4 Tz 225/2000
Datum rozhodnutí: 11.10.2000
Dotčené předpisy:




4 Tz 225/2000

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 11. října 2000 ve veřejném zasedání v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. D. N. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného J. J., proti pravomocnému usnesení vyšetřovatele Policie ČR, Okresního úřadu vyšetřování Plzeň - sever ze dne 23. 6. 2000, sp. zn. OVPS-278/2000, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2, § 270 odst. 1 tr. ř. za splnění podmínek uvedených v § 272 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným usnesením vyšetřovatele Policie ČR, Okresního úřadu vyšetřování Plzeň - sever ze dne 23. 6. 2000, sp. zn. OVPS-278/2000, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. a tímto usnesením a v řízení, jež mu předcházelo, dále v ustanoveních § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. ve prospěch obviněného J. J.

Napadené usnesení se z r u š u j e v celém rozsahu. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Vyšetřovateli Policie ČR, Okresního úřadu vyšetřování Plzeň - sever se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Usnesením vyšetřovatele Policie ČR, Okresního úřadu vyšetřování Plzeň - sever ze dne 23. 6. 2000, sp. zn. OVPS-278/2000, bylo podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu zastaveno trestní stíhání obviněného J. J. pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, odst. 2 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že dne 26. 4. 2000 kolem 18.50 hodin jako řidič nákladního automobilu Avia 31.1 L, při vjíždění na silnici III/18010 v obci T., která je dopravní značkou označena jako hlavní, nedal přednost v jízdě motocyklu Honda CBR 600, řízeného S. Z., přijíždějícímu po hlavní silnici zleva a došlo k nárazu motocyklu do zadního levého kola nákladního automobilu a následkem střetu utrpěl řidič motocyklu smrtelné zranění. Usnesení nabylo právní moci dne 4. 7. 2000. Vyšetřovatel v odůvodnění svého rozhodnutí poukazuje na skutečnost, že řidič motocyklu nesprávně reagoval na vzniklou situaci jízdou v levé polovině vozovky, když při dodržení přímého směru jízdy v pravém jízdním pruhu by ke střetu nedošlo. Dále uvádí, že především vzhledem k této skutečnosti nelze spatřovat příčinnou souvislost mezi jednáním řidiče nákladního automobilu a nastalým následkem.

Proti tomuto usnesení podal ministr spravedlnosti České republiky ve lhůtě uvedené v § 272 tr. ř. v neprospěch obviněného J. J. stížnost pro porušení zákona. Vytkl v ní porušení zákona v ustanoveních § 2 odst. 5, odst. 6, § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. Poukázal mimo jiné na to, že z vyšetřovacího spisu je zřejmé, že se vyšetřovatel nezabýval dostatečně zásadní skutečností, že totiž řidič Avie obviněný J. měl respektovat dopravní značku Dej přednost v jízdě", umístěnou před vjezdem na hlavní silnici. Jestliže jel takovou rychlostí, že při spatření motocyklu nemohl vozidlo bezpečně zastavit, aniž by zablokoval hlavní silnici, po které jel poškozený motocyklista, je třeba se zabývat otázkou, jaká byla přiměřená rychlost pro jízdu Avie v daných podmínkách tak, aby obviněný neohrozil řidiče jedoucí po hlavní silnici, neboť poškozený nejel vyšší rychlostí nežli povolenou a takovou rychlost měl obviněný J. také předpokládat. Tyto skutečnosti řádně nevysvětluje znalecký posudek z oboru dopravy, který bude nutno v tomto směru doplnit. Vzhledem k uvedeným skutečnostem za účelem objasnění případu z hlediska zjištění, ve kterém okamžiku po najetí ke křižovatce obviněný J. musel motocykl Honda poškozeného S. Z. zpozorovat, měl být vyšetřovatelem proveden vyšetřovací pokus. K tomu je třeba dodat, že obviněný podle své výpovědi tamní komunikaci znal, neboť zde projížděl již vícekrát. Kromě příkazové značky Dej přednost v jízdě" v přímém směru jízdy obviněného, přijíždějícího po vedlejší silnici, je umístěna za křižovatkou zákazová značka Zákaz vjezdu nákladních vozidel", kam nákladní auto Avie řízené obviněným Jílkem směřovalo. Nebylo zjišťováno, do jaké míry byl obviněný J. dodatkovou tabulkou umístěnou pod zákazovou značkou omezen při vjezdu na tuto vedlejší silnici.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením byl ve vytýkaném směru porušen zákon ve prospěch obviněného J. J., aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení, a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky přezkoumal podle § 267 odst. 1 tr. ř. ve lhůtě uvedené v § 272 tr. ř. z podnětu této stížnosti pro porušení zákona správnost všech výroků napadeného rozhodnutí, jakož i správnost řízení, které mu přecházelo, a shledal, že zákon porušen byl.

Nejvyšší soud musí přisvědčit názoru vysloveném ve stížnosti pro porušení zákona, že vyšetřovatel nepostupoval v souladu s ustanovením § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. při zjišťování skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí.

Ze závěrů znaleckého posudku z oboru dopravy vyplývá, že při takové rychlosti jízdy, kterou k místu střetu jeli obviněný J. J. a poškozený S. Z., nebyl obviněný J. J. schopen technicky odvrátit střet vozidel, neboť při intenzivním brzdění by vozidlo Avia zcela uzavřelo vozovku v době průjezdu motocyklu poškozeného. Obviněný J. J. vypověděl, že kritické místo zná, projížděl tudy vícekrát, rozhlédl se před křižovatkou, přes kterou chtěl pokračovat rovně, nic neviděl, jel pomalu, úplně nezastavil. Je nepochybné, že obviněný J. J. měl respektovat dopravní značku Dej přednost v jízdě". Bude nezbytné vyřešit otázku, jaká byla přiměřená rychlost vozidla Avia, které řídil obviněný, v daných podmínkách tak, aby obviněný mohl spatřit vozidlo poškozeného a tohoto neohrozit, neboť poškozený jel po hlavní silnici. V tomto směru bude třeba doplnit znalecký posudek z oboru dopravy, přičemž nelze vyloučit ani možnost provedení vyšetřovacího pokusu.

Nejvyšší soud se ztotožňuje s podanou stížností pro porušení zákona pokud vytýká vyšetřovateli to, že nebylo zjišťováno, zda obviněný J. J. při průjezdu kritickou křižovatkou přímým směrem, jak sám vypověděl, byl omezen zákazovou značkou Zákaz vjezdu nákladních vozidel" či jinou zákazovou značkou a dodatkovou tabulkou, která byla umístěna za křižovatkou na silnici, po níž chtěl pokračovat v jízdě.

Za důležité považuje nakonec Nejvyšší soud doplnění protokolu o nehodě v silničním provozu, plánku dopravní nehody a fotodokumentace o nepochybné zjištění, zda k dopravní nehodě došlo v obci a zda tedy překročil poškozený S. Z. rychlost jízdy v obci, neboť měl jet v okamžiku své reakce na kritickou dopravní situaci rychlostí 74,6 až 92 km/hod. Ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona uvádí, že poškozený nejel vyšší rychlostí než povolenou, čímž naznačuje, že k dopravní nehodě mělo dojít mimo obec. Ani vyšetřovatel v napadeném usnesení neargumentuje případně nepovolenou rychlostí jízdy poškozeným.

Až po provedení shora uvedených důkazů a jejich zhodnocení podle § 2 odst. 6 tr. ř. bude možno posoudit míru zavinění obviněného a poškozeného na dopravní nehodě. Zde je na místě připomenout zveřejněnou judikaturou. Pokud při vzniku následku uvedeného v § 224 tr. zák. spolupůsobí více příčin, je třeba hodnotit každou příčinu pro vznik následku zvlášť a určit její důležitost pro následek, který z jednání obviněného nastal. Jednání obviněného, i když je jen jedním článkem řetězu příčin, které způsobily následek, je příčinou následku i tehdy, když by následek nenastal bez dalších jednání třetí osoby či jiné skutečnosti (srov. č. 72/1971 Sb. rozh. tr.). Jestliže řidič reaguje nesprávně na nebezpečnou situaci, kterou vyvolal jiný účastník silničního provozu porušením jeho pravidel, takže nezabránil dopravní nehodě, ačkoliv při správné reakci by bylo ještě možné nehodě předejít, lze jej činit za nehodu zodpovědným jen tehdy, jestliže mu za volbu nesprávného řešení situace lze přičítat zavinění (srov. č. 43/1982 Sb. rozh. tr.).

Ze shora podaného je zřejmé, že napadeným usnesením vyšetřovatele byl porušen zákon v ustanovení § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř., když trestní stíhání obviněného J. J. přinejmenším předčasně zastavil, a tímto rozhodnutím a v řízení mu předcházejícím byl při zjišťování skutkového stavu věci porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., jak podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil Nejvyšší soud. Zákon byl porušen ve prospěch obviněného J. J., neboť pro něho je příznivější zastavení trestního stíhání než jeho pokračování.

Dále pak Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. za splnění podmínek uvedených v § 272 tr. ř. zrušil napadené usnesení v celém rozsahu stejně jako všechna obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přikázal vyšetřovateli Policie ČR, Okresního úřadu vyšetřování Plzeň - sever, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž podle § 270 odst. 4 tr. ř. je vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony jím nařízené.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. října 2000

Předseda senátu:

JUDr. J. P.