4 Tz 49/2007
Datum rozhodnutí: 17.07.2007
Dotčené předpisy:




4 Tz 49/2007

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 17. července 2007 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch J. N., proti usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 14. 2. 2007 sp. zn. 2 Nt 751/2007, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 14. 2. 2007 sp. zn. 2 Nt 751/2007, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 36 odst. 4 písm. f) tr. ř. v neprospěch J. N.

Napadené usnesení s e z r u š u j e.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.



Odůvodnění:

Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Orlicí ze dne 22. 11. 2006 sp. zn. 2 ZT 255/2006 bylo podle § 172 odst. 1 písm e) tr. ř. zastaveno trestní stíhání obviněného J. N. pro skutky spočívající v tom, že

1) dne 25. 4. 2006 kolem 09.00 hodin na chodbě bytového domu v T., okres Ú. n. O. slovními vulgárními výhružkami uvedenými ve spise napadl A. Č., v níž tyto výhrůžky vzbudily obavu z toho, že je obviněný uskuteční, začala křičet a obviněný ji poté udeřil pěstí do obličeje a způsobil jí tak zhmoždění levé podočnicové krajiny a levé tváře a poškozená v důsledku napadení dále utrpěla psychickou újmu, která si vyžádala její hospitalizaci na lůžku psychiatrického oddělení A. v Ž., kde byla léčena od 2. 5. do 26. 5. 2006, přičemž pracovní neschopnost trvala u poškozené od 26. 4. do 30. 5. 2006,

2) dne 8. 6. 2006 v 14.15 hodin před domem v T., okres Ú. n. O., přistoupil k A. Č., přičemž v ruce držel kuchyňský nůž a napadl ji vulgárními slovy uvedenými ve spise, což v poškozené vzbudilo obavu, že tuto výhrůžku uskuteční, následně obviněnému vyrazila nůž z ruky a z místa utekla,

3) dne 10. 8. 2006 v 16.00 hodin na chodbě bytového domu v T., okres Ú. n. O., napadl A. Č. vulgárními výhrůžkami uvedenými ve spise, což v poškozené vzbudilo obavu, že tuto výhrůžku uskuteční, a začala křičet o pomoc a obviněný ji poté udeřil pěstí do obličeje a způsobil jí tak bolestivý otok obou lícních krajin a přilehlých částí tváří a omezení hybnosti krční páteře, kdy bylo nutno páteř fixovat nasazením Schanzova límce a poškozená byla léčena v pracovní neschopnosti, která trvala od 11. 8. do 6. 9. 2006, kdy poškozená nebyla schopna vykonávat běžné domácí práce,

v nichž byl spatřován jednak ad 1-3) trestný čin násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a odst. 1 tr. zák., jednak ad 1-3) trestný čin výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. a jednak ad 1, 3) trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák. Trestní stíhání bylo zastaveno, neboť obviněný nebyl v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný. Usnesení nabylo právní moci dne 9. 12. 2006.

Dne 17. 1. 2007 podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Orlicí Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí návrh na uložení ochranného psychiatrického léčení J. N., neboť ze závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie byla u něho zjištěna závažná duševní choroba a je riziko recidivy jednání pod vlivem poruchy a znalec proto doporučil nařízení ochranné psychiatrické léčby v ambulantní formě.

Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 14. 2. 2007 sp. zn. 2 Nt 751/2007 bylo J. N. podle § 72 odst. 1 tr. zák. uloženo ambulantní ochranné psychiatrické léčení.

Proti uvedenému usnesení podal J. N. stížnost, o které rozhodoval Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, který ji svým usnesením ze dne 7. 3. 2007 sp. zn. 14 To 61/2007 podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítl, coby stížnost podanou osobou, která se práva stížnosti vzdala.

Podle vyznačení předmětné usnesení nabylo právní moci dne 7. 3. 2007 (správně dne 20. 2. 2007).

Proti usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 14. 2. 2007 sp. zn. 2 Nt 751/2007 podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch J. N. stížnost pro porušení zákona. Tímto usnesením byl podle jeho názoru v jeho neprospěch porušen zákon v ustanovení § 36 odst. 4 písm. f) tr. ř. ve vztahu k ustanovení § 72 odst. 1 tr. zák.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že ze spisového materiálu vyplývá, že usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Orlicí ze dne 22. 11. 2006 č.j. 2 ZT 255/2006-14, které nabylo právní moci dne 9. 12. 2006, bylo rozhodnuto podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř. o zastavení trestního stíhání obviněného J. N., neboť obviněný v době spáchání činu nebyl pro nepříčetnost trestně odpovědný. V návaznosti na toto rozhodnutí Okresní soud v Ústí nad Orlicí na návrh státního zástupce rozhodl o uložení ochranného léčení ve veřejném zasedání předmětným usnesením bez toho, že by J. N. ustanovil obhájce. Samosoudce nevzal v úvahu ustanovení § 36 odst. 4 písm. f) tr. ř. v návaznosti na ustanovení § 72 odst. 1 tr. zák., neboť jmenovanému neustanovil obhájce a přesto konal veřejné zasedání, v němž rozhodl o uložení ambulantního ochranného psychiatrického léčení. J. N. si podal proti usnesení stížnost. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, toto zjevné pochybení cestou řádného opravného prostředku ale napravit nemohl, neboť jmenovaný podal stížnost přesto, že po vyhlášení usnesení se tohoto práva výslovně vzdal. Proto byla jeho stížnost podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnuta.

V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 14. 2. 2007 sp. zn. 2 Nt 751/2007 byl v neprospěch J. N. porušen zákon v ustanovení § 36 odst. 4 písm. f) tr. ř. ve vztahu k ustanovení § 72 odst. 1 tr. zák. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále pak, aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. a přikázal Okresnímu osudu v Ústí nad Orlicí, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a zjistil následující.

J. N. bylo dne 14. 2. 2007 napadeným usnesením uloženo ambulantní ochranné psychiatrické léčení. Z protokolu o veřejném zasedání z uvedeného dne je patrno, že dané rozhodnutí bylo vyneseno za přítomnosti předsedy senátu, zapisovatele, státního zástupce a J. N. U položky obhájce není v protokolu uvedena žádná osoba. V závěru protokolu je zapsáno, že J. N. (stejně i státní zástupce) po odůvodnění a poučení o opravných prostředcích uvedl, že se vzdává práva stížnosti.

Následně pak jmenovaný podal dne 24. 2. 2007 proti předmětnému rozhodnutí stížnost, o které rozhodl Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítl. V odůvodnění mimo skutečností zdůvodňujících zamítnutí stížnosti uvedl, že okresní soud zjevně nerespektoval ustanovení § 36 odst. 4 písm. f) tr. ř. , když konal veřejné zasedání a rozhodl o uložení ochranného léčení bez toho, že by J. N. ustanovil obhájce, avšak toto pochybení tento soud nemohl za současné situace cestou řádného opravného prostředku napravit.

Podle § 36 odst. 4 písm. f) tr. ř. musí mít obviněný obhájce též v řízení, v němž se rozhoduje o uložení ochranného léčení, s výjimkou ochranného léčení protialkoholního.

Podle § 72 odst. 1 tr. zák. soud uloží ochranné léčení v případě uvedeném v § 25 a § 32 odst. 2 tr. zák., nebo jestliže pachatel činu jinak trestného není pro nepříčetnost odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný.

V posuzované věci bylo na základě znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie zjištěno, že obviněný trpí závažnou duševní chorobou bipolární afektivní poruchou a v době páchání trestné činnosti u něho šlo o manickou fázi této poruchy. V důsledku toho nebyl obviněný schopen ovládat své jednání a jeho rozpoznávací schopnosti byly podstatně zhoršeny. Na základě tohoto zjištění zastavil státní zástupce podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř. trestní stíhání obviněného, neboť ten v době činu nebyl pro nepříčetnost trestně odpovědný a vzápětí podal okresnímu soudu návrh na uložení ochranného léčení psychiatrického formou ambulantní. O daném návrhu rozhodl Okresní soud v Ústí nad Orlicí napadeným usnesením ze dne 14. 2. 2007 sp. zn. 2 Nt 751/2007.

V předmětném spise není obsaženo rozhodnutí o zvolení či ustanovení obhájce z důvodu nutné obhajoby podle § 36 odst. 4 písm. f) tr. ř. a v žádné z listin obsažených v předmětném spisu není možno nalézt důkaz o tom, že se soud před vyhlášením rozhodnutí otázkou nutné obhajoby zabýval. Z protokolu o veřejném zasedání konaném o daném návrhu je patrno, že na veřejném zasedání byli kromě soudce a zapisovatele přítomni pouze státní zástupce a J. N. U osoby obhájce není nikdo uveden. Z těchto skutečností vyplývá závěr, že soud zřejmě tuto povinnost opomněl a tím došlo k tomu, že předmětné řízení proběhlo bez obhájce, ačkoli podle § 36 odst. 4 písm. f) tr. ř. v řízení, v němž se rozhoduje o uložení ochranného léčení s výjimkou ochranného léčení protialkoholního, obviněný obhájce obligatorně mít musí. Tím, že soud danou povinnost nesplnil, zatížil své rozhodnutí závažnou procesní vadou.

Jak vyplývá z protokolu o veřejném zasedání, J. N. se po odůvodnění rozhodnutí soudu a poučení o opravných prostředcích vyslovil, že se vzdává práva stížnosti. Tohoto práva se vzdal rovněž státní zástupce. Následně však přesto J. N. stížnost písemně podal. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, jako soud druhostupňový při přezkumu předmětného prvostupňového rozhodnutí předmětné pochybení soudu prvního stupně zjistil, poukázal na něj v odůvodnění, avšak vzhledem k výše uvedenému musel postupovat tak, že podanou stížnost podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř zamítl, aniž mohl zjištěné pochybení napravit.

Pro úplnost je nutno uvést, že na napadeném usnesení je vyznačeno datum právní moci dne 7. 3. 2007. V rámci přezkumu rozhodnutí poukazuje Nejvyšší soud na nesprávnost tohoto údaje. J. N. se při veřejném zasedání vyslovil, že se vzdává práva stížnosti a tudíž jím později podaná stížnost byla ve smyslu § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. stížností podanou osobou, která se jí výslovně vzdala. Zároveň však je nutno pamatovat na ustanovení § 142 odst. 2 tr. ř., kdy proti usnesení o ochranném léčení mohou podat stížnost ve prospěch obviněného též osoby, které by mohly podat v jeho prospěch odvolání. J. N. se vzdal práva odvolání pouze za svou osobu, aniž by toto právo vyloučil ve vztahu k výše uvedeným oprávněným osobám. Z daného důvodu započala oprávněným osobám běžet třídenní lhůta k podání stížnosti dnem následujícím po oznámení usnesení J. N., ke kterému došlo dne 14. 2. 2007 jeho vyhlášením. Žádná z oprávněných osob stížnost nepodala a lhůta k jejímu podání marně uplynula dne 19. 2. 2007. Tudíž správné datum právní moci napadeného usnesení je 20. 2. 2007, a nikoli 7. 3. 2007, které označuje den, v němž se konalo u krajského soudu neveřejné zasedání o stížnosti podané obviněným.

Ačkoli Nejvyšší soud po stránce obsahové po zhodnocení skutkového stavu v dané věci, neshledává uložení ochranného léčení jako neopodstatněné, nezbylo mu s ohledem na výše uvedené než konstatovat porušení obhajovacích práv obviněného, kvůli čemuž napadené usnesení nemůže obstát.

Proto na základě shora uvedených zjištění Nejvyšší soud podle 268 odst. 2 tr. ř vyslovil, že usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 14. 2. 2007, sp. zn. 2 Nt 751/2007, byl porušen zákon v ustanovení § 36 odst. 4 písm. f) tr. ř. v neprospěch J. N. Následně rozhodl tak, že podle § 269 odst. 2 tr. ř. toto napadené usnesení zrušil a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresní soud určí J. N. lhůtu ke zvolení obhájce, a pokud tak obviněný v této lhůtě neučiní, obhájce mu sám ustanoví a následně v novém veřejném zasedání věc opětovně rozhodne.

Při dalším postupu bude třeba mít na paměti, že Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch jmenovaného, a proto nemůže podle § 273 tr. ř. v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Podle § 270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. července 2007

Předseda senátu :

JUDr. František H r a b e c