4 Tz 55/2005
Datum rozhodnutí: 24.05.2005
Dotčené předpisy:




4 Tz 55/2005

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 24. května 2005 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Juraje Malika a JUDr. Františka Hrabce stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného A. K., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 24. 8. 2004, sp. zn. 2 T 102/2004, a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř. a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 24. 8. 2004, sp. zn. 2 T 102/2004, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného A. K.

Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e v celém rozsahu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Kutné Hoře s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Trestním příkazem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 24. 8. 2004, sp. zn. 2 T 102/2004, byl obviněný A. K. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterého se dopustil ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. tím, že dne 10. 6. 2004 v 16. 00 hodin v K. H., J. n., společně s dosud neztotožněným mužem vstoupil do prodejny L. o. , přičemž neztotožněný muž odvedl pozornost prodavačky J. S., a obviněný mezitím odcizil z neuzamčené zásuvky prodejního pultu peněženku černé barvy v hodnotě 250,- Kč s finanční hotovostí 4.116,50 Kč a peněženku hnědé barvy v hodnotě 250,- Kč s finanční hotovostí 2.800,- Kč, oba muži poté z prodejny odešli do B. ulice, kde byl obviněný zadržen příslušníkem Policie ČR, Dopravního inspektorátu K. H., a při zadržení u něho byly obě peněženky s finanční hotovostí zajištěny, druhý pachatel z místa utekl. Za to mu byl v sazbě § 247 odst. 1 tr. zák. za použití § 45 odst. 1 a § 45a odst. 1 tr. zák. a přihlédnutím k § 314e odst. 2 tr. ř. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin.

Trestní příkaz nabyl právní moci dne 22. 9. 2004.

Proti tomuto trestnímu příkazu podal podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného A. K. Namítá v ní, že zákon byl v neprospěch tohoto obviněného porušen v ustanoveních v § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák.

Ve svém mimořádném opravném prostředku ministr spravedlnosti vytkl Okresnímu soudu v Kutné Hoře, že uložením trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin byla překročena maximální přípustná hranice pro tento druh trestu, která je stanovena v § 36 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák. Okresní soud v Kutné Hoře ve výroku o trestu nezohlednil skutečnost, že obviněnému byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 6. 2003, sp. zn. 3 T 211/2002, uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin, z něhož měl obviněný v době ukládání napadeného trestního příkazu vykonáno pouze 13 hodin, a trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 1 T 31/2004, byl obviněnému uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin, ze kterého v době rozhodování Okresního soudu v Kutné Hoře obviněný dosud neměl nic vykonáno. V době ukládání nového trestu obecně prospěšných prací trestním příkazem Okresního soudu v Kutné Hoře tedy obviněnému zbývalo vykonat trest obecně prospěšných prací ve výměře 387 hodin.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v neprospěch obviněného A. K. v namítaném rozsahu, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, včetně obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.

Podle ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř. ukládá orgánům činným v trestním řízení povinnost hodnotit důkazy podle svého vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Podle ustanovení § 36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá-li mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu.

Po přezkoumání obsahu napadeného spisu v intencích podané stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud konstatuje, že samosoudce Okresního soudu v Kutné Hoře se citovanými zákonnými ustanoveními důsledně neřídil.

Samosoudce Okresního soudu v Kutné Hoře vydal dne 24. 8. 2004 pod sp. zn. 2 T 102/2004, ve věci trestní příkaz, kterým byl obviněnému A. K. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin. V době vydávání trestního příkazu však již rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 6. 2003, sp. zn. 3 T 211/2002, který nabyl právní moci téhož dne, byl obviněnému uložen úhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin, a trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 1 T 31/2004, který nabyl právní moci dne 14. 4. 2004, byl obviněnému uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 150 hodin. Samosoudce Okresního soudu v Kutné Hoře tuto skutečnost měl zjistit z opisu rejstříku trestů, který je ve spise založen (č. l. 21), a také z obžaloby, kde je jako poslední předcházející odsouzení obviněného uveden rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 2. 2004, sp. zn. 1 T 31/2004 (č. l. 32). Uvedená zjištění měla následně vést samosoudce v rámci úvah o trestu z pohledu ustanovení § 23 a § 31 tr. zák. k prověření, zda a v jakém rozsahu byl předchozí trest obecně prospěšných prací vykonán. Jen tímto způsobem mohl dostát povinnosti vyplývající z ustanovení § 36 tr. zák. Podle tohoto ustanovení musí soud při ukládání stejného druhu trestu zohlednit stav, kdy existuje nevykonaný trest stejného druhu z jiného rozsudku, přičemž výměra trestu nově ukládaného a již uloženého dosud nevykonaného trestu nesmí přesáhnout horní hranici, která je trestním zákonem pro takovýto druh trestu stanovena. Pokud by při zjišťování skutkového stavu ve vztahu k uložení zamýšleného druhu trestu samosoudce takto postupoval, zjistil by, že z trestu obecně prospěšných prací, který byl obviněnému uložen výše citovaným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 5. 6. 2003, sp. zn. 3 T 211/2002, obviněný odpracoval pouze 13 hodin, a z trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě dne 24. 2. 2004, sp. zn. 1 T 31/2004, obviněný dosud nic nevykonal.

Z obsahu přezkoumávaného trestního spisu je však zřejmé, že samosoudce neučinil potřebné úkony, které by ke zjištění těchto skutečností směřovaly. Stanoví-li trestní zákon v ustanovení § 45a odst. 1, že trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 400 hodin, nemohl tak obviněnému uložit uvedený druh trestu ve výměře 250 hodin, neboť tak překročil zákonem stanovenou horní hranici o 237 hodin.

Na tomto právním stavu nic nemění jednak skutečnost, že poté, co stížností pro porušení zákona napadený trestní příkaz Okresního soudu v Kutné Hoře nabyl dne 22. 9. 2004 právní moci, byl trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 2. 2004, ve věci sp. zn. 1 T 31/2004, v neodpracované části ve výměře 150 hodin, přeměněn usnesením téhož soudu ze dne 9. 12. 2004, sp. zn. 1 T 31/2004, které nabylo právní moci dne 26. 1. 2005, na trest odnětí svobody v trvání 75 dnů, pro jehož výkon byl obviněný podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. K této přeměně došlo totiž až poté, co byl další trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin pravomocně uložen trestním příkazem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 24. 8. 2004, sp. zn. 2 T 102/2004. Obdobně bez zásadního dopadu na zjištěné porušení zákona je okolnost, že v trestní věci obviněného vedené pod sp. zn. 3 T 211/2002 u Okresního soudu v Ostravě, byl Probační a mediační službou ČR, středisko Ostrava, podán návrh na přeměnu trestu obecně prospěšných prací, o kterém dosud nebylo pravomocně rozhodnuto.

Pro úplnost Nejvyšší soud konstatuje že obviněný A. K. byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 8. 2004, sp. zn. 1 T 190/2004, uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil dne 26. 6. 2004 tím, že v době kolem 11.30 hod. v O., J. ul. řídil osobní motorové vozidlo zn. Škoda Felicia, přičemž byl stavěn a kontrolován hlídkou Policie ČR, a tohoto jednání se dopustil přesto, že mu byl pravomocným trestním příkazem soudu uložen mj. i trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu 28 měsíců. Citovaným rozsudkem Okresního soudu v Ostravě byl obviněnému uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání tří měsíců, pro jehož výkon byl zařazen podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen i trest zákazu činnosti spočívají v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu tří let. Obviněnému bylo rovněž podle § 72 odst. 2 písm. b), odst. 4 tr. zák. uloženo ochranné protitoxikomanické léčení ambulantní formou (opis tohoto rozsudku je založen ve spise Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 1 T 31/2004). V opisu rejstříku trestů ze dne 14. 6. 2004, který je obsažen ve spise Okresního soudu v Kutné Hoře, sp. zn. 2 T 102/2004, však toto pravomocné odsouzení ještě nemohlo být evidováno, neboť uvedené rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě nabylo právní moci dne 18. 8. 2004. Vzhledem k tomu, že trestná činnost ve stížností napadené trestní věci Okresního soudu v Kutné Hoře předchází datu vydání tohoto rozsudku, je zřejmé, že byly dány zákonné předpoklady pro uložení souhrnného trestu podle ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. Okresní soud v Kutné Hoře o tomto předchozím odsouzení nevěděl, a jak vyplývá z výše uvedeného, tuto skutečnost by nezjistil, ani pokud by si vyžádal aktualizovaný opis rejstříku trestů. Pokud by porušení zákona bylo spatřováno pouze v této okolnosti, bylo by to důvodem pro konání obnovy řízení ve smyslu § 277 a násl. tr. ř. Toto porušení zákona však není stížností pro porušení zákona napadáno, nicméně vzhledem k dalšímu procesnímu postupu Nejvyššího soudu a z toho se odvíjejících povinností soudu prvního stupně je třeba toto pochybení konstatovat.

Je třeba konstatovat, že samosoudce Okresního soudu v Kutné Hoře porušil zákon také v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť povinnost soudu postupovat tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci o němž nejsou důvodné pochybnosti, se vztahuje i na zjištění okolností rozhodných pro stanovení adekvátního druhu trestu a jeho výměry.

Stížnost pro porušení zákona byla důvodně podána podle ustanovení § 266 odst. 1, 2 tr. ř., neboť uložený trest v posuzované trestní věci je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Tento nepoměr je nutno konstatovat v případě každého trestu, který je uložen nad horní hranicí trestní sazby.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyslovil Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř., že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 24. 8. 2004, sp. zn. 2 T 102/2004, a v řízení, které mu předcházelo byl porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného A. K. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. poté napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu. Věc podle ustanovení § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Kutné Hoře, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Samosoudce Okresního soudu v Kutné Hoře především vyžádá nový a aktualizovaný opis rejstříku trestů obviněného, v rámci nového řízení také doplní dokazování čtením spisů Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 3 T 211/2002 a 1 T 31/2004, jakož si vyžádá i zprávu Probační a mediační služby ČR, středisko Ostrava, zda a případně v jakém rozsahu obviněný některý z uložených trestů obecně prospěšných prací vykonal, případně zda již byly uvedené tresty obecně prospěšných prací pravomocně přeměněny na tresty odnětí svobody. Okresní soud v Kutné Hoře musí v rámci svého nového rozhodování také zohlednit existenci rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 8. 2004, sp. zn. 1 T 190/2004, kterýmžto trestním spisem doplní rovněž dokazování a v rámci rozhodování o trestu posoudí splnění předpokladů pro uložení souhrnného trestu podle ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. či upuštění od uložení souhrnného trestu dle § 37 tr. zák. Teprve po takto doplněném dokazování, vyhodnocení těchto nových důkazů samostatně i v kontextu důkazů, jež jsou již v trestním spisu fixovány, může samosoudce dospět k rozhodnutí o uložení adekvátního druhu trestu a jeho výměry. Bude však významně omezen ustanovením § 273 tr. ř., neboť Nejvyšší soud konstatoval, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, jeho situace se tudíž v novém řízení nemůže změnit v jeho neprospěch při existenci zákazu reformationis in peius.

Podle § 270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. května 2005

Předsedkyně senátu:

JUDr. Danuše N o v o t n á