4 Tz 21/2007
Datum rozhodnutí: 29.03.2007
Dotčené předpisy:




4 Tz 21/2007

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 29. března 2007 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného T. V., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2005 sp. zn. 9 To 355/2005, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2005 sp. zn. 9 To 355/2005, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36 odst. 1 písm. a) a § 263 odst. 3, 4 tr. ř. v neprospěch obviněného T. V.

Napadené usnesení s e z r u š u j e .

Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména výrok o souhrnném trestu pod bodem I. v pravomocném rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 29. 3. 2006 sp. zn. 2 T 5/2006.

Krajskému soudu v Brně s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Obviněný T. V. byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2005 sp. zn. 1 T 50/2005, uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 24. 3. 2005 v době kolem 14.00 hod. v B. ul. D., v obchodním domě T. v oddělení potravin společně s dalším pachatelem, který byl stíhán za přestupek proti majetku, pronesl pokladní zónou bez zaplacení čokoládu, cukrovinky a alkoholické nápoje, poté byl zadržen pracovníkem bezpečnostní agentury, přičemž společnosti T. s. ČR, a. s., se sídlem P., V., způsobil škodu odcizením uvedených věcí ve výši 2.010,50 Kč. Tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2002 sp. zn. 14 T 303/2001, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2002 sp. zn. 3 To 185/2002, odsouzen za tresný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti měsíců, a který vykonal dne 13. 4. 2002.

Za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák., zařazen do věznice s ostrahou.

Obviněný T. V. podal proti rozsudku bezprostředně po jeho vyhlášení odvolání ke Krajskému soudu v Brně.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. 10. 2005 sp. zn. 9 To 355/2005, odvolání obviněného jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti posledně citovanému usnesení Krajského soudu v Brně podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného T. V. Podle jeho názoru byl napadeným usnesením a předcházejícím řízením v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 13, § 36 odst. 1 písm. a) a § 263 odst. 3, 4 tr. ř.

Krajský soud v Brně rozhodl o odvolání obviněného ve veřejném zasedání, které konal v nepřítomnosti obviněného, nezjistil, že se obviněný v době konání veřejného zasedání nacházel ve vazbě pro Městský soud v Brně ve věci sp. zn. 6 T 5/2005, kde byl v době od 29. 9. 2005 do 1. 12. 2005. Tím, že krajský soud provedl veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného především porušil zákon v ustanovení o nutné obhajobě dle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř., a protože se obviněný o konání veřejného zasedání nedověděl, nemohl se ani vyjádřit v tom směru, zda se účasti u veřejného zasedání vzdává či naopak na ni trvá, přičemž podmínky pro konání veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného upravuje ustanovení § 263 odst. 3, 4 tr. ř.

Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2005 sp. zn. 9 To 355/2005, byl v neprospěch obviněného porušen zákon v namítaném rozsahu, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.

Z obsahu posuzovaného trestního spisu je patrno, že krajský soud stanovil termín veřejného zasedání k projednání opravného prostředku obviněného na den 27. 9. 2005, avšak obviněného se ani na jedné ze známých adres nepodařilo včas a řádně o konání veřejného zasedání uvědomit, proto byl termín veřejného zasedání odročen na 13. 10. 2005. O doručení předvolání k veřejnému zasedání bylo požádáno obvodní oddělení Policie České republiky v místě trvalého bydliště, avšak i v tomto případě neúspěšně. Z vyjádření obvodního oddělení PČR z M. B. (č. l. 55) je patrno, že obviněný se v trvalém bydlišti již několik let nezdržuje. Nový termín veřejného zasedání byl stanoven na den 27. 10. 2005, avšak ani o konání tohoto jednání nebyl obviněný řádně a včas vyrozuměn, jak je patrno z poštovních relací, jež jsou obsahem spisu. Obviněnému bylo předvolání doručeno na adresu, kterou orgánům činným v přípravném řízení uvedl jako adresu pro doručování (§ 55 odst. 1 písm. c) tr. ř.), a to Z., K. Na této adrese nebyl obviněný poštovním doručovatelem zastižen, byl proto dne 17. 10. 2005 vyrozuměn, že si zásilku může vyzvednout do 20. 10. 2005 na poštovním úřadě v K., což se nestalo.

Předseda senátu Krajského soudu v Brně na počátku veřejného zasedání dne 27. 10. 2005 vyhlásil, že veřejné zasedání bude konáno v nepřítomnosti obviněného, neboť doručení ve smyslu ustanovení § 233 odst. 2 tr. ř. nastalo uložením.

Nejvyšší soud konstatuje, že pro konání veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného nebyly dány zákonné podmínky.

Podle § 64 odst. 1 tr. ř. se do vlastních rukou doručuje a) obviněnému obžaloba, návrh na potrestání a předvolání. Podle § 64 odst. 2 tr. ř. nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování.

Je zřejmé, že i v případě, že by se obviněný v kritické době nacházel na svobodě, nemohl by krajský soud ve věci jednat, neboť k uložení zásilky došlo dne 17. 10. 2005, lhůta k doručení podle § 64 odst. 2 tr. ř. počala běžet dnem 18. 10. 2005 a obviněný měl ještě teoreticky možnost dne 27. 10. 2005 si zásilku vyzvednout. Teprve jejím nevyzvednutím mohlo být dodatečně toto datum označeno jako den doručení, avšak v situaci výše popsané nemohlo být veřejné zasedání vůbec konáno.

Zásadním důvodem pro konstatování, že krajský soud neměl dány procesní podmínky pro projednání odvolání obviněného je zjištění, že obviněný byl v kritické době ve vazbě pro Městský soud v Brně, a to ve věci sp. zn. 6 T 5/2005, kde vazba trvala od 29. 9. 2002 do 1. 12. 2005, což je patrno ze sdělení Věznice v Příbrami, kde obviněný vazbu vykonával.

Obviněný musí mít podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. obhájce už v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu trestu nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu (§ 116 odst. 2 tr. ř.).

Podle § 263 odst. 3 tr. ř. při veřejném zasedání konaném o odvolání musí mít obviněný obhájce ve všech případech, kdy ho musí mít v hlavním líčení.

Podle § 263 odst. 4 tr. ř. v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává.

Uvedenými zákonnými ustanoveními se Krajský soud v Brně při projednávání obviněným podaného odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2005 sp. zn. 1 T 50/2005, neřídil. Okolnost, že je obviněný ve vazbě, nezjistil, a obviněný se o konání veřejného zasedání vůbec nedověděl. Důsledkem nedostatku informace o omezení osobní svobody obviněného a z toho se odvíjejících procesních povinností krajského soudu, bylo nerespektování citovaných zákonných ustanovení a porušení zákona v tomto směru v neprospěch obviněného T. V.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2005 sp. zn. 9 To 355/2005, byl porušen zákon v ustanoveních § 36 odst. 1 písm. a) a § 263 odst. 3, 4 tr. ř. v neprospěch obviněného T. V.

Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Brně zrušil, přičemž zrušena také byla všechna další rozhodnutí, která na toto zrušené usnesení obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

V této souvislosti je nutno jmenovitě zmínit rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 29. 3. 2006 sp. zn. 2 T 5/2006. Tímto rozsudkem byl obviněný T. V. mimo jiné uznán v bodě 2) výroku rozsudku vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 3 tr. zák., jehož se dopustil v době od 1. 6. 2003 do 31. 5. 2004, a za tento trestný čin mu byl pod bodem I. výroku o trestu citovaného rozsudku uložen podle § 213 odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců. Pro výkon trestu byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2005 sp. zn. 1 T 50/2005, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Krajský soud v Ostravě, který rozhodoval o odvolání obviněného V. proti tomuto rozsudku, usnesením ze dne 30. 5. 2006 sp. zn. 6 To 256/2006, ponechal napadený rozsudek ve vztahu k výroku o vině pod bodem 2) a výrok o trestu pod bodem I. beze změn.

Věc byla podle § 270 odst. 1 tr. ř. vrácena Krajskému soudu v Brně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pro krajský soud z tohoto rozhodnutí vyplývá povinnost provést řízení o opravném prostředku v souladu s trestním řádem, a při rozhodování neopomenout zrušený výrok o souhrnném trestu z výše citovaného rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 29. 3. 2006 sp. zn. 2 T 5/2006.

Orgán, jemuž byla věc přikázána, je vázán právním názorem, který ve věci Nejvyšší soud vyslovil, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. března 2007

Předsedkyně senátu:

JUDr. Danuše Novotná