4 VSOL 1131/2017-B-30
KSOS 33 INS 18860/2013 4 VSOL 1131/2017-B-30

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Kateřiny Holešovské v insolvenční věci dlužnice Radomíry Kýškové anonymizovano , anonymizovano , Sedm dvorů č. 30, Moravský Beroun, PSČ 793 05, adresa pro doručování: Opavská 239, Moravský Beroun, PSČ 793 05, o splnění oddlužení, o odvolání insolvenční správkyně Mgr. Kateřiny Širhalové, LL.M., Hybešova 726/42, Brno, PSČ 602 00, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 33 INS 18860/2013-B-25 ze dne 22.9.2017,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 33 INS 18860/2013-B-25 ze dne 22.9.2017 se v napadené části výroku III., pokud jím bylo rozhodnuto o odměně insolvenčního správce ve výši 67.155 Kč včetně DPH a hotových výdajích insolvenčního správce ve výši 13.431 Kč včetně DPH, z r u š u j e a věc se v tomto rozsahu v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice Radomíry Kýšové anonymizovano plněním splátkového kalendáře (výrok I.), zprostil funkce insolvenční správkyni Mgr. Kateřinu Širhalovou, LL.M. (výrok II.), schválil odměnu insolvenčního správce ve výši 67.155 Kč včetně DPH a náhradu jeho hotových výdajů ve výši 13.431 Kč včetně DPH a dále odměnu ze zpeněžení předmětu zajištění ve výši 62.073 Kč včetně DPH s tím, že tyto částky již isir.justi ce.cz byly správci zálohově uhrazeny (výrok III.), osvobodil dlužníka od specifikovaných pohledávek (výrok IV.) a deklaroval, že osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (výrok V.).

Na odůvodnění tohoto usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením z 16.12.2013 povolil oddlužení dlužnice, usnesením z 26.5.2014 rozhodl o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a to formou společného oddlužení manželů. Z podání insolvenčního správce, doručeného soudu 23.8.2017, zjistil, že za období od června 2014 do června 2017, tj. za 37 měsíců, zaplatila dlužnice své závazky vůči nezajištěným věřitelům v souladu se splátkovým kalendářem uvedeným v usnesení o schválení oddlužení v rozsahu 100 %. Na základě usnesení z 15.6.2017 pak zajištěnému věřiteli byl vydán výtěžek předmětu zajištění, a podle insolvenčního správce jsou tak splněny veškeré podmínky pro vydání rozhodnutí o splnění oddlužení dle § 413 insolvenčního zákona. Za uvedené období dlužnice rovněž zálohově zaplatila odměnu a paušální náhradu hotových výdajů insolvenčního správce i odměnu ze zpeněžení předmětu zajištění ve výši 62.073 Kč. Soud prvního stupně proto podle ustanovení § 413 insolvenčního zákona vzal splnění oddlužení na vědomí. Dále uvedl, že oddlužení probíhalo jako společné oddlužení manželů a schválená odměna a hotové výdaje tak představují částku za obě řízení dohromady, když jde o tutéž jednu odměnu a hotové výdaje jako v řízení manžela dlužnice vedeném pod sp. zn. KSOS 33 INS 18784/2013. Vyčíslil odměnu insolvenční správkyně dle § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013, částkou 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, tj. za 37 měsíců částkou ve výši 55.500 Kč, navýšenou o DPH ve výši 11.655Kč, celkem tedy 67.155 Kč, s tím, že ze zpeněžení předmětu zajištění byla insolvenčnímu správci povolena odměna ve výši 62.073 Kč včetně DPH. Dále uvedl, že náleží insolvenčnímu správci dle ustanovení § 7 odst. 4 uvedené vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, což je za 37 měsíců částka ve výši 11.100 Kč, navýšená o DPH ve výši 2.331 Kč, celkem tedy 13.431 Kč.

Soud prvního stupně dále zdůvodnil, že nepřiznal insolvenčnímu správci odměnu za měsíce prosinec 2013 až květen 2014 ve výši 10.890 Kč včetně DPH, když neshledal důvody k doplacení odměny, má za to, že správci nelze takto stanovit další odměnu, když odměna je jedna za celé řízení a již správci byla zálohově uhrazena. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 30.9.2015, č.j. 29 NSČR 54/2013-B-261, z něhož vyplývá, že výše odměny insolvenčního správce se určí podle příslušného ustanovení vyhlášky v závislosti na způsobu řešení úpadku, přičemž takto je určena jedna celková odměna a nelze přiznat další novou odměnu, a to ani v případě, že v řízení působilo několik insolvenčních správců. Dovodil, že měsíční paušální částky přiznané za období trvání účinků splátkového kalendáře zahrnují i odměnu za období od rozhodnutí o úpadku do konce měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a tato jediná celková odměna byla již insolvenčnímu správci dlužníkem zálohově zcela uhrazena. Ze stejných důvodů nepřiznal soud prvního stupně insolvenčnímu správci za uvedené období od prosince 2013 do května 2014 ani náhradu hotových výdajů s tím, že měsíční paušální částka ve výši 150 Kč přiznaná za období trvání účinků splátkového kalendáře je určena právě k úhradě hotových výdajů správce a jsou v ní obsaženy i výdaje vzniklé před vydáním usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a tyto hotové výdaje byly již insolvenčnímu správci dlužníkem zálohově zcela uhrazeny. Dále soud prvního stupně zdůvodnil, že dle § 413 insolvenčního zákona zprostil insolvenčního správce funkce a osvobodil dle § 414 odst. 1, 2, 3 IZ dlužníka od placení uvedených pohledávek, včetně případných regresních nároků, které by vůči němu uplatňovali ručitelé či jiné osoby s postižným právem.

Toto usnesení výslovně ve výroku III., pokud jím bylo rozhodnuto o odměně insolvenčního správce ve výši 67.155 Kč a hotových výdajích ve výši 13.431 Kč, napadla odvoláním insolvenční správkyně Mgr. Kateřina Širhalová, LL.M. Poukázala na to, že v tomto rozsahu závěry soudu prvního stupně spočívají na nesprávném právním posouzení věci a jsou v přímém rozporu s dosavadní judikaturou Vrchního soudu v Olomouci, kterou označila konkrétními spisovými značkami. Poukázala na to, že insolvenční řízení bylo zahájeno 4.7.2013, o způsobu řešení dlužníkova úpadku bylo rozhodnuto 16.12.2013, proto odměna insolvenčnímu správci náleží dle vyhl. č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013. Tato vyhláška však upravuje pouze odměnu a hotové výdaje po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a nepočítá s odměnou za období od povolení oddlužení do započetí účinků schváleného splátkového kalendáře. Judikatura dospěla výkladem insolvenčního zákona k závěru, že odměna insolvenčního správce za období od povolení oddlužení do schválení oddlužení správci náleží a je nutné určit ji úvahou soudu s přihlédnutím ke kritériím § 5 vyhlášky a správci rovněž přiznat účelně vynaložené náklady. Správcovy nároky za toto období totiž nejsou kryty paušálními částkami stanovenými v ustanovení § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky. K tomu odkázala na usnesení Vrchního soudu v Olomouci sen. zn. 2 VSOL 292/2014. Dále poukázala na to, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 54/2013 ze dne 30.9.2015, z něhož soud prvního stupně vyvozuje, že odměna je jediná a celková a nelze ji navýšit, je procesně nepoužitelné, neboť vychází z odlišného skutkového základu. Dále uvedla, že v souladu s označenou judikaturou soudů vyúčtovala a žádala i o určení odměny za období od prosince 2013 do května 2014 částkou včetně DPH 10.890 Kč a dále o přiznání náhrady hotových výdajů v prokázané výši spočívající v cestovních náhradách za cestu k přezkumnému jednání 17.2.2014 ve výši 1.670 Kč včetně 21 % DPH a náhrady hotových výdajů v paušální výši 2 x 150 Kč + 21 % DPH za měsíc, ve kterém bylo vydáno usnesení o schválení splátkového kalendáře, celkem tedy 12.923 Kč. Poukázala na to, že v insolvenčním řízení plnila všechny své povinnosti řádně a včas a v souladu se zákonem, a proto není dán důvod, aby soud snížil nebo zcela odmítl odměnu a náhradu hotových výdajů za předmětné období. Navrhla, aby usnesení soudu prvního stupně odvolací soud v napadeném výroku III. změněno tak, že jí bude schválena odměna ve výši 78.045 Kč včetně DPH a náhrada hotových výdajů ve výši 15.464 Kč včetně DPH. Dále navrhla, aby dlužná část odměny ve výši 10.890 Kč včetně DPH a část náhrady hotových výdajů ve výši 2.033 Kč včetně DPH, které dosud nebyly insolvenční správkyni vyplaceny zálohově, byla zaplacena z prostředků deponovaných na účtu majetkové podstaty.

S účinností od 1.7.2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

V přezkoumávané věci bylo o úpadku dlužnice a řešení úpadku oddlužením rozhodnuto usnesením ze dne 16.12.2013 a o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře bylo rozhodnuto 26.5.2014. Zpráva o splnění oddlužení byla podána insolvenční správkyní 23.8.2017. Dlužnice zaplatila své nezajištěné závazky ze 100 % v období od června 2014 do června 2017. Rozhodné úkony tedy byly činěny před účinností novely a účinky těchto úkonů je nutno hodnotit podle insolvenčního zákona ve znění účinném do 30.6.2017 a podle téhož znění insolvenčního zákona postupovat i při projednání odvolání insolvenční správkyně proti části výroku III. usnesení soudu prvního stupně. Dále je nutné postupovat podle vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění účinném do 31.12.2013 (čl. 2 vyhl. č. 398/2013 Sb.-Přechodná ustanovení bod 1., když rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka bylo vydáno dne 16.12.2013-dále jen vyhláška ).

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 2 a 5 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu dlužnice vyplývá správnost skutkových tvrzení soudu prvního stupně uvedených v odůvodnění napadeného usnesení, pokud jde o dobu trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře, míru plnění nezajištěným věřitelům i plnění zajištěnému věřiteli a pokud jde o obsah zprávy insolvenční správkyně o splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Z insolvenčního spisu dlužnice dále vyplývá, že usnesením ze dne 16.12.2013 rozhodl soud prvního stupně o úpadku dlužnice a povolil její oddlužení. Usnesením ze dne 26.5.2014 rozhodl o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře s tím, že v rámci tohoto usnesení ve splátkovém kalendáři počítal i s příjmem manžela dlužnice, který podal rovněž návrh na povolení oddlužení, s tím, že oba manželé žádali o společné oddlužení. Přitom oddlužení manžela dlužnice nadále probíhalo v samostatném řízení před Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 33 INS 18784/2013. Dne 23.8.2017 předložila insolvenční správkyně insolvenčnímu soudu zprávu o splnění oddlužení formou plnění splátkového kalendáře, ve které uvedla, že splátkou splátkového kalendáře v červnu 2017 byli nezajištění věřitelé uspokojeni co do 100 %. V bodech I. a II. Zprávy vyúčtovala insolvenčního správkyně jednak odměnu a hotové výdaje za dobu trvání účinků schválení oddlužení, a to odměnu včetně DPH částkou 67.155 Kč dle § 3 písm. b) vyhlášky a hotové výdaje dle § 7 odst. 4 vyhlášky za 37 měsíců trvání oddlužení částkou 13.431 Kč včetně DPH. Dále vyčíslila též odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce za dobu od rozhodnutí o úpadku do konce měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky trvání schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, částkou 9.075 Kč včetně DPH a dále hotové výdaje za totéž období částkou 1.670 Kč. U hotových výdajů uvedla poznámku, že se jedná o společné náklady jak ve věci dlužnice, tak ve věci jejího manžela Lubomíra Kýšky. Ke zprávě připojila mimo jiné i návrh dlužnice na osvobození od placení pohledávek z 18.8.2017.

Podle ustanovení § 38 odst. 1 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

Podle ustanovení § 38 odst. 2 IZ, odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce.

Podle ustanovení § 38 odst. 3, věta první IZ, vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti.

Podle ustanovení § 38 odst. 6 IZ, způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis.

Podle ustanovení § 3 písm. b) vyhlášky, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle ustanovení § 5 vyhlášky, nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.

Podle ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky, insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Oba vrchní soudy jako soudy odvolací již několik let sdílejí právní názor, že pokud s odměnou insolvenčního správce a náhradou jeho hotových výdajů za období před schválením oddlužení vyhláška č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013, výslovně nepočítá a upravuje jen odměnu a hotové výdaje po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, je nutné určit odměnu úvahou soudu s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 5 vyhlášky a správci přiznat náhradu prokázaných účelně vynaložených nákladů. Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu svých hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce tedy již za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a tyto správcovy nároky nejsou kryty paušálními částkami stanovenými v § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností soud insolvenčnímu správci přiznává v prokázané (důvodně vynaložené) výši při dodržení limitů daných ustanovením § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky. Tyto závěry vyslovil Vrchní soud v Praze např. v rozhodnutí č.j. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010-B-19 ze dne 25.8.2010, č.j. KSHK 45 INS 3216/2010, 3 VSPH 1239/2010-B-27 ze dne 19.5.2011 a Vrchní soud v Olomouci je formuloval např. v rozhodnutí č.j. KSBR 31

INS 5738/2009, 2 VSOL 522/2011-B-44 ze dne 23.11.2011, KSOL 16 INS 7593/2009, 2 VSOL 292/2014-B-60 ze dne 26.6.2014.

V rozhodnutích např. č.j. KSOS 33 INS 14233/2011, 2 VSOL 394/2017-B-27 ze dne 10.5.2017, č.j. KSOS 33 INS 11852/2011, 2 VSOL 437/2017-B-23 ze dne 10.5.2017, č.j. KSOS 33 INS 21866/2011, 2 VSOL 718/2017-B-39 ze dne 15.8.2017 a č.j. KSOS 13 INS 21990/2011, 4 VSOL 1066/2017-B ze dne 23.11.2017 odvolací soud přezkoumal rozhodnutí téhož soudce projednávajícího u Krajského soudu v Ostravě věci v oddělení 33 INS a 13 INS, č.j o odměně a hotových výdajích insolvenčního správce a ve svých rozhodnutích zpřístupnil insolvenčnímu soudu svůj neměnný názor na oprávněnost nároku insolvenčního správce na odměnu za činnost vykonávanou před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře. Tento názor je ostatně zastáván napříč všemi senáty insolvenčního úseku Vrchního soudu v Olomouci.

Judikatorní závěry vrchních soudů o nároku insolvenčního správce na odměnu a náhradu hotových výdajů také za období před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře se následně promítly do novely vyhl. č. 313/2007 Sb., která byla s účinností od 1.1.2014 provedena vyhl. č. 398/2013 Sb., kde jsou tyto nároky již upraveny výslovně.

Pokud jde o argumentaci soudu prvního stupně rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR z 30.9.2015, sen. zn. 29 NSČR 54/2013, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod poř. č. 82, ročníku 2016, pak odvolací soud, stejně jako odvolatelka, má za to, že toto rozhodnutí na přezkoumávanou věc nedopadá. Nejvyšší soud ČR v něm totiž přijal závěr, že jednu celkovou odměnu insolvenčního správce za insolvenční řízení nelze navyšovat, a pokud bylo v insolvenčním řízení činných více insolvenčních správců, pak se mezi ně rozdělí.

Nad rámec odvolacích námitek insolvenční správkyně pak odvolací soud poukazuje na to, že ani výše odměny a náhrady hotových výdajů insolvenční správkyně za dobu trvání účinků schváleného oddlužení v délce 37 měsíců nebyla v odvoláním napadeném usnesení vypočtena správně. Soud prvního stupně totiž vypočítal za 37 měsíců trvání oddlužení odměnu bez DPH částkou 55.500 Kč, když správně 37 x 750 činí 37.750 Kč. Stejně tak, pokud jde o paušální náhradu hotových výdajů insolvenčního správce, pak při 150 Kč měsíčně činí odměna bez DPH za 37 měsíců správně 1.550 Kč a nikoliv 11.100 Kč, jak nesprávně vypočítal soud prvního stupně. Přiznání dvojnásobných částek na odměně i na náhradě hotových výdajů v odvoláním napadeném usnesení není ani odůvodněno tím, že snad mají představovat odměnu a náhradu hotových výdajů i za insolvenční řízení manžela dlužnice vedené pod sp. zn. KSOS 33 INS 18784/2013. Usnesením č.j. KSOS 33 INS 18784/2013-B-26 ze dne 22.9.2017 totiž soud prvního stupně přiznal insolvenční správkyni v insolvenčním řízení manžela dlužnice odměnu za 37 měsíců trvání oddlužení rovněž v dvojnásobné částce, tedy 55.500 Kč bez DPH, a stejně tak jí přiznal v dvojnásobné částce i paušální náhradu hotových výdajů za 37 měsíců v částce 11.100 Kč bez DPH.

Odvolací soud na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že je namístě usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu zrušit a insolvenční soud zavázat shora uvedeným právním názorem soudu odvolacího. Proto postupoval podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadené části výroku III. zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V dalším řízení bude soud prvního stupně postupovat v souladu se shora vyjádřeným právním názorem odvolacího soudu, kterým je vázán (§ 226 odst. 1 o.s.ř.), a neopomene rovněž správně vyčíslit odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce za dobu trvání účinků schváleného oddlužení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenční správkyni se doručuje i zvláštním způsobem.

Olomouc 12. prosince 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Waltrová v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu