4 Tz 6/2007
Datum rozhodnutí: 27.02.2007
Dotčené předpisy:




4 Tz 6/2007

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 27. února 2007 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné J. K., proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 12. 2004 sp. zn. 38 T 66/2004 a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o:

Pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 12. 2004, sp. zn. 38 T 66/2004, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněné J. K.

Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obvodnímu soudu pro Prahu 5 s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Obviněná J. K. byla trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 12. 2004 sp. zn. 38 T 66/2004, který nabyl právní moci dne 13. 8. 2005, uznána vinnou trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jehož se dopustila tím, že dne 24. 11. 2004 kolem 23.40 hodin v P., P., v O. N. S. vzala z volného výběru zboží parfém zn. Gabriela Sabattini v hodnotě 189,- Kč, se kterým prošla bez zaplacení kolem pokladen, kde byla zadržena pracovníkem bezpečnostní služby a zboží bylo vráceno zpět do prodeje, přičemž tohoto jednání se dopustila, přestože byla trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 5. 2001 pod sp. zn. 37 T 69/2001, který nabyl právní moci dne 13. 6. 2002, odsouzena pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 30 měsíců.

Za to byla odsouzena podle § 45 odst. 1, 45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin.

Jmenovaná obviněná byla dále odsouzena trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 1. 2005, sp. zn. 38 T 6/2005, který nabyl právní moci dne 13. 8. 2005, pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm e) tr. zák., jehož se dopustila tím, že dne 28. 12. 2004 kolem 21.20 hodin v P., v P., v O. C. v oddělení volného výběru zboží vzala dva parfémy zn. PC Relevation EdT 50 v celkové hodnotě 1 346,- Kč, se kterými prošla bez zaplacení kolem pokladen, za pokladnami byla zadržena pracovníkem bezpečnostní služby a uvedeného jednání se dopustila, přestože byla trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 5. 2001, který nabyl právní moci dne 13. 6. 2002 odsouzena pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k trestu odnětí svobody v délce 12 měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu v trvání 30 měsíců.

Za to byla obviněná podle § 45 odst. 1, 45a odst. 1 tr. zák. odsouzena k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin.

Podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné J. K. proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 12. 2004 sp. zn. 38 T 66/2004. Napadeným rozhodnutím byl podle názoru stěžovatele porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněné.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona uvedl, že v trestní věci sp. zn. 38 T 6/2005 po nápadu návrhu na potrestání provedla vedoucí soudní kanceláře Obvodního soudu pro Prahu 5 v souladu s ustanovením § 153 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 154 odst. 1 vnitřního a kancelářského řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy lustraci, na jejímž podkladě zaznamenala na originál návrhu na potrestání, že u Obvodního soudu pro Prahu 5 bylo nebo stále je vedeno proti obviněné další trestní stíhání pod sp. zn. 38 T 66/2004.

Samosoudkyně tohoto soudu, aniž by zjišťovala s jakým výsledkem toto předchozí řízení skončilo, případně v jakém stadiu se rozhodování této trestní věci nachází , vydala dne 11. 1. 2005 trestní příkaz ve věci sp. zn. 38 T 6/2005, jímž obviněné uložila trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. To za situace, kdy tatáž samosoudkyně opět pro trestný čin krádeže již vydala ve věci sp. zn. 38 T 66/2004 dne 23. 12. 2004 trestní příkaz, jímž byl obviněné uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin. V daném případě tak podle ministra spravedlnosti došlo k porušení zákona v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť samosoudkyně neprovedla řádná skutková zjištění vztahující se k otázce, jaký druh trestu a v jaké výši obviněné uložit, aby splňoval zákonná kriteria. Zmíněný trestní příkaz byl také v rozporu s ustanovením § 36 tr. zák., který stanoví kriteria při ukládání stejného druhu trestu obviněnému a § 45a odst. 1 tr. zák., který stanoví, že trest obecně prospěšných prací může být uložen ve výměře do 400 hodin.

Dalším důsledkem nedostatečného seznámení se s obsahem předchozího trestního řízení vedeného samosoudkyní Obvodního soud pro Prahu 5 proti obviněné, je podle stěžovatele skutečnost, že samosoudkyně nezjišťovala povahu trestné činnosti, pro niž byly podány dva návrhy na potrestání, a bez dalšího rozhodla, že jde o dva samostatné trestné činy, ač je zřejmé, že se jedná o dva dílčí útoky pokračujícího trestného činu. Ve věci sp. zn. 38 T 66/2004 bylo obviněné kladeno za vinu, že dne 24. 11. 2004 odcizila v obchodním centru N. S. parfém Gabriela Sabattini v hodnotě 189,- Kč. Ve věci sp. zn. 38 T 6/2005 bylo obviněné kladeno za vinu, že dne 28. 12. 2004 kolem 21.20 hod odcizila v Obchodním domě C. dva parfémy PC Relevation v hodnotě 1 346,-Kč. V obou případech je ve skutkové větě akcentováno, že byla zadržena pracovníky ochrany uvedených nákupních center a v obou případech se těchto jednání dopustila přesto, že v kritické době se nacházela ve lhůtě podmíněného odsouzení pro majetkovou trestnou činnost, což bylo kvalifikačním momentem ve vztahu k ustanovení § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák.

V posuzované věci nebyla dána procesní překážka uvedená v ustanovení § 12 odst. 11 tr. ř. ve spojení s ustanovením § 314b odst. 1 tr. ř., neboť vzhledem k tomu, že oba návrhy na potrestání byly obviněné doručeny až dne 13. 8. 2005, bylo trestní stíhání pro oba útoky zahájeno tímto dnem. Obviněná byla zadržena na základě příkazu k zatčení dne 13. 8. 2005 v 9.00 hod a téhož dne v 16.45 hod byla předvedena před samosoudkyni. Z obsahu protokolu o výslechu obviněné je zřejmé, že obviněné byl nejprve do vlastních rukou doručen trestní příkaz vydaný dne 11. 1. 2005 pod sp. zn. 38 T 6/2005 a poté, co se obviněná seznámila s jeho obsahem, prohlásila, že proti tomuto trestnímu příkazu odpor nepodává.

Trestní příkaz má povahu odsuzujícho rozsudku, účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají v tomto případě doručením trestního příkazu. Je tak zřejmé, že v okamžiku doručení trestního příkazu sp. zn. 38 T 6/2005 neexistovala zákonná překážka pro existenci tohoto rozhodnutí, neboť jím byl uložen trest, který je trestním zákonem pro použitou právní kvalifikaci protiprávního jednání obviněné předvídán a to v zákonné sazbě. Pokud však bezprostředně nato doručila samosoudkyně obviněné trestní příkaz sp. zn. 38 T 66/2004, byl tento procesní postup v rozporu se zákonem, protože byl uložen samostatný trest, ač mělo být postupováno v intencích § 37a tr. zák., a zároveň byla překročena trestní sazba trestu obecně prospěšných prací o 100 hodin.

Z uvedené argumentace je zřejmé, že právní vady nevykazuje trestní příkaz sp. zn. 38 T 6/2005 vydaný později, ale doručený dříve, nýbrž trestní příkaz sp. zn. 38 T 66/2004 vydaný sice dříve, ale doručený později.

V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 12. 2004 sp. zn. 38 T 66/2004 byl porušen zákon a to v ustanovení § 36, § 45a odst. 1 a § 37a odst. 1 tr. zák. a v řízení, jež mu předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a to v neprospěch obviněné J. K. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazujících a následně postupoval dle § 270 odst. 1 tr. ř.

Pro úplnost je třeba uvést, že podaná stížnost pro porušení zákona je ve věci předmětných trestních příkazů druhou v pořadí, kdy stěžovatel již předtím podal ohledně těchto rozhodnutí stížnost pro porušení zákona, která však nesprávně směřovala proti rozhodnutí sp. zn. 38 T 6/2005, a v důsledku této formální vady ji Nejvyšší soud svým usnesením ze dne 15. 11. 2006 sp. zn. 4 Tz 138/2006 zamítl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že podaná stížnost pro porušení zákona je v plném rozsahu důvodná.

Z trestního příkazu sp. zn. 38 T 66/2004 (č. l. 22) vyplývá, že obviněná byla dne 23. 12. 2004 Obvodním soudem pro Prahu 5 uznána vinnou trestným činem krádeže podle ust. § 247 odst. 1 písm e) tr. zák., kdy přesto, že byla trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 5. 2001 pod. sp. zn. 37 T 69/2001 již pro trestný čin krádeže odsouzena, dne 24. 11. 2004 v obchodním domě C. v P., P. odcizila z volného prodeje 1 ks parfému, s kterým prošla kolem pokladen bez zaplacení a byla zadržena pracovníkem ostrahy. Soud obviněné uložil trest obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin.

Z trestního příkazu sp. zn. 38 T 6/2005 (č. l. 20) je patrno, že Obvodní soud pro Prahu 5 obviněné dne 11. 1. 2005 uložil trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. I v tomto případě byla obviněná uznána vinnou trestným činem krádeže podle ust. § 247 odst. 1 písm e) tr. zák., kdy přesto, že byla trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 5. 2001 pod. sp. zn. 37 T 69/2001 již pro trestný čin krádeže odsouzena, dne 28. 12. 2004 v obchodním domě C. v P., P. odcizila z volného prodeje 2 ks parfému. Rovněž v tomto případě prošla s odcizeným zbožím kolem pokladen bez zaplacení a byla zadržena pracovníkem ostrahy.

Oba trestní příkazy byly obviněné doručeny dne 13. 8. 2005 a to tak, že obviněná byla na základě příkazu k zatčení dne 13. 8. 2005 policií předvedena před Obvodní soud pro Prahu 5 k výslechu. V rámci toho jí u jmenovaného soudu byly do vlastních rukou (spolu s návrhy na potrestání) doručeny oba trestní příkazy. Jako prvý v pořadí jí byl doručen trestní příkaz později vydaný tj. příkaz sp. zn. 38 T 6/2005 a následně poté jí byl doručen trestní příkaz vydaný dříve tj. příkaz sp. zn. 38 T 66/2004. Tyto skutečnosti vyplývají z protokolu o výslechu konaném dne 13. 8. 2005, započatém v 16.45 hod. (č. l. 32-33). Obviněná se vzdala práva na podání odporu do obou trestních příkazů. Dále je v uvedeném protokolu obviněnou uvedeno, že obou předmětných krádeží se dopustila z důvodu, že byla nezaměstnaná a neměla na obživu a zamýšlela odcizené zboží prodat.

Na návrhu na potrestání ve věci sp. zn. 38 T 6/2005 (č. l. 18) je vyznačen záznam lustra dalších řízení týkajících se obviněné : Lustrum 38 T 66/2004 s datem 5. 1. 2005 podpis nečitelný, z něhož je patrno, že proti obviněné je či bylo vedeno trestní řízení pod zmíněnou spisovou značkou.

Podle § 36 tr. zák. věty prvé, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal předtím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.

Podle § 45a odst. 1 tr. zák. věty prvé může soud obviněnému uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.

Podle § 2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.

Podle § 2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Podle § 314e odst. 5 tr. ř. má trestní příkaz povahu odsuzujícího rozsudku, účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému.

Podle § 37a odst. 1 tr. zák., odsuzuje-li soud pachatele za dílčí útok u pokračování v trestném činu ( § 89 odst. 3), za jehož ostatní útoky již byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci, zruší v rozsudku dřívějším výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními v zrušeném rozsudku rozhodne o vině pokračujícím trestným činem, včetně nového dílčího útoku, popřípadě trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, o společném trestu za pokračující trestný čin, který nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším, a případně i o navazujících výrocích, které mají ve výroku o vině svůj podklad. Je-li ukládán trest za více trestných činů, ustanovení § 35 až 37 tu platí obdobně.

Podle § 89 odst. 3 tr. zák. se pokračováním v trestném činu rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku.

Z výše uvedeného je patrno, že obvodnímu soudu byla v okamžiku rozhodování ve věci sp. zn. 38 T 6/2005 známa existence trestního řízení ve věci sp. zn. 38 T 66/2004 a soud si před vydáním dalšího trestního příkazu měl zrekapitulovat obsah tohoto rozhodnutí. To bylo v daném případě zjednodušeno tím, že se v obou věcech jedná o rozhodnutí téhož soudu a téhož samosoudce.

Soud však zřejmě provedenou lustraci přehlédl, proto na ni nezareagoval, nezrekapituloval obsah trestního příkazu sp. zn. 38 T 66/2004 a nezjistil, že v této věci již byl obviněné uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 100 hod. Dále v důsledku toho nezjistil, že v obou případech se obviněná dopustila stejného trestného činu (krádeže) tak, že odcizila zboží stejného druhu (parfém) na stejném místě (O. C., P. P.) stejným způsobem provedení (vzetím z volného výběru a projitím se skrytým zbožím kolem pokladen poškozeného) v krátkém časovém úseku (v listopadu a prosinci roku 2004), přičemž obviněná byla přitom vedena úmyslem opatřit si prodejem ukradených věcí peníze na obživu v době nezaměstnanosti.

V okamžiku vydávání rozhodnutí v důsledku neučinění uvedených úkonů vycházel soud z nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci, a uložil tak obviněné opětovně trest obecně prospěšných prací, jenž ve svém součtu přesahuje zákonem stanovenou hranici o 100 hodin. Taktéž neshledal, že s ohledem na povahu výše popisované trestné činnosti se jedná o dva dílčí útoky pokračujícího trestného činu, jak má na mysli ustanovení § 89 odst. 3 tr. zák. Tato pochybení byla důsledkem toho, že soud před vydáním rozhodnutí ve věci sp. zn. 38 T 6/2005 nezjistil řádně obsah a stav věci sp. zn. 38 T 66/2004, což bylo v posuzovaném případě nezbytnou podmínkou pro správné a zákonné výsledné rozhodnutí. S ohledem na pořadí, ve kterém byly uvedené trestní příkazy obviněné doručeny, je třeba konstatovat, že k porušení zákona došlo trestním příkazem vydaným ve věci sp. zn. 38 T 66/2004, ačkoli byl ve skutečnosti vydán dříve než trestní příkaz ve věci sp. zn. 38 T 6/2005.

Lze tudíž konstatovat, že v uvedeném případě došlo k porušení ustanovení § 36 tr. zák. ve spojení s ustanovením § 45a odst. 1 tr. zák. , neboť v důsledku uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 100 a 400 hodin, kdy z důvodu doručení trestních příkazů obviněné v témže dni nebylo a ani nemohlo být z trestu obecně prospěšných prací ničeho vykonáno. Byla tak překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu, která činí 400 hodin, jíž je nutno respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest či tresty tohoto druhu uložené dřívějšími rozhodnutími nebyly zčásti nebo zcela vykonány.

Podle Nejvyššího soudu, jakož i podle stávající judikatury, je překročení horní hranice zákonné trestní sazby při ukládání trestu konkrétnímu obviněnému nutné považovat za uložení druhu trestu, který je ve zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu ustanovení § 266 odst. 2 tr. ř., a tudíž podání stížnosti pro porušení zákona, byť jen z tohoto důvodu, je třeba označit za opodstatněné ( viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2006 sp. zn. 4 Tz 145/2006).

Dále vzhledem k charakteru popisované trestné činnosti, kdy zde byly splněny podmínky § 89 odst. 3 tr. zák., neboť útoky naplňují stejnou skutkovou podstatu, jednotný záměr, stejný způsob provedení, je zde i blízká souvislost časová a shoda v předmětu útoku, a vzhledem k tomu, že oba dva trestní příkazy spolu s návrhy na potrestání byly obviněné doručeny ve stejný den, čili obvinění bylo J. K. sděleno až poté, co oba útoky (skutky) spáchala, v důsledku čehož pokračující skutek nebyl a ani nemohl být přerušen ve smyslu ustanovení § 12 odst. 11 tr. ř. ve spojení s ustanovením § 314b odst. 1 tr. ř., Nejvyšší soud konstatuje, že se v daném případě nejednalo o dva samostatné trestné činy, nýbrž o dva dílčí útoky pokračujícího trestného činu a obvodní soud tak měl postupovat podle ustanovení § 37a odst. 1 tr. zák. a uložit společný trest.

Ke shora uvedenému hmotněprávnímu pochybení pak došlo proto, že Obvodní soud pro Prahu 5 nezjistil řádně skutkový stav věci, při současném neúplném hodnocení důkazů ve vztahu k charakteru spáchaného trestného činu i k ukládanému trestu podle § 2 odst. 5, 6 tr. ř.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 12. 2004 sp. zn. 38 T 66/2004, byl porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněné J. K. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadený trestní příkaz zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 5, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Obvodní soud si vyžádá potřebný přílohový spis či spisy, přičemž poté věc v souladu se zákonem za použití § 37a tr. zák. a též s důrazem na správnost výroku o trestu opětovně rozhodne.

Při dalším postupu bude třeba mít na paměti, že Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněné, a proto nemůže podle § 273 tr. ř. v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v její neprospěch. Podle § 270 odst. 4 tr. ř. je obvodní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. února 2007

Předseda senátu:

JUDr. František H r a b e c