4 VSOL 1163/2017-P6-8
KSOS 14 INS 3162/2017 4 VSOL 1163/2017-P6-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Diany Vebrové a soudců Mgr. Bronislava Šlahaře a JUDr. Ivany Waltrové v insolvenční věci dlužníka Lenky anonymizovano , anonymizovano , IČ: 74473123, bytem Ratibořská 4, 747 25 Sudice, o přihlášce pohledávky evidované pod č. P6 věřitele č. 6 mBank S.A., reg. č. 001254524, se sídlem Senatorska 18, 00950 Warszawa, Polsko, korespondenční adresa: Sokolovská 668, 186 00 Praha-Karlín, o odvolání věřitele č. 6 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1.9.2017, č.j. KSOS 14 INS 3162/2017-P6-3, takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. v části, v níž byla odmítnuta přihláška pohledávky evidovaná pod č. P6 věřitele č. 6 co do dílčí pohledávky č.1 v rozsahu 112.033,93 Kč, p o t v r z u j e a v části, v níž byla odmítnuta přihláška pohledávky evidovaná pod č. P6 věřitele č.6 co do dílčí pohledávky č.1 v rozsahu 60.710,33 Kč, m ě n í tak, že přihláška pohledávky evidovaná pod č. P6 věřitele č.6 co do dílčí pohledávky č.1 v rozsahu 60.710,33 Kč se neodmítá.

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. v části, v níž bylo rozhodnuto, že účast věřitele č. 6 s přihláškou pohledávky evidovanou pod č. P6 co do dílčí pohledávky č.1 v rozsahu 112.033,93 Kč v insolvenčním řízení právní mocí tohoto rozhodnutí končí, p o t v r z u j e a v části, v níž bylo rozhodnuto, že účast věřitele č.6 s přihláškou pohledávky evidovanou pod č. P6 co do dílčí pohledávky č.1 v rozsahu 60.710,33 Kč v insolvenčním řízení právní mocí tohoto isir.justi ce.cz rozhodnutí končí, m ě n í tak, že právní mocí tohoto usnesení účast věřitele č. 6 s přihláškou pohledávky evidovanou pod č. P6 co do dílčí pohledávky č.1 v rozsahu 60.710,33 Kč nekončí.

III. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. m ě n í tak, že věřitel č. 6 je nadále účastníkem insolvenčního řízení s přihláškou pohledávky evidovanou pod č. P6 ve výši 74.791,33 Kč.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně odmítl přihlášku pohledávky evidovanou pod č. P6 věřitele č. 6 co do výše 172.744,26 Kč-dílčí pohledávka č. 1 (výrok I.), ukončil účast věřitele č. 6 s touto dílčí pohledávkou v insolvenčním řízení (výrok II.) a rozhodl, že věřitel č. 6 je nadále účastníkem insolvenčního řízení s pohledávkou evidovanou pod č. P6 ve výši 14.081 Kč-dílčí pohledávky č. 2 a č. 3 (výrok III.).

Soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí tím, že věřitel č. 6 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka přihláškou pohledávky evidovanou pod č. P6, doručenou insolvenčnímu soudu dne 21.3.2017, pohledávku ve výši 186.825,26 Kč. Výzvou ze dne 11.4.2017, doručenou věřiteli č. 6 dne 12.4.2017, vyzval insolvenční správce věřitele č. 6 k doplnění přihlášky a k doložení potřebných listin. Současně mu stanovil lhůtu k doplnění přihlášky do 15 dnů od doručení výzvy a poučil jej o následcích nesplnění této výzvy. Ve stanovené lhůtě nebyla přihláška pohledávky doplněna. Soud prvního stupně proto postupoval dle ustanovení § 188 odst. 2, § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále též jen IZ ) a přihlášku pohledávky evidovanou pod č. P6 věřitele č. 6 v rozsahu částky 172.744,26 Kč odmítl.

Proti tomuto usnesení podal věřitel č. 6 odvolání, jímž se domáhal změny napadeného usnesení tak, že přihláška pohledávky se neodmítá a účast věřitele č. 6 v insolvenčním řízení se nekončí. Namítal, že soud prvního stupně nedostatečně zjistil skutkový stav a dospěl k nesprávným právním závěrům, neboť věřitel č. 6 řádně přihlásil pohledávku za dlužníkem do insolvenčního řízení a k prokázání pohledávky doložil kopii smlouvy o hotovostním úvěru a exekuční titul, na základě něhož byla pohledávka vypočtena. Následně byl věřitel č. 6 dopisem insolvenčního správce ze dne 11.4.2017 vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů od obdržení výzvy doplnil přihlášku pohledávky, avšak výzva insolvenčního správce v rozporu s ustanovením

§ 188 odst. 2 insolvenčního zákona neuvádí, jakým způsobem je nutné opravu a doplnění přihlášky provést, čímž trpí vadami.

S účinností od 1.7.2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 4.2.1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006), v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní úpravy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání.

Odvolací soud proto při projednání a rozhodnutí o odvolání věřitele č. 6 proti usnesení soudu prvního stupně vydanému za účinnosti novely insolvenčního zákona, avšak týkajícího se posouzení vad přihlášky podané před její účinností, postupoval podle insolvenčního zákona ve znění účinném do 30.6.2017. Níže uvedená zákonná ustanovení však zůstala beze změny.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud se nejprve zabýval posouzením otázky včasnosti odvolání, a to s kladným závěrem. Byť bylo usnesení soudu prvního stupně věřiteli č. 6 doručeno dne 7.9.2017 a odvolání bylo podáno až dne 26.9.2017, tedy po uplynutí 15denní odvolací lhůty dle ust. 204 odst. 1 o.s.ř., přesto je nelze považovat za opožděné. Unesení soudu prvního stupně bylo totiž doručeno věřiteli č. 6 na adresu jeho sídla, nikoli na adresu, kterou věřitel č. 6 v přihlášce pohledávky označil jako adresu pro doručování, tudíž k doručení usnesení došlo v rozporu s ust. § 46a odst. 2 o.s.ř.

Věřiteli tak v důsledku chybného doručení usnesení nezačala lhůta pro podání odvolání vůbec běžet.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání věřitele č. 6 je částečně důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 16.2.2017. Soud prvního stupně usnesením ze dne 1.3.2017, č.j. 14 INS 3162/2017-A-6, zveřejněným dne 1.3.2017, rozhodl o úpadku dlužníka, dlužníku povolil řešení úpadku oddlužením a vyzval věřitele k přihlášení pohledávek v 30denní lhůtě ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku. Dne 21.3.2017 doručil věřitel č. 6 přihlášku pohledávky v celkové výši 186.825,26 Kč sestávající ze tří dílčích pohledávek: -z pohledávky č. 1 ve výši jistiny 59.520,33 Kč ze smlouvy o hotovostním úvěru mPůjčka č. GMP036218573, vykonatelné pro částku 59.520,33 Kč dle rozsudku č.j. 138 EC 513/2011-27, s příslušenstvím v podobě smluvního úroku, sankčního úroku a soudního poplatku v celkové výši 113.223,93 Kč s tím, že příslušenství je vypočteno tak, že smluvní úrok za jeden den = výše jistiny x smluvený úrok / 365, sankční úrok = zákonný úrok z prodlení z částky po splatnosti a soudní poplatek = 1.190 Kč. Dílčí pohledávka č. 1 byla přihlášena v celkové výši 172.744,26 Kč se splatností od 19.4.2011; -z pohledávky č. 2 ve výši 9.120 Kč z titulu nákladů řízení, vykonatelné dle rozsudku č.j. 138 EC 513/2011-27 a splatné dne 18.4.2012, -z pohledávky č. 3 ve výši 4.961 Kč z titulu nákladů exekuce, vykonatelné pro částku 4.961 Kč dle EP 167 EX 105083/13-13 a splatné dne 29.7.2013. Insolvenční správce výzvou ze dne 11.4.2017 vyzval věřitele č. 6, aby opravil a doplnil přihlášku pohledávky evidovanou pod č. P6, neboť ji nelze přezkoumat pro její vady a neúplnost, a to tak, aby věřitel č. 6 do 15 dnů od doručení výzvy u pohledávky č.1 doložil podrobný rozpis požadovaného příslušenství včetně jeho výpočtu s tím, že nebude-li přihláška pohledávky řádně a včas doplněna a opravena, předloží ji insolvenční správce soudu prvního stupně k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. Výzva byla doručena věřiteli č. 6 dne 12.4.2017. Podáním ze dne 8.6.2017 požádal insolvenční správce soud prvního stupně, aby rozhodl o tom, že se k přihlášce pohledávky evidované pod č. P6 v částce 172.744,26 Kč nepřihlíží, neboť z doložených dokumentů nelze zjistit výši požadovaného příslušenství, konkrétně výši smluvního a sankčního úroku a procentuální výši úroků. Na tomto základě soud prvního stupně rozhodl napadeným usnesením.

Dle ustanovení § 188 odst. 2 IZ, nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen.

Dle ustanovení § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Předně je třeba uvést, že odvolací soud považuje za řádnou a srozumitelnou výzvu insolvenčního správce k opravě a doplnění přihlášky pohledávky evidované pod č. P6 věřitele č. 6 ze dne 11.4.2017. Z výzvy insolvenčního správce je zřejmé, jakým způsobem má věřitel č. 6 přihlášku pohledávky doplnit, tj. že věřitel č. 6 má doplnit dílčí pohledávku č. 1 o rozpis požadovaného příslušenství, a to včetně jeho výpočtu.

Z přihlášky pohledávky evidované pod č. P6 věřitele č. 6 je patrno, že věřitel č. 6 přihlásil dílčí pohledávku č. 1 sestávající z jistiny ve výši 59.520,33 Kč a z příslušenství ve výši 113.223,93 Kč. Příslušenství je však konkretizováno pouze ve vztahu k soudnímu poplatku, který je uveden ve výši 1.190 Kč. Ve vztahu ke smluvnímu a sankčnímu úroku není zřejmé, v jaké sazbě, z jakých jednotlivých částek a za jaké období je úrok požadován, což způsobuje neurčitost přihlášky pohledávky ve vztahu k uplatněnému smluvnímu a sankčnímu úroku, a což činí přihlášku pohledávky ohledně těchto nároků nepřezkoumatelnou. Insolvenční správce proto postupoval správně, když v souladu s ust. § 188 odst. 2 IZ vyzval věřitele č. 6 výzvou ze dne 11.4.2017 k opravě a doplnění přihlášky pohledávky a poučil jej, že nebude-li přihláška řádně a včas doplněna a opravena, předloží ji soudu prvního stupně k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží. Výzva byla věřiteli č. 6 doručena dne 12.4.2017, na tuto výzvu však věřitel č. 6 nereagoval. Nastaly proto účinky dle ust. § 188 odst. 2 věty třetí IZ a k přihlášce pohledávky evidované pod č. P6 se ve vztahu k dílčí pohledávce č. 1 co do částky 112.033,93 Kč představující smluvní a sankční úrok nepřihlíží.

Není povinností soudu ani insolvenčního správce dohledávat specifikaci příslušenství uplatněného v přihlášce pohledávky v podobě smluvního a sankčního úroku v listinách, které věřitel přiložil k přihlášce pohledávky k prokázání svých nároků, nadto věřitel č. 6 na specifikaci příslušenství v konkrétních listinách připojených k přihlášce v přihlášce pohledávky ani neodkazuje. V listinách připojených k přihlášce, tj. v rozsudku Okresního soudu v Opavě,

č.j. 138 EC 513/2011-27 ze dne 17.2.2012 a v exekučním příkazu Exekutorského úřadu Praha 10, č.j. 167 EX 105083/13-13 ze dne 17.7.2013, navíc výpočet příslušenství v podobě smluvního a sankčního úroku v uplatněné částce 112.033,93 Kč uveden není.

Napadené usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí dílčí pohledávky č. 1 z přihlášky pohledávky evidované pod č. P6 je s ohledem na shora uvedené správné jen v části týkající se smluvního a sankčního úroku v částce 112.033,93 Kč. Z přihlášky pohledávky je totiž zřejmé, že částka 59.520,33 Kč je požadována na jistině a částka 1.190 Kč je požadována na soudním poplatku. Tyto dva dílčí nároky z dílčí pohledávky č. 1 jsou určité a přihláška pohledávky ve vztahu k těmto nárokům žádnými vadami netrpí a tyto nároky jsou způsobilé k přezkumu. Pokud soud prvního stupně odmítl přihlášku pohledávky evidovanou pod č. P6 ohledně dílčí pohledávky č. 1 i ve vztahu k uplatněné jistině a soudnímu poplatku, postupoval nesprávně.

Odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně zčásti v souladu s ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil (co do dílčí pohledávky č. 1 týkající se smluvního a sankčního úroku v částce 112.033,93 Kč) a zčásti za situace, kdy pro potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 219 o.s.ř.) ani pro jeho zrušení (§ 219 a/ odst. 1 o.s.ř.) nebyly dány podmínky, změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení odvolacího soudu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a věřiteli č. 6 se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 14. prosince 2017

Za správnost vyhotovení: Mgr. Diana Vebrová v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu