4 Tz 27/2015
Datum rozhodnutí: 26.01.2016
Dotčené předpisy: § 268 odst. 2 tr. ř., § 269 odst. 2 tr. ř., § 270 odst. 1 tr. ř.



4 Tz 27/2015-35 ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY



Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 26. ledna 2016 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Františka Hrabce stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. S. , proti usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 27. 2. 2015, sp. zn. 2 KZT 172/2014 a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. řádu rozhodl takto:

Usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 27. 2. 2015, sp. zn. 2 KZT 172/2014, byl porušen zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. řádu v neprospěch obviněného M. S.

Napadené usnesení se zrušuje.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Státní zástupkyni Krajského státního zastupitelství v Ostravě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednala a rozhodla.

Odůvodnění:
Policejní orgán Policie ČR, Městského ředitelství policie Ostrava, Územní odbor SKPV, 6. oddělení obecné kriminality Vítkovice, zahájil usnesením ze dne 3. 1. 2015, č. j. KRPT-248819-93/TČ-2013-070776-0609, podle § 160 odst. 1, 5 tr. řádu trestní stíhání obviněného M. S. pro skutek právně kvalifikovaný jako zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku, kterého se měl obviněný dopustit tím, že

v období od května 2009 do dubna 2012 v O. T., v ulici N. V. a ulici Š., v bytech, které obýval společně se svou družkou poškozenou M. A., této poškozené téměř denně vulgárně nadával, komandoval ji, ponižoval a shazoval před známými, záměrně ji ignoroval, s četností asi dvakrát měsíčně ji napadal i fyzicky tak, že do ní strkal, kroutil jí rukama, chytal ji pod krkem a škrtil ji a jednou jí dal ránu pěstí do hlavy, po níž poškozená spadla na zem, a těmito útoky způsoboval poškozené podlitiny na pažích a krku, které si nikdy nevyžádaly lékařské ošetření.

Součástí daného usnesení o zahájení trestního stíhání je poučení o tom, že je proti němu přípustná stížnost, kterou může obviněný podat do tří dnů od doručení u policejního orgánu, který usnesení vydal.

Shora uvedené usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 3. 1. 2015, č. j. KRPT-248819-93/TČ-2013-070776-0609, bylo doručeno obviněnému M. S. dne 7. 1. 2015 a jeho obhájci Mgr. Pavlu Andrlemu dne 5. 1. 2015. Obviněný podal prostřednictvím svého obhájce Mgr. Pavla Andrleho proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost, kterou státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě usnesením ze dne 27. 2. 2015, č. j. 2 KZT 172/2014 47, zamítla podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. řádu jako opožděně podanou s odůvodněním, že lhůta pro podání stížnosti začala běžet po doručení daného usnesení obhájci do datové schránky, k němuž došlo dne 5. 1. 2015. Konec lhůty tedy připadl na 8. 1. 2015 a vzhledem k tomu, že stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla podána dne 12. 1. 2015, vyhodnotila ji státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě jako opožděně podanou s poukazem na ustanovení § 137 tr. řádu. Dle jejího mínění došlo k doručení usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému nad rámec zákonné povinnosti a takové doručení nemá vliv na počátek běhu lhůty k podání stížnosti, neboť určující je den, kdy byl opis usnesení doručen obhájci obviněného.

Závazný pokyn k zahájení trestního stíhání v příslušné věci ve smyslu § 174 odst. 2 písm. a) tr. řádu dala policejnímu orgánu dne 10. 12. 2014 dozorující státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě, proto o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání rozhodovala státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě ve smyslu § 146 odst. 2 písm. a) tr. řádu.

Proti usnesení státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 27. 2. 2015, sp. zn. 2 KZT 172/2014, podal ministr spravedlnosti České republiky u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. S. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. řádu v neprospěch obviněného.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti České republiky uvedl, že s názorem, že obviněnému bylo usnesení o zahájení trestního stíhání doručeno nad rámec zákonné povinnosti, nelze souhlasit. Podle jeho mínění je ustanovení § 160 odst. 2 tr. řádu speciální ve vztahu k obecným ustanovením o oznamování usnesení podle § 137 tr. řádu, kdy usnesení o zahájení trestního stíhání je nutno obviněnému vždy doručit do vlastních rukou. Podle § 143 odst. 1 tr. řádu jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak i jeho zákonnému zástupci nebo obhájci, lhůta pro podání stížnosti běží od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději. Vzhledem k tomu, že obviněnému bylo usnesení o zahájení trestního stíhání doručeno dne 7. 1. 2015 a jeho obhájci dne 5. 1. 2015, lhůta pro podání stížnosti počala ve smyslu § 143 odst. 1 tr. řádu běžet dne 8. 1. 2015 a její konec připadl na sobotu 10. 1. 2015. Posledním dnem lhůty tak bylo pondělí 12. 1. 2015. Téhož dne byla stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání doručena do datové schránky policejního orgánu, proto byla podána v zákonem stanovené lhůtě. Navíc ministr spravedlnosti České republiky dodal, že stížnostní řízení je ovládáno revizním principem a stížnostní orgán je dle § 174 odst. 1, 2 písm. e) tr. řádu povinen přezkoumat napadené usnesení v celé jeho šíři a z úřední povinnosti přihlížet ke všem vadám, tj. i k těm, které nebyly výslovně vytýkány, avšak ze stížností pro porušení zákona napadeného usnesení je zřejmé, že příslušná státní zástupkyně se zákonností a odůvodněností usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného vůbec nezabývala.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti České republiky navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 27. 2. 2015, sp. zn. 2 KZT 172/2014, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. S. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. řádu napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. řádu a přikázal věc Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle ustanovení § 160 odst. 2, věty první, tr. řádu opis usnesení o zahájení trestního stíhání je třeba doručit obviněnému nejpozději na počátku prvního výslechu a do 48 hodin státnímu zástupci a obhájci; u obhájce počíná lhůta k doručení běžet od jeho zvolení nebo ustanovení.

Podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) tr. řádu se do vlastních rukou doručuje opis rozhodnutí, které je adresované osobám oprávněným podat proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek.

Podle ustanovení § 64 odst. 4 tr. řádu nevyzvedne-li si adresát písemnost do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže odesílatel vhození písemnosti do schránky vyloučí. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílateli a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce.

Podle ustanovení § 64 odst. 5 tr. řádu se odstavec 4 neužije, doručuje-li se:

a) obviněnému usnesení o zahájení trestního stíhání, obžaloba, návrh na potrestání, návrh na schválení dohody o vině a trestu, rozsudek, trestní příkaz nebo předvolání k hlavnímu líčení nebo veřejnému zasedání, nebo

b) jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, státní zástupce, nebo policejní orgán z důležitých důvodů nařídí.

Podle ustanovení § 137 odst. 1 tr. řádu je třeba usnesení oznámit osobě, které se přímo dotýká, jakož i osobě, která k němu dala svým návrhem podnět. Oznámení se děje buď vyhlášením usnesení v přítomnosti toho, jemuž je třeba usnesení oznámit, anebo doručením opisu usnesení. Podle odstavce 2, věty první, citovaného ustanovení má-li osoba, jíž je třeba usnesení oznámit, obhájce, popřípadě zmocněnce, stačí, že usnesení bylo vyhlášeno buď oné osobě, anebo jejímu obhájci, popřípadě zmocněnci; oznamuje-li se usnesení doručením opisu, doručí se jen obhájci, popřípadě zmocněnci.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že shora citované ustanovení § 160 odst. 2 tr. řádu je speciální ve vztahu k obecným ustanovením o oznamování usnesení podle § 137 tr. řádu. Jak vyplývá ze zmíněných zákonných ustanovení, usnesení o zahájení trestního stíhání musí být obviněnému doručeno do vlastních rukou a od okamžiku doručení jsou orgány činné v trestním řízení oprávněny použít proti němu všech zákonných prostředků. Je zřejmé, že není možno akceptovat názor státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě, že pokud měl obviněný obhájce, bylo obviněnému usnesení o zahájení trestního stíhání doručeno nad rámec zákonné povinnosti.

Nejvyšší soud po prostudování předloženého trestního spisu zjistil, že předmětné usnesení o zahájení trestního stíhání bylo oznámeno doručením opisu usnesení, a to obhájci obviněného do datové schránky dne 5. 1. 2015 a obviněnému dne 7. 1. 2015 do vlastních rukou v souladu s ustanovením § 64 odst. 1 písm. b) tr. řádu. Jiný způsob doručení usnesení o zahájení trestního stíhání, jak vyplývá z ustanovení § 64 odst. 5 písm. a) tr. řádu, zákon ani nepřipouští.

Podle ustanovení § 141 odst. 1 tr. řádu je opravným prostředkem proti usnesení stížnost.

Z ustanovení § 143 odst. 1 tr. řádu plyne, že se stížnost podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení (§ 137 tr. řádu); jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak i jeho zákonnému zástupci nebo obhájci, běží lhůta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději.

V případě posuzované věci bylo usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 3. 1. 2015, č. j. KRPT-248819-93/TČ-2013-070776-0609, doručeno obviněnému M. S. dne 7. 1. 2015 a jeho obhájci Mgr. Pavlu Andrlemu dne 5. 1. 2015. Později bylo tedy doručeno obviněnému (dne 7. 1. 2015), proto lhůta pro podání stížnosti počala běžet dne 8. 1. 2015. Konec třídenní stížnostní lhůty připadl tak na sobotu 10. 1. 2015, tedy den pracovního klidu. Posledním dnem lhůty byl proto nejbližší příští pracovní den, a to pondělí 12. 1. 2015. Téhož dne, tedy v zákonem stanovené lhůtě, byla stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání, podaná prostřednictvím obhájce, doručena do datové schránky příslušného policejního orgánu.

Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě nesplnila tedy důsledně svou povinnost vyplývající z ustanovení § 147 odst. 1 tr. řádu a pochybila také při aplikaci ustanovení § 148 odst. 1 písm. b) tr. řádu, pokud za takto zjištěného stavu věci stížnost obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítla jako opožděně podanou.

Námitku stěžovatele, že k věcnému přezkoumání zákonnosti a odůvodněnosti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání nedošlo ani postupem státní zástupkyně, k němuž byla povinna podle § 174 odst. 1, 2 písm. e) tr. řádu, Nejvyšší soud neakceptoval, neboť pokud státní zástupkyně vycházela ze zjištění, že stížnost byla obviněným podána opožděně, nebyla oprávněna z podnětu takto podané stížnosti usnesení o zahájení trestního stíhání vůbec meritorně přezkoumávat.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že pravomocným usnesením státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 27. 2. 2015, sp. zn. 2 KZT 172/2014, byl porušen zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. řádu v neprospěch obviněného M. S. a podle § 269 odst. 2 tr. řádu napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. řádu bylo přikázáno státní zástupkyni Krajského státního zastupitelství v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednala a rozhodla. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného M. S., neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. řádu).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. ledna 2016

JUDr. Danuše Novotná předsedkyně senátu