4 Tz 19/2009
Datum rozhodnutí: 16.06.2009
Dotčené předpisy:




4 Tz 19/2009

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 16. června 2009 v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. K., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2006 sp. zn. 3 To 520/2006, ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 10 T 258/2005, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2006 sp. zn. 3 To 520/2006, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 254 odst. 1, § 258 odst. 1 písm. d), § 36 odst. 1 písm. a), a § 263 odst. 3, 4 tr. ř. a v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. v neprospěch obviněného J. K.

Napadený rozsudek s e z r u š u j e .

Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Krajskému soudu v Ostravě s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Ministr spravedlnosti podal k Nejvyššímu soudu podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. K. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2006 sp. zn. 3 To 520/2006, který jej vydal jako soud odvolací ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 10 T 258/2005.

Důvodem k podání citovaného mimořádného opravného prostředku se stala jednak skutečnost, že krajský soud při projednávání odvolání obviněného podaného proti rozsudku soudu prvního stupně nesprávně obviněnému J. K. uložil souhrnný podmíněný trest odnětí svobody i za trestný čin, jehož se podle trestního příkazu Okresního soudu v Opavě ze dne 27. 10. 2004 sp. zn. 27 T 166/2004 sice dopustil obviněný J. K., ale narozený dne a nikoli dne. Jednalo se tudíž o odsuzující rozhodnutí jiného obviněného, než kterého bylo projednáváno odvolání v řízení před Krajským soudem v Ostravě. Dalším důvodem se stala okolnost, že odvolání obviněného J. K. bylo odvolacím soudem projednáno ve veřejném zasedání dne 4. 8. 2006 v jeho nepřítomnosti a bez zvoleného, případně ustanoveného obhájce, v situaci, kdy jak bylo posléze zjištěno, v té době byl obviněný ve vazbě pro potřeby Okresního soudu v Kroměříži ve věci sp. zn. 3 T 111/2006, a to již od 19. 6. 2006. Jak vyplývá ze spisu, vyrozumění o konání veřejného zasedání obviněný osobně nepřevzal. Dnem 12. 7. 2006 byla zásilka uložena na poště a po jejím nevyzvednutí obviněným byla dne 31. 7. 2006 vrácena krajskému soudu, který při dalším postupu vycházel z fikce řádného doručení.

Stěžovatel proto konstatuje, že u obviněného J. K. došlo k porušení zákona v jeho neprospěch, když mu Krajský soud v Ostravě svým rozsudkem ze dne 4. 8. 2006 uložil souhrnný trest i k trestnímu příkazu, který se jej netýkal, a dále bylo jednáno ve veřejném zasedání v jeho nepřítomnosti i v nepřítomnosti obhájce, ačkoli v té době byly dány důvody pro nutnou obhajobu. V závěru stížnosti pro porušení zákona proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních § 254 odst. 1, § 258 odst. 1 písm. d), § 263 odst. 4, § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. a v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. Poté aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil včetně ostatních obsahově navazujících rozhodnutí, která tímto pozbudou svého podkladu a dále aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona byla podána důvodně.

Z trestního spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 10 T 258/2005 vyplývají následující skutečnosti.

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 4. 2006 sp. zn. 10 T 258/2005 byl obviněný J. K., uznán vinným v bodě 1/ výroku rozsudku trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, 3 tr. zák. a pod body 2/ až 15/ společně s odsouzeným J. M., jednak trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. a jednak trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 238 odst. 1, 2 tr. zák. Za skutek popsaný pod bodem 1/ výroku rozsudku byl obviněný J. K. odsouzen podle § 238 odst. 2 a § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 21 měsíců. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve Frýdku-Místku z 28. 5. 2005 sp. zn. 3 T 95/2004, který mu byl doručen dne 2. 7. 2004 a nabyl právní moci dne 13. 7. 2004, jakož i všechna další rozhodnutí na uvedený výrok obsahově navazující pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Za skutek popsaný pod body 2 15 výroku rozsudku byl podle § 238 odst. 2 a § 35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 16 měsíců. Podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. byl pro výkon trestu odnětí svobody zařazen do věznice s dozorem. Dále byl soudem obviněnému uložen podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. trest propadnutí věci a bylo rozhodnuto výroky podle § 228 odst. 1, § 229 odst. 2 a § 229 odst. 1 tr. ř. o škodách poškozených, tak jak je specifikováno ve výroku rozsudku.

Obviněný J. K. podal proti rozsudku odvolání, o kterém rozhodl dne 4. 8. 2006 Krajský soud v Ostravě pod sp. zn. 3 To 520/2006 tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil v napadeném rozsudku výrok o souhrnném trestu ve vztahu ke skutku popsanému pod bodem 1/ a za podmínek ustanovení § 259 odst. 3 tr. ř. J. K. nově odsoudil za skutek popsaný pod bodem 1/ podle § 238 odst. 2 a § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. Současně byly zrušeny výroky o trestech z trestního příkazu Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 28. 5. 2004 sp. zn. 3 T 95/2004, který byl obviněnému doručen dne 2. 7. 2004 a nabyl právní moci dne 13. 7. 2004 a z trestního příkazu Okresního soudu v Opavě ze dne 27. 10. 2004 sp. zn. 27 T 166/2004, který byl obviněnému doručen dne 19. 6. 2005 a nabyl právní moci dne 28. 6. 2005, jakož i všechna další rozhodnutí, na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně k níž došlo zrušením pozbyla podkladu. Jinak zůstal napadený rozsudek u obviněného J. K. nezměněn.

Z trestního spisu Okresního soudu v Opavě sp. zn. 27 T 166/2004, k jehož trestnímu příkazu z 27. 10. 2004 byl krajským soudem souhrnný trest ukládán, je ale patrné, že předmětným trestním příkazem byl uznán vinným J. K., a nikoliv J. K., jehož se týká posuzovaná trestní věc, trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, 3 tr. zák. a byl odsouzen podle § 250b odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 17. 6. 2005 a nabyl právní moci dnem 28. 6. 2005. Konec zkušební lhůty by připadl na den 28. 12. 2006. Jak bylo zjištěno z úmrtního listu (viz č. l. 61 spisu), J. K., dne 7. 8. 2005 zemřel.

Vzhledem k uvedenému poznatku je tak zcela evidentní, že pokud byl napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě obviněnému J. K. uložen souhrnný trest i za trestný čin, za nějž byl pravomocně odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Opavě jiný pachatel J. K., došlo jeho postupem a rozhodnutím k porušení zákona v neprospěch obviněného J. K., a to v jím aplikovaných ustanoveních § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. a § 35 odst. 2 tr. zák. Pro zrušení souhrnného trestu uloženého rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 4. 2006 sp. zn. 10 T 258/2005 a uložení nového souhrnného trestu obviněnému J. K. totiž neexistovaly ty důvody, pro které tak odvolací soud učinil. Při svém postupu tento soud porušil i ustanovení § 254 odst. 1 tr. ř. upravující jeho přezkumnou povinnost.

Další pochybení odvolacího soudu spočívá ve zjištění, že neměl zachovány procesní podmínky pro projednání a rozhodnutí o odvolání, které obviněný J. K. podal proti rozsudku soudu prvního stupně.

Z protokolu o veřejném zasedání konaném u Krajského soudu v Ostravě dne 4. 8. 2006 sp. zn. 3 To 520/2006 vyplývá, že bylo jednáno v nepřítomnosti obviněného, který byl vyrozuměn o jeho konání dne 12. 7. 2006. Krajský soud tudíž konstatoval, že byly splněny všechny procesní podmínky pro projednání odvolání obviněného v jeho nepřítomnosti.

Ve spise na č. l. 763 je ale založena obálka s nedoručeným vyrozuměním o konání veřejného zasedání dne 4. 8. 2006 adresovaná obviněnému J. K. do místa jeho bydliště. Na této je pracovnicí pošty zaznamenán údaj o tom, že dne 12. 7. 2006 byla písemnost, po neúspěšném pokusu o její doručení, uložena na poště. Vzhledem k tomu, že se jednalo o zásilku doručenou do vlastních rukou u níž nebylo vyloučeno uložení, bylo možno na ni vztáhnout režim vyplývající z ustanovení § 64 odst. 2 tr. ř., podle něhož nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl, ačkoliv se v místě doručení zdržuje ..atd. Za normálního chodu událostí by tak za poslední den lhůty bylo možné pokládat den 24. 7. 2006 (viz ust. 60 odst. 3 tr. ř. počítání lhůt) a tudíž by zároveň k tomuto dni bylo možné vycházet z fikce doručení vyrozumění o konání veřejného zasedání u odvolacího soudu.

Z obsahu spisu je ale dále patrné, že dne 19. 9. 2006 byl Krajskému soudu v Ostravě doručen dopis od obviněného J. K., z něhož mj. vyplývá, že se k veřejnému zasedání nemohl dostavit, protože dne 4. 8. 2006 se nacházel ve vazbě ve Věznici v Olomouci. Tato okolnost byla prověřena stěžovatelem a posléze i Nejvyšším soudem a bylo zjištěno, že obviněný byl od 19. 6. 2006 do 27. 6. 2006 ve vazbě pro Okresní soud v Kroměříži ve věci sp. zn. 3 T 111/2006 a následně až do 19. 12. 2006 byl ve výkonu šestiměsíčního trestu odnětí svobody v téže věci. Je tedy zcela evidentní, že obviněný J. K. byl v době, kdy byl činěn pokus o jeho vyrozumění o konání veřejného zasedání u Krajského soudu v Ostravě i ke dni jeho konání (4. 8. 2006) omezen na svobodě v jiné trestní věci, a byl tak u něho dán důvod nutné obhajoby ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř., podle něhož musí mít obviněný obhájce již v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu. Dále pak platí podle § 263 odst. 3 tr. ř., že při veřejném zasedání konaném o odvolání musí mít obviněný obhájce ve všech případech, kdy ho musí mít při hlavním líčení a podle § 263 odst. 4 tr. ř. v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává.

Z údajů uvedených v přezkoumávaném trestním spise je zjevné, že výše uvedenými zákonnými ustanoveními se Krajský soud v Ostravě důsledně neřídil.

Konstatovaná ustanovení trestního řádu směřují k důsledné ochraně práva na obhajobu. Procesní podmínky uvedené v těchto zákonných ustanoveních nejsou odvislé od toho, zda a kdy se vůbec příslušný soud dověděl o skutečnosti, že se obviněný nachází ve vazbě či výkonu trestu, nýbrž od objektivní skutečnosti, že obviněný vazbu či výkon trestu skutečně vykonává. Je tedy věcí příslušného orgánu činného v trestním řízení, včetně soudu, aby si tyto skutečnosti včas ověřil. Z údajů obsažených v trestním spise vyplývá, že Krajský soud v Ostravě nikterak nezjišťoval, zda se obviněný nachází ve výkonu trestu či vazbě, ačkoli tak učinit měl, a to tím spíše, že vyrozumění o konání veřejného zasedání se vrátilo jako nedoručené, resp. s tím, že si je obviněný v úložní době nevyzvedl.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2006 sp. zn. 3 To 520/2006, a v řízení předcházejícím, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. K. v ustanoveních § 254 odst. 1, § 258 odst. 1 písm. d), § 36 odst. 1 písm. a) a § 263 odst. 3, 4 tr. ř. a v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud tento rozsudek zrušil, a to včetně všech dalších obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla svého podkladu. Věc pak byla podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázána Krajskému soudu v Ostravě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pro tento soud z tohoto rozhodnutí vyplývá povinnost provést nové řízení o podaném opravném prostředku v souladu s trestním řádem a trestním zákonem v intencích tohoto rozsudku Nejvyššího soudu, jakož i se zřetelem na vydaná soudní rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 71 T 109/2006. Odvolací soud musí mít na paměti, že podle § 270 odst. 4 tr. ř. je vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud a je povinen provést jím nařízené procesní úkony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. června 2009

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec