4 Tz 94/2003
Datum rozhodnutí: 29.07.2003
Dotčené předpisy:




4 Tz 94/2003

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 29. července 2003 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Juraje Malika stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. B.,

t. č. ve vazbě ve Věznici v P. v jiné trestní věci, proti trestnímu příkazu Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 8. 8. 2002, sp. zn. 2 T 113/2002 a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 8. 8. 2002, sp. zn. 2 T 113/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného J. B.

Napadený trestní příkaz se z r u š u j e .

Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu Plzeň-jih se p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 8. 8. 2002, sp. zn. 2 T 113/2002 byl obviněný J. B. odsouzen pro trestný čin zatajení věci podle § 254 odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin. Uvedeného trestného činu se dopustil tím, že dne 26. 7. 2002 kolem 06.00 hod. v blízkosti objektu a. s. V. D. v k. ú. města D., okr. P.- j., nalezl speciální vozík v hodnotě 7 500,- Kč, 1 pár pracovních rukavic v hodnotě 30,- Kč, 2 ks plochých oboustranných klíčů v hodnotě 30,- Kč, stahovací pás pro upevnění nákladu v hodnotě 500,- Kč, vše dosud nezjištěného majitele, a dále 12 ks hliníkových plechů o rozměrech 0,9 x 2,5 m v hodnotě 2 640,- Kč, 4 ks hliníkových plechů o rozměrech 1 x 3 m v hodnotě 640,- Kč, majitele a. s. V. D., přičemž tyto nalezené věci v celkové hodnotě 11 340,- Kč si následně ponechal. Předmětný trestní příkaz nabyl právní moci dne 28. 8. 2002 a nikoli dne 30. 8. 2002, jak je nesprávně uvedeno ve stížnosti pro porušení zákona.

Podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. podal ministr spravedlnosti proti citovanému trestnímu příkazu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. B. V této vytýká porušení zákona v ustanovení § 36 tr. zák., k němuž došlo v neprospěch obviněného.

Trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 21. 6. 2002, sp. zn. 1 T 48/2002, byl obviněný J. B. odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák. a pro pokus trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1, § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jichž se dopustil jednáním spáchaným ve dnech 10. 4. 2002 a 27. 5. 2002, k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 390 hodin. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 11. 7. 2002.

Ze spisu Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 4 Nt 855/2002 založeného pod č. l. 47 spisu Okresního soudu Plzeň-jih sp. zn. 2 T 113/2002 vyplývá, že trest obecně prospěšných prací uložený v trestní věci Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 1 T 48/2002 nebyl ani zčásti vykonán.

Součet trestů obecně prospěšných prací uložených v obou shora uvedených trestních věcech je tak vyšší než připouští maximální výměra tohoto trestu stanovená v § 45a odst. 1 tr. zák.

Z tohoto důvodu ministr spravedlnosti závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vytýkané porušení zákona vyslovil, podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz Okresního soudu Plzeň-jih a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona byla podána důvodně.

Nejprve je třeba zmínit, že k výše citovanému porušení zákona došlo v podstatě z objektivních důvodů a nikoli v důsledku nedostatečného postupu Okresního soudu Plzeň-jih. Tento soud totiž nemohl ke dni 8. 8. 2002 (den vydání trestního příkazu) zjistit, že obviněný J. B. byl trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 21. 6. 2002 sp. zn. 1 T 48/2002 odsouzen za jinou trestnou činnost, když uvedený trestní příkaz nabyl právní moci dne 11. 7. 2002 a obviněný toto odsouzení neměl v rozhodné době zapsáno v rejstříku trestů, jelikož trestní list byl Okresním soudem Plzeň-město odeslán až dne 28. 8. 2003.

Proto také Nejvyšší soud nevyslovil porušení zákona v ustanoveních § 314e odst. 1 tr. ř. a § 2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť níže konstatovaná pochybení nelze klást na vrub vlastního postupu Okresního soudu Plzeň-jih.

Přesto je neoddiskutovatelnou skutečností, že v daném případě došlo k porušení ustanovení § 36 tr. zák. ve spojení s ustanovením § 45a odst. 1 tr. zák., neboť v důsledku postupného uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 390 hodin a poté 250 hodin, aniž z prvního z nich bylo cokoli vykonáno, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu (400 hodin), jíž je nutné respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest tohoto druhu uložený dřívějším rozsudkem nebo trestním příkazem nebyl zčásti nebo zcela vykonán.

Nejvyšší soud proto na základě shora uvedených zjištění podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 8. 8. 2002, sp. zn. 2 T 113/2002, byl porušen zákon v ustanoveních § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. pak tento trestní příkaz v celém rozsahu zrušil, jakož zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem k této změně pozbyla podkladu. Poté podle § 270 odst. 1 tr. ř. byla věc přikázána Okresnímu soudu Plzeň-jih, aby ji v potřebném rozsahu a v intencích tohoto rozsudku Nejvyššího soudu znovu projednal a rozhodl. To znamená, že novým rozhodnutím bude třeba obviněnému J. B. uložit trest při plném respektování ustanovení § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. Okresní soud přitom musí mít na paměti, že podle § 273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného a je povinen se řídit též ustanovením § 270 odst. 4 tr. ř.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. července 2003

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec