4 Tz 189/2006
Datum rozhodnutí: 25.01.2007
Dotčené předpisy:




4 Tz 189/2006

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 25. ledna 2007 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. P. Š. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. T., proti pravomocnému trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. 14 T 102/2005, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. 14 T 102/2005, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. T.

Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e v celém rozsahu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obvodnímu soudu pro Prahu 3 s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 3 T 58/2004, byl obviněný J. T. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) a písm. e) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 15. 2. 2004, za což byl odsouzen podle § 45 odst. 1 a § 45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit M. K., restaurace U P., P., B., částku 8.000,- Kč a D. K., P., J. Ž., částku 1.440,- Kč. Trestní příkaz byl obviněnému J. T. doručen dne 25. 11. 2004 a právní moci nabyl dne 4. 12. 2004.

Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. 14 T 102/2005, byl obviněný J. T. uznán vinným trestným činem úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 17. 8. 2005, za což byl podle § 45a odst. 1, odst. 2 a § 45 odst. 1 tr. zák. za použití § 314e odst. 2 písm. b) tr. ř. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Podle § 45a odst. 1 tr. zák. bylo obviněnému J. T. uloženo, aby během výkonu trestu uhradil společnosti H. c. f., a.s., podle svých sil a možností způsobenou škodu. Trestní příkaz byl obviněnému J. T. doručen dne 5. 4. 2006 a právní moci nabyl dne 14. 4. 2006.

Proti pravomocnému trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. 14 T 102/2005, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. T. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. a v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že si Obvodní soud pro Prahu 3 při ukládání trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin neověřil, že obviněný dosud nevykonal trest obecně prospěšných prací, který mu byl dříve uložen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 3 T 58/2004, v důsledku čehož obviněnému uložil trest obecně prospěšných prací přesahující o 300 hodin maximální zákonnou výměru stanovenou pro tento druh trestu. Z obsahu trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 3 ve věci vedené pod sp. zn. 14 T 102/2005 je patrno, že v době vydávání trestního příkazu měla samosoudkyně Obvodního soudu pro Prahu 3 k dispozici opis rejstříku trestu obviněného J. T., ve kterém již byl uveden záznam o odsouzení obviněného trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 3 T 58/2004 a o uložení trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. 14 T 102/2005, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. T. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 36 tr. zák. platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle § 45a odst. 1 tr. zák. může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.

V případě projednávané trestní věci byl obviněný J. T. odsouzen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 3 T 58/2004, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a poté byl odsouzen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. 14 T 102/2005, k dalšímu trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin.

Jak vyplývá ze zprávy Probační a mediační služby, střediska Praha, ze dne 19. 7. 2006, v době, kdy byl vydán napadený trestní příkaz, tj. dne 20. 12. 2005, obviněný J. T. ještě ani nezačal vykonávat trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, který mu byl uložen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 3 T 58/2004.

Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému J. T. trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. 14 T 102/2005, ve výměře 400 hodin spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 3 T 58/2004, přesahoval v době vydání napadeného rozhodnutí o 300 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.

Z uvedeného vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 3 trestním příkazem ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. 14 T 102/2005, porušil zákon v ustanovení § 36 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací v neprospěch obviněného J. T.

Z obsahu trestního spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 14 T 102/2005 dále vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 3 věděl, že obviněný J. T. byl odsouzen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 3 T 58/2004, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Tato skutečnost vyplývá z opisu rejstříku trestů ze dne 17. 10. 2005, č. l. 23-24. Obvodní soud pro Prahu 3 si přesto nezjistil, zda obviněný J. T. dříve uložený trest obecně prospěšných prací vykonal, v důsledku čehož neshromáždil všechny údaje potřebné pro rozhodnutí ve věci. Obvodní soud pro Prahu 3 tak nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným rozsudkem porušen zákon i v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. T.

Podle § 266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.

Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.

V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 300 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. 14 T 102/2005, byl porušen zákon v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. T., podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v § 314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Obvodnímu soudu pro Prahu 3, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného J. T. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného J. T., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. ledna 2007

Předseda senátu:

JUDr. J. P.