4 Tz 185/2006
Datum rozhodnutí: 31.01.2007
Dotčené předpisy:




4 Tz 185/2006

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 31. ledna 2007 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. P. Š. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. C h., proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 10. 4. 2006, sp. zn. 2 T 42/2006, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 10. 4. 2006, sp. zn. 2 T 42/2006, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanoveních § 198 odst. 1 tr. ř., § 202 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného J. Ch.

Napadený rozsudek s e z r u š u j e.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Mělníku s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 10. 4. 2006, sp. zn. 2 T 42/2006, byl obviněný J. Ch. uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 tr. zák., kterého se dopustil tím, že od 12. 9. 2005 do 21. 3. 2006 tím, že úmyslně nespolupracoval s příslušným úřadem práce a byl živ pouze z příležitostných brigád, které nebylo možno postihnout výkonem rozhodnutí, se úmyslně vyhýbal plnění své vyživovací povinnosti k nezletilým F. a K., vyplývající mu ze zákona o rodině a z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 2. 4. 2005, sp. zn. 42 P 226/1999, ve výši 3.500,- Kč, a dluží tak k rukám matky P. Ch. částku 21.000,- Kč. Za výše uvedené jednání byl obviněný J. Ch. odsouzen podle § 213 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Rozsudek nabyl právní moci dne 25. 4. 2006.

Proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 10. 4. 2006, sp. zn. 2 T 42/2006, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. Ch. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. a v řízení předcházejícím v ustanoveních § 2 odst. 1, § 198 odst. 1 tr. ř. ve spojení s ustanovením § 202 odst. 2 písm. a) tr. ř.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresní soud v Mělníku nepostupoval podle zákonných ustanovení § 198 odst. 1 tr. ř. a § 202 odst. 2 písm. a) tr. ř. a porušil tak právo obviněného na obhajobu. Lhůta 5 pracovních dnů k přípravě na hlavní líčení nebyla u obviněného dodržena, když předvolání k hlavnímu líčení mu bylo doručeno v pondělí dne 3. 4. 2006 a zákonná pětidenní lhůta tedy obviněnému uplynula až dnem 10. 4. 2006, kdy se však již konalo ve věci hlavní líčení. Dále stěžovatel uvedl, že Okresní soud v Mělníku dále v posuzované trestní věci postupoval chybně i v časovém vymezení skutku, který byl předmětem trestního řízení, kdy se obviněný J. Ch. v tomto případě vyhýbal plnění své vyživovací povinnosti, neboť dobu spáchání trestné činnosti stanovil soud na období ode dne 12. 9. 2005 do dne 21. 3. 2006. Ze spisového materiálu Okresního soudu v Mělníku, sp. zn. 2 T 154/2005, bylo zjištěno, že v případě tohoto předchozího odsouzení byl obviněný J. Ch. uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 tr. zák., spáchaným shodným způsobem, jako v případě trestního stíhání v trestní věci projednávané u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 42/2006, tedy vyhýbáním se plnění vyživovací povinnosti na své nezletilé děti, za období od měsíce března roku 2005 až do dne 5. 12. 2005. Za toto období měl obviněný J. Ch. způsobit na výživném k rukám matky dětí P. Ch. dluh celkem ve výši 31.500,- Kč. V této předchozí trestní věci byl obviněnému J. Ch. pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Nesprávný postup soudu pak vedl k tomu, že v rozporu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. byl obviněný J. Ch. stíhán pro týž skutek, pro který již dřívější stíhání téhož obviněného skončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 10. 4. 2006, sp. zn. 2 T 42/2006, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. Ch. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 198 odst. 1 tr. ř. platí, že den hlavního líčení stanoví předseda senátu tak, aby obžalovaný od doručení předvolání, státní zástupce a obhájce od vyrozumění měli alespoň lhůtu 5 pracovních dnů k přípravě. Tuto lhůtu lze zkrátit jen s jejich souhlasem, a pokud jde o obžalovaného, jen tehdy, jestliže se k hlavnímu líčení dostaví a o jeho provedení výslovně žádá. U ostatních osob, které se k hlavnímu líčení předvolávají nebo o něm vyrozumívají, je třeba zachovat zpravidla aspoň třídenní lhůtu.

Podle § 202 odst. 2 písm. a) tr. ř. platí, že v nepřítomnosti obžalovaného se může hlavní líčení provést, jen když soud má za to, že lze věc spolehlivě rozhodnout a účelu trestního řízení dosáhnout i bez přítomnosti obžalovaného a přitom obžaloba byla obžalovanému řádně doručena a obžalovaný byl k hlavnímu líčení včas a řádně předvolán.

Nejvyšší soud považuje námitku ministra spravedlnosti týkající se nedodržení lhůty pěti pracovních dnů k přípravě na hlavní líčení u obviněného J. Ch. za důvodnou. V případě projednávané trestní věci byl obviněnému J. Ch. doručen návrh na potrestání a předvolání k hlavnímu líčení dne 3. 4. 2006. Zákonem stanovená lhůta pěti pracovních dnů pro přípravu obviněného, jeho obhájce a státního zástupce je minimální. Její nedodržení, nesouhlas s jejím zkrácením (u obhájce nebo státní zástupce) a absence výslovné osobní žádosti o provedení hlavního líčení (v případě přítomného obžalovaného) znamená nemožnost konání hlavního líčení do doby, než řádně celá lhůta uplyne, a soud musí v takovém případě hlavní líčení odročit. Pokud je hlavní líčení přesto konáno, jedná se o podstatnou vadu řízení. Pro počítání pětidenní lhůty se použije ustanovení § 60 tr. ř. Do běhu lhůty se tedy nezapočítá den, kdy předvolání bylo doručeno. Za této situace je zřejmé, že v posuzovaném případě uplynula obviněnému J. Ch. zákonná pětidenní lhůta až dne 10. 4. 2006. Vzhledem k tomu, že nedošlo k řádnému uplynutí celé lhůty, nebylo možné konat dne 10. 4. 2006 v této trestní věci hlavní líčení. Okresní soud v Mělníku rovněž nemohl postupovat podle § 202 tr. ř. a provádět ve věci hlavní líčení, neboť obviněný k hlavnímu líčení včas předvolán nebyl.

Z uvedeného vyplývá, že Okresní soud v Mělníku rozsudkem ze dne 10. 4. 2006, sp. zn. 2 T 42/2006, porušil zákon v ustanoveních § 198 odst. 1 tr. ř. a § 202 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného J. Ch.

Za důvodnou je třeba považovat i další námitku ministra spravedlnosti týkající se porušení zákona v ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř., kdy bylo trestní řízení zčásti vedeno pro totožný skutek, pro který byl obviněný J. Ch. trestně stíhán ve věci Okresního soudu v Mělníku vedené pod sp. zn. 2 T 154/2005 a jde tedy v této části o věc již rozsouzenou.

Podle § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž skutek skončilo pravomocným rozsudkem soudu nebo bylo rozhodnutím soudu nebo jiného oprávněného orgánu pravomocně zastaveno, jestliže rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno.

Jak vyplývá z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 42/2006, byl při hlavním líčení proveden důkaz čtením podstatného obsahu trestního spisu Okresního soudu v Mělníku, který byl veden pod sp. zn. 2 T 154/2005. Z obsahu tohoto trestního spisu pak vyplývá, že obviněný J. Ch. byl rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. 2 T 154/2005, uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 2 tr. zák., kterého se dopustil tím, že od března 2005 do 5. 12. 2005 úmyslně nespolupracoval s příslušným úřadem práce a byl živ pouze z příležitostných brigád, které nebylo možno postihnout výkonem rozhodnutí, se úmyslně vyhýbal plnění své vyživovací povinnosti k nezletilým F. a K., vyplývající mu ze zákona o rodině a z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 2. 4. 2005, sp. zn. 42 P 226/1999, ve výši 2.000,- Kč a od 1. 1. 2005 ve výši celkem 3.500,- Kč, a dluží tak k rukám matky P. Ch. částku 31.500,- Kč. Za výše uvedené jednání byl obviněný J. Ch. odsouzen podle § 213 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Rozsudek nabyl právní moci dne 7. 3. 2006.

V daném případě byl obviněný J. Ch. odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 10. 4. 2006, sp. zn. 2 T 42/2006, za jednání spočívající v tom, že se úmyslně vyhýbal plnění své vyživovací povinnosti k nezletilým dětem a to v období od 12. 9. 2005 do 21. 3. 2006. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. 2 T 154/2005, byl obviněný J. Ch. odsouzen za jednání spáchané stejným způsobem v období od března 2005 do 5. 12. 2005. Tím došlo k situaci, kdy obviněnému byl jak zmíněným rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. 2 T 154/2005, tak napadeným rozsudkem Okresního soudu v Mělníku, uložen trest za trestnou činnost, jíž se dopustil v období od 12. 9. 2005 do 5. 12. 2005. Obviněný tak byl dvakrát potrestán za tutéž trestnou činnost, což je s ohledem na ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. porušením zásady ne bis in idem.

Z uvedených skutečností vyplývá, že Okresní soud v Mělníku nerespektoval zásadu ne bis in idem a porušil zákon i v ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. v neprospěch obviněného J. Ch.

Na základě všech výše uvedených skutečností Nejvyšší soud rozhodl tím způsobem, že podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 10. 4. 2006, sp. zn. 2 T 42/2006, byl porušen zákon v ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. a v řízení předcházejícím též v ustanoveních § 198 odst. 1 tr. ř., § 202 odst. 2 písm. a) tr. ř., v neprospěch obviněného J. Ch., napadený rozsudek zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Mělníku, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, a to při respektování všech zákonných ustanovení, především ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného J. Ch., neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. ledna 2007

Předseda senátu:

JUDr. J. P.