4 Tz 8/2009
Datum rozhodnutí: 21.04.2009
Dotčené předpisy:




4 Tz 8/2009

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 21. dubna 2009 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. I., proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 5. 8. 2005 sp. zn. 30 T 97/2005, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 5. 8. 2005 sp. zn. 30 T 97/2005, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 45a odst. 4 a § 171 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného J. I.

Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e v celém rozsahu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu.

Obvodnímu soudu pro Prahu 5 s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 5 vydal dne 5. 8. 2005 pod sp. zn. 30 T 97/2005 trestní příkaz, jímž obviněného J. I. uznal vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. a) tr. zák. Uvedeného trestného činu se dopustil tím, že dne 3. 8. 2005 v době kolem 21.00 hod., kdy byl v P., v prostorách železniční stanice P. S., v restauraci B. kontrolován hlídkou Policie ČR, se bez povolení a bez vážného důvodu zdržoval na území hl. m. P., ačkoli věděl, že mu byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 7. 2000 sp. zn. 30 T 37/2000 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2000 sp. zn. 9 To 444/2000 pravomocně uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 21 měsíců a trest zákazu pobytu na území hl. m. P. na dobu 2 let, přičemž do doby výkonu trestu zákazu pobytu se nezapočítává období od 7. 9. 2000 do 5. 2. 2002, od 10. 2. 2002 do 9. 2. 2004 a od 24. 2. 2005 do 23. 7. 2005, kdy byl obviněný ve výkonu trestu odnětí svobody. Za to mu byl uložen podle § 171 odst. 1 tr. zák. za použití § 45 odst. 1, 2 a § 45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 5. 8. 2005.

Proti tomuto rozhodnutí podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. I. Uvedl v ní, že podle jeho názoru byl napadeným trestním příkazem v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních § 45a odst. 1, 4 tr. zák. ve vztahu k § 171 odst. 1 tr. zák.

Poukázal na skutečnost, že trest obecně prospěšných prací sice lze uložit v rozmezí od 50 do 400 hodin, avšak konkrétně jej může soud uložit jen v takové výměře, aby při jeho případné přeměně v trest odnětí svobody podle § 45a odst. 4 tr. zák., nebyla překročena horní hranice trestu odnětí svobody stanovená ve zvláštní části trestního zákona za příslušný trestný čin, což se týká trestů odnětí svobody se sazbou do šesti měsíců. Obviněnému byl uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, a při přeměně trestu to pak představuje trest odnětí svobody v trvání dvou set dnů, tedy šesti měsíců a dvaceti dnů. K tomu pak skutečně došlo na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 10. 2007 sp. zn. 30 T 97/2005, jímž byl podle § 340b odst. 1 tr. ř. a § 45a odst. 4 tr. zák. obviněnému přeměněn trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin na trest odnětí svobody v trvání 200 dnů, neboť byl v mezidobí odsouzen pravomocnými soudními rozsudky pro úmyslnou trestnou činnost. Takto však byla překročena horní hranice trestní sazby § 171 odst. 1 tr. zák., která činí šest měsíců. Byť bylo předmětné usnesení v důsledku stížnosti obviněného zrušeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2007 sp. zn. 8 To 515/2007, primární pochybení soudu lze napravit pouze cestou stížnosti pro porušení zákona.

Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud po provedeném řízení vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že napadeným trestním příkazem byl zákon porušen v namítaném rozsahu v neprospěch obviněného J. I., aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil, včetně všech na něj obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu, a poté, aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 5.

Nejvyšší soud přezkoumal podle 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.

Podle ustanovení § 45a odst. 1 tr. zák. lze trest obecně prospěšných prací uložit ve výměře 50 až 400 hodin. Obvodní soud tudíž neporušil zákon, pokud obviněnému ukládal tento druh trestu v rámci uvedeného rozpětí trestní sazby, ale jeho pochybení spočívá v konkrétní výměře trestu obecně prospěšných prací, jak bude uvedeno níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Stížnosti pro porušení zákona proto nelze přisvědčit, že zákon byl porušen i v tomto ustanovení.

Stížnost pro porušení zákona však zcela důvodně poukazuje na skutečnost, že trestní sazba pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. a) tr. zák., jehož skutkovou podstatu obviněný svým protiprávním zaviněným jednáním naplnil, činí u trestu odnětí svobody až šest měsíců, jinak může být uložen i peněžitý trest.

Je mimo pochybnost, že již při ukládání trestu musí samosoudce uvažovat i o situaci, že obviněný v době od odsouzení do skončení výkonu tohoto trestu nemusí vést řádný život anebo zaviněně nevykoná část či dokonce celý uložený trest obecně prospěšných prací. V takovémto případě je soud posléze povinen postupovat v intencích ustanovení § 45a odst. 4 tr. zák. a rozhodnout o tom, že zbytek či celý nevykonaný trest obecně prospěšných prací přemění v trest odnětí svobody, když přitom postupuje podle zákonné zásady, že každé i jen započaté dvě hodiny tohoto nevykonaného trestu se počítají za jeden den odnětí svobody.

Je-li trestní sazba trestu odnětí svobody u trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. a) tr. zák. limitována trestem ve výši maximálně šesti měsíců, je zřejmé, že při přepočtu trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin podle zásad rozvedených výše na trest odnětí svobody, by byla tato maximální výše trestní sazby překročena. Ve svých důsledcích by to znamenalo, že obviněnému by při celém nevykonaném trestu obecně prospěšných prací musel být nařízen trest odnětí svobody v délce šesti měsíců a dvaceti dnů, jak je správně argumentováno ve stížnosti pro porušení zákona. V takovém případě by se ale uložený trest dostal do zřejmého nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost, když tento nepoměr je nutno konstatovat vždy, je-li trest uložen ve výměře nad horní hranicí trestní sazby (srov. rozhodnutí T 7 uveřejněné ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího soudu 1/2001). Byť v daném případě jde o úvahu o budoucím případném procesním postupu a rozhodnutí podle § 45a odst. 4 tr. zák., musí být tato úvaha zohledněna již při rozhodování o výši trestu do té míry, aby i tento předpokládaný procesní postup a jeho budoucí výsledky byly v souladu se zákonem.

Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedené argumentaci vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 5. 8. 2005 sp. zn. 30 T 97/2005, byl porušen zákon v ustanoveních § 45a odst. 4 a § 171 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného J. I.

Podle § 269 odst. 2 tr. ř. byl napadený trestní příkaz zrušen v celém rozsahu včetně všech obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla svého podkladu a podle § 270 odst. 1 tr. ř. byla věc přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 5, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Úkolem jmenovaného soudu bude nově ve věci rozhodnout o vině a trestu, přičemž v případě opětovného uložení trestu obecně prospěšných prací musí ve výměře trestu zohlednit ustanovení § 45 odst. 4 tr. zák. Při rozhodování bude obvodní soud omezen ustanovením § 273 tr. ř., tedy že nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného.

Podle § 270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž věc byla přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. dubna 2009

Předseda senátu:

JUDr. František H r a b e c