4 Tz 90/2003
Datum rozhodnutí: 26.08.2003
Dotčené předpisy:




4 Tz 90/2003

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 26. srpna 2003 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. P., proti trestnímu příkazu Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 20. 3. 2002, sp. zn. 4 T 29/2002, a proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Hodoníně ze dne 18. 3. 2002, sp. zn. 15 T 108/2002, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1, 3 tr. ř. rozhodl t a k t o :

I. Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 18. 3. 2002, sp. zn. 15 T 108/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného M. P.

Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

II. Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 20. 3. 2002, sp. zn. 4 T 29/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného M. P.

Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e v celém rozsahu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

III. Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku s e p ř i k a z u j e, aby obě věci v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný M. P. byl trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 20. 3. 2002, sp. zn. 4 T 29/2002, který byl obviněnému doručen dne 11. 4. 2002, uznán vinným pokusem trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil tím, že kolem 11:00 hodin dne 13. 2. 2002 v obci P., okres F. M., v objektu průmyslové prodejny M. l. v úmyslu odcizit a následně prodat uschoval pod bundu láhev alkoholu zn. Bourbon Four Roses v ceně 468,- Kč ke škodě majitele prodejny J. N., vzápětí však byl zadržen personálem prodejny a odcizenou láhev alkoholu vrátil, přičemž trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 25. 4. 2000, sp. zn. 1 T 218/2000, který nabyl právní moci dne 8. 8. 2000, byl odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1, 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Za to byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací v trvání 300 hodin. Tento trestní příkaz Okresního soudu ve Frýdku - Místku nabyl právní moci dne 20. 4. 2002.

Již předchozím trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 18. 3. 2002, sp. zn. 15 T 108/2002, který mu byl doručen dne 2. 4. 2002, byl obviněný M. P. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 15. 2. 2002 ve B., okres H. v době kolem 8. 25 hod. na náměstí S. v prodejně J. odcizil z regálu 3 ks láhve alkoholu zn. Johnnie Walker o obsahu 0, 7 litru a jednu litrovou láhev likéru zn. Becher, které pronesl přes pokladny pod bundou bez placení a způsobil tak spotřebnímu družstvu J. H. škodu ve výši nejméně 1 618,60 Kč, a to přesto, že byl mimo jiné dne 7. 7. 2000 odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 2 T 93/2000, který nabyl právní moci dne 2. 8. 2000, pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon mu byl odložen na zkušební dobu 1, 5 roku. Za to byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací v trvání 250 hodin. Tento trestní příkaz Okresního soudu v Hodoníně nabyl právní moci dne 11. 4. 2002.

Podle § 266 odst. 1 tr. ř. podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného M. P. stížnost pro porušení zákona proti oběma výše citovaným trestním příkazům. V odůvodnění svého podání uvedl, že v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku -Místku byl porušen zákon v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. a v obou výše zmíněných trestních příkazech pak v ustanovení § 36 tr. zák. v návaznosti na ustanovení § 45a odst. 1 tr. zák. To proto, že již rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 14. 1. 2002, sp. zn. 2 T 362/2001, byl obviněný uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. a byl mu uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Tento rozsudek nabyl právní moci dnem vyhlášení, to je 14. 1. 2002.

Z obsahu spisu Okresního soudu ve Frýdku - Místku sp. zn. 4 T 29/2002 lze zjistit, že s výkonem trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi, obviněný započal teprve dne 17. 6. 2002 a ke dni 23. 1. 2003 z tohoto trestu odpracoval 80 hodin. Obviněný nezahájil ani výkon trestu obecně prospěšných prací uložený mu Okresním soudem v Hodoníně.

Podle stěžovatele rozhodujícím dnem pro aplikaci ustanovení § 36 tr. zák. je den vyhlášení nového rozsudku, kterým se ukládá trest téhož druhu. K tomuto dni nesmí nově ukládaný trest spolu s dosud nevykonaným trestem téhož druhu uloženým dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou zákonem pro daný druh trestu. Trestní příkaz Okresního soudu ve Frýdku - Místku byl obviněnému doručen dne 11. 4. 2002 a k tomuto dni neměl obviněný vykonanou ani jednu hodinu z uloženého trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi. Celkový počet uložených a dosud nevykonaných hodin trestu obecně prospěšných prací je tak vyšší, než je horní hranice výměry stanovené trestním zákonem.

Okresní soud ve Frýdku -Místku nepostupoval ani podle § 35 odst. 2 tr. zák., ačkoliv s ohledem na datum doručení trestního příkazu Okresního soudu v Hodoníně byly pro jeho aplikaci splněny podmínky.

V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadenými trestními příkazy Okresního soudu ve Frýdku - Místku a Okresního soudu v Hodoníně byl v neprospěch obviněného M. P. porušen zákon v ustanovení § 36 tr. zák. a trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku - Místku i v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. oba trestní příkazy zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na oba trestní příkazy obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

Podle § 36 tr. zák. věty první, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.

Podle § 45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud uložit trest obecně prospěšných prací pachateli ve výměře od 50 do 400 hodin.

Podle § 89 odst. 3 tr. zák. se pokračováním v trestném činu rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku.

Podle § 12 odst. 11 tr. ř. pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek.

Podle § 12 odst. 12 tr. ř. se skutkem podle tohoto zákona rozumí též dílčí útok pokračujícího trestného činu, není-li výslovně stanoveno jinak.

Podle § 37a tr. zák. odsuzuje-li soud pachatele za dílčí útok u pokračování v trestném činu (§ 89 odst. 3), za jehož ostatní útoky již byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci, zruší v rozsudku dřívějším výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními v zrušeném rozsudku rozhodne o vině pokračujícím trestným činem, včetně nového dílčího útoku, popřípadě trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, o společném trestu za pokračující trestný čin, který nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším, a případně i o navazujících výrocích, které mají ve výroku o vině svůj podklad. Je-li ukládán trest za více trestných činů, ustanovení § 35 až § 37 tu platí obdobně.

Z obsahu trestních spisů a rozhodnutí napadených stížností pro porušení zákona je zřejmé, že obviněný M. P. páchal trestnou činnost spočívající v krádeži alkoholu v obchodech dne 13. 2. 2002 a dne 15. 2. 2002. Vzhledem k tomu, že obě posuzovaná jednání byla vedena jednotným záměrem pachatele naplňujícím stejnou skutkovou podstatu trestného činu, a taktéž jsou spojena stejným způsobem provedení, jakož i blízkou souvislostí časovou i v předmětu útoku, lze prohlásit, že jednotlivá posuzovaná jednání pachatele byla dílčími útoky pokračujícího trestného činu ve smyslu ustanovení § 89 odst. 3 tr. zák., a jako taková pak měla být posuzována. V obou trestních věcech totiž bylo vedeno tzv. zkrácené přípravné řízení. Z hlediska ustanovení § 12 odst. 11 tr. ř. je rozhodujícím okamžik sdělení obvinění obviněnému, k čemuž v obou případech došlo až doručením návrhu na potrestání podezřelému M. P. Oba okresní soudy rozhodovaly ve věci formou trestního příkazu a návrhy na potrestání jmenovanému doručily až spolu s trestními příkazy. Proto účinky sdělení obvinění v těchto trestních věcech nastaly ve dnech 2. 4. 2002 a 11. 4. 2002, tedy až po datu 15. 2. 2002, kdy obviněný páchal zkoumanou trestnou činnost naposledy.

Trestní příkaz Okresního soudu v Hodoníně ze dne 18. 3. 2002 sp. zn. 15 T 108/2002 nabyl právní moci dnem 11. 4. 2002, tedy dne, kdy obviněnému byl doručen trestní příkaz Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 20. 3. 2002, sp. zn. 4 T 29/2002. Vzhledem k tomu, že podle § 314e odst. 5 tr. ř. má trestní příkaz povahu odsuzujícího rozsudku a účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému, mělo být v trestním příkazu Okresního soudu ve Frýdku-Místku zohledněno to, že obviněný M. P. byl již v době doručení tohoto trestního příkazu pravomocně odsouzen za dílčí útok téhož trestného činu trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně. Z objektivních důvodů se však Okresní soud ve Frýdku - Místku o trestním příkazu Okresního soudu v Hodoníně nemohl dovědět. Přesto je evidentní, že Okresní soud ve Frýdku - Místku byl ze zákona povinen učinit závěr, že jednání obviněného ze dne 13. 2. 2002 je jedním z útoků pokračujícího trestného činu, přičemž za jiný jeho útok, jehož se obviněný dopustil dne 15. 2. 2002, byl již odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně. Na základě toho pak Okresní soud ve Frýdku Místku po nabytí právní moci trestního příkazu Okresního soudu v Hodoníně musel postupovat v souladu s ustanovením § 37a tr. zák. a obviněnému uložit za pokračující trestný čin společný trest a nikoliv opětovně trest samostatný. I když tak neučinil z objektivních důvodů, přesto se jedná o porušení zákona v neprospěch obviněného.

V této souvislosti je třeba podotknout, že úvaha o tom, že obviněnému měl být Okresním soudem ve Frýdku Místku uložen souhrnný trest podle § 35 odst. 2 tr. zák., která je obsažena ve stížnosti pro porušení zákona, není z výše uvedených důvodů správná, neboť v konkrétním případě se nejednalo o vícečinný souběh trestných činů, nýbrž o pokračování jediného trestného činu.

Oba soudy, tj. Okresní soud v Hodoníně, tak i Okresní soud ve Frýdku Místku, dále nezohlednily tu okolnost, že obviněný M. P. byl již dříve odsouzen pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 14. 1. 2002, sp. zn. 2 T 362/2001, k trestu obecně prospěšných prací v trvání 400 hodin. Tento trest začal vykonávat až dnem 17. 6. 2002. Z uvedeného je tedy zjevné, že v době, kdy byl obviněnému P. doručen trestní příkaz Okresního soudu v Hodoníně, tak trestní příkaz Okresního soudu ve Frýdku Místku, obviněný z citovaného rozsudku Okresního soudu v Chrudimi nic nevykonal. Pro objektivnost je však nutné dodat, že zmiňované rozhodnutí Okresního soudu v Chrudimi nebylo v opisu rejstříku trestů obviněného, vyžádaného v obou trestních věcech v únoru 2002, dosud zapsáno a oba soudy tak o citovaném odsouzení M. P. nevěděly.

Okresní soudy v Hodoníně a ve Frýdku - Místku tak bez vlastního nesprávného postupu řízení porušily ustanovení § 36 tr. zák., když obviněnému M. P., v té době již odsouzenému k trestu obecně prospěšných prací Okresním soudem v Chrudimi v maximální možné výměře 400 hodin (viz § 45a odst. 1 tr. zák.), z něhož dosud nic nevykonal, uložily další tresty obecně prospěšných prací ve výměře 250 a 300 hodin. Okresní soudy tak neměly splněny hmotně právní podmínky pro uložení tohoto trestu a měly tudíž obviněnému uložit trest jiného druhu.

Uvedená porušení zákona, k nimž došlo v neprospěch obviněného M. P., proto Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. oba napadené trestní příkazy zrušil v celém rozsahu, včetně všech dalších obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla podkladu, a poté podle § 270 odst. 1, 3 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku, aby obě předmětné věci v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Takovéto rozhodnutí bylo učiněno z důvodu ekonomie řízení, jakož i pro jeho urychlení, neboť jak bylo již shora zdůrazněno, v tomto případě se jedná o pokračující trestný čin a bude proto celkově efektivnější, aby ho projednával jediný soud. Okresní soud ve Frýdku Místku byl zvolen proto, že obviněný se v jeho obvodu zdržuje. Podle § 270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud povinen provést procesní úkony, které byly Nejvyšším soudem nařízeny, a je vázán jím vyslovenými právními názory. Okresní soud přitom musí mít též na paměti, že podle § 273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného M. P., což se týká i druhu a výměry trestu. Nařízenému postupu pak nemůže být na překážku okolnost, že obviněný již mezitím výše zmíněné tresty obecně prospěšných prací vykonal a hledí se tak na něho, jako by nebyl odsouzen (viz § 45a odst. 5 tr. zák.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. srpna 2003

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec