4 Tz 30/2013
Datum rozhodnutí: 30.07.2013
Dotčené předpisy: § 288 odst. 3 tr. ř., § 228 odst. 1 tr. ř.



4 Tz 30/2013-33 ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 30. července 2013 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. B. , proti pravomocnému rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 21. 7. 2010, sp. zn. 95 T 128/2008, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 21. 7. 2010, sp. zn. 95 T 128/2008, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních čl. 38 Listiny základních práv a svobod, § 228 odst. 1 tr. ř. a § 288 odst. 3 tr. ř. v neprospěch obviněného M. B.

Napadený rozsudek s e z r u š u j e .

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Karviné, pobočka Havířov, s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2006, sp. zn. 4 T 34/2006, byl obviněný M. B. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., kterého se dopustil jednáním v době od 16.00 hodin dne 12. 9. 2005 do 6.45 hodin dne 13. 9. 2005, za což mu byl uložen podle § 247 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání 1 roku. Proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2006, sp. zn. 4 T 34/2006, podal obviněný M. B. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 20. 7. 2006, sp. zn. 7 To 209/2006, tak, že je jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 6 Tdo 489/2007, bylo odmítnuto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.

Rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, ze dne 20. 6. 2006, sp. zn. 105 T 24/2006, ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2007, sp. zn. 5 To 782/2006, byl obviněný M. B. uznán vinným ze spáchání trestného činu úvěrového podvodu podle § 250b odst. 3 tr. zákona a byl mu uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, přičemž byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2006, sp. zn. 4 T 34/2006. Dále byla podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložena povinnost nahradit škodu ve výši 100.000,- Kč České spořitelně, a. s., P., O.

Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2008, sp. zn. 95 Nt 104/2007, byla podle § 284 odst. 1 tr. ř. za užití § 278 odst. 1 tr. ř. povolena obnova řízení v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 4 T 34/2006 a byl zrušen pravomocný rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2006, sp. zn. 4 T 34/2006, a to ve výroku o vině i trestu.

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 10. 9. 2008, sp. zn. 95 T 128/2008, byl obviněný M. B. podle § 226 písm. c) tr.ř. zproštěn obžaloby Městského státního zastupitelství v Brně, sp. zn. 1 Zt 604/2005, pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr zák., kterého se měl dopustit jednáním v době od 16.00 hodin dne 12. 9. 2005 do 6.45 hodin dne 13. 9. 2005, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal obviněný.

Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 95 T 128/2008, byla znovu podle § 284 odst. 1 tr. ř. za užití § 278 odst. 1 tr. ř. povolena obnova řízení v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 4 T 34/2006 a 95 T 128/2008 a byl zrušen pravomocný rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2006, sp. zn. 4 T 34/2006, a to ve výroku o vině i trestu, rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 10. 9. 2008, sp. zn. 95 T 128/2008, dále výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, ze dne 20. 6. 2006, sp. zn. 105 T 24/2006, ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2007, sp. zn. 5 To 782/2006, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Usnesení nabylo právní moci dne 28. 1. 2010.

V návaznosti na výše citované rozhodnutí pak bylo rozhodnuto Městským soudem v Brně rozsudkem ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 95 T 128/2008, tak, že byl obviněný M. B. podle § 226 písm. c) tr.ř. znovu zproštěn obžaloby Městského státního zastupitelství v Brně, sp. zn. 1 Zt 604/2005, pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr zák., kterého se měl dopustit jednáním v době od 16.00 hodin dne 12. 9. 2005 do 6.45 hodin dne 13. 9. 2005, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal obviněný. Rozsudek nabyl právní moci dne 14. 7. 2010.

Následně bylo rozhodnuto Městským soudem v Brně rozsudkem ze dne 21. 7. 2010, sp. zn. 95 T 128/2008, tak, že byl obviněný M. B. při nezměněném výroku o vině z rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, ze dne 20. 6. 2006, sp. zn. 105 T 24/2006, ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2007, sp. zn. 5 To 782/2006, odsouzen podle § 250b odst. 3 tr. zák. za užití § 288 odst. 3 tr. ř. k trestu odnětí svobody v trvání 9 měsíců. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst.1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené České spořitelně, a.s., se sídlem P., O., škodu ve výši 100.000,--Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne 27. 7. 2010.

Proti pravomocnému rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 21. 7. 2010, sp. zn. 95 T 128/2008, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. B. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních čl. 38 Listiny základních práv a svobod, § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. a § 288 odst. 3 tr. ř.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti shrnul dosavadní průběh trestního řízení a namítl, že vadami, které jdou k tíži obviněného, trpí rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 21. 7. 2010, sp. zn. 95 T 128/2008, kterým rozhodl o přiměřeném trestu za zbývající trestnou činnost, kterou sám nikdy neprojednával a která zůstala obnovou řízení nedotčena. V daném případě měl Městský soud v Brně zaslat rozhodnutí, jímž povolil obnovu řízení Okresnímu soudu v Karviné, pobočka Havířov, jako soudu procesnímu, aby mohl rozhodnout o přiměřeném trestu. Ustanovení § 288 odst. 3 tr. ř. je nutno vykládat v tom smyslu, že o přiměřeném trestu za trestné činy, které zůstaly obnovou nedotčeny, musí rozhodovat ten soud, který souhrnný trest ukládal. Není možné, aby o trestu za trestnou činnost projednávanou v jiném trestním řízení, rozhodl jiný soud než ten, který vedl původní řízení. Jelikož ustanovení § 281 tr. ř. neobsahuje speciální úpravu pro rozhodování dle § 288 odst. 3 tr. ř., uplatní se obecná ustanovení o věcné a místní příslušnosti soudu. Pokud tedy obviněnému stanovil přiměřený trest Městský soud v Brně, porušil zákon v neprospěch obviněného, neboť jej odňal jeho zákonnému soudci. Ministr spravedlnosti rovněž uvedl, že Městský soud v Brně porušil zákon v neprospěch obviněného, když stanovil přiměřený trest za zbývající trestnou činnost ve výměře 9 měsíců, zatímco původní souhrnný trest byl ukládán ve výměře 18 měsíců. Dále vytkl, že jako zcela nezákonný je nutno posoudit
adhezní výrok, podle něhož je obviněný povinen zaplatit poškozené České spořitelně, a.s., se sídlem P., O., škodu ve výši 100.000,--Kč. Ustanovení § 288 odst. 3 tr. ř. se týká pouze ukládání přiměřeného trestu za zbývající trestné činy, obnovou nedotčené, nikoli opětovného posuzování nároku na náhradu škody. Ve vztahu k výroku o náhradě škody tedy rozhodoval nepříslušný soud a porušil zásadu ne bis in idem. V dané věci tak existují dva pravomocné výroky o povinnosti obviněného nahradit způsobenou škodu poškozené České spořitelně, a.s., což je protiprávní stav, který je nutno odstranit.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 21. 7. 2010, sp. zn. 95 T 128/2008, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. B. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 281 odst. 2 tr. ř. o návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, a řízení, které skončilo pravomocným usnesením soudu o zastavení trestního stíhání, včetně schválení narovnání, o postoupení věci jinému orgánu nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání rozhoduje soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Výjimku z tohoto ustanovení pak tvoří výrok o souhrnném trestu, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, ze dne 20. 6. 2006, sp. zn. 105 T 24/2006, ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2007, sp. zn. 5 To 782/2006, a při jehož uložení byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2006, sp. zn. 4 T 34/2006. Jen při ukládání souhrnného trestu, resp. v jeho rámci při zrušování trestu uloženého dřívějším rozsudkem je soud oprávněn rozhodovat také o trestní věci jiného soudu, jako by šlo o trestní věc jedinou. To vyplývá ze zásad o ukládání souhrnného trestu uvedených v § 35 odst. 2 tr. zák. Jestliže soud povolí obnovu řízení ve výroku o vině, musí vždy zrušit současně s výrokem o vině i výrok o trestu. Jde-li tu o trest, který byl jako souhrnný uložen v jiné trestní věci, týká se povinnost zrušit výrok o trestu tohoto trestu souhrnného (srov. rozh. č. 31/1989 Sb. rozh. tr.).

Podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, ve znění usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. 12. 1992, č. 2/1993 Sb., platí, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce přitom stanoví zákon.

Podle ustanovení § 288 odst. 3 tr. ř., jestliže byla povolena obnova, jen pokud jde o některý z trestných činů, za něž byl pravomocně uložen úhrnný nebo souhrnný trest a soud vrátil věc státnímu zástupci k došetření, stanoví po právní moci usnesení povolujícího obnovu ve veřejném zasedání rozsudkem přiměřený trest za zbývající trestné činy.

Vzhledem k tomu, že v ustanovení § 281 tr. ř. není obsažena speciální úprava pro rozhodování dle § 288 odst. 3 tr. ř., uplatní se obecná ustanovení o věcné a místní příslušnosti soudu (§ 16 až § 22 tr. ř.). Příslušnost soudu se tedy řídí obecnými ustanoveními § 16 až § 22 tr. ř. a soud příslušný podle těchto ustanovení se stává soudem příslušným ke každému rozhodnutí, které má být v dané věci učiněno. Po podání obžaloby, jímž končí přípravné řízení, se věc dostává do výlučné ingerence soudní moci a přitom z obecných ustanovení o soudní příslušnosti vyplývá, který soud je určen k tomu, aby rozhodoval o všem, co je předmětem řízení v době po podání obžaloby. Významným atributem řízení je mimo jiné také jednota tohoto řízení, a to ve smyslu záruk konzistentnosti postupu soudu a všech jeho rozhodnutí ve vzájemném vztahu. Důležitým předpokladem této jednoty je to, že v určitém stadiu trestního řízení vede řízení jeden soud a že tento soud činí veškerá rozhodnutí spadající do daného stadia řízení. S výše uvedenými zásadami je neslučitelné, aby bylo některé rozhodnutí vyňato z kompetence soudu, jehož příslušnost vyplývá z ustanovení § 16 až § 22 tr. ř.

Nejvyšší soud konstatuje, že v posuzovaném případě Městský soud v Brně pochybil, pokud rozhodl, že obviněný M. B. se při nezměněném výroku o vině z rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, ze dne 20. 6. 2006, sp. zn. 105 T 24/2006, ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2007, sp. zn. 5 To 782/2006, odsuzuje podle § 250b odst. 3 tr. zák. za užití § 288 odst. 3 tr. ř. k trestu odnětí svobody v trvání 9 měsíců, neboť tato trestní věc byla projednávána v jiném trestním řízení a rozhodoval o ní Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov. Jelikož byl v daném případě příslušný k rozhodnutí o přiměřeném trestu Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov, měl Městský soud v Brně zaslat rozhodnutí, jímž povolil obnovu řízení, tomuto soudu. Protože tak neučinil, byl napadeným rozhodnutím Městského soudu v Brně porušen princip, jímž je zaručeno neodejmutí obviněného zákonnému soudci.

Co se týká námitky, že Městský soud v Brně porušil zákon v neprospěch obviněného, když stanovil přiměřený trest za zbývající trestnou činnost ve výměře 9 měsíců, je třeba poznamenat, že podle § 266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.

Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Podle názoru Nejvyššího soudu nelze stanovený trest hodnotit jako nepřiměřeně přísný, neboť výše trestní sazby u trestného činu úvěrového podvodu podle § 250b odst. 3 tr. zák. činí šest měsíců až tři léta, přičemž trest ve výměře 9 měsíců byl uložen při spodní hranici zákonné trestní sazby.

Nejvyšší soud se ztotožnil s námitkou uvedenou ve stížnosti pro porušení zákona ohledně nezákonnosti adhezního výroku, podle něhož je obviněný povinen zaplatit poškozené České spořitelně, a.s., se sídlem P., O., škodu ve výši 100.000,--Kč.

Podle § 228 odst. 1 tr. ř. odsuzuje-li soud pro trestný čin, kterým způsobil jinému majetkovou škodu, uloží mu zpravidla v rozsudku, aby ji poškozenému nahradil, jestliže byl nárok včas uplatněn. Nebrání-li tomu zákonná překážka, soud uloží obžalovanému vždy povinnost k náhradě škody, jestliže je výše škody součástí popisu skutku uvedeného ve výroku rozsudku, jímž se obviněný uznává vinným a škoda v této výši nebyla dosud uhrazena.

V posuzovaném případě byla obviněnému M. B. rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, ze dne 20. 6. 2006, sp. zn. 105 T 24/2006, uložena povinnost zaplatit poškozené České spořitelně, a.s., se sídlem P., O., škodu ve výši 100.000,-- Kč. V daném případě se jedná o rozhodnutí jiného soudu, proto nemohlo být zrušeno a ani nebylo v rámci usnesení Městského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2008, sp. zn. 95 Nt 104/2007 a ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 95 T 128/2008, o povolení obnovy řízení. Městský soud v Brně však přesto ve svém rozsudku ze dne 21. 7. 2010, sp. zn. 95 T 128/2008, znovu podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložil povinnost nahradit poškozené České spořitelně, a.s., se sídlem P., O., škodu ve výši 100.000,--Kč, čímž došlo k situaci, že v předmětné věci existují dva pravomocné výroky o povinnosti obviněného nahradit poškozené České spořitelně, a.s. způsobenou škodu. Pro úplnost je třeba poznamenat, že ustanovení § 288 odst. 3 tr. ř. se vztahuje pouze na ukládání přiměřeného trestu za zbývající trestné činy, které obnovou řízení nebyly dotčeny, nikoli na opětovné posuzování nároku na náhradu škody.

Ze všech výše uvedených důvodů Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 21. 7. 2010, sp. zn. 95 T 128/2008, byl porušen zákon v ustanoveních čl. 38 Listiny základních práv a svobod, § 228 odst. 1 tr. ř. a § 288 odst. 3 tr. ř. v neprospěch obviněného M. B.

Podle § 269 odst. 2 tr. ř. pak Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 21. 7. 2010, sp. zn. 95 T 128/2008. Zrušena byla též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Karviné, pobočka Havířov, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl podle výše uvedených pravidel. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného M. B., neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. července 2013

Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal