4 Tz 78/2005
Datum rozhodnutí: 27.07.2005
Dotčené předpisy:




4 Tz 78/2005

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 27. července 2005 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. M., proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. 3. 2002 sp. zn. 1 T 30/2002, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. 3. 2002 sp. zn. 1 T 30/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. M.

Napadený trestní příkaz se z r u š u j e .

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obvodnímu soudu pro Prahu 7 se p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Obviněný M. M. byl trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. 3. 2002 sp. zn. 1 T 30/2002, který nabyl právní moci dne 30. 3. 2002, uznán vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 12. 9. 2001 v P., K., v restauraci U z. k., kde byl zaměstnán, poté, co převzal kasírtašku s penězi s tím, že bude nadále vybírat útratu, kolem 21.45 hod. se záminkou, že jde do sklepa vážit sudy s pivem, opustil restauraci i s tržbou a svým jednáním způsobil provozovatelce restaurace M. K. škodu ve výši nejméně 22.000,- Kč.

Za to byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin.

Proti výše citovanému trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 7 podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. M. Tímto trestním příkazem byl podle jeho názoru porušen zákon v ustanoveních § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. a v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona bylo v této souvislosti poukázáno na skutečnost, že obviněný byl rovněž odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin trestním příkazem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 29. 9. 2000 sp. zn. 2 T 382/2000. Ze zprávy Probační a mediační služby ČR, střediska v Praze vyplývá, že v době vydání trestního příkazu Obvodním soudem pro Prahu 7 dne 8. 3. 2002 ještě nebylo započato s výkonem trestu obecně prospěšných prací z trestního příkazu Okresního soudu ve Svitavách ze dne 29. 9. 2000. Obvodní soud pro Prahu 7 proto nemohl obviněnému M. M. uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře v jaké to učinil.

Samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 7 takto rozhodla, ačkoliv ve spise měla založen opis z rejstříku trestů obviněného, v němž bylo odsouzení Okresním soudem ve Svitavách vyznačeno. Nevyžádala si ale od jmenovaného soudu příslušný spis, z něhož by si ověřila, zda obviněný trest obecně prospěšných prací již vykonal. V důsledku toho došlo k překročení horní výměry pro tento druh trestu o 200 hodin a k porušení zákona v neprospěch obviněného.

V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. 3. 2002 sp. zn. 1 T 30/2002 byl porušen zákon v ustanoveních § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. a § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. M. Dále navrhl, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. byl napadený trestní příkaz zrušen, stejně jako další rozhodnutí, která na něj obsahově navazují, pokud vzhledem k této změně pozbudou svého podkladu, a poté aby bylo postupováno podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

Podle § 36 tr. zák. věty první, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.

Podle § 45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud uložit trest obecně prospěšných prací pachateli ve výměře od 50 do 400 hodin.

Z obsahu spisového materiálu Okresního soudu ve Svitavách sp. zn. 2 T 382/2000 Nejvyšší soud zjistil, že obviněný M. M. byl v této věci odsouzen trestním příkazem ze dne 29. 9. 2000, pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák., jehož se dopustil tím, že ačkoliv byl dne 30. 3. 1999 odsouzen Okresním soudem v Chrudimi sp. zn. 1 T 69/99 pro trestné činy podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 a § 248 odst. 1 tr. zák. a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců nepodmíněně, který vykonal dne 8. 10. 1999, dne 18. 5. 2000 kolem 05.30 hod. v B., okr. S. odcizil od chaty jednoosý přívěs za osobní auto s přidělenou spz, který prodal, peníze použil pro svoji potřebu a majiteli L. I. tak způsobil škodu ve výši 10.000,- Kč. Za to mu byl uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 16. 2. 2001. Zprávou Probační a mediační služby ČR, středisko Praha, pracoviště Praha 10 ze dne 1. 11. 2002 je dokladováno, že k uvedenému dni dosud nebyl trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin obviněnému nařízen.

Je možné konstatovat, že Obvodnímu soudu pro Prahu 7 muselo být při rozhodování věci sp. zn. 1 T 30/2002 z opisu rejstříku trestů obviněného M. M. známo, že jmenovaný byl u Okresního soudu ve Svitavách projednáván a odsouzen ve věci pod sp. zn. 2 T 382/2000 k trestu obecně prospěšných prací. Přesto si tento soud uvedený trestní spis nevyžádal a taktéž nezjišťoval stav výkonu tohoto trestu.

V daném případě tak došlo k porušení ustanovení § 36 tr. zák. ve spojení s ustanovením § 45a odst. 1 tr. zák., neboť v důsledku postupného uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin a 400 hodin, když první z nich nebyl v době ukládání druhého trestu vykonán, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu podle § 45a odst. 1 tr. zák., jíž je nutné respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest tohoto druhu uložený dřívějším rozhodnutím nebyl zčásti nebo zcela vykonán. Podle názoru Nejvyššího soudu je překročení horní hranice zákonné sazby trestu uložením dvou trestů stejného druhu určitému pachateli nutné považovat za uložení druhu trestu, který je ve zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu ustanovení § 266 odst. 2 tr. ř., a tudíž podání stížnosti pro porušení zákona, byť jen z tohoto důvodu, je třeba označit za opodstatněné.

K vytýkanému pochybení pak došlo proto, že Obvodní soud pro Prahu 7 v důsledku neúplného a tudíž nesprávného hodnocení důkazů nedostatečně zjistil skutkový stav věci (viz ust. § 2 odst. 5, 6 tr. ř.) a to právě ve vztahu k ukládanému trestu.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. 3. 2002 sp. zn. 1 T 30/2002, byl porušen zákon v ustanoveních § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. M. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil napadený trestní příkaz v celém rozsahu, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté podle § 270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 7, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal v intencích tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu, což znamená, že bude vyžádán aktuální opis rejstříku trestů obviněného i hodnocení jeho osoby a poté obvodní soud v souladu se zákonem ve věci znovu rozhodne. Obvodní soud přitom musí mít na paměti, že podle § 273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného, a že je podle § 270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem, který Nejvyšší soud vyslovil, a je povinen provést nařízené procesní úkony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. července 2005

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec