4 Tz 184/2006
Datum rozhodnutí: 06.02.2007
Dotčené předpisy:




4 Tz 184/2006

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 6. února 2007 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného D. Š., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. 8 To 174/2005, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. 8 To 174/2005, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 2 odst. 13, § 36 odst. 1 písm. a) a § 263 odst. 3, 4 tr. ř. v neprospěch obviněného D. Š.



Napadené usnesení s e z r u š u j e .



Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Krajskému soudu v Brně s e p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. 9. 2004 sp. zn. 1 T 654/2003, byl obviněný D. Š. uznán vinným trestnými činy útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. 1 písm. b) a § 156 odst. 1 písm. b) tr. zák. Za to mu byl v sazbě § 155 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Pro výkon tohoto trestu byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.

Rozsudek byl obviněnému doručen do vlastních rukou dne 22. 12. 2004, a podáním ze dne 27. 12. 2004 podal obviněný D. Š. proti tomuto rozsudku odvolání.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. 8 To 174/2005, odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.

Proti tomuto usnesení podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. Š. Podle názoru stěžovatele byl zákon v neprospěch obviněného porušen v ustanoveních § 2 odst. 13, § 36 odst. 1 písm. a) a § 263 odst. 3, 4 tr. ř.

Ministr spravedlnosti v podané stížnosti pro porušení zákona vytkl Krajskému soudu v Brně, že konal veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, bez přítomnosti jím zvoleného či jemu ustanoveného obhájce, přičemž v době konání veřejného zasedání byl obviněný ve vazbě Krajského soudu v Českých Budějovicích ve vazební věznici tamtéž. V daném případě byly dány důvody nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř., nadto obviněný neučinil výslovné prohlášení, že se účasti u veřejného zasedání vzdává, takže pokud Krajský soud v Brně za této situace konal veřejné zasedání, neměl pro tento procesní postup splněny zákonné předpoklady.

Ministr spravedlnosti ve svém mimořádném opravném prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením a v řízení, které mu předcházelo, byl v neprospěch obviněného D. Š. porušen zákon v namítaném rozsahu, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech rozhodnutí, která na zrušené usnesení obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Navrhl také, aby Nejvyšší soud věc podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nímž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.

Podle § 2 odst. 12 tr. ř. ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém období poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce; všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny umožnit mu uplatnění jeho práv.

Podle § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. musí mít obviněný obhájce již v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu trestu nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu.

Podle § 263 odst. 3 tr. ř. musí mít obviněný při veřejném zasedání o odvolání obhájce ve všech případech, kdy ho musí mít v hlavním líčení.

Podle § 263 odst. 4 tr. ř. v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásil, že se účasti při veřejném zasedání vzdává.

Nejvyšší soud konstatuje, že se Krajský soud v Brně důsledně těmito zákonnými ustanoveními v souvislosti s veřejným zasedáním konaným o odvolání obviněného neřídil.

Poté, co byl obviněnému doručen rozsudek soudu prvního stupně, zjistila samosoudkyně Okresního soudu v Hodoníně, že obviněný se nachází ve vazbě ve Věznici v Českých Budějovicích, a proto mu podle § 39 odst. 1 tr. ř. ustanovila dne 28. 12. 2004 obhájce. Spis byl dne 12. 4. 2005 s odvoláním obviněného předložen k provedení odvolacího řízení Krajskému soudu v Brně, když obviněný mezi tím začal vykonávat trest odnětí svobody, jak je patrno ze záznamu na č. l. 202 a z poštovní doručenky na č. l. 200.

Předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně stanovila termín veřejného zasedání na den 31. 5. 2005, toto jednání se však neuskutečnilo, aniž je z obsahu trestního spisu patrno proč, a bylo odročeno na 7. 6. 2005, avšak ani toto jednání neproběhlo, neboť obviněný podle sdělení věznice nemohl být k veřejnému zasedání eskortován. Důvodem bylo dříve nařízené jednání u Vrchního soudu v Praze na den 1. 6. 2005, přičemž žádost tohoto soudu o eskortu obviněného, předcházela stejné žádosti Krajského soudu v Brně.

Nadto však veřejné zasedání nemohlo být konáno ani pro nemoc obviněného a s tím související hospitalizaci, bylo proto odročeno na 12. 7. 2005. Rovněž i k tomuto jednání žádala předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně o eskortu obviněného k veřejnému zasedání, tato žádost však byla vrácena Věznicí v Plzni zpět s poznámkou, že obviněný byl dne 13. 6. 2005 propuštěn z výkonu trestu (č. l. 219 spisu). Termín odročeného veřejného zasedání byl proto stanoven na den 6. 9. 2005, o jeho konání byl obviněný vyrozuměn dne 20. 7. 2005 z adresy trvalého bydliště v Ž., což je zřejmé z poštovní doručenky založené na č. l. 220.

Předsedkyně senátu dne 6. 9. 2005 poté, co zjistila, že obviněný byl propuštěn z věznice, osobně se k veřejnému zasedání nedostavil, byl však o jeho konání řádně a včas vyrozuměn, učinila opatření, jímž podle § 39 odst. 1 tr. ř. zrušila ustanovení obhájce JUDr. M. Š., neboť důvody nutné obhajoby pominuly a konala veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, když u osob uvedených v ustanovení § 233 odst. 2 tr. ř. byla zachována pětidenní lhůta k přípravě na jednání. Je třeba konstatovat, že předsedkyně senátu přehlédla zprávu na č. l. 223, doručenou na krajský soud dne 25. 8. 2005, z níž je patrno, že obviněný je dle sdělení Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR, Centrální evidence vězňů, ve vazbě ve Vazební věznici v Českých Budějovicích.

Skutečnost, že byl obviněný v době konání veřejného zasedání Krajského soudu v Brně, které bylo konáno z podnětu jím podaného odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. 9. 2004, sp. zn. 1 T 654/2003, byla zásadní překážkou pro konání veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného, zejména neměl-li odvolací soud k dispozici výslovné prohlášení obviněného, že s konáním veřejného zasedání bez své přítomnosti souhlasí, stejně jako okolnost, že ač byly dány důvody nutné obhajoby dle § 36a odst. 1 písm. a) tr. ř., kdy obviněný musel být obligatorně zastoupen v tomto řízení obhájcem, ten obviněnému nebyl ustanoven a jednání přítomen nebyl. Veřejné zasedání o odvolání obviněného tak neproběhlo v souladu se zákonnými požadavky procesního předpisu a obviněný byl zkrácen na svém právu na obhajobu.

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. 8 To 174/2005, a v řízení předcházejícícm, byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 13, § 36 odst. 1 písm. a), § 263 odst. 3, 4 tr. ř. v neprospěch obviněného D. Š. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, včetně všech rozhodnutí, která na toto usnesení obsahově navazují, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Krajský soud v Brně provede nové odvolací řízení v souladu s požadavky, které na jeho průběh stanoví trestní řád.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. února 2007

Předsedkyně senátu:

JUDr. Danuše N o v o t n á