4 VSOL 1101/2017-A-13
KSBR 38 INS 16403/2017 4 VSOL 1101/2017-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň JUDr. Kateřiny Holešovské a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Libora anonymizovano , anonymizovano , bytem Masarykovo náměstí 97/1, Jihlava, PSČ 586 01, adresa pro doručování: Zrzavého 46, Jihlava, PSČ 586 01, zastoupeného JUDr. Pavlínou Kolátorovou, advokátkou se sídlem Chlumova 3, Jihlava, PSČ 586 01, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6.10.2017 č.j. KSBR 38 INS 16403/2017-A-8,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6.10.2017 č.j. KSBR 38 INS 16403/2017-A-8 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným ve výroku tohoto rozhodnutí krajský soud zamítl návrh dlužníka na povolení oddlužení (výrok I.) a zastavil insolvenční řízení (výrok II.).

V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 21.8.2017 domáhal vydání rozhodnutí, jímž bude zjištěn jeho úpadek, a současně jako způsob řešení úpadku navrhl oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z insolvenčního návrhu vyplývá, že dlužník nemá žádné vlastní příjmy, podporují jej rodiče a pro účely oddlužení očekává příjem z darovací smlouvy ve výši 18.000,-Kč měsíčně. Je svobodný, má dvě děti, vůči jednomu dítěti má vyživovací povinnost ve výši 1.700,-Kč měsíčně isir.justi ce.cz určenou rozhodnutím soudu. Jeho závazky vůči nezajištěným věřitelům činí celkem částku 545.222,-Kč. Vlastní pouze movité věci (věci osobní potřeby a vybavení domácnosti). Soud prvního stupně usnesením ze dne 24.8.2017 č.j. KSBR 38 INS 16403/2017-A5 dlužníka vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnil insolvenční návrh tak, že předloží seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců, a dále aby doplnil návrh na povolení oddlužení tak, že předloží písemnou darovací smlouvu nebo smlouvu o důchodu uzavřenou výhradně pro účely splnění oddlužení, opatřenou úředně ověřenými podpisy dárců, a doloží výši čistých příjmů dárců za poslední tři měsíce. Dlužník k výzvě insolvenčního soudu předložil požadované seznamy, darovací smlouvu ze dne 30.8.2017 a doložil také příjmy dárců. Soud prvního stupně poté s odkazem na ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ návrh na povolení oddlužení zamítl s odůvodněním, že příjmy dlužníka nepostačují k tomu, aby při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře byly pohledávky nezajištěných věřitelů za pět let uspokojeny nejméně z 30 % a současně, aby z částky určené k výplatě věřitelům byla zaplacena odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce tak, jak jsou určeny vyhláškou č. 313/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dlužník nemá žádný vlastní příjem ze zaměstnání ani z podnikání. K příjmu z darovací smlouvy ve výši 18.000,-Kč měsíčně nelze přihlédnout, a to vzhledem k příjmům dárců, které dle předložených listin činí 16.521,-Kč a 23.970,-Kč měsíčně. Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty vzhledem k majetku dlužníka, který je dle seznamu majetku zcela nepostačující, také nepřichází v úvahu. Dlužník nepožádal, aby způsobem řešení jeho úpadku byl konkurs. Soud prvního stupně proto současně podle ustanovení § 396 odst. 2 IZ rozhodl o zastavení insolvenčního řízení.

Toto usnesení v celém rozsahu napadl dlužník odvoláním. Namítl, že v insolvenčním návrhu tvrdil a také doložil svůj úpadek a jako způsob řešení úpadku navrhl oddlužení plněním splátkového kalendáře. Pro tento účel doložil, že splátkový kalendář je schopen plnit z příjmu z darovací smlouvy ve výši 18.000,-Kč měsíčně. Soud prvního stupně k tomuto příjmu s ohledem na příjmy dárců nepřihlížel, přestože dlužník v návrhu uvedl, že kromě příjmů ze své závislé či samostatné činnosti jej budou dárci podporovat také ze svých úspor, což byli připraveni doložit. Insolvenční soud postupoval nestandardně, když odmítl dar od rodičů jako prokazatelný příjem dlužníka zohlednit. Je běžnou praxí, že dlužníkům jsou pro různé účely potvrzovány příjmy jejich zaměstnavateli, aniž by instituce, kterým jsou potvrzení určena, včetně soudů v insolvenčním řízení, prověřovaly solventnost zaměstnavatelů, resp. jejich schopnost vyplácené příjmy zaručit svým zaměstnancům i do budoucna. Pracovní poměr navíc může být v budoucnu z různých důvodů ukončen. Naproti tomu v případě darovací smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a jeho rodiči existuje platný a vymahatelný závazek dárců, kteří se pro uzavření smlouvy rozhodli po zralém a důkladném zvážení své ekonomické situace, a to nejenom s ohledem na své aktuální příjmy, ale především s ohledem na svou celkovou ekonomickou situaci a úspory. Insolvenční soud však nevzal celkový majetek dárců v potaz, ačkoliv na něj dlužník výslovně upozorňoval. Dlužník se domnívá, že insolvenčnímu soudu nepřísluší zkoumat, jakým způsobem hodlají dárci svůj závazek plnit. Pokud však tak učinil, měl ověřit i zmiňované úspory. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvnímu stupně v celém rozsahu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 21.8.2017, insolvenční návrh je tedy nutno hodnotit podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, (dále jen IZ ), v platném znění, tj. ve znění novely učiněné zákonem č. 64/2017 Sb. od 1.7.2017.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c) IZ), dospěl k následujícím závěrům.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, došlým soudu dne 21.8.2017, který za dlužníka v souladu s ustanovením § 390a odst. 1, písm. a) IZ podal advokát, domáhá vydání rozhodnutí, kterým insolvenční soud rozhodne o jeho úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedl, že má vůči 7 věřitelům 7 peněžitých závazků v celkové výši 545.222,-Kč, které jsou po lhůtě splatnosti déle jak 3 měsíce. Některé závazky souvisí s jeho dřívějším podnikáním. Závazky není schopen plnit. Vlastní pouze běžné vybavení domácnosti v hodnotě cca 10.000,-Kč a mobilní telefon v hodnotě cca 500,-Kč. Má 2 vyživovací povinnost k dětem, k dceři ve výši 1.700,-Kč měsíčně. Je finančně podporován rodiči, od kterých má pravidelný měsíční příjem 18.000,-Kč. Z tohoto příjmu je za 5 let plnění splátkového kalendáře schopen vedle odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce a výživného uhradit cca 33,6 % pohledávek věřitelů. K návrhu dlužník doložil listiny osvědčující jeho úpadek. Na výzvu insolvenčního soudu dále předložil seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců, opatřené podepsaným prohlášením o jejich správnosti a úplnosti. V seznamu závazků dlužník uvedl 7 věřitelů a 7 nezajištěných závazků v celkové výši 545.221,77 Kč, označil své věřitele, uvedl výši a splatnost závazků (únor 2012 až červenec 2016) a údaj o tom, zda závazek popírá či nikoli. V seznamu majetku dlužník uvedl, že vlastní pouze běžné vybavení domácnosti v hodnotě cca 10.000,-Kč a mobilní telefon v hodnotě cca 500,-Kč. Podle seznamu zaměstnanců nemá dlužník žádné zaměstnance. Dlužník na výzvu insolvenčního soudu dále předložil darovací smlouvu ze dne 30.8.2017 bez ověřovací doložky konverze a doklady o příjmech dárců. Na tomto základě soud prvního stupně rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 80a odst. 1 IZ, osoby, kterým se podle zvláštního právního předpisu zřizuje datová schránka bez žádosti, činí podání včetně příloh v elektronické podobě do datové schránky soudu nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Není-li v odůvodněných případech možné činit podání podle věty první, lze je výjimečně a s uvedením důvodu učinit v listinné podobě.

Podle ustanovení § 22 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, konverzí se rozumí a) úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru (dále jen dokument obsažený v datové zprávě ) způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze (dále jen "doložka"), nebo b) úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky. Dokument, který provedením konverze vznikl (dále jen výstup ), má stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl (dále jen vstup ). Má-li být podle jiného právního předpisu předložen dokument v listinné podobě správnímu orgánu, nebo soudu anebo jinému státnímu orgánu, zejména aby byl užit jako podklad pro vydání rozhodnutí, je tato povinnost splněna předložením jeho výstupu.

Podle ustanovení § 392 odst. 3 věta druhá IZ, jsou-li zde osoby ochotné poskytnout dlužníkovi za účelem splnění oddlužení dar nebo mu po dobu trvání oddlužení platit pravidelné peněžní dávky, připojí dlužník k návrhu na povolení oddlužení i písemnou darovací smlouvu nebo smlouvu o důchodu; podpisy těchto osob na smlouvách musí být úředně ověřeny.

Podle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle ustanovení § 396 odst. 1 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, může současně rozhodnout o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem pouze tehdy, jestliže a) návrh na povolení oddlužení nebyl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, b) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud nezjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, nebo c) návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem a insolvenční soud zjistí, že majetek dlužníka, aniž se přihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty, je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, a dlužník v návrhu na povolení oddlužení požádal, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, stanovil-li mu soud povinnost k její úhradě podle § 108 odst. 2 a 3.

Podle ustanovení § 396 odst. 2 IZ, nepostupuje-li insolvenční soud podle odstavce 1, insolvenční řízení zastaví; bylo-li uplatněno právo na odměnu podle § 390a odst. 5, insolvenční soud současně dlužníkovi uloží povinnost uhradit osobě podle § 390a odst. 1 písm. a) odměnu za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle § 390a odst. 3, pokud odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení nezavinila. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení mohou podat dlužník a přihlášení věřitelé; právní mocí rozhodnutí se insolvenční řízení končí.

Odvolací soud po přezkoumání obsahu spisu a s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení uzavírá, dlužník ani přes výzvu soudu prvního stupně a řádné poučení o následcích jejího nesplnění, nedoložil v určené lhůtě k návrhu na povolení oddlužení darovací smlouvu s úředně ověřenými podpisy dárců. Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení za dlužníka v souladu s ustanovením § 390a odst. 1, písm. a) IZ sepsal a podal ze své datové schránky do datové schránky soudu advokát, což je osoba, které se podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů), zřizuje datová schránka bez žádosti a která podle ustanovení § 80a odst. 1 IZ činí podání včetně příloh v elektronické podobě do datové schránky soudu nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Darovací smlouva, kterou na výzvu soudu prvního stupně tento advokát za dlužníka zaslal do datové schránky soudu, nebyla opatřena doložkou o provedení konverze. Bez doložky o provedení konverze dlužník povinnost předložit darovací smlouvu s úředně ověřenými podpisy dárců podle ustanovení § 392 odst. 3 věta druhá IZ řádně nesplnil a k tomuto příjmu dlužníka tudíž nelze přihlížet. Lze tedy předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když návrh dlužníka na povolení oddlužení podle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ odmítl. Majetek dlužníka je podle seznamu majetku k uspokojení věřitelů zcela nepostačující. Dlužník v návrhu na povolení oddlužení nepožádal, aby způsobem řešení jeho úpadku byl konkurs. Soud prvního stupně proto zcela správně podle výše citovaného znění ustanovení § 396 IZ (po novele provedené zákonem č. 64/2017 Sb. s účinností od 1.7.2017) insolvenční řízení podle odstavce druhého tohoto ustanovení zastavil.

Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako v obou výrocích věcně správné potvrdil, byť z jiných důvodů, než uvedl soud prvního stupně.

Dlužníkovi nic nebrání, aby po právní moci rozhodnutí odvolacího soudu podal nový insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, v němž dostojí požadavkům insolvenčního zákona.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Krajského soudu v Brně k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

Olomouc 14. prosince 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Waltrová, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu