4 Tz 39/2002
Datum rozhodnutí: 18.06.2002
Dotčené předpisy:




4 Tz 39/2002

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 18. června 2002 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Eduarda Teschlera a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného L. H., proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 6. 2001, sp. zn. 3 T 97/99, a podle ustanovení § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:

Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 6. 2001, sp. zn. 3 T 97/99, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. v neprospěch obviněného L. H.

Napadený rozsudek s e z r u š u j e v části týkající se L. H. v celém výroku o trestu. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Karlových Varech s e p ř i k a z u j e , aby věc ve zrušené části v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 6. 1999, sp. zn. 5 T 104/99, který byl obviněnému doručen dne 11. 6. 1999 a právní moci nabyl dne 22. 6. 1999, byl obviněný L. H. pod bodem 1), 2) uznán vinným pokračujícím trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., který spáchal dvěma útoky, a to dne 17. 2. 1999, když v době od 18.00 do 20.00 hodin na seřazovacím nádraží v S. z přistaveného vagónu odcizil společně se spoluobviněným J. Š. celkem 312 kg briket v hodnotě podle znaleckého posudku 530,40 Kč ke škodě Č. d. S., a dne 1. 2. 1999, když kolem 19.30 hodin v S. v prostoru ránžíru směrem S. C. odcizil z vagónu zde odstavené vlakové soupravy 50 kg briket v hodnotě 85,- Kč ke škodě Č. d. S., přičemž těchto jednání se dopustil přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově z 10. 5. 1996, sp. zn. 6 T 4/96, který nabyl právní moci dne 4. 6. 1996, odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců a tento trest vykonal dne 8. 2. 1998. Pod bodem 3) tohoto trestního příkazu byl obviněný uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 17. 2. 1999 v době kolem 18.00 hodin v S. řídil osobní automobil zn. VAZ 1200 SPZ: SOE-07-45 směrem na C., a to i přesto, že mu rozhodnutím Dopravního inspektorátu OŘ Policie ČR S., ze dne 23. 10. 1998, č. j. ORSO-7-855/SDP-PŘ-98, které nabylo právní moci dne 9. 11. 1998 byl uložen zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců. Shora uvedeným trestním příkazem byl L. H. odsouzen k trestu odnětí svobody na 5 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou a dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců.

Trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 7. 3. 2000, sp. zn. 2 T 28/2000, který byl obviněnému doručen 10. 3. 2000 a právní moci nabyl dne 21. 3. 2000, byl obviněný L. H. uznán vinným trestnými činy ohrožení pod vlivem návykové látky podle ustanovení § 201 písm. b) tr. zák., maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení podle § 184 tr. zák., které spáchal tím, že dne 22. 4. 1999 kolem 4.15 hodin řídil pod vlivem alkoholu, kdy měl v krvi nejméně 1,73 promile alkoholu, v H., okres Ch., ve směru od centra obce na V. osobní automobil zn. Škoda 120 L, SPZ: KVD 66-37 a v důsledku podnapilosti nezvládl u domu č. 320 řízení vozidla, vjel vpravo mimo vozovku, kde narazil do sloupu telefonního vedení, který přerazil a nalomil jeho betonovou patku, čímž způsobil a. s. SPT T. škodu ve výši 5 511,- Kč a případným poškozením kabelu na sloupu by došlo k vyřazení devíti účastníků telefonního provozu a vozidlo řídil přesto, že mu rozhodnutím Dopravního inspektorátu Policie ČR S. ze dne 23. 10. 1998, č. j. ORSO-7-855/SDP-PŘ-98 byl uložen zákaz řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců a rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 11. 1998. Tímto trestním příkazem byl obviněnému uložen podle § 247 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. s přihlédnutím k ustanovení § 314e odst. 2 tr. ř. souhrnný trest spočívající v trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců a v trestu zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 5 let, za současného zrušení výroku o trestu týkajícího se obviněného z trestního příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 6. 1999, sp. zn. 5 T 104/99.

Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 25. 7. 2000, sp. zn. 4 T 131/99, který nabyl právní moci dne 25. 7. 2000, byl obviněný L. H. uznán vinným v bodě 1) rozsudku trestným činem krádeže podle ustanovení § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 tr. zák., který spáchal v S. v ulici K. Č. dne 8. 5. 1999 v době od 02.00 do 02.30 hodin, kdy po vyháčkování dveří vniknul do osobního automobilu D. J. zn. Škoda 120 L SPZ: SOC 62-94 v úmyslu odcizit autorádio, což se mu nepodařilo, neboť se zde autorádio nenacházelo a pak následně po vyháčkování dveří vniknul do osobního automobilu R. K., kde odcizil autorádio s přehrávačem zn. Fiast 117 v hodnotě 200,- Kč a daných jednání se dopustil i přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově, sp. zn. 6 T 4/96 z 10. 5. 1996, který nabyl právní moci dne 4. 6. 1996, odsouzen pro pokus trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1, § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců a tento trest vykonal dne 8. 2. 1998. V bodě 2) tohoto rozsudku byl obviněný L. H. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., který spáchal v S. dne 21. 4. 1999 kolem 14.15 hodin v N. ulici, kde řídil osobní automobil zn. Škoda 120 SPZ: KVD 66-37 přesto, že mu rozhodnutím Dopravního inspektorátu Okresního policejního ředitelství v S. ze dne 23. 10. 1998, č. j. ORSO-7-855/SDP-PŘ-98 byl uložen zákaz řízení motorových vozidel na 12 měsíců a rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 11. 1998. Tímto rozsudkem byl L. H. odsouzen podle ustanovení § 247 odst. 1 tr. zák. za použití ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu spočívajícím v trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou a v trestu zákazu řízení motorových vozidel na dobu 5 roků. Zároveň byl tímto rozsudkem zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 7. 3. 2000, sp. zn. 2 T 28/2000.

Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 6. 2001, sp. zn. 3 T 97/99, který nabyl právní moci dne 2. 8. 2001, byl obviněný L. H. uznán vinným pokračujícím trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák., který spáchal společně s dalšími spoluobviněnými V. S. a J. T. čtyřmi útoky, a to v přesně nezjištěné době z 1. 9. na 2. 9. 1998 v osadě L., okres Ch., kdy po vyražení polystyrenové výplně okna a po vypáčení dvou visacích zámků vnikl do prodejního stánku majitele V. D., odkud odcizil různé potraviny, alkohol, cigarety v celkové hodnotě 3 614,- Kč, televizi a el. varnou konvici v hodnotě celkem 1 240,- Kč, na zařízení způsobil další škodu ve výši 56,- Kč. Dále v přesně nezjištěné době z 8. 9. na 9. 9. 1998 v K. V., v ulici 5. k. před domem č. 3 odcizil zde zaparkované osobní vozidlo zn. Fiat Panda, SPZ: KVI 93-20, v hodnotě 23 330,- Kč majitele F. R., do něhož vnikl za pomoci shodného klíče, přičemž společně s vozidlem odcizil věci v něm uložené v rozsudku blíže specifikované v hodnotě 4 915,- Kč, dále 20 litrů benzínu, další v rozsudku blíže specifikované věci a autorádio s přehrávačem v celkové hodnotě 14 593,- Kč a neodborným vynětím autorádia způsobil další škodu ve výši 250,- Kč. Dále v přesně nezjištěné době z 8. 9. na 9. 9. 1998 na parkovišti v Ch. na R. ulici, okres S., vnikl přesně nezjištěným způsobem do zde zaparkovaného a uzamčeného vozidla zn. Renault 9 TL, SPZ: SOD 00-17, odkud ke škodě majitele M. K. odcizil autorádio s přehrávačem zn. JVC v hodnotě 2 000,- Kč a na vozidle způsobil další škodu ve výši 700,- Kč. V přesně nezjištěné době z 8. 9. na 9. 9. 1998 na parkovišti v R. ulici v Ch. okres S. vnikl přesně nezjištěným způsobem do zde zaparkovaného a uzamčeného vozidla zn. Renault 18 GTD, SPZ: SOD 28-74, odkud ke škodě majitele J. S. odcizil autorádio s přehrávačem zn. Philips v hodnotě 1 000,- Kč, bankovní kartu ČS, a. s., svazek klíčů a el. měřící přístroj zn. Metravad v hodnotě 2 000,- Kč a vynětím rádia způsobil další škodu ve výši 200,- Kč. Za toto jednání byl L. H. podle § 247 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu spočívajícím v trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a v trestu zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců podle ustanovení § 49 odst. 1 tr. zák. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 6. 1999, sp. zn. 5 T 104/99, a to v části týkající se obviněného H., a zároveň došlo ke zrušení všech dalších rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 6. 2001, sp. zn. 3 T 97/99, který ohledně obviněného L. H. nabyl právní moci dne 2. 8. 2001, podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona v jeho prospěch, kterému vytýká porušení zákona v neprospěch obviněného v ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř. a § 35 odst. 2 tr. zák.

Okresní soud totiž ve svém rozsudku zrušil výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 6. 1999, sp. zn. 5 T 104/99, který ale již byl zcela správně dříve zrušen trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 7. 3. 2000, sp. zn. 2 T 28/2000, namísto výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 25. 7. 2000, sp. zn. 4 T 131/1999. V důsledku toho byly obviněnému za všechny trestné činy spáchané před vydáním trestního příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 6. 1999, sp. zn. 5 T 104/99 uloženy dva souhrnné tresty spočívající v trestech odnětí svobody na 15 měsíců a 18 měsíců a v trestech zákazu řízení motorových vozidel na 5 roků a 18 měsíců.

V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř. a v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák., dále aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. byl tento rozsudek zrušen a dále bylo postupováno podle ustanovení § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle ustanovení § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vadám výroků, které nebyly stížností pro porušení zákona napadeny, Nejvyšší soud přihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž byla podána stížnost pro porušení zákona.

Podle § 35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odst. 1 tohoto ustanovení trestního zákona, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvého stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Je třeba podotknout, že ve stížnosti pro porušení zákona je ohledně rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 4. 6. 2001, sp. zn. 3 T 97/99, chybně uvedeno datum spáchání útoků pokračujícího trestného činu krádeže, a to v období od 1. 9. do 9. 9. 1999, ale podle pravomocného rozsudku a v souladu s obsahem spisu k těmto útokům došlo ve stejném období roku 1998.

Lze proto konstatovat, že veškerá trestná činnost L. H. řešená soudními rozhodnutími uvedenými výše v odůvodnění tohoto rozsudku se stala v období od 1. 9. 1998 do 8. 5. 1999 včetně. První odsuzující rozhodnutí ohledně části předmětné trestné činnosti obviněného bylo učiněno trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 6. 1999, sp. zn. 5 T 104/99, který byl obviněnému L. H. doručen dne 11. 6. 1999. Ve smyslu ustanovení § 314e odst. 5 tr. ř. má trestní příkaz povahu odsuzujícího rozsudku. Účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému. Je tedy zřejmé, že veškerá uvedená trestná činnost obviněného L. H. má charakter trestné činnosti spáchané ve vícečinném souběhu a obviněnému za ní měl být uložen jediný souhrnný trest ve smyslu § 35 odst. 2 tr. zák.

Napadeným rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech nebylo předmětné ustanovení trestního zákona respektováno, neboť tento soud při svém rozhodování zřejmě přehlédl, že výrok o trestu týkající se obviněného L. H. z trestního příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 6. 1999, sp. zn. 5 T 104/99, byl již zrušen trestním příkazem Okresního soudu v Chebu ze dne 7. 3. 2000, sp. zn. 2 T 28/2000. Okresní soud v Karlových Varech rovněž nevzal v úvahu, že rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 25. 7. 2000, sp. zn. 4 T 131/99 byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Chebu ze dne 7. 3. 2000, sp. zn. 2 T 28/2000, a obviněnému tak byl před vydáním jeho rozhodnutí pravomocně uložen souhrnný trest spočívající v trestu odnětí svobody na 15 měsíců nepodmíněně a v trestu zákazu řízení motorových vozidel na dobu 5 let.

Rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech tak byl obviněnému uložen další souhrnný trest spočívající v trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou a v trestu zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců, aniž byl současně zrušen výrok o trestu týkající se obviněného L. H. z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 25. 7. 2000, sp. zn. 4 T 131/99. Tím došlo k situaci, že obviněnému byly za výše citovanou sbíhající se trestnou činnost pravomocně uloženy dva souhrnné tresty spočívající v nepodmíněných trestech odnětí svobody a v zákazech řízení motorových vozidel namísto souhrnného trestu jediného.

Protože stížnost pro porušení zákona v podstatě směřovala výhradně proti výroku o trestu napadeného rozsudku, Nejvyšší soud zároveň přezkoumal, zda jsou v daném případě splněny podmínky uvedené v ustanovení § 266 odst. 2 tr. ř. Byl učiněn závěr, že výrok o uložení souhrnného trestu v napadeném rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost, ale i ve zřejmém rozporu s účelem trestu. Toto konstatování se jednak opírá o samotný fakt, že obviněnému byly ve svém důsledku vedle sebe nesprávně uloženy dva souhrnné tresty a jednak o to, že Okresním soudem v Karlových Varech byl obviněnému uložen též trest zákazu řízení motorových vozidel, který ale neodpovídá výměře tohoto trestu, jež byla obviněnému stanovena rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 25. 7. 2000, sp. zn. 4 T 131/99. Přitom Okresní soud v Karlových Varech byl povinen při vyslovení tohoto druhu trestu respektovat výměru stanovenou Okresním soudem v Sokolově, neboť sám neprojednával a nerozhodoval o trestné činnosti obviněného, za níž by bylo důvodné ukládat trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Tento druh vysloveného trestu tudíž nemohl nikterak odlišně modifikovat od výměry stanovené výše citovaným rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ani neměl obviněnému ukládat další takový trest.

Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. tento rozsudek zrušil v části týkající se obviněného L. H. v celém výroku o trestu, jakož i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. pak věc přikázal Okresnímu soudu v Karlových Varech, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V novém hlavním líčení okresní soud rozhodne o uložení souhrnného trestu obviněnému L. H. tak, aby splňoval veškeré požadavky vyplývající z ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. a současně bude respektovat podmínku obsaženou v ustanovení § 273 tr. ř., že v novém řízení nesmí dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného. Podle ustanovení § 270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který vyslovil Nejvyšší soud a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. června 2002

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec