4 VSOL 1233/2017-A-12
č. j. KSOS 40 INS 20507/2017 4 VSOL 1233/2017-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň JUDr. Kateřiny Holešovské a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci

dlužnice: Kateřina Pietrová, rodné číslo 895917/5566 bytem Jindřichova 1921/6, 702 00 Ostrava zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Čálkem sídlem Hornokrčská 707/7, 140 00 Praha 4

o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení

o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 12. 2017, č. j. KSOS 40 INS 20507/2017-A-6,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 12. 2017, č. j. KSOS 40 INS 20507/2017-A-6 se ve výroku I. a II. potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným ve výroku tohoto rozhodnutí krajský soud zamítl návrh dlužnice na povolení oddlužení (výrok I.), zastavil insolvenční řízení (výrok II.) a rozhodl, že advokátovi Mgr. Pavlu Čálkovi, se sídlem Hornokrčská 707/7, 140 00 Praha 4, se nepřiznává odměna za sepis a podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení (výrok III.).

2. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužnice se insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 8. 11. 2017 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude zjištěn její úpadek. Návrh spojila s návrhem na povolení oddlužení a jako způsob oddlužení navrhla splátkový kalendář. Z insolvenčního návrhu vyplývá, že celková výše závazků dlužnice činí 485.653,21 Kč, přičemž jde o závazky vůči nezajištěným věřitelům. Příjmem dlužnice je její mzda ve výši 9.846 Kč měsíčně. Dle seznamu majetku dlužnice disponuje pouze osobními věcmi v odhadované ceně 10.000 Kč. Minimální částka pro dosažení 30 % úhrady pohledávek nezajištěných věřitelů činí 145.696 Kč. Ze mzdy dlužnice lze měsíčně provést srážku 2.460 Kč. Po odečtení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce 1.089 Kč včetně DPH měsíčně a po jednorázovém odečtení odměny z počtu přezkoumaných přihlášek, což v daném případě činí 1.210 Kč za přihlášky 4 věřitelů uvedených v seznamu závazků, je dlužnice schopna měsíčně hradit na pohledávky nezajištěných věřitelů 1.350,83 Kč, což za 5 let představuje částku 81.050 Kč a činí 16,69 % uspokojení těchto pohledávek. Na tomto základě soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 395 odst. 1

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. isir.justi ce.cz -2-KSOS 40 INS 20507/2017

písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění (dále jen IZ ), návrh na povolení oddlužení zamítl s odůvodněním, že příjmy dlužnice nepostačují k tomu, aby při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře byly pohledávky nezajištěných věřitelů za 5 let uspokojeny nejméně z 30 %. Vzhledem k nedostatečnému majetku dlužnice současně nelze očekávat ani splnění oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Majetek dlužnice dle seznamu majetku je pro uspokojení věřitelů zcela nedostačující. Dlužnice nepožádala, aby způsobem řešení jejího úpadku byl konkurs. Soud prvního stupně proto současně podle ustanovení § 396 odst. 2 IZ rozhodl o zastavení insolvenčního řízení. Advokátovi dlužnice jako kvalifikované osobě podle ustanovení § 390a odst. 1 IZ nepřiznal odměnu za sepis a podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení podle odstavce 3 tohoto ustanovení s odůvodněním, že byl-li návrh na povolení oddlužení zamítnut z důvodu, že dlužnice nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení, nesplnil řádně své povinnosti.

3. Toto usnesení napadla dlužnice odvoláním, a to výslovně ve výroku I. a II. Namítla, že dne 30. 11. 2017 uzavřela se svým zaměstnavatelem dodatek č. 3 k pracovní smlouvě, kterým jí byla od prosince 2017 zvýšena hrubá měsíční mzda na částku 13.700 Kč. Její měsíční čistý příjem se tak zvýšil na částku 11.502 Kč. Celková výše jejích závazků činí 485.653,21 Kč. Minimální částka pro dosažení 30 % úhrady pohledávek nezajištěných věřitelů činí 145.696 Kč. Z navýšené mzdy lze provést měsíční srážku ve výši 3.564 Kč. Po odečtení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 1.089 Kč včetně DPH je dlužnice schopna hradit na pohledávky věřitelů měsíčně částku 2.475 Kč, což za 5 let představuje částku 148.500 Kč a činí 30,6 % pohledávek věřitelů. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích I. a II. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 8. 11. 2017, insolvenční návrh je tedy nutno hodnotit podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění, tj. ve znění novely učiněné zákonem č. 64/2017 Sb. od 1. 7. 2017.

5. Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 5 o. s. ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k následujícím závěrům.

7. Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, došlým soudu dne 8. 11. 2017, který za dlužnici v souladu

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -3-KSOS 40 INS 20507/2017

s ustanovením § 390a odst. 1 písm. a) IZ podal advokát, domáhá vydání rozhodnutí, kterým insolvenční soud rozhodne o jejím úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu dlužnice uvedla, že má vůči 4 věřitelům 4 splatné závazky, které jsou po lhůtě splatnosti po dobu delší 3 měsíců a které není schopna plnit. Je tedy v úpadku. Jejím jediným příjmem je mzda ve výši 11.300 Kč hrubého (9.846 Kč čistého) měsíčně. Nemá žádnou vyživovací povinnost. Vlastní pouze osobní věci v hodnotě cca 10.000 Kč. Ze svého příjmu je za 5 let plnění splátkového kalendáře schopna vedle odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 750 Kč měsíčně včetně DPH uhradit cca 42 % pohledávek věřitelů (měsíční splátka 3.691 Kč x 60 měsíců = 221.460 Kč). Spolu s insolvenčním návrhem předložila seznam majetku a seznam závazků, opatřené podepsaným prohlášením o jejich správnosti a úplnosti. V seznamu závazků dlužnice uvedla 4 věřitele a 4 nezajištěné závazky v celkové výši 485.653,21 Kč, označila své věřitele a uvedla výši a splatnost závazků. V seznamu majetku uvedla, že vlastní pouze věci osobní potřeby a oblečení v hodnotě cca 10.000 Kč. K návrhu dlužnice dále doložila listiny osvědčující její úpadek. Na tomto základě soud prvního stupně rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

8. Z obsahu insolvenčního spisu se dále podává, že dlužnice dne 30. 11. 2017 uzavřela se svým zaměstnavatelem Janem Šebou dodatek č. 3 k pracovní smlouvě, kterým byla její měsíční hrubá mzda zvýšena na částku 13.700 Kč.

9. Podle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

10. Podle ustanovení § 396 odst. 1 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, může současně rozhodnout o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem pouze tehdy, jestliže a) návrh na povolení oddlužení nebyl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, b) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, nebo c) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud zjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, a dlužník v návrhu na povolení oddlužení požádal, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovil-li mu soud povinnost k její úhradě podle § 108 odst. 2 a 3.

11. Podle ustanovení § 396 odst. 2 IZ, nepostupuje-li insolvenční soud podle odstavce 1, insolvenční řízení zastaví; bylo-li uplatněno právo na odměnu podle § 390a odst. 5, insolvenční soud současně dlužníkovi uloží povinnost uhradit osobě podle § 390a odst. 1 písm. a) odměnu za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -4-KSOS 40 INS 20507/2017

návrhu podle § 390a odst. 3, pokud odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení nezavinila. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení mohou podat dlužník a přihlášení věřitelé; právní mocí rozhodnutí se insolvenční řízení končí.

12. Odvolací soud po přezkoumání obsahu insolvenčního spisu při výpočtu přepokládaného plnění nezajištěným věřitelům vyšel z příjmu dlužnice, jak jej tvrdila a doložila v odvolání, tzn. z její hrubé mzdy ve výši 13.700 Kč měsíčně. Čistá mzda dlužnice po odečtu zálohy na daň z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění činí 11.502 Kč měsíčně. Po odečtu základní nezabavitelné částky 6.226 Kč, tzn. 2/3 z částky 9.338 Kč tvořené součtem částky životního minima jednotlivce 3.410 Kč podle ustanovení § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě, která podle ustanovení § 2 písm. a) nařízení vlády č. 407/2017 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2018 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, činí 5.928 Kč, lze dlužnici ze zbytku čisté mzdy ve výši 5.276 Kč měsíčně srážet částku 3.516 Kč (2/3), což po odečtení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 1.089 Kč včetně DPH podle ustanovení § 3 a 7 vyhlášky č. 303/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, v platném znění, činí částku 2.427 Kč, která připadne věřitelům. Přepokládané uspokojení věřitelů za 5 let při této měsíční úhradě činí 145.620 Kč. Od této částky je však ještě nutné odečíst částku 1.210 Kč na úhradu odměny insolvenčního správce z počtu přezkoumaných přihlášek (dlužnice v seznamu závazků uvádí 4 závazky) včetně DPH podle ustanovení § 38 odst. 1 IZ. Přepokládané uspokojení věřitelů za 5 let tak činí částku 144.410 Kč, což je 29,74 % jejich pohledávek.

13. Z výše uvedeného vyplývá, že v dané věci lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení plněním splátkového kalendáře obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek. Z obsahu spisu současně nevyplývá souhlas věřitelů s nižším plněním. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když návrh dlužnice na povolení oddlužení podle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ zamítl. Majetek dlužnice je podle seznamu majetku k uspokojení věřitelů zcela nepostačující. Dlužnice v návrhu na povolení oddlužení nepožádala, aby způsobem řešení jejího úpadku byl konkurs. Soud prvního stupně proto zcela správně podle výše citovaného znění ustanovení § 396 IZ insolvenční řízení podle odstavce druhého tohoto ustanovení zastavil.

14. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně v obou napadených výrocích jako věcně správné potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -5-KSOS 40 INS 20507/2017 se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 11. ledna 2018

JUDr. Ivana Waltrová v. r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.