvrdil podle ustanovení § 219 o.s.ř. (§ 7 IZ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání počíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 21. října 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Waltrová, v.r. Bc. Markéta Alková předsedkyně senátu