4 Tz 95/2005
Datum rozhodnutí: 26.07.2005
Dotčené předpisy:




4 Tz 95/2005

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 26. července 2005 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. B., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 27. 4. 2000, sp. zn. 2 T 27/2000 a pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 1. 2005, sp. zn. 8 T 162/2004, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř., rozhodl t a k t o :

I. Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 27. 4. 2000, sp. zn. 2 T 27/2000, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36, § 45a odst.1 tr. zák. a § 314e odst. 4 písm. c) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. B.

Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e v celém rozsahu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Karlových Varech s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

II. Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 1. 2005, sp. zn. 8 T 162/2004, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. B.

Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e v celém rozsahu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Karlových Varech s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 4. 2000, sp. zn. 4 T 181/1999, byl obviněný M. B. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák., kterého se dopustil jednáním dne 31. 7. 1999, za což byl odsouzen podle § 247 odst. 1 tr. zák., § 45 odst. 2 a § 45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Rozsudek nabyl právní moci dne 21. 4. 2000, když jak obviněný, tak státní zástupce se po jeho vyhlášení vzdali práva odvolání. K výše uvedenému je třeba poznamenat, že v dané trestní věci bylo původně rozhodnuto trestním příkazem ze dne 4. 11. 1999, sp. zn. 4 T 181/99, který byl obviněnému M. B. doručen dne 22. 11. 1999. V důsledku podaného odporu však byl trestní příkaz zrušen, následně pak bylo ve věci nařízeno hlavní líčení a rozhodnuto výše citovaným rozsudkem.

Trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 27. 4. 2000, sp. zn. 2 T 27/2000, byl obviněný M. B. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 7. 3. 2000, za což byl odsouzen podle § 247 odst. 1, § 45 odst. 1, odst. 2 a § 45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 50 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému M. B. doručen dne 5. 5. 2000 a právní moci nabyl dne 16. 5. 2000.

Dalším trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 1. 2005, sp. zn. 8 T 162/2004, byl obviněný M. B. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 14. 11. 2004, za což byl odsouzen podle § 247 odst. 1, § 45 odst. 1, odst. 2 a § 45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Trestní příkaz byl obviněnému M. B. doručen dne 7. 2. 2005 a právní moci nabyl dne 7. 2. 2005.

Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 27. 4. 2000, sp. zn. 2 T 27/2000 a pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 1. 2005, sp. zn. 8 T 162/2004, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. B. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovení § 36 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresní soud v Karlových Varech se neřídil ustanoveními § 2 odst. 6 tr. ř., § 36 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák., neboť v případě prvního napadeného trestního příkazu překročil hranici 400 hodin stanovenou pro trest obecně prospěšných prací o 50 hodin. Z lustrace na č. l. 14 trestního spisu je zřejmé, že samosoudce byl informován o dalším trestním řízení obviněného M. B. vedeném u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 4 T 181/1999. Přesto si spis téhož soudu sp. zn. 4 T 181/1999, nepřipojil a dne 27. 4. 2000 vydal napadený trestní příkaz, čímž zapříčinil překročení horní výměry stanovené pro trest obecně prospěšných prací. V případě druhého napadeného trestního příkazu došlo k překročení hranice 400 hodin stanovené pro trest obecně prospěšných prací o 200 hodin. Z opisu rejstříku trestů obviněného ze dne 15. 11. 2004 na č. l. 33-35 trestního spisu vyplývá, že samosoudce okresního soudu byl informován o tom, že obviněný dosud nevykonal trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, který mu byl uložen Okresním soudem v Karlových Varech pod sp. zn. 4 T 181/1999, a přes tuto skutečnost mu uložil další trest obecně prospěšných prací.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 27. 4. 2000, sp. zn. 2 T 27/2000 a trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 1. 2005, sp. zn. 8 T 162/2004, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. B., podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené trestní příkazy zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 36 tr. zák. platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle § 45a odst. 1 může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.

V případě této trestní věci byl obviněný M. B. nejprve odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 4. 2000, sp. zn. 4 T 181/1999, pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, poté byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 27. 4. 2000, sp. zn. 2 T 27/2000, pro další trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 50 hodin, následně byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 1. 2005, sp. zn. 8 T 162/2004, pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. opět k trestu obecně prospěšných prací, tentokrát ve výměře 200 hodin.

Jak vyplývá z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 2 T 27/2000, v době, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, tj. ke dni 27. 4. 2000, obviněnému M. B. ještě nebyl nařízen výkon trestu obecně prospěšných prací uložený rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 4. 2000, sp. zn. 4 T 181/1999, takže obviněný nezačal k tomuto datu tento trest obecně prospěšných prací vykonávat. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 2 T 27/2000 bylo dále zjištěno, že obviněný M. B. vykonal trest obecně prospěšných prací, který mu byl uložen výše uvedeným trestním příkazem, ve výměře 50 hodin, dne 30. 4. 2004.

K výše uvedenému považuje Nejvyšší soud za nutné dále uvést následující. Obviněný M. B. byl rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 4. 2000, sp. zn. 4 T 181/1999, uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák., kterého se dopustil jednáním dne 31. 7. 1999, trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 27. 4. 2000, sp. zn. 2 T 27/2000, doručeným obviněnému M. B. dne 5. 5. 2000, byl uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 7. 3. 2000. Z uvedeného je zřejmé, že posléze uvedený trestný čin byl obviněným M. B. spáchán dříve, než byl vyhlášen odsuzující rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech, a proto jsou oba trestné činy ve vztahu souběhu. Za této situace měl být tedy obviněnému M. B. správně uložen souhrnný trest za oba uvedené trestné činy při současném zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 4. 2000, sp. zn. 4 T 181/1999, podle zásad uvedených v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. Vzhledem k tomu, že původní trest byl obviněnému M. B. uložen rozsudkem, Okresní soud v Karlových Varech měl ve věci rozhodovat také rozsudkem, vydání trestního příkazu bylo s ohledem na ustanovení § 314e odst. 4 písm. c) tr. ř. vyloučeno.

Jak vyplývá z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 8 T 162/2004, v době, kdy byl vydán napadený trestní příkaz, tj. ke dni 4. 1. 2005, obviněný M. B. sice již vykonal trest obecně prospěšných prací uložený trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 27. 4. 2000, sp. zn. 2 T 27/2000, avšak nezačal k tomuto datu vykonávat trest obecně prospěšných prací uložený rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 21. 4. 2000, sp. zn. 4 T 181/1999.

Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému M. B. trestním příkazem v Karlových Varech ze dne 27. 4. 2000, sp. zn. 2 T 27/2000, ve výměře 50 hodin, spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací, která činila 400 hodin, přesahoval o 50 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.

Zcela stejný závěr pak platí pro trestní příkaz Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 1. 2005, sp. zn. 8 T 162/2004, kterým byl obviněnému M. B. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, takže spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací, která činila 400 hodin, přesahoval o 200 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.

Z uvedeného vyplývá, že Okresní soud v Karlových Varech trestními příkazy ze dne 27. 4. 2000, sp. zn. 2 T 27/2000 a ze dne 4. 1. 2005, sp. zn. 8 T 162/2004, porušil zákon v ustanovení § 36 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací ve vztahu k obviněnému M. B., v případě trestního příkazu ze dne 27. 4. 2000, sp. zn. 2 T 27/2000, dále v ustanovení § 314e odst. 4 písm. c) tr. ř.

Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 2 T 27/2000 dále vyplývá, že Okresní soud v Karlových Varech věděl o dalším řízení u téhož soudu v trestní věci obviněného M. B. vedené pod sp. zn. 4 T 181/1999. Tato skutečnost je patrná z lustra na obžalobě založené na č. l. 14 spisu. Co se týká trestní věci sp. zn. 8 T 162/2004, z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 8 T 162/2004 vyplývá, že Okresní soud v Karlových Varech, ač měl k dispozici opis z rejstříku trestů obviněného (č. l. 29-35), v němž bylo uvedeno odsouzení Okresním soudem v Karlových Varech ze dne 21. 4. 2000, sp. zn. 4 T 181/1999, nezjistil, zda obviněný M. B. trest obecně prospěšných prací, který mu byl tímto rozsudkem uložen, vykonal, v důsledku čehož neshromáždil všechny údaje potřebné pro rozhodnutí ve věci.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že Okresní soud v Karlových Varech tak nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadenými trestními příkazy porušen zákon i v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. B.

Podle § 266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.

Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.

V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 50 či 200 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem. V této souvislosti je třeba dodat, že v případě trestního příkazu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 27. 4. 2000, sp. zn. 2 T 27/2000, mělo být rozhodováno rozsudkem a ukládán souhrnný trest, v případě trestního příkazu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 1. 2005, sp. zn. 8 T 162/2004, nebylo vůbec možno trest obecně prospěšných prací uložit, neboť nejvyšší výměra dovolená trestním zákonem pro tento druh trestu byla vyčerpána dříve uloženým trestem tohoto druhu.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadenými trestními příkazy Okresního soudu v Karlových Varech byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., § 36 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák. a v případě trestního příkazu ze dne 27. 4. 2000, sp. zn. 2 T 27/2000, v ustanovení § 314e odst. 1 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněného M. B. a podle § 269 odst. 2 tr. ř. oba napadené trestní příkazy zrušil v celém rozsahu. Nejvyšší soud také zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené trestní příkazy obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Karlových Varech, aby obě trestní věci v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, tedy aby rozhodl o trestu obviněného M. B. při respektování zákonných ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení § 35 odst. 2 a § 36 tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného M. B., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. července 2005

Předseda senátu:

JUDr. J. P.