4 VSOL 1185/2017-B-13
KSOS 14 INS 19216/2016 4 VSOL 1185/2017-B-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Waltrové a soudců JUDr. Kateřiny Holešovské a Mgr. Bronislava Šlahaře v insolvenční věci dlužníka Lukáše anonymizovano , anonymizovano , bytem Slovenská 2905/49, 733 01 Karviná-Hranice, o splnění oddlužení, osvobození dlužníka od placení pohledávek a schválení odměny a hotových výdajů insolvenční správkyně, rozhodl o odvolání insolvenční správkyně Mgr. Bohdany Šocové se sídlem Kateřinská 107/5, 779 00 Olomouc, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15.11.2017, č.j. KSOS 14 INS 19216/2016-B-8,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 14 INS 19612/2016-B-8 ze dne 15.11.2017 se ve výroku II. p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným ve výroku tohoto rozhodnutí krajský soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka Lukáše anonymizovano (výrok I.), schválil odměnu insolvenční správkyně ve výši 11.797,50 Kč včetně DPH a náhradu hotových výdajů insolvenční správkyně ve výši 2.359,50 Kč včetně DPH s tím, že tyto částky již byly správkyni zálohově uhrazeny (výrok II.), Mgr. Bohdanu Šocovou zprostil funkce insolvenční správkyně (výrok III.), osvobodil dlužníka od placení pohledávek a rozhodl, že osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníkovi pro tyto pohledávky právo postihu (výrok VI.) a deklaroval, že plátci příjmu dlužníka GS Caltex Czech, s.r.o. zaniká uložená povinnost nakládat s příjmem dlužníka.

V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 1.9.2016 č.j. KSOS 14 INS 19216/2016-A5 rozhodl o úpadku dlužníka, povolil isir.justi ce.cz

řešení úpadku oddlužením a insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Bohdanu Šocovou. O schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře rozhodl usnesením ze dne 13.1.2017 č.j. KSOS 14 INS 19216/2016-B4. Insolvenční správkyně ve zprávě o splnění oddlužení, doručené insolvenčnímu soudu dne 30.10.2017, sdělila, že pohledávky nezajištěných věřitelů dlužníka byly v září 2017 zcela uspokojeny. Dlužník řádně plnil všechny povinnosti uložené mu rozhodnutím insolvenčního soudu a insolvenčním zákonem a proto doporučila přiznat mu osvobození od placení zbývajících pohledávek. Insolvenční správkyně současně vyúčtovala svou odměnu a náhradu hotových výdajů za dobu od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře, tedy za období od září 2016 do září 2017 (13 měsíců) ve výši celkem 14.157 Kč včetně 21 % DPH, které již byly dlužníkem v průběhu insolvenčního řízení zálohově uhrazeny. V doplnění zprávy ze dne 2.11.2017 insolvenční správkyně dále požádala o přiznání odměny z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek ve výši 2.722,50 Kč (9x 250 Kč a 21 % DPH). Insolvenční soud podle ustanovení § 413 a § 414 IZ vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, zprostil insolvenční správkyni funkce, osvobodil dlužníka od placení pohledávek a uvědomil plátce příjmu dlužníka o zániku jeho povinnosti nakládat s příjmem dlužníka. Insolvenční správkyni přiznal odměnu podle ustanovení § 3 písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb., v platném znění. Za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o úpadku do skončení účinků schváleného oddlužení, tj. od září 2016 do září 2017 jí přiznal odměnu 13 x 750 Kč a 21 % DPH, což činí částku 11.797,50 Kč. O náhradě hotových výdajů insolvenční správkyně rozhodl podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky a za 13 měsíců jí přiznal náhradu 13 x 150 Kč a 21 % DPH, což činí částku 2.359,50 Kč. Tyto nároky insolvenční správkyně v celkové výši 14.157 Kč již byly dlužníkem zcela uspokojeny. Odměnu z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek ve výši 2.722,502 Kč insolvenční soud insolvenční správkyni nepřiznal s odůvodněním, že odměna podle ustanovení § 38 odst. 1 věty třetí insolvenčního zákona v platném znění náleží insolvenčnímu správci až v případech, kdy přezkoumá přihlášené pohledávky postupem podle insolvenčního zákona ve znění novely učiněné zákonem č. 64/2017 Sb.

Toto usnesení výslovně ve výroku II. napadla insolvenční správkyně odvoláním. Namítla, že závěr soudu prvního stupně o nepřiznání odměny z počtu přezkoumaných přihlášek spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle přechodných ustanovení č. II bod 1. zákona č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2007 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se zákon č. 182/2007 Sb. ve znění tohoto zákona použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí jeho účinnosti (1.7.2017). Insolvenční řízení dlužníka bylo zahájeno dnem 18.8.2016. Insolvenční správkyně má za to, že uvedené přechodné ustanovení neříká, která konkrétní ustanovení zákona č. 64/2017 Sb. se použijí na insolvenční řízení zahájení před jeho účinností, a proto je třeba na danou situaci nahlížet tak, že se na insolvenční řízení zahájená přede dnem jeho účinnosti vztahují veškerá jeho ustanovení komplexně, a to včetně ustanovení § 38 odst. 1 IZ, které stanoví odměnu z počtu přezkoumaných přihlášek.

S účinností od 1.7.2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, (dále jen IZ ), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 4.2.1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu ČR (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ČR, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006), v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní úpravy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání.

V přezkoumávané věci bylo o úpadku dlužníka a řešení úpadku oddlužením rozhodnuto usnesením ze dne 1.9.2016. Přezkumné jednání se konalo dne 30.11.2016. O schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře bylo rozhodnuto usnesením ze dne 13.1.2017. Účinky těchto úkonů je nutné hodnotit podle insolvenčního zákona ve znění účinném do 30.6.2017 a podle téhož znění postupovat i při projednání odvolání insolvenční správkyně proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně. Dále je nutné postupovat podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, v platném znění, (dále jen vyhláška ), když rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka bylo vydáno dne 1.9.2016.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a o.s.ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c) IZ), dospěl k níže uvedeným závěrům.

Z obsahu insolvenčního spisu dlužníka vyplývá správnost skutkových tvrzení soudu prvního stupně uvedených v odůvodnění napadeného usnesení, pokud jde o dobu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře, míru plnění nezajištěným věřitelům i pokud jde o obsah zprávy insolvenční správkyně o splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Z insolvenčního spisu dlužníka se dále podává, že usnesením ze dne 1.9.2016 insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužníka, povolil řešení úpadku oddlužením a do funkce insolvenční správkyně ustanovil Mgr. Bohdanu Šocovou. Insolvenční správkyně předložila insolvenčnímu soudu dne 14.11.2016 písemnou zprávu o své dosavadní činnosti, soupis majetkové podstaty a seznam přihlášených pohledávek. Přezkumného jednání, na kterém byly přezkoumány přihlášky pohledávek č. P1 až P9, se konalo dne 30.11.2016. Insolvenční soud rozhodl o schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře usnesením ze dne 13.1.2017, a to počínaje únorem 2017. Ve zprávě o splnění oddlužení doručené insolvenčnímu soudu dne 30.10.2017 insolvenční správkyně uvedla, že dlužník za 8 měsíců trvání účinků schváleného oddlužení uhradil 100 % pohledávek podle splátkového kalendáře. Dále vyúčtovala svoji odměnu, a to za období od září 2016 do září 2017 ve výši 9.750 Kč (13 měsíců x 750 Kč) a DPH 2.047,50 Kč, celkem tedy částku 11.797,50 Kč. Vyúčtovala také své hotové výdaje, a to ve výši 1.950 Kč (13 měsíců x 150 Kč) a DPH 409,50 Kč, celkem tedy částku 2.359,50 Kč. Zprávu doplnila dne 2.11.2017, kdy vyúčtovala odměnu z počtu přezkoumaných přihlášek ve výši 2.722,50 Kč (9x 250 Kč a 21 % DPH). Na tomto základě soud prvního stupně rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 38 odst. 1 IZ, ve znění účinném do 30.6.2017, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

Podle ustanovení § 38 odst. 6 IZ, ve znění účinném do 30.6.2017, způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí předpis.

Podle ustanovení § 3 písm. b) vyhlášky, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 1.125 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře.

Podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky, insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 1.125 Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že insolvenční správkyně nemá nárok na odměnu z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek podle ustanovení § 38 odst. 1 věta třetí IZ ve znění zákona č. 64/2017 Sb. K zahájení insolvenčního řízení podáním insolvenčního návrhu, rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, přezkumnému jednání i schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře došlo před účinností výše uvedené novely insolvenčního zákona, tzn. před 1.7.2017. Účinky těchto právních úkonů se řídí ustanoveními insolvenčního zákona ve znění účinném do 30.6.2017. Při opačném výkladu by došlo k pravé zpětné účinnosti nové právní úpravy a porušení principu ochrany minulých právních konání. V dané věci je rozhodující, že k přezkumu přihlášených pohledávek došlo na přezkumném jednání dne 30.11.2016, které se konalo u insolvenčního soudu podle ustanovení § 190 IZ ve znění účinném do 30.6.2017, nikoliv postupem podle ustanovení § 410 odst. 2 IZ ve znění novely. V době přezkumu insolvenční zákon ani prováděcí vyhláška odměnu z přezkumu přihlášených pohledávek neupravovaly. Odměna za přezkum přihlášených pohledávek podle ustanovení § 38 odst. 1 věta třetí IZ v platném znění tudíž insolvenční správkyni v přezkoumávané věci nenáleží.

Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219 o.s.ř. (§ 7 IZ) a napadené usnesení jako ve výroku věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 18. prosince 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Waltrová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu