4 VSOL 1143/2017-B-29
KSOS 14 INS 21713/2011 4 VSOL 1143/2017-B-29

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Waltrové a soudců JUDr. Kateřiny Holešovské a Mgr. Bronislava Šlahaře v insolvenční věci dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Na Pilníku 221, 789 91 Štíty, o splnění oddlužení, osvobození dlužníka od placení pohledávek a schválení odměny a hotových výdajů insolvenční správkyně, rozhodl o odvolání insolvenční správkyně JUDr. Dagmar Kolákové, se sídlem Slovanská 7A, 787 01 Šumperk, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2017, č.j. KSOS 14 INS 21713/2011-B-24,

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 14 INS 21713/2011-B-24 ze dne 29.9.2017 se v napadené části výroku III., pokud jím bylo rozhodnuto, že odměna a náhrada hotových výdajů insolvenční správkyně ve výši 6.352,50 Kč včetně DPH nebude uhrazena dlužníkem ani státem, m ě n í tak, že tato odměna a náhrada hotových výdajů budou uhrazeny státem z účtu Krajského soudu v Ostravě.

II. Usnesení soudu prvního stupně se v napadených výrocích IV. a V. p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným ve výroku tohoto rozhodnutí krajský soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka Zdeňka anonymizovano (výrok I.), schválil odměnu isir.justi ce.cz insolvenční správkyně za dobu plnění splátkového kalendáře ve výši 54.382,50 Kč včetně DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 10.876,50 Kč včetně DPH s tím, že tato odměna a náhrada hotových výdajů byly uspokojeny plněním splátkového kalendáře (výrok II.), schválil odměnu insolvenční správkyně za období 12/2011 -03/2012, tj. za dobu od rozhodnutí o úpadku do měsíce předcházejícího počátku plnění splátkového kalendáře, ve výši 3.630 včetně DPH a náhradu hotových výdajů ve výši 2.722,50 Kč včetně DPH, celkem tedy 6.352,50 Kč včetně DPH s tím, že tato odměna a náhrada hotových výdajů nebude uhrazena dlužníkem ani státem (výrok III.), JUDr. Dagmar Kolákovou zprostil funkce insolvenční správkyně (výrok IV.) a osvobodil dlužníka od placení pohledávek a rozhodl, že osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníkovi pro tyto pohledávky právo postihu (výrok V.).

V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 19.12.2011 č.j. KSOS 14 INS 21713/2011-A4 rozhodl o úpadku dlužníka, povolil řešení úpadku oddlužením a insolvenční správkyní ustanovil JUDr. Dagmar Kolákovou. O schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, který probíhal od dubna 2012 do března 2017, rozhodl usnesením ze dne 27.3.2012 č.j. KSOS 14 INS 21713/2011-B3. Ve zprávě o splnění oddlužení, doručené insolvenčnímu soudu dne 21.3.2017, insolvenční správkyně sdělila, že oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře probíhalo po celou dobu řádně a pohledávky nezajištěných věřitelů byly uspokojeny ve výši 76,73 %. Pohledávka P1 byla vzhledem k částečnému zpětvzetí uspokojena ve výši 51,09 %. Dlužník řádně plnil své povinnosti a podal návrh na přiznání osvobození od placení dosud neuspokojených pohledávek. Insolvenční správkyně ve zprávě současně vyúčtovala svou odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 71.611,50 Kč včetně DPH, které byly co do částky 65.259 Kč uhrazeny plněním splátkového kalendáře. Uhrazená částka 65.259 Kč představuje odměnu a náhradu hotových výdajů za dobu plnění splátkového kalendáře. Insolvenční správkyně zároveň požádala o přiznání odměny ve výši 3.630 Kč včetně DPH a náhrady hotových výdajů ve výši 2.722,50 Kč včetně DPH, tedy celkem částky 6.352,50 Kč včetně DPH za dobu od rozhodnutí o úpadku do měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení, tj. za dobu od 12/2011 do 03/2012. Současně požádala, aby tato dosud neuhrazená částka byla dána k úhradě dlužníkovi. Insolvenční soud na daný případ aplikoval insolvenční zákon ve znění před novelou učiněnou zákonem č. 64/2017 Sb. a podle ustanovení § 413 a § 414 IZ vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, zprostil insolvenční správkyni funkce a osvobodil dlužníka od placení pohledávek. Insolvenční správkyni přiznal odměnu podle ustanovení § 3 písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění před novelou č. 398/2013 Sb. Za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. od 04/2012 do 03/2017, jí přiznal odměnu 60 x 750 Kč, což činí po navýšení o DPH ve výši 20 % za 9 měsíců a ve výši 21 % za 51 měsíců celkem částku 54.382,50 Kč. O náhradě hotových výdajů insolvenční správkyně rozhodl podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky a za 60 měsíců jí přiznal odměnu 60 x 150 Kč, což činí po navýšení o DPH ve výši 20 % za 9 měsíců a ve výši 21 % za 51 měsíců 1.885,50 Kč celkem částku 10.876,50 Kč. Tyto nároky insolvenční správkyně v celkové výši 65.259 Kč včetně DPH již byly zcela uspokojeny. Pokud jde o odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenční správkyně za dobu od rozhodnutí o úpadku do měsíce předcházejícího počátku splátkového kalendáře, insolvenční zákon ani vyhláška č. 313/2007 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 tento nárok neupravovaly, soud prvního stupně se však v daném případě řídil ustálenou judikaturou vrchních soudů a odměnu za toto období, tzn. za dobu od 12/2011 do 03/2012 (4 x 750 Kč a 21 % DPH) a náhradu skutečně vynaložených výdajů ve výši 2.722 Kč včetně 21 % DPH, celkem částku 6.352,50 Kč insolvenční správkyni přiznal.Tato částka nebyla insolvenční správkyni uhrazena a prostředky na její úhradu nebyly deponovány na účtu majetkové podstaty. Soud prvního stupně proto řešil otázku, z jakých zdrojů bude tato částka insolvenční správkyni uhrazena. Uzavřel, že v majetkové podstatě dlužníka byl po celou dobu trvání splátkového kalendáře dostatek prostředků na to, aby insolvenční správkyně na účtu majetkové podstaty deponovala částku potřebnou k uspokojení své odměny a náhrady hotových výdajů za tzv. mezidobí. Právní titul k tomuto postupu lze spatřovat ve výroku III. usnesení o schválení oddlužení, kterým bylo insolvenční správkyni uloženo, aby si z částky sražené z příjmu dlužníka ponechala vždy zálohu na svou odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč a příp. DPH a aby uhradila pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou a zbývající částku vyplatila ve stanoveném poměru nezajištěným věřitelům. Odměna a hotové výdaje insolvenční správkyně vzniklé po rozhodnutí o úpadku jsou podle ust. § 169 odst. 1 písm. a) IZ pohledávkami za majetkovou podstatou. Insolvenční správkyně při vědomí, že bude požadovat odměnu a náhradu hotových výdajů i za dobu od rozhodnutí o úpadku do měsíce předcházejícího počátku splátkového kalendáře, mohla a měla tyto své nároky uspokojit v rámci plnění splátkového kalendáře, Pokud insolvenční správkyně pochybila, nesrazila si zálohu a místo toho sražené částky vyplatila věřitelům, tento chybný postup správkyně nemůže jít k tíži dlužníka a nelze požadovat, aby dlužník tento nárok uspokojil nad rámec splátkového kalendáře. Dlužníka nelze postihnout ani tím, že mu nebude přiznáno osvobození od placení pohledávek podle ustanovení § 414 IZ. Veškeré nároky insolvenčního správce a věřitelů mají být uspokojeny v rámci plnění splátkového kalendáře. Uvedenou situaci nelze vnímat jako krácení věřitelů. Úhradu těchto nároků insolvenčního správce nelze požadovat ani po státu. Insolvenční soud proto rozhodl, že odměna a náhrada hotových výdajů insolvenční správkyně ve výši 6.352,50 Kč včetně DPH nebude uhrazena dlužníkem ani státem.

Toto usnesení napadla insolvenční správkyně odvoláním, a to výslovně ve výroku III., pokud jím bylo rozhodnuto, že odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 6.352,50 Kč včetně DPH nebude insolvenční správkyni uhrazena dlužníkem ani státem, a dále ve výrocích IV. a V. Namítla, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil, když dospěl k závěru, že odměna a náhrada hotových výdajů insolvenční správkyně za období od 12/2011 do 03/2012, tedy za období od rozhodnutí o úpadku do měsíce předcházejícího počátku plnění splátkového kalendáře ve výši 6.352,50 Kč včetně DPH nebude uhrazena dlužníkem ani státem. Legislativa reagovala na absenci právní úpravy o odměně a hotových výdajích insolvenčního správce za tzv. mezidobí vyhláškou č. 398/2013 Sb. s účinností od 1.1.2014. Podle této úpravy insolvenční soud nyní již v usnesení o zjištění úpadku ukládá dlužníkovi, aby za výše uvedené období platil insolvenčnímu správci zálohu na odměnu a hotové výdaje. Tyto náklady jdou k tíži dlužníka ještě před započetím plnění splátkového kalendáře. Nejsou hrazeny na úkor věřitelů v rámci splátkového kalendáře. Dluh na odměně a hotových výdajích insolvenčního správce je důvodem pro případné neschválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Žádný předpis platný po dobu plnění splátkového kalendáře v dané věci jí neukládal povinnost, ale ani nedával oprávnění deponovat prostředky na odměnu a náhradu hotových výdajů za tzv. mezidobí z postižitelných příjmů dlužníka. Takový postup by byl v rozporu se zásadami insolvenčního řízení. Uvedla, že nebylo-li dosud správně rozhodnuto o její odměně a náhradě hotových výdajů a tyto nebyly zcela uhrazeny, nejsou zatím splněny podmínky pro osvobození dlužníka od placení pohledávek podle ustanovení § 414 IZ a zproštění insolvenční správkyně funkce. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku III. změnil tak, že jí přizná odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 6.352,50 Kč včetně DPH a uloží dlužníkovi povinnost zaplatit tuto částku ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci usnesení odvolací soudu, a aby zrušil výroky IV. a V. napadeného rozhodnutí.

S účinností od 1.7.2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, (dále jen IZ ), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 4.2.1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu ČR (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ČR, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006), v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní úpravy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání.

V přezkoumávané věci bylo o úpadku dlužníka a řešení úpadku oddlužením rozhodnuto usnesením ze dne 19.12.2011. O schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře bylo rozhodnuto usnesením ze dne 27.3.2012. Účinky těchto úkonů je nutné hodnotit podle insolvenčního zákona ve znění účinném do 30.6.2017 a podle téhož znění postupovat i při projednání odvolání insolvenční správkyně proti napadeným výrokům III., IV. a V. usnesení soudu prvního stupně. Dále je nutné postupovat podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění účinném do 31.12.2012-dále jen vyhláška (viz Čl. II Přechodné ustanovení vyhlášky č. 488/2012 Sb. a Čl. II Přechodná ustanovení, bod 1. vyhlášky č. 398/2013 Sb.), když rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka bylo vydáno dne 19.12.2011.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, tj. ve výrocích III., IV. a V., jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a o.s.ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k níže uvedeným závěrům.

Z obsahu insolvenčního spisu dlužníka vyplývá správnost skutkových tvrzení soudu prvního stupně uvedených v odůvodnění napadeného usnesení, pokud jde o dobu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře, míru plnění nezajištěným věřitelům i pokud jde o obsah zprávy insolvenční správkyně o splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Z insolvenčního spisu dlužníka se dále podává, že usnesením ze dne 19.12. 2011 insolvenční soud rozhodl o úpadku dlužníka, povolil řešení úpadku oddlužením a do funkce insolvenční správkyně ustanovil JUDr. Dagmar Kolákovou. Insolvenční správkyně předložila insolvenčnímu soudu dne 8.2.2012 písemnou zprávu o své dosavadní činnosti, soupis majetkové podstaty a seznam přihlášených pohledávek. Zúčastnila se přezkumného jednání, na kterém byly přezkoumány přihlášky pohledávek č. P1 až P7, a následné první schůze věřitelů, které se konaly dne 15.2.2012. Insolvenční soud rozhodl o schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře usnesením ze dne 27.3.2012, a to počínaje dubnem 2012. Ve zprávě o splnění oddlužení ze dne 14.3.2017 insolvenční správkyně uvedla,

že dlužník za 60 měsíců trvání účinků schváleného oddlužení uhradil 68,42 % pohledávek podle splátkového kalendáře. Dále vyúčtovala svoji odměnu, a to za období trvání účinků schváleného oddlužení, tj. od dubna 2012 do března 2017 ve výši 45.000 Kč (60 měsíců x 750 Kč) a DPH za 9 měsíců ve výši 1.350 Kč a za 51 měsíců ve výši 8.032,50 Kč, celkem tedy částku 54.382,50 Kč, a dále za období od rozhodnutí o úpadku do konce měsíce předcházejícímu měsíci, v němž nastaly účinky schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. od prosince 2011 do března 2012 ve výši 3.000 Kč (4 měsíce x 750 Kč) a DPH ve výši 630 Kč, celkem tedy částku 3.630 Kč. Vyúčtovala také hotové výdaje, a to za období trvání účinků schváleného oddlužení, tj. od dubna 2012 do března 2017 ve výši 9.000 Kč (60 měsíců x 150 Kč) a DPH za 9 měsíců ve výši 270 Kč a za 51 měsíců ve výši 1.606,50 Kč, celkem tedy částku 10.876,50 Kč, a dále za období od prosince 2011 do března 2012 ve výši 2.722,50 Kč včetně DPH (jízdné k přezkumnému jednání dne 15.2.2012). Na tomto základě soud prvního stupně rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 38 odst. 1 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

Podle ustanovení § 38 odst. 2 IZ, odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50 000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce.

Podle ustanovení § 38 odst. 6 IZ způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí předpis.

Podle ustanovení § 3 písm. b) vyhlášky, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle ustanovení § 5 vyhlášky, nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.

Podle ustanovení § 7 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky, výše náhrady cestovních nákladů se řídí zvláštními právními předpisy. Poštovné, telekomunikační poplatky, náklady na opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši, nejvýše však do 5 % odměny insolvenčního správce určené podle této vyhlášky. Ostatní hotové výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů.

Podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky, insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že insolvenční správkyně má v dané věci nárok i na odměnu a náhradu hotových výdajů za období od rozhodnutí o úpadku (spojeného s povolením oddlužení) do měsíce předcházejícího schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Oba vrchní soudy jako soudy odvolací sdílejí právní názor, že pokud s odměnou insolvenčního správce a náhradou jeho hotových výdajů za období před schválením oddlužení vyhláška č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2012, výslovně nepočítá, a upravuje jen odměnu a hotové výdaje po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, je nutné určit odměnu úvahou soudu s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 5 vyhlášky a správci přiznat náhradu prokázaných účelně vynaložené nákladů. Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu svých hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a tyto správcovy nároky nejsou kryty paušálními částkami stanovenými v ustanovení § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností soud insolvenčnímu správci přiznává v prokázané (důvodně vynaložené) výši, při dodržení limitů daných ustanovením § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky.

Soudu prvního stupně lze přisvědčit také v tom, že povinnost zaplatit insolvenční správkyni tuto odměnu nelze uložit dlužníkovi poté, co dlužník splnil všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení uložené mu insolvenčním zákonem a rozhodnutím insolvenčního soudu, a insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení. Současně nelze připustit, aby přiznaná odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce za období do schválení oddlužení zůstala neuhrazena. Odvolací soud proto uzavírá, že tato odměna a náhrada hotových výdajů bude v souladu ustanovením § 38 odst. 2 IZ a ustanovením § 8 vyhlášky, (která stanoví, že nelze-li odměnu a náhradu hotových výdajů uhradit z majetkové podstaty nebo zálohy na náklady insolvenčního řízení, hradí je stát), uhrazena insolvenční správkyni státem z účtu insolvenčního soudu.

Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně v napadené části výroku III. podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil tak, že odměna a náhrada hotových výdajů insolvenční správkyně ve výši 6.352,50 Kč včetně DPH budou uhrazeny státem z účtu Krajského soudu v Ostravě.

Pokud jde o odvolání insolvenční správkyně do výroku IV. a V. usnesení, jimiž byla insolvenční správkyně zproštěna funkce a dlužník byl ve smyslu ustanovení § 414 IZ osvobozen od placení pohledávek, odvolatelka je sice subjektivně legitimována k podání odvolání proti těmto výrokům usnesení soudu prvního stupně (§ 416 odst. 2 věta třetí IZ), když její pohledávka vůči dlužníkovi nebyla v insolvenčním řízení zcela uspokojena, její odvolání však není důvodné. Skutečnost, že dlužník nezaplatil insolvenční správkyni odměnu a náhradu hotových výdajů za období od rozhodnutí o úpadku do měsíce předcházejícímu schválení oddlužení splněním splátkového kalendáře, nelze přičítat k jeho tíži. Dlužník splnil všechny podmínky pro osvobození od placení pohledávek podle schváleného způsobu oddlužení v souladu s ustanovením § 414 odst. 1 IZ a soud prvního stupně jej proto zcela správně osvobodil od placení zbytku neuspokojených pohledávek. Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219 o.s.ř. (§ 7 IZ) a napadené usnesení ve výrocích IV. a V. potvrdil jako ve výroku věcně správné.

P o u č e n í : Proti výroku I. tohoto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Proti výroku II. tohoto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 18. prosince 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Waltrová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu