4 Tz 65/2003
Datum rozhodnutí: 02.07.2003
Dotčené předpisy:




4 Tz 65/2003

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 2. července 2003 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného K. Š., proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 9. 9. 2002, sp. zn. Zt 965/2002, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 9. 9. 2002, sp. zn. Zt 965/2002, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 a § 307 odst. 1, 2 tr. ř. v neprospěch obviněného K. Š.

Napadené usnesení s e z r u š u j e . Zrušují se i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu státnímu zástupci v Českých Budějovicích s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 9. 9. 2002, sp. zn. Zt 965/2002, které nabylo právní moci dne 17. 9. 2002, bylo podle § 307 odst. 1 tr. ř. podmíněně zastaveno trestní stíhání obviněného K. Š. stíhaného pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a odst. 1, 2 tr. zák. spočívající v tom, že v přesně nezjištěné době nejméně od letních měsíců roku 2001 do 25. 1. 2002 v Č. B., přechovával v uzamčeném trezoru 5 kg rtuti, ačkoli rtuť i její sloučeniny patří do skupiny jedů, když s touto nakládal v rozporu s vyhláškou č. 301/1998 Sb., kterou se stanoví seznam chemických látek a chemických přípravků, jejichž výroba, uvádění na trh a používání je omezeno. Zároveň byla podle § 307 odst. 2 tr. ř. obviněnému stanovena zkušební doba v trvání šesti měsíců.

Podle § 266 odst. 1 tr. ř. podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu proti shora uvedenému rozhodnutí ve prospěch obviněného K. Š. stížnost pro porušení zákona. Podle názoru stěžovatele byl citovaným usnesením porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 a § 307 odst. 1, 2 tr. ř., v souvislosti s ustanoveními § 187a odst. 1, 2 a § 195 odst. 2 tr. zák.

V podrobnostech stěžovatel zmínil, že státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích vzala za základ závěru o vině obviněného jen stanovisko znalce na toxicitu rtuti Ing. P. S., CSc, který uvedl, že rtuť je považována za jed ve smyslu trestního zákona a k jejímu držení je třeba povolení. Tento závěr znalce pak státní zástupkyně neporovnala s ustanoveními nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým bylo pro účely trestního zákona stanoveno, co se považuje za jed. K uvedenému rozporu státní zástupkyně nevyžádala doplnění znaleckého posudku. S právním závěrem o naplnění zákonných znaků shora citovaného trestného činu proto nelze podle stěžovatele souhlasit.

Nařízení vlády č. 114/1999 Sb. vydané na základě ustanovení § 195 odst. 2 tr. zák. stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce a z jeho přílohy č. 1 plyne, které chemické látky se považují za jedy ve smyslu § 187, § 187a a § 188 tr. zák. Ve vztahu ke rtuti příloha č. 1 obsahuje pojem rtuť, anorganické sloučeniny (s uvedenými výjimkami) - indexové č. ES 080-002-00-6 a rtuť, organické sloučeniny (s uvedenou výjimkou) - indexové č. ES 080-004-00-7 . Čistá kovová rtuť, která má indexové č. ES 080-001-00-0, (viz nařízení vlády č. 258/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává se seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek), zde uvedena není.Proto se za jedy ve smyslu ustanovení § 187, § 187a, § 188 tr. zák. považují pouze anorganické a organické sloučeniny rtuti (s výjimkami sloučenin rtuti uvedených v příloze č. 1 nařízení vlády č. 114/1999 Sb.) nikoli čistá rtuť.

Držení čisté rtuti obviněným tudíž samo o sobě nemohlo naplnit zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a tr. zák. Je jistě nepochybné, že rtuť je látkou toxickou, nebezpečnou a nakládání s ní je omezeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 301/1998 Sb., kterou se stanoví Seznam chemických látek a chemických přípravků, jejichž výroba, uvádění na trh a používání je omezeno, (stran rtuti položka č. 19), přičemž nakládání s takovými látkami v rozporu s příslušnými předpisy může být sankcionováno příslušnými orgány podle § 30 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, či při splnění dalších zákonných podmínek může takové jednání naplnit skutkovou podstatu jiných trestných činů, např. podle ustanovení § 179, § 180, § 181a, § 181b, § 181e tr. zák. V daném případě však z vyjádření okresního hygienika v Č. B. vyplynulo, že při skladování rtuti v trezoru byla na straně obviněného splněna podmínka povinnosti ochrany zdraví a ochrany životního prostředí, a proto závěr zahrnutý do skutkových zjištění o rozporu jednání obviněného s citovanou vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 301/1998 Sb. nemá podklad v provedených důkazech a byl zahrnut do skutkových zjištění rovněž v neprospěch obviněného, byť se do právního posouzení skutku nepromítl. Jestliže tedy bylo trestní stíhání obviněného K. Š. podmíněně zastaveno a o skutku nebylo rozhodnuto jinak, a to podle § 171 odst. 1 tr. ř., byl porušen zákon v neprospěch obviněného K. Š.

V závěru podané stížnosti proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 9. 9. 2002, sp. zn. Zt 965/2002 byl porušen zákon v neprospěch obviněného K. Š. v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 a § 307 odst. 1, 2 tr. ř. v souvislosti s ustanoveními § 187a odst. 1, 2 a § 195 odst. 2 tr. zák. Dále aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a následně postupoval podle § 271 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že její podání je zcela oprávněné.

Podle § 187a odst. 1 tr. zák., kdo bez povolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. Podle odst. 2 téhož ustanovení zákona, odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci jedna ve větším rozsahu.

Podle § 195 odst. 1 tr. zák. zvláštní zákon stanoví, co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku nebo za prekursory. Podle odst. 2 téhož ustanovení zákona vláda nařízením stanoví, co se považuje za jedy ve smyslu § 187, § 187a a § 188 tr. zák., které choroby se považují za nakažlivé ve smyslu § 189 až § 192 tr. zák., a na které se vztahuje ustanovení § 192 tr. zák.

Podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce, patří mezi chemické látky, které se pro účely trestního zákona považují za jedy, rtuť, anorganické sloučeniny s indexovým číslem ES 080-002-00-6 (s výjimkou sirníku rtuťnatého, chloridu rtuťnatého a rtuťových amalgam pro stomatologii), a rtuť, organické sloučeniny s indexovým číslem ES 080-004-00-7 (s výjimkou fulminátu rtuťnatého).

Podle § 307 odst. 1 tr. ř. v řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, může se souhlasem obviněného soud a v přípravném řízení státní zástupce podmíněně zastavit trestní stíhání, jestliže a) obviněný se k činu doznal, b) nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě, a vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující. Podle odst. 2 téhož ustanovení zákona v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání se stanoví zkušební doba na šest měsíců až dva roky.

Z obsahu spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že za stěžejní důkazní prostředek dokazující vinu obviněného byl státní zástupkyní považován znalecký posudek z oboru anorganické chemie a technologie Ing. P. S., CSc. Z procesního hlediska nutno podotknout, že ve spise není založeno opatření podle § 105 odst. 1 tr. ř. o přibrání znalce a není ani zřejmé, zda byl znalec ve smyslu § 106 tr. ř. řádně poučen, což je třeba označit za podstatnou vadu řízení. Ve vyhotoveném znaleckém posudku pak znalec kladně odpověděl na položené otázky a to, zda je rtuť považována za jed ve smyslu trestního zákona, zda je nebezpečná pro lidský organismus, a zda by uvedené množství rtuti postačilo k ohrožení na zdraví či životě v případě úmyslu rtuť použít jako jed, přičemž z jeho obsahu není vůbec patrné, zda zajištěná látka (údajně rtuť), nebo alespoň její vzorek byly znalci předloženy ke znaleckému zkoumání. Ve spise je pak založena zpráva o zásahu H. z. s. J. k. v Č. B., ze které je kromě jiného zřejmé, že předmětnou likvidovanou látkou byla rtuť, jež částečně vytekla z nádoby. Žádná další bližší specifikace chemického složení nalezené látky se však ve spise nenachází.

Je proto třeba uzavřít, že stávajícími důkazy nebylo spolehlivě zjištěno, zda se v projednávaném případě jednalo o čistou elementární rtuť či o jinou sloučeninu rtuti a jakou, což má mj. za následek nedostatečně zjištěný skutkový stav věci (viz § 2 odst. 5, 6 tr. ř.). Proto ani nebylo možné za tohoto důkazního stavu učinit jednoznačný závěr, zda obviněný K. Š. spáchal trestný čin ve smyslu ustanovení § 187a odst. 1 event. odst. 2 tr. zák. Trestným ve smyslu tohoto ustanovení trestního zákona je totiž pouze přechovávání jedu přesně specifikované chemické látky co do svého složení výslovně uvedené v příloze 1 nařízení vlády č. 114/1999 Sb., přičemž držení jiných ve shora uvedeném nařízení vlády neuvedených látek či chemických sloučenin takových látek trestné není, byť se může jednat o látky jinak lidskému zdraví škodlivé, u kterých je nutno dodržovat právní předpisy z oblasti správně právní, např. zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, apod. V souvislosti s otázkou trestnosti držení rtuti a jejích sloučenin Nejvyšší soud poukazuje na své rozhodnutí ze dne 11. 6. 2003, sp. zn. 4 Tz 64/2003 řešící obdobnou problematiku. Jinak lze souhlasit se stížností pro porušení zákona, pokud poukazuje, že při splnění dalších zákonných podmínek může případně dojít v souvislosti s těmito látkami k naplnění skutkových podstat jiných trestných činů, např. podle § 179, § 180, § 181a, § 181b, § 181e tr. zák., což ale nebyl tento případ.

Vzhledem k výše uvedenému pak státní zástupkyně neměla zákonné podmínky pro podmíněné zastavení trestního stíhání obviněného a stanovení zkušební doby podle § 307 odst. 1, 2 tr. ř., neboť tohoto institutu lze za podmínek v něm stanovených použít pouze v případě, kdy ze shromážděných důkazních prostředků dostatečně vyplývá, že se obviněný sice trestného činu dopustil, ale v jeho případě není nutné věc vyřídit odsuzujícím rozhodnutím soudu, ale postačuje použití tzv. odklonu, za nějž se podmíněné zastavení trestního stíhání též pokládá. Jak bylo ale již zdůrazněno, v případě obviněného K. Š. tato základní podmínka (spáchání trestného činu) nebyla stávajícími důkazy prokázána.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 9. 9. 2002, sp. zn. Zt 965/2002 a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 a § 307 odst. 1, 2 tr. ř. v neprospěch obviněného K. Š. Poté podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech ostatních rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud touto změnou pozbyla svého podkladu. Dále podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu státnímu zástupci v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Stěžovatelem navrhovaný postup podle § 271 odst. 1 tr. ř. nebylo možné aplikovat pro důkazní a tím i skutkové nedostatky v dané věci, ale též proto, že na obviněného obžaloba podána nebyla a v řízení je proto nezbytné pokračovat v rámci řízení přípravného. V jeho rámci bude zejména nutné odstranit výše vytýkané procesní nedostatky spojené s přibráním znalce a dále se jako nezbytné jeví stávající důkazy doplnit o zjištění přesného chemického složení nalezené látky ( pokud je to pro odstup času reálné ), a teprve poté bude možné učinit závěr o případné trestnosti jejího držení obviněným. Bude také vhodné vyslechnout znalce Ing. P. S., CSc. a požádat ho o vysvětlení rozporu mezi jeho závěrem, kterým zařadil elementární rtuť mezi jedy a zněním nařízení vlády č. 114/1999 Sb. ve znění novely č. 40/2002 Sb. se zřetelem k jeho příloze č. 1. Pokud z doplněného dokazování nevyplyne jednoznačný závěr o spáchání trestného činu obviněným, bude nutné se řídit zásadou in dubio pro reo a rozhodnout způsobem pro obviněného nejpříznivějším, tj. zastavit trestní stíhání podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť postoupení věci orgánu oprávněnému ji projednat jako přestupek již z důvodu promlčení není možné. Podle § 270 odst. 4 tr. ř. je státní zástupce vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony. Podle § 273 tr. ř. nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. července 2003

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec