4 VSOL 1156/2016-B-20
KSOS 14 INS 21383/2015 4 VSOL 1156/2016-B-20

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníků 1) Lydie anonymizovano , anonymizovano , Bolatická 104/23, Kravaře-Kouty, PSČ 747 21, a 2) Romana anonymizovano , anonymizovano , IČ: 74418173, bytem tamtéž, o schválení oddlužení, o odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce, o odvolání insolvenčního správce JUDr. Ing. Petra Štillipa, IČ: 49780328, se sídlem Lukavická 16, Plzeň, PSČ 301 00, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, č.j. KSOS 14 INS 21383/2015-B-14 ze dne 16.6.2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě, č.j. KSOS 14 INS 21383/2015-B-14 ze dne 16.6.2016 se v napadeném výroku VII., bodu 2. zr u š u j e a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře (výrok I.), uložil povinnosti plátcům příjmů prvního dlužníka a prvnímu dlužníku (výrok II.), uložil povinnosti druhému dlužníku (výrok III. a IV.), deklaroval, že způsob výpočtu částky, která tvoří nezabavitelnou část příjmů, je stanoven občanským soudním řádem a dalšími právními předpisy (výrok V.).

Dále uložil insolvenčnímu správci JUDr. Ing. Petru Štillipovi, aby sdělil plátci příjmů prvního dlužníka číslo účtu, na který mu mají být sražené částky zasílány (výrok VI.). isir.justi ce.cz

Ve výroku VII. uložil insolvenčnímu správci, aby si z částky, kterou získá součtem částek získaných z příjmů dlužníka, 1) po dobu pěti let, respektive po dobu trvání účinků schváleného oddlužení, ponechal vždy zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 1.350 Kč měsíčně, navýšenou o daň z přidané hodnoty, kterou je povinen odvést podle zvláštního právního předpisu, je-li jejím plátcem. 2) Čtyři pětiny z odměny a náhradu hotových výdajů podle výroku III. (správně výroku VII.), bodu 1. si ponechal a jednu pětinu vyplatil insolvenčnímu správci Mgr. Ing. Evě Hepperové, IČ: 47634588, se sídlem Rybářská 1665/2, 746 01 Opava-Předměstí. Dále mu uložil, aby uhradil pohledávky za majetkovou podstatou, pohledávky postavené na roveň těmto pohledávkám (bod 3.), zbývající částku aby vyplatil nezajištěným věřitelům, a to první splátku v termínu do 30.7.2016, druhou a další splátku nadále vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce v poměru dle tabulky, která obsahuje číslo věřitele a pohledávky, označení věřitele, výši jeho pohledávky a poměr uspokojení pohledávky v procentech. Dále pod výroky VIII. až XI. uložil další povinnosti insolvenčnímu správci procesním subjektům, věřitelům a deklaroval dobu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře od července 2016 do června 2021. Pod výroky XII. až XVI. rozhodl o odmítnutí zde označených přihlášek pohledávek a pod výrokem XVII. ukončil právní mocí tohoto rozhodnutí účast zde označených věřitelů s označenými čísly přihlášek pohledávek.

Na odůvodnění výroku VII., bodu 1. a 2. soud prvního stupně uvedl, že podle § 38 odst. 4 IZ stanovil měsíční úhradu zálohy na odměnu insolvenčního správce ve výši 1.125 Kč a náhradu hotových výdajů 225 Kč dle ustanovení § 3, písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb., to vše dle ustanovení § 38 odst. 1 IZ zvýšeno o DPH, pokud je insolvenční správce jejím plátcem. Uvedl, že tuto částku si správce ponechá z částek sražených dlužníkům v rozsahu čtyř pětin této částky a jednu pětinu této částky vyplatí insolvenční správkyni Mgr. Ing. Evě Hepperové s ohledem na usnesení ze 17.2.2016, kterým soud potvrdil usnesení schůze věřitelů, kterým byl dosavadní insolvenční správce Mgr. Ing. Eva Hepperová odvolán z funkce a nově správcem byl ustanoven JUDr. Ing. Petr Štillich. V poučení o opravném prostředku soud prvního stupně uvedl, že proti výrokům I. až XI. není odvolání přípustné, proti výrokům XII. až XVII. může podat odvolání jen přihlášený věřitel ve lhůtě 15 dnů ode dne zvláštního doručení usnesení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě s tím, že účinky usnesení nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

Toto usnesení napadl odvoláním výslovně ve výroku VII., bodu 2., insolvenční správce JUDr. Ing. Petr Štillip. Poukázal na to, že po odvolání insolvenční správkyně Mgr. Ing. Evy Hepperové bylo odvolané insolvenční správkyni uloženo usnesením ze 17.2.2016, aby podala zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravovala, a aby vyúčtovala odměnu, hotové výdaje a náklady, které jí v souvislosti se správou a udržováním majetku vznikly podle ustanovení § 29 odst. 4 ve spojení s § 38 odst. 5 insolvenčního zákona. Odvolaná insolvenční správkyně tuto svou povinnost splnila zprávou ze 24.2.2016, která byla 26.2.2016 zveřejněna v insolvenčním rejstříku. Po podání této zprávy o činnosti měl soud prvního stupně zprávu přezkoumat podle ustanovení § 38 odst. 5 insolvenčního zákona za přiměřeného použití § 304 insolvenčního zákona. Soud prvního stupně však podle těchto zákonných ustanovení nepostupoval. Tím bylo účastníkům odepřeno právo garantované ustanovením § 304 odst. 2 insolvenčního zákona, a sice podat proti zprávě o činnosti insolvenčního správce námitky. Namísto toho soud prvního stupně vydal odvoláním napadené usnesení, které má v napadené části povahu rozhodnutí o schválení zprávy o činnosti odvolaného insolvenčního správce. Proto podle ustanovení § 38 odst. 5, poslední věty insolvenčního zákona mohou proti tomuto rozhodnutí podat odvolání insolvenční správce, který zprávu podal, ustanovený insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám proti této zprávě nebylo vyhověno, když o možnosti podat námitky nebyli účastníci řízení vůbec poučeni. Je proto zřejmé, že účastníkům řízení vzniklo právo podat odvolání proti napadené části usnesení navzdory skutečnosti, že napadené usnesení obsahuje nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné. Proto lze podat odvolání do tří měsíců od doručení dle ustanovení § 204 odst. 2, věty druhé o.s.ř.

Odvolatel dále uvedl, že nesouhlasí se způsobem, jakým insolvenční soud rozhodl o odměně odvolaného insolvenčního správce, když jím uvedený postup nemá žádného zákonného opodstatnění a odporuje smyslu záloh na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce. Smyslem právní úpravy je zajistit, aby insolvenční správce i v době mezi rozhodnutím o povolení oddlužení a jeho následným schválením mohl čerpat odměnu za výkon své činnosti a dále zabezpečit přísun částek k pokrytí aktivit insolvenčního správce způsobem, jenž lépe odpovídá majetkovým poměrům tohoto typu dlužníků. Podstata záloh spočívá v tom, že dlužník platí odměnu a hotové výdaje insolvenčnímu správci průběžně, respektive, že odměna je rozložena do pravidelných splátek, a tudíž není vyžadováno její jednorázové složení dlužníkem. Postup, který zvolil soud prvního stupně, by ve svém konečném důsledku vedl k tomu, že by insolvenční správce po skončení insolvenčního řízení vyúčtoval svoji odměnu a hotové výdaje, přičemž tyto by byli nuceni zaplatit jednorázově dlužníci. Odvolatel dále poukázal na úpravu ve vyhlášce č. 313/2007 Sb., a to ustanovení § 3 odst. 2 a § 7 odst. 4, kde je stanovena výše odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce v případě společného návrhu manželů na řešení jejich úpadku oddlužením. Uzavřel, že mu tedy náleží odměna a náhrada hotových výdajů v částce 1.350 Kč navýšená o daň z přidané hodnoty 21 %, tj. celkem 1.633,50 Kč za každý započatý kalendářní měsíc. Odvoláním napadeným výrokem tak soud prvního stupně oproti obecně závazné právní úpravě rozhodl o zkrácení jeho odměny a náhrady hotových výdajů, aniž by tento svůj postup jakkoliv zdůvodnil, bez jakéhokoliv odůvodnění toto rozhodnutí spojil i se stanovením záloh na odměnu a náhradu hotových výdajů odvolaného insolvenčního správce. Napadené usnesení je proto v této části rovněž nepřezkoumatelné. Odvolatel označil tento postup soudu prvního stupně jako nezákonný, způsobilý poškodit nejen insolvenční správce, ale i dlužníky, neboť odměna a náhrada hotových výdajů jde na vrub majetkové podstaty obou dlužníků. Navrhl, aby usnesení v napadeném rozsahu bylo zrušeno a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud se především zabýval tím, zda proti odvoláním napadenému výroku VII., bodu 2 usnesení soudu prvního stupně je přípustné podání odvolání. Tento výrok učinil soud prvního stupně v usnesení, kterým schvaloval oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře a proti rozhodnutí o schválení oddlužení podle ustanovení § 406 odst. 4, věty druhé insolvenčního zákona není oprávněn insolvenční správce odvolání podat. Soud prvního stupně v poučení napadeného usnesení uvedl, že proti tomuto výroku odvolání přípustné není. Přípustnost podání odvolání upravuje občanský soudní řád (§ 7 IZ) v ustanovení § 201 tak, že účastník může napadnout rozhodnutí okresního nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Insolvenční zákon však ve speciální úpravě v § 406 odst. 4 IZ vylučuje, aby insolvenční správce podal odvolání do rozhodnutí o schválení oddlužení. Nicméně v odvoláním napadeném výroku VII., bodu 2. usnesení soudu prvního stupně byla insolvenčnímu správci uložena povinnost, aby specifikovanou část své odměny a náhradu hotových výdajů vyplácel odvolané insolvenční správkyni. Tímto rozhodnutím tedy bylo nepochybně zasaženo do práv insolvenčního správce JUDr. Ing. Petra Štillipa, uložením této povinnosti soudem. Navíc povinnost, kterou soud prvního stupně odvolateli uložil, nemá oporu v žádném právním předpise. Postup soudu prvního stupně při uložení povinnosti odvolateli v odvoláním napadeném výroku byl zcela contra legem. Proto uzavírá odvolací soud, že odvolání insolvenčního správce proti tomuto výroku je odvoláním přípustným.

Odvolání je také odvoláním včasným, neboť v napadeném usnesení byl odvolatel poučen nesprávně soudem prvního stupně, že odvolání proti uvedenému výroku přípustné není. Proto mohl podat odvolání do tří měsíců od doručení napadeného usnesení (§ 204 odst. 2 o.s.ř., §7 IZ). Napadené usnesení bylo odvolateli doručeno 16.6.2016 a odvolání bylo podáno 28.7.2016, tedy v tříměsíční lhůtě od doručení usnesení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení v rozsahu, v jakém bylo odvoláním napadeno, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 2, 3, 4 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu v přezkoumávané věci vyplývá, že Mgr. Ing. Eva Hepperová, která byla ustavena do funkce insolvenčního správce usnesením z 20.11.2015, kterým byl zjištěn úpadek dlužníků a povoleno řešení jejich úpadku oddlužením, byla postupem dle ustanovení § 29 odst. 1 IZ odvolána z funkce insolvenční správkyně, do této funkce byl ustaven odvolatel. Ustavení tohoto insolvenčního správce potvrdil soud prvního stupně usnesením ze dne 17.2.2016. V tomto usnesení ve výroku IV. soud prvního stupně uložil odvolané insolvenční správkyni, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení podala zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravovala, a aby vyúčtovala odměnu, hotové výdaje a náklady, které jí vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetku. Tuto zprávu předložila odvolaná insolvenční správkyně soudu prvního stupně 25.2.2016 (č.l. B-6 spisu). Po schůzi věřitelů konané dne 8. 6. 2016 vydal soud prvního stupně napadené usnesení o schválení oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře.

Odvolání insolvenčního správce na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání, je upraveno v § 29 odst. 1 insolvenčního zákona.

Podle ustanovení § 29 odst. 4 IZ, insolvenčnímu správci odvolanému postupem podle odstavce 1 insolvenční soud uloží, aby mu ve stanovené lhůtě podal zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravoval, a aby vyúčtoval odměnu, hotové výdaje a náklady, které mu vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetku.

Podle ustanovení § 38 odst. 5 IZ, insolvenční správce odvolaný z funkce nebo zproštěný funkce v průběhu insolvenčního řízení provede vyúčtování odměny a hotových výdajů ve zprávě o své činnosti; pro projednání této zprávy platí přiměřeně § 304. Umožňuje-li to stav insolvenčního řízení, rozhodne insolvenční soud o schválení této zprávy již v jeho průběhu; jde-li o hotové výdaje insolvenčního správce, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a vyúčtování vyplacených záloh, učiní tak bez zbytečného odkladu po projednání zprávy. Proti rozhodnutí o schválení takové zprávy mohou podat odvolání insolvenční správce, který zprávu podal, ustanovený insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám proti této zprávě nebylo vyhověno.

Podle ustanovení § 304 odst. 1 IZ, insolvenční soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v ní obsažené.

Podle ustanovení § 304 odst. 2 IZ, o konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření.

Podle ustanovení § 304 odst. 3 IZ, k projednání konečné zprávy insolvenčního správce a jeho vyúčtování nařídí insolvenční soud jednání. Termín a místo tohoto jednání zveřejní insolvenční soud vyhláškou; předvolání k tomuto jednání insolvenční soud zvlášť doručí insolvenčnímu správci, dlužníku, věřitelům a státnímu zastupitelství, kteří podali námitky proti konečné zprávě, a věřitelskému výboru.

Podle ustanovení § 304 odst. 4 IZ, na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že a) schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné, b) nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah, c) odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí.

Podle ustanovení § 304 odst. 5 IZ, nebyly-li podány námitky proti konečné zprávě, může insolvenční soud vydat rozhodnutí podle odstavce 4 i bez nařízení jednání.

Podle ustanovení § 304 odst. 6 IZ, rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti těmto rozhodnutím mohou podat insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno.

Z obsahu insolvenčního spisu se zřetelem na shora citovaná ustanovení insolvenčního zákona upravující postup při vyúčtování odměny, hotových výdajů a nákladů odvolaného insolvenčního správce (§ 29 odst. 4 a § 38 odst. 5 IZ) vyplývá, že soud prvního stupně poté, co obdržel zprávu o činnosti odvolané insolvenční správkyně, uvedený zákonný postup nerespektoval. Žádné další úkony ve vztahu k projednání této zprávy při přiměřené aplikaci citovaného ustanovení § 304 IZ totiž neprováděl a o schválení zprávy nerozhodl. Bez dalšího učinil součástí usnesení o schválení oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře zákonem nikterak neupravenou povinnost insolvenčního správce srážet část své odměny a náhrady hotových výdajů a vyplácet je odvolané insolvenční správkyni.

V jaké výši tedy bude přiznána odvolané správkyni náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s udržováním a správou podstaty, odměna a hotové výdaje, tedy nebylo vůbec postaveno najisto, ani nebyly zúčtovány zálohy poskytnuté odvolané správkyni. Přitom z důvodové zprávy k zákonu č. 294/2013 Sb., jímž byl s účinností od 1.1.2014 změněn insolvenční zákon, mimo jiné také v ustanovení § 29 odst. 4 a § 38 odst. 5, vyplývá, že se předpokládá, že zpráva o činnosti podaná insolvenčním správcem, jenž byl z funkce odvolán nebo byl funkce zproštěn, bude obsahovat vyúčtování jeho odměny a hotových výdajů, stejně jako to, že po přezkoumání zprávy postupy přiměřenými těm, jež platí pro přezkoumání konečné zprávy v konkursu, bude insolvenční soud o schválení této zprávy rozhodovat již v průběhu insolvenčního řízení a určí částku, jež náleží insolvenčnímu správci na hotových výdajích, stejně jako částku vynaloženou účelně na náklady spojené s udržování a správou majetkové podstaty (a případně vyplacené zálohy zúčtuje); učiní tak bez zbytečného odkladu po projednání zprávy. Tím se předejde akceleraci sporů o účelnost těchto částek až ve finální fázi insolvenčního řízení a vytvoří se prostor novému insolvenčnímu správci pro včasné vymáhání škod způsobených bývalým správcem na majetkové podstatě.

Protože nebylo dosud rozhodnuto v jaké výši odvolané insolvenční správkyni náleží odměna, náhrada hotových výdajů a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty a nebyly vyúčtovány poskytnuté zálohy a přesto soud prvního stupně zavázal odvolatele k placení jedné pětiny odměny a náhrady hotových výdajů odvolané správkyni po dobu trvání účinků schváleného oddlužení, pak v tomto směru je jeho rozhodnutí i nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jak správně namítl odvolatel. Důvodná je i odvolací námitka v tom směru, že uvedeným postupem soud prvního stupně de facto bez jakéhokoliv odůvodnění krátil současného insolvenčního správce oproti úpravě ve vyhlášce 313/2007 Sb. na jeho odměně a náhradě hotových výdajů, aniž by tento postup jakýmkoli způsobem zdůvodnil.

Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219a odst. 1, písm. a) a b) o.s.ř. (§ 7 IZ) a usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku VII., bodu 2. zrušil, aniž by nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. d) IZ), a podle ustanovení § 221 odst. 1, písm. a) vrátil věc v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V dalším řízení soud prvního stupně bude ve vztahu k podané zprávě o činnosti odvolané insolvenční správkyně důsledně postupovat dle ustanovení § 38 odst. 5 insolvenčního zákona a přiměřeně dle § 304 IZ. V souladu se závěry zákonodárce uvedenými ve shora citované důvodové zprávě k insolvenčnímu zákonu rozhodne o schválení závěrečné zprávy odvolané insolvenční správkyně s tím, že jí přiznané nároky na odměnu, náhradu hotových výdajů a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty budou uspokojeny jako pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168 odst. 2, písm. a/ a b/ IZ) dle výroku VII., bodu 3. usnesení o schválení oddlužení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené

rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům, insolvenčnímu správci a věřitelskému orgánu se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 16. září 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Waltrová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu