4 Tz 79/2005
Datum rozhodnutí: 28.06.2005
Dotčené předpisy:




4 Tz 79/2005

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 28. června 2005 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného R. P., proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 7. 2004, sp. zn. 4 T 13/2004, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 7. 2004, sp. zn. 4 T 13/2004, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného R. P.

Napadený rozsudek s e z r u š u j e ve výroku o trestu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Novém Jičíně s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 29. 10. 2003, sp. zn. 3 T 10/2003, byl obviněný R. P. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil jednáním ve dnech 5. 12. 2001, 10. 12. 2001, 17. 12. 2001, 27. 12. 2001, 2. 1. 2002 a 7. 1. 2002, za což byl podle § 250 odst. 1, § 45 odst. 1, odst. 2 a § 45a odst. 1 tr. zák odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 360 hodin. Rozsudek nabyl právní moci dne 29. 10. 2003, když jak obviněný, tak státní zástupce se po jeho vyhlášení vzdali práva odvolání.

Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 7. 2004, sp. zn. 4 T 13/2004, byl obviněný R. P. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 14. 11. 2003, za což byl podle § 221 odst. 1, § 45 odst. 1 a § 45a odst. 1 tr. zák odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin. Rozsudek nabyl právní moci dne 30. 7. 2004, když jak obviněný, tak státní zástupce se po jeho vyhlášení vzdali práva odvolání.

Proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 7. 2004, sp. zn. 4 T 13/2004, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného R. P. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák a v řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že si Okresní soud v Novém Jičíně při ukládání trestu obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin neověřil, že obviněný dosud nevykonal trest obecně prospěšných prací, který mu byl dříve uložen rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 29. 10. 2003, sp. zn. 3 T 10/2003, v důsledku čehož obviněnému uložil trest obecně prospěšných prací přesahující o 39 hodin maximální zákonnou výměru stanovenou pro tento druh trestu.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 7. 2004, sp. zn. 4 T 13/2004, byl porušen zákon v neprospěch obviněného R. P. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř., příp. § 271 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 36 tr. zák. platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle § 45a odst. 1 může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.

V případě projednávané trestní věci byl obviněný R. P. nejprve odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 29. 10. 2003, sp. zn. 3 T 10/2003, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 360 hodin a poté byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 7. 2004, sp. zn. 4 T 13/2004, k dalšímu trestu obecně prospěšných prací, tentokrát ve výměře 100 hodin.

Z obsahu trestního spisu vedeného Okresním soudem v Novém Jičíně pod sp. zn. 3 T 10/2003 Nejvyšší soud zjistil, že obviněný R. P. byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 29. 10. 2003, sp. zn. 3 T 10/2003, pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 360 hodin. Ze spisu bylo dále zjištěno, že obviněný R. P. vykonal z trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen výše uvedeným rozsudkem, pouze 21 hodin, z tohoto trestu tedy zbývalo vykonat 339 hodin. Proto rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 7. 2004, sp. zn. 4 T 13/2004, mohl být uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře maximálně 61 hodin.

Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému R. P. rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 7. 2004, sp. zn. 4 T 13/2004, ve výměře 100 hodin spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 29. 10. 2003, sp. zn. 3 T 10/2003, přesahoval o 39 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.

Z uvedeného vyplývá, že Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 30. 7. 2004, sp. zn. 4 T 13/2004, porušil zákon v ustanoveních § 36 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací v neprospěch k obviněného R. P.

Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 4 T 13/2004 dále vyplývá, že Okresní soud v Novém Jičíně věděl, že obviněný R. P. byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 29. 10. 2003, sp. zn. 3 T 10/2003, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 360 hodin. Tato skutečnost je patrná z lustra na obžalobě založené na č. l. 61 spisu a navíc byl v průběhu hlavního líčení konaného dne 30. 7. 2004 proveden důkaz čtením rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 29. 10. 2003, sp. zn. 3 T 10/2003. Okresní soud v Novém Jičíně si přesto nezjistil, zda obviněný R. P. dříve uložený trest obecně prospěšných prací vykonal, v důsledku čehož neshromáždil všechny údaje potřebné pro rozhodnutí ve věci. Okresní soud v Novém Jičíně tak nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným rozsudkem porušen zákon i v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného R. P.

Podle § 266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.

Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.

V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 39 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 7. 2004, sp. zn. 4 T 13/2004, byl porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného R. P., podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu, zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo Okresnímu soudu v Novém Jičíně přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného R. P. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného R. P., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. června 2005

Předseda senátu:

JUDr. J. P.