4 Tz 19/2002
Datum rozhodnutí: 10.04.2002
Dotčené předpisy:




4 Tz 19/2002

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 10. dubna 2002 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. B., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici O., proti pravomocnému výroku o trestu rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 1. 2001, sp. zn. 4 T 224/99, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 1. 2001, sp. zn. 4 T 224/99, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. v neprospěch obviněného P. B.

V napadeném rozsudku s e z r u š u j í výroky o uloženém souhrnném trestu odnětí svobody v trvání 2 roků, o výkonu tohoto trestu ve věznici s ostrahou a o zrušení výroku o trestu rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 10. 1999, sp. zn. 20 T 21/99, spolu s obsahově navazujícími rozhodnutími.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 1. 2001, sp. zn. 4 T 224/99, který téhož dne nabyl právní moci, byl obviněný P. B. uznán vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. a poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák., kterých se podle výroku rozsudku dopustil tím, že v době od 19.55 hodin dne 24. 9. 1999 do 8.20 hodin dne 25. 9. 1999 v B., okr. F.-M., po předchozí dohodě s dalším pachatelem, jehož se doposud nepodařilo zajistit, s pomocí tyče vypáčili vstupní dveře do objektu Sportovního klubu B., následně násilně otevřeli dveře do společenské místnosti, odkud odcizili 7 l alkoholu zn. Fernet Stock v hodnotě 1 351,- Kč, 2 l alkoholu zn. Peach vodka v hodnotě 202,- Kč, 6 l alkoholu zn. Konzumní vodka v hodnotě 834,- Kč, 1 l alkoholu zn. Rum v hodnotě 137,30 Kč, 1 karton cigaret zn. Sparta v hodnotě 350,70 Kč, 7 ks sýrových tyčinek v hodnotě 41,30 Kč, 72 ks oplatků zn. Horalka v hodnotě 129,50 Kč, 6 ks dvoulitrových lahví Coca-Coly v hodnotě 108,- Kč, radiopřehrávač zn. International v hodnotě 200,- Kč, varnou konvici v hodnotě 500,- Kč, elektrický stojanový větrák zn. MOS v hodnotě 360,- Kč, elektrický teplomet v hodnotě 20,- Kč a bezcenný lapač hmyzu, vše v celkové hodnotě 4 579,40 Kč na újmu Sportovního klubu B., na zařízení vznikla škoda městu B. ve výši 2 579,- Kč. Za to byl obviněnému uložen podle § 247 odst. 1 tr. zák. za použití ust. § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 roků. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 35 odst. 2 tr. zák. byl zároveň zrušen výrok o trestu rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 10. 1999, sp. zn. 20 T 21/99, který nabyl právní moci dne 17. 11. 1999, jakož i všechna další rozhodnutí obsahově na tento výrok navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 10. 1999, sp. zn. 20 T 21/99, který nabyl právní moci dne 17. 11. 1999, byl obviněný P. B. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 15. 12. 1998 si ve S.-B., okr. N. J., vypůjčil od M. D. videorekordér zn. Philips, typ VR 231/59, v. č. 127004, s dálkovým ovládáním, typ RT 130, 2 ks propojovacích šňůr, 1 ks anténový kabel a návod, vše v ceně 5 390,- Kč, věci v dohodnutém termínu 1 týdne nevrátil a dne 18. 12. 1998 je zastavil v zastavárně J. B. ve S. za částku 3 000,- Kč, kterou použil pro svou potřebu, způsobil tak poškozenému M. D. škodu ve výši 5 390,- Kč. Za to byl obviněnému uložen podle § 248 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon byl obviněnému podle § 58 odst. 1 písm. a), § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let. Současně byl zrušen výrok o trestu rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně, sp. zn. 3 T 159/98, ze dne 15. 1. 1999, jakož i všechna rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15. 1. 1999, sp. zn. 3 T 159/98, který nabyl právní moci dne 8. 5. 1999, byl obviněný P. B. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák., který spáchal v přesně nezjištěný den v květnu 1998. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 7 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 18 měsíců.

Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 1. 2000, sp. zn. 4 T 137/99, byl obviněný P. B. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák., který spáchal v přesně nezjištěný den v dubnu 1999. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku se zařazením do věznice s ostrahou. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2000, sp. zn. 7 To 267/2000, bylo zamítnuto odvolání obviněného P. B. proti napadenému rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně.

Proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 1. 2001, sp. zn. 4 T 224/99, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. B. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 2 odst. 6 tr. ř. a § 35 odst. 1, odst. 2 tr. zák.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona poukázal ministr spravedlnosti České republiky mimo jiné na to, že obviněný P. B. se dopustil trestné činnosti, pro kterou byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 1. 2001, sp. zn. 4 T 224/99, v měsíci září 1999, tedy sice před vyhlášením rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 10. 1999, sp. zn. 20 T 21/99, avšak po vyhlášení rozsudku téhož okresního soudu ze dne 15. 1. 1999, sp. zn. 3 T 159/98, k němuž byl rozsudkem ze dne 12. 10. 1999, sp. zn. 20 T 21/99, uložen souhrnný trest, nejednalo se tudíž v případě odsouzení obviněného rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 1. 2001, sp. zn. 4 T 224/99, o sbíhající se trestné činy a nebyly proto dány zákonné podmínky pro ukládání souhrnného trestu. Skutku, pro který byl obv. P. B. odsuzován rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 1. 2001, sp. zn. 4 T 224/99, a který byl kvalifikován jako trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. a poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák., se obviněný dopustil v měsíci září 1999, tedy před vyhlášením výše citovaného rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 1. 2000, sp. zn. 4 T 137/99, přičemž právě zde se jednalo o sbíhající se trestné činy a bylo proto na místě ukládat souhrnný trest k posledně citovanému rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně. Souhrnný trest pak bylo na místě ukládat podle toho zákonného ustanovení, jež se vztahuje na čin nejpřísněji trestný, t. j. v daném případě podle § 247 odst. 1 tr. zák., kde horní hranice zákonné trestní sazby činí dva roky. V důsledku chybně uloženého souhrnného trestu obviněnému rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 1. 2001, sp. zn. 4 T 224/99, k rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 10. 1999, sp. zn. 20 T 21/99, podle § 247 odst. 1 tr. zák. v trvání dvou roků nepodmíněně a při ponechání v platnosti výroku o trestu rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 1. 2000, sp. zn. 4 T 137/99, kterým byl obviněnému uložen podle § 248 odst. 1 tr. zák. nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 roku, ač správně měl být souhrnný trest ukládán k posledně citovanému rozsudku, činí součet obou těchto trestů 3 roky, což tedy o 1 rok převyšuje horní hranici zákonné trestní sazby ust. § 247 odst. 1 tr. zák., která činí 2 roky. Takto uložené tresty jsou proto ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti trestného činu pro společnost.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroku rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, ztráty vojenské hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším.

Je třeba přisvědčit názoru vyslovenému ve stížnosti pro porušení zákona, že se obviněný P. B. dopustil trestného činu, pro který byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 1. 2001, sp. zn. 4 T 224/99, 24. 9. 1999, tedy sice před vyhlášením rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně dne 12. 10. 1999, sp. zn. 20 T 21/99, avšak po vyhlášení rozsudku téhož okresního soudu dne 15. 1. 1999, sp. zn. 3 T 159/98, k němuž byl rozsudkem ze dne 12. 10. 1999, sp. zn. 20 T 21/99, uložen souhrnný trest. Nejednalo se tudíž o souběh tří trestných činů spáchaných podle shora citovaných tří rozsudků v květnu 1998, 15. 12. 1998 a 24. 9. 1999, neboť tento souběh přerušilo 15. 1. 1999 vyhlášení rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně, sp. zn. 3 T 159/98. V souběhu jsou tedy trestné činy spáchané v květnu 1998 a 15. 1. 1999, za které byl proto správně podle § 35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný trest rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 10. 1999, sp. zn. 20 T 21/99, a to trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 roků.

Správný je i závěr vyslovený ve stížnosti pro porušení zákona, že trestného činu, pro který byl obviněný P. B. odsouzen rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku 22. 1. 2001, sp. zn. 4 T 224/99, se dopustil 24. 9. 1999, tedy před vyhlášením rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně dne 15. 1. 2000, sp. zn. 4 T 137/99, přičemž právě zde se jedná o sbíhající se trestné činy spáchané v dubnu 1999 a 24. 9. 1999, neboť mezi nimi nebyl vyhlášen odsuzující rozsudek pro jiný trestný čin obviněného P. B. Za tyto trestné činy měl být rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 1. 2001, sp. zn. 4 T 224/99, uložen souhrnný trest při zrušení výroku o trestu rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 1. 2000, sp. zn. 4 T 137/99.

Stížnost pro porušení zákona byla podána proti výroku o trestu napadeného rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Podle § 266 odst. 2 tr. ř. proti výroku o trestu lze stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je ve zřejmém rozporu s účelem trestu. V posuzovaném případě byl výše uvedenými rozsudky chybně uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 roků a samostatný trest odnětí svobody v trvání 1 roku. Celkem se tedy jednalo o nepodmíněné tresty odnětí svobody v trvání 3 roků. Při správné aplikaci § 35 odst. 2 tr. zák. měly být uloženy 2 souhrnné tresty, přičemž jeden chybně zrušený souhrnný trest již uložen byl rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 10. 1999, sp. zn. 20 T 21/99, a to trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jeho výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 roků. Jelikož Nejvyšší soud shora napravil chybné zrušení tohoto souhrnného trestu napadeným rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku, potom zmíněný souhrnný podmíněný trest odnětí svobody znovu nabyl účinnosti. Následně pak bude ukládán Okresním soudem ve Frýdku-Místku další souhrnný trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby trestu odnětí svobody do 2 let.

Při chybné aplikaci § 35 odst. 2 tr. zák. byly uloženy obviněnému P. B. nepodmíněné tresty odnětí svobody v celkové výši 3 roků, při správné aplikaci § 35 odst. 2 tr. zák. je obviněnému P. B. uložen podmíněný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců se zkušební lhůtou 3 roky a bude mu ukládán souhrnný trest ve výměře do 2 let odnětí svobody. Je tedy zřejmé, že v souladu s § 266 odst. 2 tr. ř. uložený trest je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost.

Se zřetelem na výše uvedené lze uzavřít, že výrokem o trestu rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 1. 2001, sp. zn. 4 T 224/99, byl porušen zákon v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák., neboť byl chybně uložen souhrnný trest. Zákon byl porušen v neprospěch obviněného P. B., neboť při správné aplikaci § 35 odst. 2 tr. zák. mu budou uloženy ve svém celku mírnější tresty odnětí svobody.

Nejvyšší soud dále podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil v napadeném rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku výroky o uloženém souhrnném trestu odnětí svobody a o zrušení výroku o trestu rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 10. 1999, sp. zn. 20 T 21/99, takže výrok o trestu tohoto rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně znovu nabyl účinnost, tzv. obživl. Zrušena byla též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, tedy aby obviněnému P. B. uložil podle § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest při zrušení výroku o trestu rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 1. 2000, sp. zn. 4 T 137/99.

Jelikož Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. dubna 2002

Předseda senátu:

JUDr. Jiří Pácal