4 Tz 96/2008
Datum rozhodnutí: 25.11.2008
Dotčené předpisy: § 60 odst. 1 tr. zák.




4 Tz 96/2008

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 25. listopadu 2008 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného R. S., proti usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 13. 3. 2008 sp. zn. 1 T 157/2005, a podle § 268 odst. 2 a § 269 odst. 2 tr. řádu rozhodl t a k t o:

Pravomocným usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 13. 3. 2008 sp. zn. 1 T 157/2005, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 60 odst. 1 tr. zákona a § 2 odst. 5, 6 a § 315 odst. 2 tr. řádu v neprospěch obviněného R. S.

Napadené usnesení s e z r u š u j e .

Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Břeclavi rozhodl ve veřejném zasedání dne 13. 3. 2008 usnesením sp. zn. 1 T 157/2005, podle § 60 odst. 1 tr. zákona tak, že obviněný R. S. vykoná trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl původně dle rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 29. 11. 2005 sp. zn. 1 T 157/2005, podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Pro výkon trestu byl obviněný podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zákona zařazen do věznice s dozorem.

Usnesení nabylo právní moci dne 21. 3. 2008.

Ministr spravedlnosti podal podle § 266 odst. 1 tr. řádu proti tomuto usnesení stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného R. S., neboť dle názoru stěžovatele byl v neprospěch obviněného zákon porušen v ustanoveních § 35 odst. 2 a § 60 odst. 1 tr. zákona a v předcházejícím řízení v ustanoveních § 2 odst. 5, § 315 odst. 1, 2, 3 tr. řádu.

Pochybení Okresního soudu v Břeclavi spatřuje ministr spravedlnosti především v tom, že výrok o trestu z původního rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 29. 11. 2005 sp. zn. 1 T 157/2005, byl podle § 35 odst. 2 tr. zákona zrušen rozsudkem téhož soudu ze dne 14. 12. 2006 sp. zn. 3 T 81/2006, a v této trestní věci byl obviněnému uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků. Okresní soud v Břeclavi tedy ve věci, jež byla vedena pod sp. zn. 1 T 157/2005, nebyl oprávněn rozhodovat o osvědčení či naopak výkonu podmíněně odloženého trestu odnětí svobody podle § 60 odst. 1 tr. zákona, neboť tento trest již neexistoval.

Navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že napadeným usnesením byl porušen zákon v neprospěch obviněného v namítaném rozsahu, a aby podle § 269 odst. 2 tr. řádu toto usnesení zrušil včetně všech dalších na něj obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.

Z obsahu přezkoumávaného trestního spisu Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. 1 T 157/2005, Nejvyšší soud zjistil, že tento soud vydal dne 29. 11. 2005 trestní příkaz, jímž R. S. uznal vinným pokusem trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1 a § 247 odst. 1 písm. b) tr. zákona, jehož se dopustil tím, že dne 2. 11. 2005 kolem 02.00 hod. v M., ul. G. (v rozhodnutí vadně uvedeno G.) vnikl do objektu řeznictví U M. tím způsobem, že si přistavil dřevěnou paletu u otvoru pro okno rozestavěné přístavby a tak se dostal dovnitř, kde se pokusil vypáčit kliku dveří vedoucích do řeznictví, což se mu nepodařilo, poté se postavil na tři navršené plastové přepravky, rozbil okno u WC v řeznictví, kam vnikl, poté rozbil dveře vedoucí k prostoru zpracovny masa, do níž se pokoušel vniknout páčením dveří za pomoci krumpáče, přičemž měl v úmyslu odcizit zde nalezené potraviny, což se mu však nepodařilo, protože byl vyrušen V. M., z místa uprchl a schoval se pod schodištěm v přístavbě, kde byl také posléze zadržen hlídkou Městské policie v M., když poškozené M. M. způsobil poškozením dveří a oken škodu ve výši 1.561.- Kč.

Za to mu byl v sazbě § 247 odst. 1 tr. zákona uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byl zavázán k povinnosti uhradit poškozené M. škodu ve výši 1.561,- Kč, přičemž tato poškozená byla podle § 229 odst. 2 tr. řádu se zbytkem nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

Trestní příkaz byl obviněnému do vlastních rukou doručen dne 21. 7. 2006 a téhož dne nabyl právní moci.

Z obsahu přiloženého trestního spisu Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. 3 T 81/2006, Nejvyšší soud dále zjistil, že okresní soud vydal dne 14. 12. 2006 trestní příkaz, jímž obviněného R. S. uznal vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b) tr. zákona a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zákona, jichž se dopustil tím, že

1.v blíže nezjištěné době od 1. 2. 2006 do 16.00 hod. dne 2. 2. 2006 v M., ul. H., vnikl do bytu svého otce v době jeho nepřítomnosti tím způsobem, že po žebříku vylezl na balkon bytu, kde vypáčil uzamčené balkónové dveře, vnikl do bytu a ze zásuvky nočního stolku odcizil finanční hotovost ve výši 19.500,- Kč, čímž svému otci M. S. způsobil škodu v této výši a další škodu 3.600,- Kč poškozením balkónových dveří,

2.dne 4. 3. 2006 v době od 01.00 hod. do 01.40 hod. v M., ul. T. vnikl do sklepa rodinného domu tím způsobem, že násilím odstranil visací zámek u větracího kovového okénka, tudy vnikl do sklepa domu a odcizil tu 30 ks vajec, 2 litry mléka, 1 litr džusu a mraženou polévku, přičemž takto způsobil M. D. škodu ve výši 156,- Kč na odcizených potravinách a poškozením zámku další škodu ve výši 50,- Kč.

Za to byl obviněnému R. S. uložen v sazbě § 238 odst. 2 tr. zákona za použití § 35 odst. 2 tr. zákona souhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Výkon tohoto trestu byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Břeclavi ze dne 29. 11. 2005 sp. zn. 1 T 157/2005, jakož i všechna další rozhodnutí, na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Byl také učiněn výrok o povinnosti obviněného podle § 228 odst. 1 tr. řádu zaplatit poškozenému M. S. na náhradě škody částku 19.500,- Kč.

Trestní příkaz v této trestní věci nabyl právní moci dne 29. 5. 2007, a vzhledem k zápočtu zkušební doby ve věci sp. zn. 1 T 157/2005, od 21. 7. 2006 do 28. 5. 2007, byl konec zkušební lhůty podmíněného odsouzení stanoven na den 21. 4. 2009.

Tímto posledně citovaným rozhodnutím byl nastolen právní stav, kterým zůstal pravomocným výrok o vině obviněného v trestním příkazu Okresního soudu v Břeclavi ze dne 29. 11. 2005 sp. zn. 1 T 157/2005, avšak byl zrušen výrok o trestu v tomto trestním příkazu, zkušební doba obviněnému v této trestní věci neběžela vzhledem k neexistenci výroku o trestu a jediným právně relevantním výrokem o trestu byl tento výrok učiněný v trestním příkazu ve věci sp. zn. 3 T 81/2006.

Vzhledem k tomuto závěru pak samosoudci Okresního soudu v Břeclavi ve věci sp. zn. 1 T 157/2005, nepříslušelo zjišťovat okolnosti o chování obviněného ve zkušební době a činit jakékoli závěry v intencích ustanovení § 60 odst. 1 tr. zákona. Toto zákonné ustanovení stanoví, že jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Aplikovat toto ustanovení však měl a mohl pouze samosoudce ve věci sp. zn. 3 T 81/2006, neboť v této trestní věci běžela zkušební doba podmíněného odsouzení, nadto ustanovení § 315 odst. 2 tr. řádu stanoví, že rozhodnutí související s výkonem trestu činí soud (samosoudce), který ve věci rozhodl v prvním stupni.

Přes existenci popsaného právního stavu, jakož i procesním předpisem upravenou věcnou příslušnost k rozhodování v intencích ustanovení § 60 odst. 1 tr. zákona, nařídila samosoudkyně Okresního soudu v Břeclavi ve věci sp. zn. 1 T 157/2005, referátem ze dne 19. 2. 2008 veřejné zasedání o přeměně podmíněně odloženého trestu na den 13. 3. 2008. Ve spise je založen opis rejstříku trestů ze dne 21. 2. 2008 (čl. 65a-b spisu), kde je jednak vyznačeno odsouzení ve věci sp. zn. 3 T 81/2006, a nadto další odsouzení téhož soudu ze dne 27. 7. 2007 sp. zn. 21 T 50/2007, kdy byl obviněnému pro majetkovou trestnou činnost uložen pravomocně nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců. Samosoudkyně vyžádala předložení posledně uvedeného spisu, nevyžádala však předložení spisu sp. zn. 3 T 81/2006, a s jeho obsahem se tak neseznámila.

Z protokolu o veřejném zasedání ve věci sp. zn. 1 T 157/2005 (čl. 66-67) sice vyplývá, že samosoudkyně četla celý rozsudek ve věci sp. zn. 21 T 50/2007, avšak z jeho obsahu nevyvodila adekvátní právní závěry, přinejmenším z odůvodnění tohoto rozsudku na str. 7 mohla ještě v poslední chvíli v průběhu veřejného zasedání zjistit, že ve věci sp. zn. 3 T 81/2006, byl uložen souhrnný trest a byl zrušen výrok o trestu ve věci sp. zn. 1 T 157/2005, tudíž konání veřejného zasedání o přeměně trestu je konáno v rozporu se zákonem. Povinností samosoudkyně bylo opatřit si potřebné důkazy ke svému rozhodnutí, jak vyplývá z ustanovení § 2 odst. 5 tr. řádu, tak, aby měla k dispozici všechna předcházející rozhodnutí, týkající se trestné činnosti obviněného za níž byl odsuzován ve zkušební době, a jedině tak mohla provést hodnocení důkazů, které by konvenovalo ustanovení § 2 odst. 6 tr. řádu.

Vzhledem k výše uvedeným důvodům Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 13. 3. 2008 sp. zn. 1 T 157/2005, a v řízení, které jeho vydání předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních § 60 odst. 1 tr. zákona a § 2 odst. 5, 6 a § 315 odst. 2 tr. řádu v neprospěch obviněného R. S. Podle § 269 odst. 2 tr. řádu toto usnesení zrušil, stejně tak zrušil i všechna další rozhodnutí, která na zrušené usnesení obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Jiné opatření Nejvyšší soud nečinil, neboť výše uvedené výroky vedly k nápravě protiprávního stavu v dostatečné míře.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. listopadu 2008

Předsedkyně senátu:

JUDr. Danuše N o v o t n á