4 VSOL 1128/2017-B-34
č. j. KSOS 14 INS 20620/2011 4 VSOL 1128/2017-B-34

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Diany Vebrové a soudců JUDr. Ivany Waltrové a Mgr. Josefa Berky v insolvenční věci

dlužníka: Vladimír anonymizovano , anonymizovano bytem 739 61 Třinec-Staré Město 749

o splnění oddlužení, o schválení odměny a hotových výdajů insolvenční správkyně, o zproštění insolvenční správkyně funkce a o osvobození dlužníka od placení pohledávek

o odvolání insolvenční správkyně Ing. Hany Sazovské, sídlem U Hřiště 255, 739 42 Frýdek- Místek, Chlebovice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2017, č. j. KSOS 14 INS 20620/2011-B-29

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se v napadené části výroku III., pokud jím bylo rozhodnuto, že odměna a náhrada hotových výdajů insolvenční správkyně ve výši 5.951,74 Kč (včetně DPH) nebude insolvenční správkyni uhrazena dlužníkem ani státem, mění tak, že tato odměna a náhrada hotových výdajů bude insolvenční správkyni uhrazena státem-Českou republikou z účtu Krajského soudu v Ostravě.

II. Usnesení soudu prvního stupně se v napadené části výroku IV., pokud jím bylo rozhodnuto, že 1% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů insolvenční správkyně ve výši 63 Kč nebude insolvenční správkyni uhrazena dlužníkem ani státem, mění tak, že tato DPH ve výši 63 Kč bude insolvenční správkyni uhrazena státem-Českou republikou z účtu Krajského soudu v Ostravě.

Odůvodnění:

1. Soud prvního stupně usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka (výrok I.), schválil odměnu insolvenční správkyně za dobu plnění splátkového kalendáře a náhradu jejích hotových výdajů v celkové výši 65.277 Kč včetně DPH (výrok II.), schválil insolvenční správkyni za období 12/2011 až 5/2012, tj. za dobu od rozhodnutí o úpadku do měsíce předcházejícího počátku plnění splátkového kalendáře, odměnu ve výši 5.445 Kč

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. isir.justi ce.cz -2-KSOS 14 INS 20620/2011

a náhradu hotových výdajů ve výši 1.586,74 Kč, celkem částku 7.031,74 Kč včetně DPH, s tím, že nároky ve výši 1.080 Kč byly uhrazeny zálohově v rámci plnění splátkového kalendáře a ve zbylé části nebudou uhrazeny dlužníkem ani státem (výrok III.), schválil insolvenční správkyni 1 % DPH z odměny ve výši 52,50 Kč a z náhrady hotových výdajů ve výši 10,50 Kč, tj. celkem 63 Kč (za období od 6/2012 do 12/2012), s tím, že tyto nebudou uhrazeny dlužníkem ani státem (výrok IV.), zprostil insolvenční správkyni funkce insolvenčního správce (výrok V.) a osvobodil dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, od pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a od pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, s tím, že osvobození se vztahuje i na ručitele a na jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (výrok VI.). 2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 7. 12. 2011, č. j. KSOS 14 INS 20620/2011-A-5, rozhodl o úpadku dlužníka, jeho řešení povolil oddlužením a ustanovil insolvenční správkyni Ing. Hanu Sazovskou a usnesením ze dne 15. 5. 2012, č. j. KSOS 14 INS 20620/2011-B-9, schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, které probíhalo od června 2012 do května 2017. Ve výroku III. usnesení o schválení oddlužení insolvenční správkyni uložil, aby z částky sražené z příjmu dlužníka si ponechala zálohu na svou odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč (+ případné DPH), aby uhradila pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, a aby zbývající částku vyplatila ve stanoveném poměru nezajištěným věřitelům. Současně s oznámením o splnění oddlužení insolvenční správkyně vyúčtovala svou odměnu a náhradu hotových výdajů za dobu plnění splátkového kalendáře v celkové výši 65.277 Kč (včetně DPH), které byly uhrazeny plněním splátkového kalendáře v průběhu insolvenčního řízení. Dále požádala o přiznání odměny ve výši 5.445 Kč (včetně 21 % DPH), náhrady hotových výdajů ve výši 1.586,74 Kč (včetně 21 % DPH), za dobu od rozhodnutí o úpadku do měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení, tj. za dobu od 12/2011 do 5/2012, a o přiznání 1 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů za období od 6/2012 do 12/2012 ve výši 63 Kč s tím, že na tyto nároky bylo insolvenční správkyni zálohově uhrazeno 1.080 Kč a k doplacení zůstává částka 6.014,74 Kč. Soud prvního stupně shledal nároky na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenční správkyně za účtované v oprávněné výši, a to jak za dobu od schválení splátkového kalendáře, tak za dobu od povolení oddlužení do měsíce předcházejícího účinnosti splátkového kalendáře a zabýval se otázkou, zda bude insolvenční správkyni uhrazena i dosud neuhrazená částka 6.014,74 Kč na její odměně, hotových výdajích a doplatku DPH. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že insolvenční správkyně při vědomí, že bude požadovat odměnu a náhradu hotových výdajů i za tzv. mezidobí, měla a mohla své nároky uspokojit v rámci plnění splátkového kalendáře. Případné pochybení insolvenční správkyně při srážení zálohy na odměnu a hotové výdaje přitom nemůže jít k tíži dlužníka ani státu a dlužníka nelze postihnout tím, že mu nebude přiznáno osvobození dle ustanovení § 414 IZ. Je třeba vycházet ze závěru, že veškeré nároky insolvenčního správce a věřitelů mají být vypořádány v rámci plnění splátkového kalendáře. Není důvodu přenášet tento požadavek na dobu po skončení splátkového kalendáře, respektive požadovat, aby dlužník tento nárok uspokojil nad rámec splátkového kalendáře. Povinnost hradit zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenční správkyně za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení nebyla dlužníkovi uložena, dlužník tedy nijak nezavinil, že zálohy na odměnu a hotové výdaje

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -3-KSOS 14 INS 20620/2011

insolvenční správkyně za tzv. mezidobí nebyly uhrazeny. Naopak je chybou insolvenční správkyně, že si zálohu na tyto nároky nesrazila, ačkoliv k tomu měla prostředky. Uvedenou situaci nelze vnímat jako krácení nezajištěných věřitelů. Soud prvního stupně proto rozhodl, že schválená odměna a náhrada hotových výdajů insolvenční správkyně ve výši 5.951,74 Kč za tzv. mezidobí dle výroku III. usnesení a 1 % DPH ve výši 63 Kč za období od 6/2012 do 12/2012 dle výroku IV. usnesení nebudou uhrazeny dlužníkem ani státem. 3. Proti výrokům III. a IV. usnesení soudu prvního stupně v té části, v níž bylo rozhodnuto, že správkyni nebude uhrazena dosud nevyplacená částka na odměně a náhradě hotových výdajů včetně DPH v celkové výši 6.014,74 Kč, podala insolvenční správkyně odvolání, v němž navrhovala, aby odvolací soud určil, z jakých prostředků jí má být tento přiznaný nárok uhrazen. Uvedla, že deponaci prostředků na budoucí úhradu odměny a nákladů neprováděla v důsledku právní nejistoty, protože např. senát 33 INS insolvenčnímu správci žádnou odměnu ani hotové výdaje za období do měsíce, ve kterém jsou zahájeny splátky dle splátkového kalendáře, nepřiznává. Nadto soudy rozhodují o tom, jakým způsobem mají být tyto nároky uspokojeny, nejednotně. V některých případech byl k doplatku zavázán dlužník, jindy bylo určeno, že odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, které nebyly uhrazeny v průběhu oddlužení, budou zaplaceny z prostředků státního rozpočtu. Insolvenční správkyně poukázala na závěry usnesení Vrchního soudu v Olomouci ve věci sp. zn. 4 VSOL 419/2017, podle nichž povinnost insolvenčního správce uplatnit nároky na odměnu a náhradu výdajů za období před rozhodnutím o úpadku již v průběhu plnění splátkového kalendáře z insolvenčního zákona dovodit nelze, a proto nelze uplatnění těchto nároků ve zprávě o splnění oddlužení přičítat správkyni k tíži. Insolvenční správkyně namítala, že vede účetnictví, v důsledku čehož je povinna na základě usnesení soudu o přiznané odměně a náhradě hotových výdajů vystavit daňový doklad na celkový nárok, z toho odvést DPH a přiznanou částku bez ohledu na skutečnou platbu uvést v účetnictví na straně výnosů, což navyšuje základ daně, z kterého musí odvést daň z příjmů fyzických osob a platbu na sociální a zdravotní pojištění. Následný odpis nevymožitelné pohledávky na základ daně a příslušných odvodů nemá vliv. 4. S účinností od 1. 7. 2017 byl insolvenční zákon novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 5. Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 4. 2. 1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006), v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní úpravy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -4-KSOS 14 INS 20620/2011

6. Odvolací soud proto při projednání a rozhodnutí o odvolání insolvenční správkyně proti usnesení soudu prvního stupně vydanému po účinnosti novely insolvenčního zákona, avšak řešícímu nároky vzniklé před její účinností, postupoval podle insolvenčního zákona ve znění účinném do 30. 6. 2017. 7. Podle ustanovení § 7 rozhodného znění insolvenčního zákona, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje. 8. Odvolací soud na základě odvolání, které bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k níže uvedeným závěrům. 9. Z obsahu spisu plyne, že soud prvního stupně usnesením ze dne 7. 12. 2011, č. j. KSOS 14 INS 20620/2011-A-5, rozhodl o úpadku dlužníka, jeho řešení povolil oddlužením, insolvenční správkyní ustanovil Ing. Hanu Sazovskou a usnesením ze dne 15. 5. 2012, č. j. KSOS 14 INS 20620/2011-B-9, schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře a uložil insolvenční správkyni, aby si z částky sražené z příjmu dlužníka ponechala vždy zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč měsíčně, případně navýšenou o daň z přidané hodnoty, kterou je povinna odvést podle zvláštního právního předpisu. Ve zprávě o splnění oddlužení doručené soudu dne 7. 6. 2017 insolvenční správkyně sdělila, že oddlužení splátkovým kalendářem bylo splněno, a vyúčtovala za dobu trvání účinků splátkového kalendáře odměnu ve výši 54.450 Kč včetně DPH, z níž bylo dosud uhrazeno 54.397,50 Kč včetně DPH, a hotové výdaje ve výši 10.890 Kč včetně DPH, z nichž bylo dosud uhrazeno 10.879,50 včetně DPH (neuhrazené částky představují doplatek do 21% sazby DPH za období 7 měsíců trvání oddlužení splátkovým kalendářem), jakož i za dobu od povolení oddlužení do měsíce předcházejícího zahájení splátkového kalendáře odměnu ve výši 5.445 Kč včetně DPH, z níž bylo dosud uhrazeno 900 Kč včetně DPH, a hotové výdaje ve výši 1.405,24 Kč včetně DPH, z nichž bylo dosud uhrazeno 180 Kč včetně DPH. Dluh na odměně vyčíslila částkou 4.597,50 Kč a dluh na náhradě hotových výdajů vyčíslila částkou 1.417,24 Kč. Přípisem ze dne 29. 9. 2017 soud prvního stupně vyzval insolvenční správkyni, aby sdělila, zda i nadále požaduje dosud neuhrazenou část odměny a náhrady hotových výdajů za tzv. mezidobí s ohledem na skutečnost, že v majetkové podstatě dlužníka byly po celou dobu trvání splátkového kalendáře dostatečné prostředky na deponování částek potřebných k uspokojení odměny a náhrady hotových výdajů za tzv. mezidobí (za období od povolení oddlužení do schválení oddlužení) s tím, že případné pochybení insolvenčního správce při srážení zálohy na odměnu a hotové výdaje nemůže jít k tíži dlužníka ani státu. Přípisem ze dne 9. 10. 2017 insolvenční správkyně sdělila, že vzhledem k nejednotnosti přístupu jednotlivých insolvenčních senátů k této problematice deponaci neprováděla, aby se nevystavila případnému postihu a poukázala na insolvenční řízení vedené pod sp. zn. KSOS 33 INS15169/2012, v němž jí bylo nařízeno deponovanou částku vrátit, a byla jí uložena pořádková pokuta. Na tomto základě soud prvního stupně rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -5-KSOS 14 INS 20620/2011

10. Podle ustanovení § 38 odst. 1 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. 11. Podle ustanovení § 38 odst. 2 IZ, odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce. 12. S účinností od 1. 1. 2013 byla vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen vyhláška ), změněna vyhl. č. 488/2012 Sb. Podle čl. 2 přechodných ustanovení této vyhlášky, v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle vyhl. č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí účinnosti této vyhlášky již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. 13. S účinností od 1. 1. 2014 byla vyhláška změněna vyhl. č. 398/2013 Sb. Podle čl. 2 přechodných ustanovení této vyhlášky, v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle vyhl. č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí účinnosti této vyhlášky již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. 14. Rozhodným zněním vyhlášky v posuzované věci je vyhláška ve znění účinném do 31. 12. 2012, neboť o způsobu řešení úpadku (povolení oddlužení) bylo rozhodnuto usnesením ze dne 7. 12. 2011. 15. Podle ustanovení § 8 vyhlášky, ve znění účinném do 31. 12. 2012, nelze-li odměnu insolvenčního správce zcela nebo zčásti uhradit z majetkové podstaty nebo ze zálohy na náklady insolvenčního řízení, hradí ji stát v rozsahu, v jakém nemůže být uhrazena z těchto zdrojů, nejvýše však 50.000 Kč (odstavec 1). Nelze-li náhradu hotových výdajů insolvenčního správce zcela nebo zčásti uhradit z majetkové podstaty nebo ze zálohy na náklady insolvenčního řízení, hradí ji stát v rozsahu, v jakém nemůže být uhrazena z těchto zdrojů, nejvýše však 50.000 Kč (odstavec 2). V případě, kdy jsou odměna insolvenčního správce a jeho hotové výdaje hrazeny státem, vyplácí tyto částky insolvenční soud (odstavec 3). 16. Soud prvního stupně v přezkoumávané věci shledal, že insolvenční správkyně má obecně nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů za období před rozhodnutím o schválení oddlužení, ovšem s tím, že tyto nároky musí uplatnit v průběhu plnění splátkového kalendáře tak, že tyto prostředky deponuje, aby byla zajištěna budoucí úhrada těchto nároků, což insolvenční správkyně v posuzované věci neučinila, čímž pochybila, a proto důsledky tohoto jejího pochybení nelze přenášet na dlužníka či na stát a těmto subjektům nyní nelze úhradu dosud nezaplacené odměny a náhrady hotových výdajů ukládat.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková. -6-KSOS 14 INS 20620/2011

17. S tímto názorem se však odvolací soud neztotožňuje. Dle názoru odvolacího soudu z insolvenčního zákona v rozhodném znění nelze dovodit povinnost insolvenčního správce deponovat tyto prostředky, a proto nelze postup insolvenční správkyně v dané věci, tj. uplatnění těchto nároků až ve zprávě o splnění oddlužení, správkyni přičítat k tíži. 18. Soudu prvního stupně lze přisvědčit v tom, že povinnost zaplatit insolvenční správkyni tuto odměnu a náhradu hotových výdajů nelze uložit dlužníkovi poté, co dlužník splnil všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení uložené mu insolvenčním zákonem a rozhodnutím insolvenčního soudu, a insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení. Současně však nelze připustit, aby přiznaná odměna a náhrada hotových výdajů insolvenční správkyně za období do schválení oddlužení zůstala neuhrazena. 19. Odlišná situace je dle názoru odvolacího soudu ve vztahu k doúčtované 1% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů insolvenční správkyně ve výši 63 Kč za období trvání splátkového kalendáře. K úhradě této zvýšené DPH z majetkové podstaty za trvání splátkového kalendáře měla insolvenční správkyně podklad v usnesení o schválení oddlužení, podle něhož bylo správkyni uloženo, aby si z částky sražené z příjmu dlužníka ponechala vždy zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů, případně navýšenou o daň z přidané hodnoty, kterou je povinna odvést podle zvláštního právního předpisu. Správkyně si tedy dodatečně mohla srazit zálohu na úhradu navýšené DPH z částky sražené z příjmu dlužníka, což však neučinila. Za situace, kdy však soud prvního stupně insolvenční správkyni tuto navýšenou DPH pod bodem IV. napadeného usnesení přiznal a usnesení je v této části pravomocné, nemůže zůstat tato částka neuhrazena. 20. Odvolací soud proto uzavírá, že dosud neuhrazená odměna a náhrada hotových výdajů včetně doplatku DPH bude v souladu ustanovením § 38 odst. 2 IZ a ustanovením § 8 vyhlášky (která stanoví, že nelze-li odměnu a náhradu hotových výdajů uhradit z majetkové podstaty nebo zálohy na náklady insolvenčního řízení, hradí je stát), uhrazena insolvenční správkyni státem z účtu insolvenčního soudu. 21. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně v napadené části výroků III. a IV. změnil tak, že odměna a náhrada hotových výdajů insolvenční správkyně včetně DPH budou uhrazeny státem z účtu Krajského soudu v Ostravě, neboť nebyly dány podmínky pro potvrzení usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu (§ 219 o. s. ř.) ani pro jeho zrušení (§ 219 a/ odst. 1 o. s. ř.).

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Olomouc 22. ledna 2018

Mgr. Diana Vebrová v. r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Markéta Alková.