4 VSOL 1209/2017-A-14
KSOS 34 INS 21579/2017 4 VSOL 1209/2017-A-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň JUDr. Kateřiny Holešovské a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci

dlužnice: Tereza Vondráčková, rodné číslo 855104/5899 bytem Radniční 17/3, 742 35 Odry adresa pro doručování: Sídliště míru 950/15, 742 35 Odry zastoupená Charitou Odry, IČO 62351052 sídlem Hranická 162/36, 742 35 Odry

o insolvenčním návrhu dlužnice

o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, ze dne 30. 11. 2017, č. j. KSOS 34 INS 21579/2017-A-8

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2017, č. j. KSOS 34 INS 21579/2017-A-8 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1. Usnesením uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí krajský soud odmítl insolvenční návrh dlužnice podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění, (dále jen IZ ).

2. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužnice se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, doručeným soudu dne 27. 11. 2017, domáhala vydání rozhodnutí, kterým soud rozhodne o jejím hrozícím úpadku a o jeho řešení oddlužením. V kolonce 07 návrhu dlužnice uvedla, že má 16 závazků u 13 věřitelů v celkové výši 430.978 Kč. Své závazky se snažila splácet, v současné době však není plnění na tyto závazky z důvodu partnerských problémů postačující. Její čistý měsíční příjem činí 5.984 Kč. Navíc pobírá podporu v nezaměstnanosti, a to v prosinci 2017 a lednu 2018 ve výši 4.050 Kč, v únoru a březnu 2018 ve výši 3.240 Kč a v dubnu a květnu 2018 ve výši 2.970 Kč. Z těchto skutečností vyplývá, že jí hrozí úpadek. Insolvenční soud na tomto základě uzavřel, že dlužnice v insolvenčním návrhu neuvedla rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek nebo hrozící úpadek tak, jak jej definuje ustanovení § 3 IZ. Dlužnice v insolvenčním návrhu

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. isir.justi ce.cz -2-KSOS 34 INS 21579/2017

ani v seznamu závazků neuvedla konkrétní data splatnosti jednotlivých pohledávek. V seznamu závazků navíc ve spojitosti se splatností pohledávek uvádí rozporné informace. Při absenci těchto údajů nelze o úpadku ani o hrozícím úpadku rozhodnout. Insolvenční soud není schopen na základě dlužnicí vylíčených okolností posoudit, zda je dlužnice v úpadku či zda jí úpadek reálně hrozí, zda není objektivně schopna své závazky plnit, či zda je pouze plnit nechce, neboť se domnívá, že insolvenční řízení pro ni znamená výhodnější či rychlejší řešení její situace. Insolvenční návrh má vady, pro které nelze pokračovat v řízení. Insolvenční soud jej proto podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ odmítl.

3. Toto usnesení napadla dlužnice odvoláním. Namítla, že konkrétní data splatnosti pohledávek jsou uvedena jak v insolvenčním návrhu, tak v seznamu závazků-např. Provident Financial s.r.o.-poslední platba 11. 10. 2017-neuhrazená platba (tj. splatnost závazku) 11. 11. 2017- závazek není po splatnosti 30 dnů. Závazky jsou prozatím méně jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, proto se domáhá, aby bylo rozhodnuto o hrozícím úpadku. V insolvenčním návrhu uvedla své měsíční příjmy, které v době, kdy by bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, budou nižší, než je nezabavitelná částka. Oddlužení by z tohoto důvodu probíhalo do doby, než najde vhodné zaměstnání odpovídající jejímu zdravotnímu stavu, na základě darovací smlouvy ve výši 3.500 Kč měsíčně. Dále uvedla, že měsíčně by měla svým věřitelům hradit splátky ve výši 30.000 Kč. Vzhledem k uvedeným příjmům lze z logiky věci usoudit, že splátky tyto příjmy mnohonásobně převyšují a proto lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že nebude schopna řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. V žádném případě nemá v úmyslu své závazky neplnit, ani se nedomnívá, že by insolvenční řízení pro ni bylo výhodnější. V případě neschválení oddlužení plněním splátkového kalendáře budou závazky narůstat o úroky a exekuční náklady. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 27. 11. 2017, insolvenční návrh je tedy nutno hodnotit podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění, tj. ve znění novely učiněné zákonem č. 64/2017 Sb. od 1. 7. 2017.

5. Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o. s. ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k následujícím závěrům.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -3-KSOS 34 INS 21579/2017

7. Z obsahu insolvenčního spisu, zejména z insolvenčního návrhu vyplývá, že dlužnice podala insolvenční návrh na formuláři a spojila jej s návrhem na povolení oddlužení. Navrhla, aby její hrozící úpadek byl řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla své příjmy (částečný invalidní důchod 5.984 Kč měsíčně a podpora v nezaměstnanosti- v prosinci 2017 a lednu 2018 ve výši 4.050 Kč, v únoru a březnu 2018 ve výši 3.240 Kč a v dubnu a květnu 2018 ve výši 2.970 Kč) a své vyživovací povinnosti (2 děti). Uvedla, že v době, kdy dojde ke schválení oddlužení, bude její měsíční příjem nižší, než je nezabavitelná částka, a proto předkládá darovací smlouvu na částku 3.500 Kč měsíčně, která pokryje úhradu 33 % jejích závazků a zálohy na odměnu a výdaje insolvenčního správce do doby, než si najde zaměstnání. Pokud jde o majetek, uvedla, že vlastní mobilní telefon. Dále uvedla (bod 07 návrhu), že má 16 nezajištěných závazků u 13 věřitelů v celkové výši 430.978 Kč, u většiny z nich ještě není v prodlení 30 dnů po splatnosti, ale její situace je nadále neúnosná. První půjčky si brala v době, kdy začala finančně vypomáhat svému nyní již bývalému příteli s rozjezdem podnikání. Rozešli se, zůstala na všechno sama a hradila půjčku půjčkou. Nyní se nachází v začarovaném kruhu. Měsíčně by svým věřitelům měla splácet 30.000 Kč, proto bude nucena zastavit podstatnou část plateb. Z uvedených skutečností vyplývá, že se nachází v hrozícím úpadku. V bodě 17 návrhu uvedla 16 nevykonatelných závazků, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění. Věřitele označila jejich obchodní firmou, uvedla výši závazků a u popisu závazků uvedla buď číslo smlouvy, nebo číslo variabilního symbolu. Splatnosti závazků neuvedla. V příloze insolvenčního návrhu označené jako seznam závazků pak označila všechny věřitele řádně, u všech věřitelů uvedla aktuální výši dlužné částky, den poslední platby, den neuhrazené platby (kdy nastal nebo nastane), že je pohledávka splatná, ale není ještě 30 dnů po splatnosti i to, že všechny závazky jsou nezajištěné, nevykonatelné, a že je nepopírá. Tento seznam podepsala a čestně prohlásila, že seznam je správný a úplný.

8. Formu a náležitosti návrhu na zahájení insolvenčního řízení upravuje insolvenční zákon v ustanoveních § 97, § 103 a § 104.

9. Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

10. V ustanovení § 104 IZ je uvedeno, jaké přílohy je povinen přiložit dlužník ke svému insolvenčnímu návrhu.

11. Podle ustanovení § 128 odst. 1, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

12. Podle ustanovení § 3 odst. 1 a 2 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Má se za to, že dlužník není schopen plnit své

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -4-KSOS 34 INS 21579/2017

peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků nebo b) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

13. Podle ustanovení § 3 odst. 5 IZ, o hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně přepokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas plnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

14. Nejvyšší soud se zabýval náležitostmi insolvenčního návrhu dlužníka v řadě svých rozhodnutí. V usnesení ze dne 20. 5. 2010, sen. zn. 29 NSČR 22/2009, zveřejněném ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod č. 26 ročník 2011, zdůraznil, že v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že dlužník je v úpadku, neboť mu úpadek hrozí, případně, že dlužník je insolventní nebo že je v platební neschopnosti, nebo že je předlužen, není ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 insolvenčního zákona uvedením okolností, které úpadek osvědčují. V usnesení ze dne 27. 1. 2010, sen. zn. 29 NSČR 1/2008, zveřejněném ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod č. 88 ročník 2010, formuloval závěr, že tam, kde dlužník podal insolvenční návrh proto, že mu úpadek teprve hrozí, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít (se zřetelem ke všem okolnostem případu), že lze důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků v budoucnu. Jinak řečeno, v budoucnu nastane dlužníkova platební neschopnost ve smyslu § 3 odst. 1 insolvenčního zákona, přičemž k podmínce, aby dlužník i v tomto případě měl nejméně dva věřitele s pohledávkami, jež se v budoucnu stanou splatnými, se v takovém případě pojí i požadavek, aby se neschopnost v budoucnu plnit pohledávky týkala podstatné části dlužníkových peněžitých závazků. V odůvodnění tohoto usnesení pak Nejvyšší soud uvedl, že dosavadní judikatura neuzavřela prostor o úvaze o zvláštní povaze listin, které tvoří povinnou (insolvenčním zákonem předepsanou) přílohu insolvenčního návrhu dlužníka a jejíž obsah je (současně) definován insolvenčním zákonem; konkrétně jde o seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců dlužníka. Dlužník, který předložené seznamy neopatří podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, se pak nemůže dovolávat tohoto seznamu ani pro účely posouzení, zda splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek.

15. Odvolací soud nesdílí závěr soudu prvního stupně, že dlužnice v insolvenčním návrhu ani v seznamu závazků neuvedla žádné konkrétní údaje o datech splatnosti závazků. Dlužnice spolu s insolvenčním návrhem předložila seznam závazků, který řádně podepsala a prohlásila, že je správný a úplný. Všech 13 věřitelů označila obchodní firmou, sídlem a identifikačním číslem, řádně uvedla rovněž výši všech 16 závazků. U všech závazků dále uvedla datum poslední platby a datum následující již neuhrazené platby (2. 10. 2017 až 16. 12. 2017). Z těchto údajů lze dovodit, že splatnost závazků nastala, příp. nastane v den označený jako neuhrazená platba .

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -5-KSOS 34 INS 21579/2017

16. Z uvedených skutečností tedy vyplývá, že dlužnice v insolvenčním návrhu řádně označila nejméně dva věřitele s pohledávkami, které se již staly splatnými, příp. se splatnými stanou.

17. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a napadené usnesení zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

18. V dalším řízení, kdy je vázán právním názorem odvolacího soudu (§ 226 odst. 1 o. s. ř.), se soud prvního stupně bude zabývat dalšími náležitostmi insolvenčního návrhu dlužnice a posoudí, zda na základě vylíčených konkrétních okolností může (se zřetelem ke všem okolnostem případu) uzavřít, že lze důvodně předpokládat, že dlužnice nebude v budoucnu schopna plnit řádně a včas podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 5 IZ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Olomouc 10. ledna 2018

JUDr. Ivana Waltrová v. r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.